Kiska složil slib, stal se prezidentem SR. Gašparovič odchází s ostudou

Bratislava - Nový slovenský prezident Andrej Kiska navštívil sídlo hlavy státu, Grassalkovichův palác v centru Bratislavy, poprvé až ve chvíli, kdy si po dnešním složení slibu symbolicky převzal klíče od svého budoucího působiště. Na rozdíl od předchozí hlavy státu Ivana Gašparoviče Kiska po inauguraci nezvolil oběd s politiky, ale hostil sociálně slabé. Střídání na prezidentském postu se přitom neobešlo bez drobných protokolárních škobrtnutí.

Nový prezident Slovenska se úřadu ujímá tradičně v poledne toho dne, kdy dosluhující hlavě státu končí funkční období. Zhruba dvě hodiny po složení slibu se Kiska s chotí Martinou setkal v prezidentském paláci s Gašparovičem a bývalou první dámou Silvií, kteří novému prezidentskému páru předali úřad.

Kiska, jenž ve vysoké politice dosud nepůsobil, se nechal slyšet, že nynější sídlo slovenského prezidenta v minulosti nikdy nenavštívil. A to ani v době komunismu, kdy stavba z 18. století sloužila pionýrům. V současnosti úřad hlavy státu není veřejnosti přístupný, prezidenti ale prostory paláce čas od času pro zájemce zpřístupňovali.

Na rozdíl od Gašparoviče Kiska po inauguraci nezamířil na slavnostní oběd s politiky a představiteli církve. Jednapadesátiletý milionář hned první den v prezidentské funkci překvapil, když do zahrady Grassalkovichova paláce nechal postavit stan a pozval na oběd bezdomovce, seniory a lidi, kteří vyrůstali v dětských domovech. Kiskovo pozvání přijalo několik desítek lidí, kteří si pochutnali kromě jiného na kachních prsou nebo na hovězím steaku.

"Je to první prezident, který se zabývá i takovými lidmi, jako jsou prodejci časopisu Nota Bene. Oběd byl dobrý," řekl novinářům jeden z bezdomovců, který se účastnil oběda s Kiskou a který si vydělává prodejem zmíněného časopisu. Pozvánku dostal od sociální pracovnice, která mu pomáhá v jeho tíživé situaci.

"Budu prvním slovenským prezidentem bez stranické minulosti. Nebyl jsem kandidátem vlády ani opozice. A nadstranickým budu i jako prezident, který bude stát za lidmi," prohlásil Kiska v prvním projevu po složení slibu.

Nového slovenského prezidenta už v pondělí čeká první pracovní cesta. V Budapešti si spolu s kolegy z České republiky, Maďarska, Německa a Polska připomene 25. výročí pádu komunismu. Kiska už dříve uvedl, že jeho první oficiální návštěva ve funkci hlavy státu povede do Prahy.

Prezident by neměl vyvolávat spory

Kiska v rozhovoru pro iHned.cz například řekl: "Pana Babiše sleduji, s některými věcmi s ním souhlasím. V řízení pracujete s lidmi. Hodně mi dala práce v charitě, kde jsem se setkával s lidmi, takže si myslím, že mám v sobě hodně toho manažerského i sociálního, což je dobrý sociální kapitál, abych věděl, komu a jak pomoci a jak problémy řešit."

"Shodujeme se v tom, že stát by měl být řízený jako firma, kterou s pýchou odevzdáte svým dětem, a nikdo takovou firmu nezakládá, aby ji za čtyři roky vytuneloval, získal co nejvíc osobního bohatství. Naopak, dívá se strategicky na to, co bude s firmou za pět, deset, patnáct let. Část finančních prostředků, které jsem získal za prodej většiny firem, jsem investoval, což mi umožňuje být nezávislý a mít finanční příjem," prohlásil Kiska.

A pokračuje: "Prezident by neměl vyvolávat rozpory a konflikty. Parlament máme rozhádaný dostatečně a někdy je ostuda se na něj dívat. Prezident by měl hledat řešení, východiska a dohody mezi vládou, prezidentem a politickými stranami. Na druhé straně, pokud se vláda rozhodne přijmout nějaký hloupý, škodlivý zákon, tak by prezident měl být první, když se ještě zákon připravuje, aby si zavolal příslušného ministra a řekl mu svůj názor. A aby si zavolal - a na to ve smyslu ústavy má také právo - premiéra a řekl mu svůj názor."

"Kdyby to byl například zákon, který zvýší nezaměstnanost, tak by se měl postavit před lidi a s plnou zodpovědností říci, že je to hloupý a škodlivý zákon. Prezident musí mít autoritu a pokud se postaví za lidi, tak se lidé postaví za něho. Bude mít autoritu a žádná vláda si ho nedovolí ignorovat," dodal Kiska.

Gašparovičovu dekádu hodnotí komentátoři i slovenská veřejnost přinejlepším neutrálně. Odcházejícímu prezidentovi jeho kritici vytýkají politickou nesvéprávnost a to, že byl coby hlava státu málo reprezentativní, informuje Rozhlas.cz.

Psali jsme: Gašparovič se loučí s ČR: Uctil památku Beneše a vychválil Klause Gašparovič zaperlil: V jedné větě nasekal hned tři pravopisné chyby  

„Nikdy jsem si nevšimla, že by v případě porušování práva jakékoliv skupiny obyvatel prezident vystoupil. Prezident nikdy nebyl velký zastánce respektu a tolerance v zemi," říká Elena Gallová Kriglerová z Centra pro výzkum etnicity a kultury.

Kritiku sklízel Ivan Gašparovič i za to, že se prý v prezidentské funkci choval jako prodloužená ruka vládní strany SMER. Najít pozitivní odkaz odcházejícího prezidenta jde jen stěží, hodnotí komentátor týdeníku Trend Marián Leško: „Jeho dobré věci byly tak epizodické a ponořené v rosolu průměrnosti, podprůměrnosti a trapnosti, že po něm bohužel nezůstane nějaká výrazná politická památka." 

Veřejnost vnímala Gašparoviče jako lidového prezidenta. Jeho časté přeřeky při veřejných projevech i málo inspirativní myšlenky ale postupem času začínaly vzdělanějším Slovákům vadit. Gašparovič například prohlásil:

"Chcem vám poďakovať za podporu pri organizovaní stretnutia s novou hlavou katolíckej cirkvi pápežom Dominikom XVI."

„Euroústava má nedostatky, treba ju však schváliť a potom novelizovať."

"Ja som povedal, ak budem v Bratislave, lebo budem mimo, tak sa zúčastním."

„Vy ste analfabet? Neviete čítať rozhodnutie Ústavného súdu? Tam to máte biele na čiernom."

„Dovoľte, aby som maratón mieru otvoril opäť. Česť víťazom a sláva porazeným."

Související

Zuzana Čaputová a Petr Pavel

Historie slovenských prezidentů: Jen jeden obhájil mandát, další pracoval na benzince

Slováci budou nejpozději začátkem dubna vědět jméno svého šestého prezidenta. Od roku 1993 se v paláci vystřídalo o dvě hlavy státu více než v České republice. Důvod je jednoduchý: pouze jediný prezident na pozici vydržel dvě volební období. EuroZprávy.cz vám nyní přinášejí seznam všech, kteří nejbližšímu sousedovi Česka vládli. 

Více souvisejících

Andrej Kiska Ivan Gašparovič Prezident SR

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Americké námořnictvo (U.S. Navy SEALs)

USA pošlou na Blízký východ 2500 mariňáků námořní pěchoty

Spojené státy se rozhodly k výraznému posílení své vojenské přítomnosti na Blízkém východě. Ministr obrany Pete Hegseth v pátek večer schválil vyslání expediční jednotky námořní pěchoty čítající přibližně 2 500 mariňáků. Toto rozhodnutí přichází v reakci na stupňující se íránské útoky na civilní plavidla v oblasti strategického Hormuzského průlivu.

před 2 hodinami

Alexandr Lukašenko

O nic se nepokoušejte, koupili jsme od Ruska Orešniky, vzkázal Západu Lukašenko

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko v pátek oficiálně potvrdil, že jeho země zakoupila od Ruska nejmodernější raketové komplexy Orešnik. Tento krok představuje významný posun v obranné strategii Minsku a dále upevňuje vojenské spojenectví mezi oběma státy. Lukašenko zdůraznil, že nákup tohoto vysoce vyspělého systému byl umožněn především díky osobnímu přispění ruského prezidenta Vladimira Putina.

před 3 hodinami

Indie, ilustrační foto

Válku proti Íránu vedou nejbohatší státy. Největší cenu za ni ale platí nejchudší země

Válečný konflikt na Blízkém východě, vedený nejbohatšími zeměmi světa, začíná drtivě dopadat na ty, kteří si to mohou nejméně dovolit. Zatímco Spojené státy podle odhadů vynakládají na vojenské operace přibližně 890 milionů dolarů denně, miliony lidí v Asii čelí drastickému nedostatku paliv a energií. V bangladéšské metropoli Dháce se tvoří nekonečné fronty u čerpacích stanic a vláda byla nucena zavést limity na nákup benzinu, což přímo ohrožuje živobytí řidičů a kurýrů.

před 5 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

„Atomová bomba tržního hospodářství.“ Vláda řeší, co s rostoucími cenami paliv

Vláda Andreje Babiše aktuálně řeší, jakým způsobem čelit prudkému nárůstu cen pohonných hmot, který vyvolal válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem. Kabinet se v tuto chvíli drží strategie „nešíření paniky“ a primárně se zaměřuje na monitoring marží u čerpacích stanic. Podle premiéra je cílem porovnat současné zisky prodejců s obdobím před začátkem bojů a zjistit, zda nedochází k jejich nepřiměřenému navyšování.

před 6 hodinami

Francouzské námořnictvo

Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení

V březnu 2026 stanul francouzský prezident Emmanuel Macron na pobřeží Bretaně před jadernou ponorkou, aby pronesl projev, který se zapíše do dějin jako konec jedné éry strategické nejednoznačnosti. Macron oznámil, že Francie hodlá přetvořit svůj jaderný arzenál v ústřední pilíř evropské bezpečnosti. Toto rozhodnutí reaguje na posun americké pozornosti směrem k Asii a na masivní rozšiřování jaderných kapacit Ruska a Číny.

před 7 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron chce nad Evropou vybudovat jaderný deštník. S Českem se nepočítá

Francouzský prezident Emmanuel Macron ohlásil zásadní obrat v jaderné politice země. V ostře sledovaném projevu na námořní základně Île Longue u Brestu oznámil, že Francie navýší svůj jaderný arzenál a rozšíří svou odstrašující strategii tak, aby kryla i další evropské spojence. Tento krok je přímou reakcí na rostoucí nestabilitu ve světě a hrozby plynoucí především z agresivní politiky Ruska.

před 8 hodinami

U.S. Air Force F-22 Raptor

Počet obětí války v Íránu roste. USA ztratily tankovací letoun, zemřeli čtyři vojáci

Americká armáda potvrdila tragickou smrt čtyř svých příslušníků po havárii tankovacího letounu KC-135 Stratotanker, k níž došlo v západním Iráku. Podle oficiálního prohlášení amerického centrálního velitelství CENTCOM nebyl incident způsoben nepřátelskou ani spojeneckou palbou. Na palubě stroje se v době neštěstí nacházelo celkem šest osob, přičemž po zbývajících dvou členech posádky záchranné týmy stále pátrají.

před 10 hodinami

Ilustrační foto

Na nové ceny si zvykejme, pohonné hmoty jen tak nezlevní, varují analytici

Ačkoliv se administrativa prezidenta Donalda Trumpa snaží veřejnost uklidnit sliby o brzkém konci války s Íránem, odborníci varují, že energetický trh se z tohoto šoku jen tak nevzpamatuje. Zatímco Bílý dům označuje současné skokové zdražování paliv za dočasnou záležitost, která potrvá spíše týdny než měsíce, analytici podle webu Politico identifikovali pět klíčových důvodů, proč zůstanou ceny benzínu vysoké po velmi dlouhou dobu.

před 11 hodinami

Prezident Trump

Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a proplouvaly průlivem i přes íránské útoky

Evropská unie hodlá přehodnotit bezpečnost svých dodávek ropy a plynu, pokud by blokáda Hormuzského průlivu trvala delší dobu. Vyplynulo to z jednání koordinačních skupin pro ropu a plyn, která proběhla ve čtvrtek. Ačkoliv unijní představitelé zatím nevidí bezprostřední ohrožení dodávek, omezování námořní dopravy v tomto klíčovém uzlu vyvolává značnou nejistotu na světových trzích. Mezi tím americký prezident Donald Trump vyzval posádky tankerů, aby projevily odvahu a průlivem proplouvaly i přes pokračující íránské útoky.

před 12 hodinami

Hormuzský průliv

CNN: Pentagon Írán podcenil. Nevěřil, že zablokuje Hormuzský průliv

Podle informací CNN z několika zdrojů obeznámených se situací Pentagon a Rada pro národní bezpečnost při plánování současné operace výrazně podcenily ochotu Íránu uzavřít Hormuzský průliv. Tým Donalda Trumpa pro národní bezpečnost nedokázal plně zhodnit potenciální následky scénáře, který někteří úředníci nyní označují za nejhorší možnou variantu, jíž administrativa čelí.

před 14 hodinami

včera

včera

Stanislav Křeček

Ombudsman se zastal ženy, které na výdaje zbývalo 2500 korun měsíčně

Česko rozčaroval případ, o kterém informovala kancelář veřejného ochránce práv a ochránce práv dětí. Mladá matka musela po přechodu na superdávku a zaplacení nájmu sama měsíčně hospodařit s pouhými 2500 korunami. Zažádala si sice o mimořádnou dávku, ale byla odmítnuta. Úřad práce uznal chybu až po zásahu ombudsmana. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Hrozí největší narušení dodávek ropy v historii, varuje IEA. Je důležitější, že Írán nebude mít jaderné zbraně, míní Trump

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek na své sociální síti Truth Social prohlásil, že zabránění Íránu v získání jaderných zbraní je pro něj mnohem důležitější prioritou než stabilita cen ropy. Reagoval tak na rostoucí volatilitu na energetických trzích, kterou vyvolal prohlubující se válečný konflikt v Perském zálivu a útoky na klíčové námořní trasy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy