Kiska složil slib, stal se prezidentem SR. Gašparovič odchází s ostudou

Bratislava - Nový slovenský prezident Andrej Kiska navštívil sídlo hlavy státu, Grassalkovichův palác v centru Bratislavy, poprvé až ve chvíli, kdy si po dnešním složení slibu symbolicky převzal klíče od svého budoucího působiště. Na rozdíl od předchozí hlavy státu Ivana Gašparoviče Kiska po inauguraci nezvolil oběd s politiky, ale hostil sociálně slabé. Střídání na prezidentském postu se přitom neobešlo bez drobných protokolárních škobrtnutí.

Nový prezident Slovenska se úřadu ujímá tradičně v poledne toho dne, kdy dosluhující hlavě státu končí funkční období. Zhruba dvě hodiny po složení slibu se Kiska s chotí Martinou setkal v prezidentském paláci s Gašparovičem a bývalou první dámou Silvií, kteří novému prezidentskému páru předali úřad.

Kiska, jenž ve vysoké politice dosud nepůsobil, se nechal slyšet, že nynější sídlo slovenského prezidenta v minulosti nikdy nenavštívil. A to ani v době komunismu, kdy stavba z 18. století sloužila pionýrům. V současnosti úřad hlavy státu není veřejnosti přístupný, prezidenti ale prostory paláce čas od času pro zájemce zpřístupňovali.

Na rozdíl od Gašparoviče Kiska po inauguraci nezamířil na slavnostní oběd s politiky a představiteli církve. Jednapadesátiletý milionář hned první den v prezidentské funkci překvapil, když do zahrady Grassalkovichova paláce nechal postavit stan a pozval na oběd bezdomovce, seniory a lidi, kteří vyrůstali v dětských domovech. Kiskovo pozvání přijalo několik desítek lidí, kteří si pochutnali kromě jiného na kachních prsou nebo na hovězím steaku.

"Je to první prezident, který se zabývá i takovými lidmi, jako jsou prodejci časopisu Nota Bene. Oběd byl dobrý," řekl novinářům jeden z bezdomovců, který se účastnil oběda s Kiskou a který si vydělává prodejem zmíněného časopisu. Pozvánku dostal od sociální pracovnice, která mu pomáhá v jeho tíživé situaci.

"Budu prvním slovenským prezidentem bez stranické minulosti. Nebyl jsem kandidátem vlády ani opozice. A nadstranickým budu i jako prezident, který bude stát za lidmi," prohlásil Kiska v prvním projevu po složení slibu.

Nového slovenského prezidenta už v pondělí čeká první pracovní cesta. V Budapešti si spolu s kolegy z České republiky, Maďarska, Německa a Polska připomene 25. výročí pádu komunismu. Kiska už dříve uvedl, že jeho první oficiální návštěva ve funkci hlavy státu povede do Prahy.

Prezident by neměl vyvolávat spory

Kiska v rozhovoru pro iHned.cz například řekl: "Pana Babiše sleduji, s některými věcmi s ním souhlasím. V řízení pracujete s lidmi. Hodně mi dala práce v charitě, kde jsem se setkával s lidmi, takže si myslím, že mám v sobě hodně toho manažerského i sociálního, což je dobrý sociální kapitál, abych věděl, komu a jak pomoci a jak problémy řešit."

"Shodujeme se v tom, že stát by měl být řízený jako firma, kterou s pýchou odevzdáte svým dětem, a nikdo takovou firmu nezakládá, aby ji za čtyři roky vytuneloval, získal co nejvíc osobního bohatství. Naopak, dívá se strategicky na to, co bude s firmou za pět, deset, patnáct let. Část finančních prostředků, které jsem získal za prodej většiny firem, jsem investoval, což mi umožňuje být nezávislý a mít finanční příjem," prohlásil Kiska.

A pokračuje: "Prezident by neměl vyvolávat rozpory a konflikty. Parlament máme rozhádaný dostatečně a někdy je ostuda se na něj dívat. Prezident by měl hledat řešení, východiska a dohody mezi vládou, prezidentem a politickými stranami. Na druhé straně, pokud se vláda rozhodne přijmout nějaký hloupý, škodlivý zákon, tak by prezident měl být první, když se ještě zákon připravuje, aby si zavolal příslušného ministra a řekl mu svůj názor. A aby si zavolal - a na to ve smyslu ústavy má také právo - premiéra a řekl mu svůj názor."

"Kdyby to byl například zákon, který zvýší nezaměstnanost, tak by se měl postavit před lidi a s plnou zodpovědností říci, že je to hloupý a škodlivý zákon. Prezident musí mít autoritu a pokud se postaví za lidi, tak se lidé postaví za něho. Bude mít autoritu a žádná vláda si ho nedovolí ignorovat," dodal Kiska.

Gašparovičovu dekádu hodnotí komentátoři i slovenská veřejnost přinejlepším neutrálně. Odcházejícímu prezidentovi jeho kritici vytýkají politickou nesvéprávnost a to, že byl coby hlava státu málo reprezentativní, informuje Rozhlas.cz.

Psali jsme:
Gašparovič se loučí s ČR: Uctil památku Beneše a vychválil Klause
Gašparovič zaperlil: V jedné větě nasekal hned tři pravopisné chyby  

„Nikdy jsem si nevšimla, že by v případě porušování práva jakékoliv skupiny obyvatel prezident vystoupil. Prezident nikdy nebyl velký zastánce respektu a tolerance v zemi," říká Elena Gallová Kriglerová z Centra pro výzkum etnicity a kultury.

Kritiku sklízel Ivan Gašparovič i za to, že se prý v prezidentské funkci choval jako prodloužená ruka vládní strany SMER. Najít pozitivní odkaz odcházejícího prezidenta jde jen stěží, hodnotí komentátor týdeníku Trend Marián Leško: „Jeho dobré věci byly tak epizodické a ponořené v rosolu průměrnosti, podprůměrnosti a trapnosti, že po něm bohužel nezůstane nějaká výrazná politická památka." 

Veřejnost vnímala Gašparoviče jako lidového prezidenta. Jeho časté přeřeky při veřejných projevech i málo inspirativní myšlenky ale postupem času začínaly vzdělanějším Slovákům vadit. Gašparovič například prohlásil:

"Chcem vám poďakovať za podporu pri organizovaní stretnutia s novou hlavou katolíckej cirkvi pápežom Dominikom XVI."

„Euroústava má nedostatky, treba ju však schváliť a potom novelizovať."

"Ja som povedal, ak budem v Bratislave, lebo budem mimo, tak sa zúčastním."

„Vy ste analfabet? Neviete čítať rozhodnutie Ústavného súdu? Tam to máte biele na čiernom."

„Dovoľte, aby som maratón mieru otvoril opäť. Česť víťazom a sláva porazeným."

Související

Zuzana Čaputová a Petr Pavel

Historie slovenských prezidentů: Jen jeden obhájil mandát, další pracoval na benzince

Slováci budou nejpozději začátkem dubna vědět jméno svého šestého prezidenta. Od roku 1993 se v paláci vystřídalo o dvě hlavy státu více než v České republice. Důvod je jednoduchý: pouze jediný prezident na pozici vydržel dvě volební období. EuroZprávy.cz vám nyní přinášejí seznam všech, kteří nejbližšímu sousedovi Česka vládli. 

Více souvisejících

Andrej Kiska Ivan Gašparovič Prezident SR

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 1 hodinou

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu nečekaně vyhodil ministra obrany Galanta. Izraelci se bouří

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oznámil, že odvolal ministra obrany Joava Galanta kvůli „krizi důvěry“ ohledně vedení vojenských operací. Netanjahu tvrdí, že Galantovy kroky a výroky odporovaly rozhodnutím kabinetu a mohly podle něj prospět nepřátelům Izraele. Na post ministra obrany nyní nastoupí dosavadní ministr zahraničí Jisrael Kac, kterého v jeho roli nahradí Gideon Sa'ar. Galant na to reagoval prohlášením, že bezpečnost Izraele je pro něj životním posláním, uvedl server Times of Israel.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační fotografie

Proč swing states rozhodují o budoucím prezidentovi USA?

Swing states hrají v dnešních amerických prezidentských volbách volbách klíčovou roli. Právě v nich se rozhodne, kdo bude příštím šéfem Bílého domu. Jak Kamala Harrisová, tak Donald Trump zde mají velice podobné preference a až do konečného sečtení hlasů nebude jasné, kdo si získal srdce voličů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 9 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 10 hodinami

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy