Použije NATO sílu proti Rusku? Čtěte komentáře odborníků

Praha/Washington/Moskva - Podle dnešních Hospodářských novin (HN) prezident Vladimír Putin ví, že Spojené státy a NATO nepřistoupí kvůli Krymu k použití vojenské síly. Přesvědčil se o tom v srpnu 2008, kdy Rusové zaútočili na Gruzii. Podle Mladé fronty Dnes (MfD) Rusko válku v tuto chvíli nechce a doufá, že nenarazí ani na zásadní odpor Ukrajiny.

Podle komentáře Lidových novin (LN) obavy z možné americké reakce navíc uklidňují přinejmenším dvě postirácké zkušenosti. Z globálního pohledu je to Sýrie, kde nezabránilo použití chemických zbraní ani explicitní varování prezidenta Baracka Obamy před překročením této "červené čáry".

Stejně jako byla vojenská konfrontace mezi NATO a Ruskem nepředstavitelná z mnoha důvodů kvůli Gruzii, nelze o ní podle komentátora HN vážně uvažovat ani nyní. Možná cena za rozpoutaný válečný konflikt neodpovídá mezinárodnímu významu sporu.

Podle komentátora MfD si Moskva možná v této chvíli nepřeje otevřený a frontální vojenský konflikt s Ukrajinou, která má sice o dost slabší, ale přesto slušně vyzbrojenou armádu. Podle něj si Putin v této chvíli vystačí s tím, že Kyjevu odejme Krym.

Žádné silové řešení přes OSN neprojde - kvůli ruskému vetu, píše komentátor LN. Zatím tedy Washington zůstává alespoň u silných slov. Pokud se ale americký ministr zahraničí John Kerry snaží Rusy odradit nelichotivým příměrem, že se chovají jako v 19. století, není to tak úplně namístě. Tehdy Rusové v krymské válce zrovna neuspěli. Ale poučili se ..., dodal komentátor LN.

Podle HN by měl Bílý dům konečně plně využít svoji obrovskou ekonomickou převahu. Problémem Bruselu může být už jen samotná shoda na tom, jak daleko zajít, největší zodpovědnost teď leží na několika členských státech, Británii, Francii, Polsku a především Německu. Síla ekonomik je na jejich straně.

Na Krymu žijí dva miliony lidí, z toho je zhruba 58 procent Rusů, 24 procent Ukrajinců a 12 procent krymských Tatarů. Hlavním městem Krymské autonomní republiky je Simferopol.

Právě krymští Tataři se v posledních dnech aktivně podíleli na protestech proti režimu proruského prezidenta Viktora Janukovyče. Proti nim stáli zde většinoví etničtí Rusové, kteří se netajili přáním odtrhnout toto autonomní území od Ukrajiny a přičlenit ho k Rusku.

Násilná deportace krymských Tatarů byla zahájena 18. května 1944 kvůli jejich údajné kolaboraci s nacistickým Německem. Celkem bylo z Krymského poloostrova odsunuto na 220.000 osob, kromě Tatarů také Němci, Arméni, Řekové a Bulhaři. Při příležitosti oslav 300. výročí připojení Ukrajiny k Rusku daroval Nikita Chruščov v únoru 1954 poloostrov Ukrajinské SSR.

"Podpora Ruska mezi místním obyvatelstvem na východě země, ale ani na Krymu není taková, jak si snad Rusko může myslet. Připomeňme, že při hlasování o nezávislosti Ukrajiny na Rusku v roce 1991 se většina vyslovila pro ukrajinskou samostatnost, a to ve všech regionech - dokonce i v Luganské či Doněcké oblasti, nebo právě na Krymu. To, že většina místních mluví rusky, ještě vůbec neznamená, že chtějí být součástí Putinovy imperiální říše. Například petice ruskojazyčných obyvatel Ukrajiny proti ruskému vměšování, která byla zveřejněna na stránce avaaz.com, získala během několika málo dnů 115.000 podpisů," říká pro iHned.cz Petr Kratochvíl z Ústavu mezinárodních vztahů.

"Putin by také neměl zapomínat, že Krym je potenciálně stejně výbušnou oblastí jako severní Kavkaz. Pro čtvrt milionu Krymských Tatarů je připojení poloostrova k Rusku naprosto nepřijatelné a svůj odpor vůči takovým snahám dávají Tataři výrazně najevo. Základní argument Moskvy, založený na obraně místního ruského obyvatelstva před agresí, se tak může velmi snadno obrátit proti Rusku," míní expert.

A dodal: "V jižní části Krymu totiž tvoří tatarské obyvatelstvo většinu – paradoxně zejména v oblastech, které obklopují Sevastopol, základnu ruské černomořské flotily. Proč by nemohlo o ochranu tatarského obyvatelstva na základě stejného argumentu začít usilovat Turecko, které situaci již dnes bedlivě sleduje a v němž žije početná tatarská menšina? Koneckonců příkladů historického útisku Tatarů se najde takřka nekonečné množství."

Související

Saakašvili, Michail

Případ Saakašvili: Jak reagovala ukrajinská média na zatčení bývalého gruzínského prezidenta?

Kyjev - Bývalý gruzínský prezident a současný ukrajinský politik Michail Saakašvili byl zatčen na základě zprávy generálního prokurátora Ukrajiny Jurije Lucenka. Podle něj měl Saakašvili přijmout na svůj účet půl milionů dolarů od proruského oligarchy Serhije Kurčenka, který před časem utekl do Ruska. Generální prokuratura považuje přijetí peněz za vlastizradu. Jak na tuto zprávu reagovala média na Ukrajině?

Více souvisejících

Velká únorová revoluce na Ukrajině 2014 Rusko NATO

Aktuálně se děje

včera

včera

Patrik Schick

Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera

Od začátku listopadu se může pyšnit český fotbalový útočník Patrik Schick výtečnou střeleckou fazónou. Tento forvard české reprezentace, v níž je neodmyslitelnou oporou, a Bayeru Leverkusen se právě v dresu tohoto bundesligového celku předvádí v poslední době v nejlepším možném světle. Po návratu po dlouhodobém zranění se mu tam v těchto dnech daří vracet se k výkonům z předešlých let. Vše vyvrcholilo v sobotu čtyřmi přesnými trefami proti Freiburgu, díky kterým se tak stal historicky nejlepším českým střelcem v Bundeslize.

včera

včera

včera

Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok.

RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok

Nejúspěšnější broadwayský muzikál tohoto tisíciletí se dočkal filmové adaptace, respektive její první části. Pohádkový svět problematizující dospělá témata má potenciál stát se pro soudobou generaci moderní filmovou klasikou. Čarodějčina stylizace a celkové uchopení však mají od vycizelovaného a cílevědomého tvaru relativně daleko.

včera

Robert Fico jedná s Vladimirem Putinem v Kremlu. (22.12.2024)

Robert Fico je u Putina v Kremlu

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) je v Kremlu a jedná s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Jde o jejich první společné jednání od roku 2016 a tedy i od začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Fico chce s Putinem jednat o dodávkách ruského plynu. 

včera

včera

včera

Biatlon, ilustrační fotografie.

Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá

Aktuální česká biatlonová jednička mezi ženami Markéta Davidová drží v současném průběžném pořadí páté místo poté, co mimo jiné hned v úvodu sezóny ve finském Kontiolahti po třech letech ovládla sprint a v dalším ze závodů se vešla do první desítky. Zdálo se tak, že bude přinášet opět radost českým fanouškům, jenže do slibně rozjeté sezóny nakonec přichází brzda v podobě vyhřezlé ploténky. V sobotu přišla příznivá zpráva alespoň v tom, že Davidová zatím nemusí kvůli tomu na operaci a to i díky dobře probíhající konzervativní léčbě.

včera

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

včera

včera

včera

včera

včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno včera

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

21. prosince 2024 21:56

21. prosince 2024 20:30

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

21. prosince 2024 19:33

21. prosince 2024 18:50

Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem

Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul. 

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy