Komisařka OSN kritizuje Evropu: Sílí xenofobie a rasismus

Pillayová upozornila, že i v zavedených demokraciích hrozí, že politická rétorika extremistů oslabí boj proti diskriminaci. Poukázala na úspěch xenofobních stran v evropských volbách a jako příklad uvedla francouzskou Národní frontu.

Podle Pillayové je znepokojující, v kolika státech západní Evropy přibývá politických vyjádření, "která mají kořeny v xenofobních a rasistických pocitech i v náboženské netoleranci".

Jihoafričanka Pillayová, která ve funkci vysoké komisařky po šesti letech končí, rovněž bilancovala své funkční období. V některých oblastech, například v boji proti trestu smrti nebo posilování HCR jako instituce, bylo podle ní dosaženo úspěchů.

Zároveň se ale ukázalo, že "mezinárodní společenství nadále není schopno razantně a rychle v jednotě reagovat na krize a nejzávažnější porušování lidských práv," upozornila diplomatka.

Ostře pak Pillayová kritizovala neschopnost politicky blokované Rady bezpečnosti OSN utlumit občanskou válku v Sýrii. Pillayová poukázala na to, že Rusko a Čína nedávno v Radě bezpečnosti vetovaly rezoluci předpokládající stíhání válečných zločinů v Sýrii u Mezinárodního soudního dvora v Haagu.

Volby do Evropského parlamentu provázela nejen v České republice kampaň, ve které se někteří kandidáti a kandidátky nevyhnuli populismu a xenofobním výrokům .

Těsně před volbami do Evropského parlamentu oslovila proto In IUSTITIA kandidáty a kandidátky politických stran, které dle posledních průzkumů mají šanci reprezentovat Českou republiku v Bruselu, případně xenofobii a populismus používají jako svůj volební trik. 

Z kandidujících stran jsme oslovili vždy lídra kandidátky a většinou též osobu kandidující na druhém místě. Konkrétně šlo o Luďka Niedermayera a Jiřího Pospíšila kandidující za TOP 09, Jana Zahradila a Evžena Tošenovského z ODS, Jana Kellera a Olgu Sehnalovou z ČSSD, Ondřeje Lišku ze Strany zelených, Pavla Svobodu a Michaelu Šojdrovou z KDU-ČSL, Pavla Teličku a Petra Ježka z ANO 2011, Petr Macha ze Svobodných a Tomáše Vandase z Dělnické strany sociální spravedlnosti.

Ačkoli kandidáti a kandidátky měli na odpověď relativně málo času, odpovědělo pět z nich – Jan Keller (ČSSD), Pavel Svoboda (KDU-ČSL), Evžen Tošenovský (ODS), Petr Mach (Svobodní) a Tomáš Vandas (DSSS). Ukázalo se, že téma rasismu a xenofobie není tématem pro většinu kandidujících do Evropského parlamentu, píše in-ius.cz.

Aktivní obavu o nárůst vlivu ultranacionalistických, šovinistických a rasistických stran a hnutí vyjádřil Jan Keller (ČSSD). Za klíč k řešení považuje vysokou volební účast a odevzdání hlasu demokratickým stranám.

Evžen Tošenovský (ODS) není osobně přesvědčen, že by Evropský parlament měl stanovovat pravidla pro boj s rasismem a xenofobií. Ponechal by řešení tohoto problému jednotlivým členským zemím, aktivně se pravděpodobně tedy nezapojí.

Pavel Svoboda z KDU-ČSL, která stáhla část svého programu označujícího za hrozbu společné Evropě nekontrolovanou migraci, bude proti rasismu bojovat pro celou Evropu, konkrétní kroky však neuvádí a zjevně téma není ani zdaleka jeho prioritou.

Petr Mach (Svobodní) se domnívá, že boji s rasismem a xenofobií prospěje úspěch Svobodných, kteří se domnívají, že za vším stojí liberalizace trhu a populistické omezení sociálních dávek.

Nepřekvapil ani Tomáš Vandas předseda strany, která se svými nenávistnými a nesnášenlivými postoji netají, který za původce rasismu v ČR považuje „cikánskou menšinu" a organizaci ROMEA.