Antibiotika končí. Co čeká lidstvo?

Antibiotika fungují tak, že bakteriím buď neumožní v nově vytvořených podmínkách přežít, nebo jim zamezí v rozmnožování. Nepoužívají se pouze na běžná onemocnění: bez antibiotik by nebylo možné provádět žádné operace ani chemoterapii. V současnosti to vypadá tak, že se bez těchto luxusů budeme muset naučit žít už za dvacet let.

Odolnost bakterií vůči antibiotikům silně podporují některé sektory lidské činnosti. V místech, kde je dostatek antibiotik a lidských nebo zvířecích hostitelů se bakterie vyvíjejí nejrychleji. Ideálními místy jsou pro ně tedy nemocnice a farmy. Z těch se potom pomocí vody šíří dál. Odolné bakterie si lidé mohou předávat i mezi sebou. Stačí zakašlat, nebo si pořádně neumýt ruce.

Výsledkem celého procesu je potom jakási „superbakterie". Na ty nejodolnější z nich jsou již dnes krátká téměř všechna antibiotika. Jsme tedy svědky závodu mezi vědou a přírodou – a pokud se dá soudit ze současného stavu, prohráváme na plné čáře.

Pokud chceme výsledek závodu zvrátit, musí se toho do budoucnosti hodně změnit. Kromě vývoje nových léků a zlepšování zdravotní péče obecně bychom měli i zamezit používání antibiotik u zvířat chovaných ve větších stádech, ve kterých se „superbakterie" mohou rychle šířit.

Nabízí se ještě jedna možnost: léčba viry. Určité typy virů, konkrétně bakteriofágy, jsou totiž schopné bakterie nakazit a tím pádem i zabít. Tento typ léčby se nazývá fágová terapie. Zabere o hodně víc času než klasická léčba antibiotiky, je však také o něco levnější. Je tedy možné, že v budoucnosti se budeme muset doslova nakazit jednou nemocí, abychom se zbavili jiné.