Romové v EU denně čelí diskriminaci, zlobí se Rada Evropy

Štrasburk - Většina z desítky milionu Romů, kteří žijí v Evropě, stále trpí segregací a ohromnou chudobou. Přes evropské programy na podporu integrace Romů do společnosti se situace zlepšuje pomalu. Romové čelí denně diskriminaci v médiích, politice a na pracovním trhu. Řekl to dnes generální tajemník Rady Evropy (RE) Thorbjörn Jagland k úternímu Mezinárodnímu dni Romů.

Šéf RE v prohlášení uvedl, že diskriminace Romů je nejviditelnější ve městech. Příliš Romů stále žije v ghettech a mnoho jejich dětí chodí do oddělených škol. Rozpočty na městské služby pro bydlení, vzdělání a zdravotní péči bývají často maximálně napjaté, ale i tak by měly zahrnovat Romy. Situaci podle něj ztěžuje odpor a předsudky vůči Romům ze strany části obyvatel.

Mezinárodní organizace včetně Rady Evropy a Evropské unie se shodly na tom, že se u pomoci Romům nyní zaměří na místní úroveň. To byl také jeden z hlavních závěrů třetího evropského romského summitu, který se konal v pátek v Bruselu, připomněl Jagland. Dodal, že se těmto organizacím již například podařilo vyškolit 1300 vyjednávačů, kteří ve dvacítce zemí radí Romům, jak na konkrétním místě získat vzdělání, lékařskou péči a místní vládní služby.

Psali jsme: Problém s Romy je zpět: Ve Varnsdorfu roste nové ghetto, místní jsou zoufalí Mladý Rom zabodl šroubovák do vychovatele. Okamura reaguje... Stop anticikanismu, slíbil Sobotka. Vláda připraví novou strategii  

V roce 2000 přijala Evropská unie směrnici o rasové rovnoprávnosti, která zakazuje diskriminaci založenou na rase nebo etniku – a to v práci, při vzdělávání, v přístupu ke zboží a službám, bydlení nebo zdravotní péči. Charta základních práv EU, která vstoupila v platnost v roce 2009, také zakazuje diskriminaci a zakotvuje právo na vzdělání, sociální podporu, bydlení a práci. Evropská komise je pak oprávněna zakročit proti jednotlivým členům sedmadvacítky, pokud poruší právo EU nebo zmíněnou chartu. Doteď se to nicméně nikdy nestalo v souvislosti s nějakou diskriminací Romů nebo jiné etnické minority, informuje amnesty.cz.

„Evropská komise má možnost trvale změnit životy přehlížených a diskriminovaných komunit v Evropě, včetně Romů. Zatím ale bohužel postupuje velmi váhavě proti státům, které porušují lidská práva Romů," stěžuje si ředitel programů AI pro Evropu a Střední Asii John Dalhuisen a dodává: „To, co vidíme, je komise, která uplatňuje sankce spíš v technických otázkách, například u dopravy nebo daní, ale ne tam, kde jde o životně důležité věci pro miliony lidí, jako je násilné vystěhovávání, segregace nebo nenávistné útoky. Nobelova cena míru, kterou EU dostala, má moc ukončit diskriminační praktiky, které jsou běžné v mnoha jejích členských státech. Tato moc teď musí být použita."

Související

Více souvisejících

Romové EU (Evropská unie) diskriminace

Aktuálně se děje

před 49 minutami

Petr Pavel

Prezident Pavel na žádost Fialy odvolal Bartoše

Prezident Petr Pavel vyhověl návrhu premiéra Petra Fialy na odvolání předsedy strany Piráti Ivana Bartoše z funkce vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj. Koaliční strana TOP 09 má zájem o Ministerstvo zahraničních věcí, uvedl server idnes.cz.

před 1 hodinou

Česká pirátská strana, ilustrační foto

Piráti schválili jasnou většinou odchod z vlády

Piráti podpořili odstoupení strany od koaliční smlouvy z důvodu podstatného porušení smluvních podmínek premiérem Petrem Fialou. Pro bylo 709 z 894 členů Pirátů, kteří se zúčastnili internetového hlasování. Podporu návrhu tak vyjádřilo 79,3 procent hlasujících. Pirátští ministři Jan Lipavský a Michal Šalomoun podají demisi v úterý 1. října.

před 3 hodinami

Antony Blinken

Svět je bezpečnější po smrti vůdce Hizballáhu Nasralláha, prohlásil Blinken

Americký ministr zahraničí Antony Blinken v pondělí uvedl, že svět je nyní bezpečnější po zabití vůdce libanonského militantního hnutí Hizballáh, Hasana Nasralláha, izraelskými silami. Nasralláha označil za "brutálního teroristu" a zdůraznil, že nejlepší cestou k dosažení stability na Blízkém východě je diplomacie. 

před 5 hodinami

Jens Stoltenberg

Stoltenberg: NATO by se nemělo nechat zastrašit Putinem

Členské státy NATO by se neměly nechat zastrašit hrozbami ruského prezidenta Vladimira Putina o použití jaderných zbraní a měly by nadále poskytovat vojenskou podporu Ukrajině, prohlásil v pondělí odcházející generální tajemník NATO Jens Stoltenberg.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Írán, ilustrační foto

Budete toho litovat, vyhrožuje Írán Izraeli

Teherán zareaguje na každý z "zločinů" Izraele, oznámilo v pondělí íránské ministerstvo zahraničních věcí v reakci na zabití vůdce Hizballáhu Hasana Nasralláha a zástupce velitele íránských Revolučních gard Abbáse Nilforušana. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

NATO bude mít novou základnu ve Finsku. Založí ji vedle hranic s Ruskem

Ve Finsku příští rok vznikne nové severoevropské velitelství pozemních sil Severoatlantické aliance. Podle sdělení různých zdrojů z finské armády bude fungovat pod velením švédských důstojníků a vyšle Rusku „jednoznačný signál“. Velitelství se bude nacházet necelých sto kilometrů od rusko-finské hranice.

před 10 hodinami

Ministerstvo obrany

Obrana neopravila nedostatky z dřívějších kontrol NKÚ. Může za to covid a nedostatek financí, reaguje resort

Kontroloři NKÚ se vrátili ke čtyřem předcházejícím kontrolám v resortu Ministerstva obrany (MO) a zkoumali, jak ministerstvo tehdy zjištěné nedostatky napravilo. Kontroloři zjistili, že z 11 vybraných opatření nebyla čtyři splněna vůbec a další dvě jen částečně. Ministerstvo např. dosud nezavedlo systém objednání a distribuce výstroje, který by zjednodušil a urychlil její výdej pro všechny příslušníky armády; nenakoupilo ani dostatečnou zásobu některých druhů výstroje. Dále neplnilo stanovenou provozuschopnost tanků a nezajistilo přiměřenou zásobu náhradních dílů pro jejich opravy. Obnova a modernizace vojenských areálů neprobíhá podle plánů a hrozí, že MO nestihne vybudovat zázemí pro nakupovanou vojenskou techniku.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 13 hodinami

Bezpilotní bojový letoun MQ-9 Reaper

Drony jsou mnohem starší, než vůbec tušíme. Jejich potenciál jsme ale stále nevyčerpali

V armádách na celém světě jsou dynamicky rozvíjeny a využívány drony, které šetří lidskou sílu a náklady na vojenské operace. Masivně byly použity i během konfliktu na Ukrajině oběma stranami. Zvláště Ukrajina se přitom snaží jejich schopnosti dále vylepšovat, protože je to pro ni v této fázi konfliktu maximálně výhodné. Kde se však drony vůbec vzaly a za jakých okolností a s jakými výsledky byly v minulosti využívány?

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Ministerstvo zahraničí, ilustrační fotografie.

MZV: Ukrajina nesmí dopadnout jako Československo po podepsání Mnichovské dohody

Mnichovská dohoda je ukázkovým příkladem, jak pokusy o ustupování agresorovi v zájmu zachování míru nepřinesly kýžený výsledek. Naopak vedly k největšímu válečnému konfliktu 20. století. Na výročí jejího podpisu to uvedl vedoucí oddělení pro zahraniční spolupráci na českém ministerstvu zahraničí Ivan Dubovický. 

před 15 hodinami

včera

včera

včera

Pro předčasný důchod se od úterý mění podmínky. ČSSZ upozornila na novinku

Od 1. října se upravuje jen jedna podmínka pro odchod do předčasného starobního důchodu, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Nově bude pro předčasný důchod nutné získat alespoň 40 let pojistných dob. Tyto doby zahrnují nejen výdělečnou činnost, ale i náhradní doby pojištění. V průměru přitom mají důchodci, kteří odcházejí do předčasného starobního důchodu, 45 let důchodového pojištění.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy