Vídeň - Bývalý československý prezident Edvard Beneš připravoval odsun Němců z českého území již několik let před tím, než byl proveden. Zmínil se o něm prý už v interním spise v roce 1938, tvrdí rakouský deník Die Presse ve svém sobotním vydání, kde se zabývá 65. výročím "brněnského pochodu smrti".
V roce 1938, kdy Československo stále silněji ohrožoval Hitler, navrhl Beneš v jednom interním spise, aby se republika vzdala části Sudet - zhruba 5000 čtverečních kilometrů z 28 000 čtverečních kilometrů z jejich celkové rozlohy - ve prospěch Německa a zároveň velkou část německy mluvícího obyvatelstva - podle Benešových odhadů asi 2,2 milionu - vysídlila, napsal deník.
Poválečným odsunem tak podle Die Presse prezident Beneš "dosáhl po letech příprav" svého cíle.
Poválečný odsun Němců z tehdejšího Československa a vyvlastnění jejich majetku umožnily takzvané Benešovy dekrety. Sudetští Němci proti nim protestují až dodnes a Rakousko žádalo jejich zrušení.
List ve svém sobotním vydání připomněl, že na "brněnský pochod smrti" bylo v noci na 31. května 1945 nuceno se vydat 35 000 lidí. V centru Brna se museli shromáždit do dvou hodin a směli si vzít s sebou maximálně 15kilogramové zavazadlo.
Podle něj tak tehdejší prezident odsunem "dosáhl po letech příprav svého cíle". Ve svém dnešním vydání Die Presse obsáhle připomíná, že brněnští Němci museli v noci na 31. května 1945 narychlo "opustit svou vlast". Do dvou hodin se museli shromáždit v centru města a s sebou si směli vzít zavazadlo maximálně s 15 kilogramy věcí.
Po cestě do Vídně jich stovky zahynuly na vysílení, nemoci a "špatné zacházení", uvedl list s tím, že v masových hrobech podél cesty z Brna do rakouské metropole jsou zakopány stovky lidí.
Související
Edvard Beneš měl velkou oporu. První dáma Hana zemřela před 50 lety
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Počasí a sníh. Meteorologové vysvětlili, co se změnilo v posledních dnech
včera
Český lev představil nominované. Ceny budou předány za dva měsíce
včera
Fico se s Trumpem bavil o EU. Podle obou politiků je v hluboké krizi
včera
Smrt ženy v Jičíně. Podezřelým je cizinec, s partnerkou měl hádku
včera
Neříkejte mu, co má dělat. Fiala na kongresu ODS promluvil o své budoucnosti
včera
Vémolu na kauci propustili z vazby. Podíl na trestné činnosti nadále odmítá
včera
Zlomový okamžik ve válečnictví nastal před 115 lety. Letadlo přistálo na lodi
včera
Výhled počasí do poloviny února. Meteorologové očekávají další sněžení
včera
Experti kroutí hlavou. Ani oni netuší, proč vlastně Trump potřebuje Grónsko
včera
Norsko smetlo Trumpův dopis ze stolu: My o Nobelově ceně nerozhodujeme, vzkázalo
včera
Zemřel známý herec, moderátor a dabér Mojmír Maděrič
včera
Vláda odmítla zálohování PET lahví a plechovek, schválila Den české vlajky
včera
"Koupil jsem si glóbus za 15 tisíc, abych viděl, kde je." Babiš se odmítl postavit za Grónsko
včera
Střelba v Chřibské měla vztahový motiv. Útočník střílel na policisty, pak si vzal život
včera
Trump pozval Putina do Rady míru, která má dohlížet na Pásmo Gazy
včera
Větrné počasí trvá. Meteorologové prodloužili výstrahu
včera
16 tisíc mrtvých, 300 tisíc zraněných, tisíce lidí přišly o zrak. Írán podle lékařů skutečná čísla obětí demonstrací tají
včera
Letouny Ukrajině neprodáme, oznámil po jednání koalice Okamura
Aktualizováno včera
Střelba na úřadě na Děčínsku. Na místě jsou mrtví a zranění
včera
Trump spojil snahu o získání Grónska s neudělenou Nobelovkou. Už nejsem vázaný mírem, napsal do Norska
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické pozdvižení poté, co v dopise norskému premiérovi Jonasi Gahru Støremu přímo propojil své hrozby ohledně ovládnutí Grónska s faktem, že dosud neobdržel Nobelovu cenu za mír. V textu, jehož pravost norský předseda vlády potvrdil, Trump otevřeně přiznává, že se již necítí být vázán snahou o klidné řešení sporů.
Zdroj: Libor Novák