Do čela NATO míří bývalý norský premiér Stoltenberg

Rasmussen na svém twitterovém účtu zdůraznil, že Stoltenberga zná už řadu let. Je to podle něj ten správný člověk pro další budování silné a úspěšné aliance po jejím letošním zářijovém summitu v Cardiffu. Krize na Ukrajině podle současného generálního tajemníka ukázala, že aliance musí mít nadále silné a rozhodné vedení.Stoltenbergovo jméno není překvapením, média o něm spekulovala už několik dní. Norskou vládu vedl na počátku tisíciletí a pak opět od roku 2005 až do loňského října. Je nadále předsedou Norské dělnické strany, která je nyní v opozici.Norský politik měl při výběru Rasmussenova nástupce podporu Spojených států i Německa. Nedávno se pro něj vyslovil také britský premiér David Cameron, který jej označil za vynikajícího kandidáta. Rozhodnutí diplomatů by měli formálně potvrdit ministři zahraničí členských zemí, kteří se v Bruselu sejdou 1. a 2. dubna.Rasmussen se vedení NATO ujal v srpnu 2009 a funkční období mu bylo několikrát prodlouženo. Naposledy se tak stalo loni v prosinci až do konce září tak, aby mohl předsedat právě aliančnímu summitu, který nyní připravuje.Na summitu má aliance uzavřít výrazné období mise v Afghánistánu a soustředit se na budoucnost. Před vypuknutím krize okolo ruského obsazení poloostrova Krym hovořili alianční diplomaté o potřebě neztratit znalosti získané ze spolupráce v afghánské misi, posílení výcviku a podobně.V nynější situaci začali spojenci, například americký prezident Barack Obama, který byl v Bruselu tento týden, ještě více než dosud hovořit také o nutnosti posílení obranných výdajů evropských zemí aliance.Stoltenberg, první Nor v této alianční funkci, se stane v pořadí 13. generálním tajemníkem NATO v situaci, která může znamenat obnovu významu organizace. Výběr generálního tajemníka nemá nějakou přísnou proceduru, v čele NATO stojí čtyři roky s možností prodlužování. Neformálním pravidlem ale je, že bývá vybírán zástupce evropské členské země, neboť vrchní velitel spojeneckých vojsk v Evropě bývá tradičně Američan. Na stránkách samotné aliance je uvedeno, že generální tajemník musí být "významný státník se zkušenostmi z vrcholové politiky".Vizitka bývalého norského premiéra Jense Stoltenberga (55), který bude od října letošního roku novým generálním tajemníkem Severoatlantické aliance:    - Stoltenberg byl premiérem v letech 2000 až 2001 a poté od roku 2005 do loňského října. Od roku 2002 je také předsedou sociálnědemokratické Norské dělnické strany (NAP), kde zastupuje pravé křídlo. Strana je řazena k levému středu.     - Jens Stoltenberg se narodil 16. března 1959 v Oslu. Vystudoval ekonomiku na Univerzitě v Oslu. Pochází ze známé politické rodiny, otec Thorvald byl ministrem zahraničí a vyjednávačem OSN pro Bosnu; teta Marianne Heibergová se účastnila rozhovorů, které dláždily cestu historické mírové dohodě mezi Palestinou a Izraelem v roce 1993.     - Za studií na vysoké škole v roce 1973 rozbíjel okna na americké ambasádě v Oslu na protest proti bombardování vietnamského Hai Phongu. Poté v řadách mladých sociálních demokratů vášnivě protestoval proti NATO a tehdejším Evropským společenstvím, což jsou instituce, které později začal sám prosazovat.     - Po politickém žebříčku stoupal ve své straně od roku 1979, kdy začínal jako novinář ve stranickém deníku Arbeiderbladet. Poslancem se stal v roce 1989, kandidátem své strany na funkci premiéra v únoru 2000. V letech 1993 až 1996 byl ministrem ropného průmyslu a energetiky a v letech 1996 až 1997 ministrem financí.     - Premiérský úřad poprvé převzal v březnu 2000 po odstoupení Kjella Magneho Bondevika, jehož vláda prohrála hlasování o důvěře v parlamentu. Za prvního premiérského mandátu vyhlásil nutnost modernizace státní správy a stál u zrodu dalších razantních reforem. Zdravotnictví bylo reorganizováno, ropná a plynárenská společnost Statoil částečně privatizována. Vláda tehdy prohlásila, že by Norsko mělo přehodnotit svůj vztah k Evropě. To bylo patrně jedním z důvodů následného volebního neúspěchu. Volbay v roce 2001 poslaly sociální demokraty do opozice s nejhorší porážkou od roku 1924.     - Podruhé byl zvolen premiérem v říjnu 2005, kdy NAP zaznamenala velké zlepšení volebního výsledku. Během jeho vlády se do popředí dostaly otázky norské vojenské účasti v Afghánistánu i ropné aktivity v Barentsově moři. V dubnu 2010 podepsal s ruským prezidentem Dmitrijem Medveděvem dohodu o ukončení vleklého sporu mezi oběma energetickými velmocemi o společnou hranici v Barentsově moři. Dohoda však dosud nebyla ratifikována ruskou Státní dumou ani norským parlamentem. Po porážce v parlamentních volbách v říjnu 2013 odešla jeho strana do opozice.     - V prosinci 2013 byl Stoltenberg jmenován Organizací spojených národů zvláštním vyslancem pro změny klimatu. Letos v říjnu se stane 13. generálním tajemníkem NATO.     - Média jej líčí jako dobrého manžela a otce dvou dětí, typ moderního muže, který dokáže skloubit kariéru a rodinu. Ženatý je od roku 1987 a s manželkou Ingrid a dětmi Akselem a Catharinou žije v Oslu. Norové mu říkají "Jens".

Přehled dosavadních generálních tajemníků NATO:     -----------------------------------------------Lord Hastings Lionel Ismay, Velká Británie (ve funkci 1952 až 1957)     Paul Henri Spaak, Belgie (1957 až 1961)     Dirk Stikker, Nizozemsko (1961 až 1964)     Manlio Brosio, Itálie (1964 až 1971)     Joseph Luns, Nizozemsko (1971 až 1984)     Lord Peter Carrington, Velká Británie (1984 až 1988)     Manfred Wörner, Německo (1988 až 1994)     Willy Claes, Belgie (1994 až 1995)     Javier Solana, Španělsko (1995 až 1999)     Lord George Robertson, Velká Británie (1999 až 2003)     Jaap de Hoop Scheffer, Nizozemsko (2004 až 2009)     Anders Fogh Rasmussen, Dánsko (2009 až 2014)