Die Presse: Beneš chystal odsun Němců už v roce 1938

Vídeň - Bývalý československý prezident Edvard Beneš připravoval odsun Němců z českého území již několik let před tím, než byl proveden. Zmínil se o něm prý už v interním spise v roce 1938, tvrdí rakouský deník Die Presse ve svém sobotním vydání, kde se zabývá 65. výročím "brněnského pochodu smrti".

V roce 1938, kdy Československo stále silněji ohrožoval Hitler, navrhl Beneš v jednom interním spise, aby se republika vzdala části Sudet - zhruba 5000 čtverečních kilometrů z 28 000 čtverečních kilometrů z jejich celkové rozlohy - ve prospěch Německa a zároveň velkou část německy mluvícího obyvatelstva - podle Benešových odhadů asi 2,2 milionu - vysídlila, napsal deník.

Poválečným odsunem tak podle Die Presse prezident Beneš "dosáhl po letech příprav" svého cíle.

Poválečný odsun Němců z tehdejšího Československa a vyvlastnění jejich majetku umožnily takzvané Benešovy dekrety. Sudetští Němci proti nim protestují až dodnes a Rakousko žádalo jejich zrušení.

List ve svém sobotním vydání připomněl, že na "brněnský pochod smrti" bylo v noci na 31. května 1945 nuceno se vydat 35 000 lidí. V centru Brna se museli shromáždit do dvou hodin a směli si vzít s sebou maximálně 15kilogramové zavazadlo.

Podle něj tak tehdejší prezident odsunem "dosáhl po letech příprav svého cíle". Ve svém dnešním vydání Die Presse obsáhle připomíná, že brněnští Němci museli v noci na 31. května 1945 narychlo "opustit svou vlast". Do dvou hodin se museli shromáždit v centru města a s sebou si směli vzít zavazadlo maximálně s 15 kilogramy věcí.

Po cestě do Vídně jich stovky zahynuly na vysílení, nemoci a "špatné zacházení", uvedl list s tím, že v masových hrobech podél cesty z Brna do rakouské metropole jsou zakopány stovky lidí.

Související

Edvard Beneš

Edvard Beneš měl velkou oporu. První dáma Hana zemřela před 50 lety

Před padesáti lety, druhého prosincového dne roku 1974, zemřela druhá první dáma Československa, manželka prezidenta Edvarda Beneše. Hana Benešová se stala skutečnou první dámou, jakýmsi jejím vzorem: podporující manželky a výborné asistentky hlavy státu, vzdělané i elegantní ženy. Ačkoliv se zrovna nepodobala tehdejším manekýnkám, platila i za módní vzor.
V Česku se konají pietní akty připomínající sedmidenní válku o Těšínsko. Rozhovor

105 let od sedmidenní války. Hranice Československa i Polska se zrodily v krvi, upozorňuje historik

Před 105 lety, 23. ledna 1919, zahájily československé ozbrojené síly operaci v Těšínsku, která měla vyřešit tamní teritoriální spor s Polskem. Přestože boje o území nepředstavovaly v dobovém kontextu střední a východní Evropy výjimečnou událost, vypuknutí takzvané sedmidenní války a její průběh byly pro polskou stranu nemilým překvapením, konstatuje historik Vladimír Černý z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. V rozhovoru pro EuroZprávy.cz vysvětlil například to, proč bylo Těšínsko vnímáno jako důležitý region, jak Praha a Varšava obhajovaly své nároky na něj nebo z jakého důvody západní velmoci vnímaly konflikt souběžně jako marginální záležitostí, ale i negativní, potenciálně nebezpečný precedent. 

Více souvisejících

Edvard Beneš sudetští němci

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Aktualizováno před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 5 hodinami

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 12 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy