Vídeň - Bývalý československý prezident Edvard Beneš připravoval odsun Němců z českého území již několik let před tím, než byl proveden. Zmínil se o něm prý už v interním spise v roce 1938, tvrdí rakouský deník Die Presse ve svém sobotním vydání, kde se zabývá 65. výročím "brněnského pochodu smrti".
V roce 1938, kdy Československo stále silněji ohrožoval Hitler, navrhl Beneš v jednom interním spise, aby se republika vzdala části Sudet - zhruba 5000 čtverečních kilometrů z 28 000 čtverečních kilometrů z jejich celkové rozlohy - ve prospěch Německa a zároveň velkou část německy mluvícího obyvatelstva - podle Benešových odhadů asi 2,2 milionu - vysídlila, napsal deník.
Poválečným odsunem tak podle Die Presse prezident Beneš "dosáhl po letech příprav" svého cíle.
Poválečný odsun Němců z tehdejšího Československa a vyvlastnění jejich majetku umožnily takzvané Benešovy dekrety. Sudetští Němci proti nim protestují až dodnes a Rakousko žádalo jejich zrušení.
List ve svém sobotním vydání připomněl, že na "brněnský pochod smrti" bylo v noci na 31. května 1945 nuceno se vydat 35 000 lidí. V centru Brna se museli shromáždit do dvou hodin a směli si vzít s sebou maximálně 15kilogramové zavazadlo.
Podle něj tak tehdejší prezident odsunem "dosáhl po letech příprav svého cíle". Ve svém dnešním vydání Die Presse obsáhle připomíná, že brněnští Němci museli v noci na 31. května 1945 narychlo "opustit svou vlast". Do dvou hodin se museli shromáždit v centru města a s sebou si směli vzít zavazadlo maximálně s 15 kilogramy věcí.
Po cestě do Vídně jich stovky zahynuly na vysílení, nemoci a "špatné zacházení", uvedl list s tím, že v masových hrobech podél cesty z Brna do rakouské metropole jsou zakopány stovky lidí.
Související
Edvard Beneš měl velkou oporu. První dáma Hana zemřela před 50 lety
105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 2 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 4 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 10 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 11 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 14 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák