Die Presse: Beneš chystal odsun Němců už v roce 1938

Vídeň - Bývalý československý prezident Edvard Beneš připravoval odsun Němců z českého území již několik let před tím, než byl proveden. Zmínil se o něm prý už v interním spise v roce 1938, tvrdí rakouský deník Die Presse ve svém sobotním vydání, kde se zabývá 65. výročím "brněnského pochodu smrti".

V roce 1938, kdy Československo stále silněji ohrožoval Hitler, navrhl Beneš v jednom interním spise, aby se republika vzdala části Sudet - zhruba 5000 čtverečních kilometrů z 28 000 čtverečních kilometrů z jejich celkové rozlohy - ve prospěch Německa a zároveň velkou část německy mluvícího obyvatelstva - podle Benešových odhadů asi 2,2 milionu - vysídlila, napsal deník.

Poválečným odsunem tak podle Die Presse prezident Beneš "dosáhl po letech příprav" svého cíle.

Poválečný odsun Němců z tehdejšího Československa a vyvlastnění jejich majetku umožnily takzvané Benešovy dekrety. Sudetští Němci proti nim protestují až dodnes a Rakousko žádalo jejich zrušení.

List ve svém sobotním vydání připomněl, že na "brněnský pochod smrti" bylo v noci na 31. května 1945 nuceno se vydat 35 000 lidí. V centru Brna se museli shromáždit do dvou hodin a směli si vzít s sebou maximálně 15kilogramové zavazadlo.

Podle něj tak tehdejší prezident odsunem "dosáhl po letech příprav svého cíle". Ve svém dnešním vydání Die Presse obsáhle připomíná, že brněnští Němci museli v noci na 31. května 1945 narychlo "opustit svou vlast". Do dvou hodin se museli shromáždit v centru města a s sebou si směli vzít zavazadlo maximálně s 15 kilogramy věcí.

Po cestě do Vídně jich stovky zahynuly na vysílení, nemoci a "špatné zacházení", uvedl list s tím, že v masových hrobech podél cesty z Brna do rakouské metropole jsou zakopány stovky lidí.

Související

V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 
Beneš, Edvard

Bylo by třeba objasnit roli Beneše v přípravách atentátu na Heydricha, míní historik

Role někdejšího československého prezidenta Edvarda Beneše v přípravách atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha je i po 80 letech od atentátu nejasná. Je otázkou, zda se k přípravě této akce stavěl po celou dobu souhlasně. V rozhovoru s ČTK to řekl historik Stanislav Kokoška z Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a Ústavu pro studium totalitních režimů.

Více souvisejících

Edvard Beneš sudetští němci

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Přelom v nakládání s nápojovými obaly v Česku. Chystá se zálohování

Česko se chystá zavést povinné zálohování nápojových obalů. Podle ministerstva životního prostředí pomůže dostat k recyklaci více než 2,5 miliardy kusů plastových lahví a nápojových plechovek, snížit množství nevyužívaného odpadu a také zmenšit znečištění veřejných míst ve městech, obcích a volné krajině. Vláda schválila příslušný návrh novely zákona o obalech, která vedle zálohování zavádí i zpoplatnění reklamních letáků.

včera

včera

Marian Jurečka

Jurečka představil nový návrh růstu platů v politice

Jen o 6,9 procenta místo původně avizovaných 14 procent mají stoupnout platy politiků v příštím roce. Navrhne to ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Řekl to dnes v diskuzním pořadu Partie. Debatovat chce i o tom, aby výdělky soudců a státních zástupců rostly stejně jako ostatním ústavním činitelům.

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Válka na Ukrajině může skončit mírem za ruských podmínek. Co by to znamenalo?

Ukrajina nutně potřebuje mír, ale ne za ruských podmínek. Pokud Moskva ovládne mírová jednání svými požadavky, miliony Ukrajinců na novém „ruském“ území čeká krutý osud. Je čas zapojit veškeré diplomatické snažení do toho, aby se výsledná dohoda co nejvíce blížila návrhům ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Svět další genocidu skutečně nepotřebuje. Pokud dojde ke splnění ruských požadavků, budeme se na ni muset dívat.

včera

včera

Volodymyr Zelenskyj, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Zelenskyj nastínil aktuální bojovou situaci v ruské Kurské oblasti

Ukrajinská armáda odrazila ruské útoky v Kurské oblasti, do které pronikla přes hranici na začátku letošního srpna. Tvrdí to ukrajinský premiér Volodymyr Zelenskyj. Vojáci podle jeho slov drží linii a neustupují. Moskva přitom v pátek oznámila, že v oblasti získala zpět dvě obce. 

včera

Marian Jurečka

Jurečka řekl, jak to bylo s penězi pro první dámu Evu Pavlovou

K otázce peněz pro první dámu se v neděli vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) v diskuzním pořadu Partie. Podle Jurečky má nakonec platit původní dohoda mezi prezidentskou kanceláří i ministerstvem, ačkoliv se ji prý Hrad snažil pozměnit.

včera

včera

včera

Afrika, ilustrační foto

Afrika jako místo, kde Západu pšenka nekvete. Expertka vysvětlila, proč tomu tak je

Afrikanistka Linda Piknerová pro EuroZprávy.cz popsala, jak se v Africe daří prosazovat zemím jako Čína a Rusko – a to na úkor Západu. Vysvětlila také, proč africké elity vnímají spolupráci s těmito režimy jako přijatelnější, což posiluje geopolitický vliv těchto velmocí na kontinentu. Piknerová se zúčastnila projektu Expedice Z101, který zkoumal proměny Afriky po stopách cest Hanzelky a Zikmunda.

včera

včera

včera

12. října 2024 20:37

Aktualizováno 12. října 2024 19:42

Kamala Harrisová, viceprezidentka Spojených států amerických

Harrisová má základní předpoklad pro funkci prezidenta. Jde o zdraví

Viceprezidentka Kamala Harrisová je schopna vykonávat funkci prezidenta Spojených států amerických. Takové jsou závěry lékařské zprávy, kterou se její kampaň rozhodla zveřejnit v rámci předvolebního boje s výrazně starším republikánským kandidátem Donaldem Trumpem. Informovala o tom agentura AP.

12. října 2024 19:25

Jablko, ilustrační fotografie.

Jablka, nejoblíbenější ovoce našich předků

Podzim je mimo jiné obdobím sklizně jablek. Toto typické podzimní ovoce si oblíbili již naši předci, a to natolik, že ho ze všech sladkých plodin v kuchyni využívali nejčastěji. Jablka lidé již ve středověku přidávali do sladkých i slaných pokrmů, třeba do kaší nebo k pečenému masu.

12. října 2024 18:03

Alexej Navalnyj

Navalnyj vtipkoval o tom, že ho Putin nechá zabít, ukazují memoáry

Zesnulý ruský opoziční politik Alexej Navalnyj ve vězení před svým skonem přemýšlel o smrti, každodenním životě, rodině, politice či válce na Ukrajině. Vyplývá to z úryvků z knihy, která v říjnu vyjde v angličtině pod názvem Patriot: a Memoir. Úryvky zveřejnil časopis New Yorker. 

12. října 2024 16:54

Slovensko si připomíná tragickou střelbu v Bratislavě. Pellegrini vidí jedinou cestu

Slovensko si dnes připomíná tragickou střelbu v Bratislavě, při které útočník v říjnu 2022 zastřelil dvě osoby před barem navštěvovaným komunitou LGBTI+. Vyšetřování případu bylo letos ukončeno. Prezident Peter Pellegrini u příležitosti sobotního výročí zmínil, že odmítá jakoukoliv nenávist a násilí. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy