Začalo to prázdnou rakví: Maďarsko si připomíná pád komunismu

První letošní společnou vzpomínkovou akcí hlav visegrádských států a Německa ke svržení komunistického režimu byly počátkem června oslavy čtvrtstoletí svobody a demokracie v Polsku. Další oslavy se mají uskutečnit v říjnu v Lipsku na východě Německa a v listopadu v Praze a Bratislavě.

"Celonárodní smutek v červnu 1989 se stal výchozím bodem boje za naši svobodu, nezávislost, evropanství a naši budoucnost," prohlásil podle agentury MTI maďarský prezident János Áder.

"Tento den se stal milníkem pro Maďary toužící osvobodit se z dusivého sevření lží komunistického systému," řekl rovněž. Tento den podle jeho slov vyšel z nikdy neumírající "naděje na svobodu a konec diktatury", kterou sdíleli i další národy "zavřené ve vězení komunistického bloku".

Další podobná akce bude následovat 9. října, kdy si prezidenti v Lipsku připomenou výročí masové protestní demonstrace, proti níž vůbec poprvé nezasáhla policie tehdejší NDR. V listopadu sérii uzavřou pražské a bratislavské oslavy 25. výročí konce komunistického režimu v Československu.

Imre Nagy (7. června 1896, Kaposvár – 16. června 1958, Budapešť) byl maďarský reformní politik a premiér, který se během Maďarského povstání v roce 1956 postavil na stranu povstalců a vyhlásil neutralitu Maďarska. Přesně 31 let po Nagyově popravě, tedy dne 16. června 1989, se konal v Budapešti na Hősök tere za účasti 300 000 lidí jedenáctihodinový pohřební obřad pro Imre Nagye, včetně prázdné rakve symbolizující všechny neznámé padlé povstalce.

O týden později se konalo zasedání ÚV MSDS (Maďarská socialistická dělnická strana). Výsledky jednání byly, alespoň verbálně, pozoruhodné: Maďarsko se mělo stát právním demokratickým státem, měl být nastolen systém parlamentní demokracie fungující na bázi politických stran a smíšená ekonomika. Navíc byl na 7. října svolán mimořádný sjezd MSDS.

Jednání s opozicí u kulatého stolu začalo oficiálně již 13. června. Vlekla se však čtvrt roku. Ke konečné dohodě došlo až 18. září. Dohoda potvrzovala závěry červnového jednání MSDS a navíc konstatovala konání svobodných voleb na jaře roku 1990.

Ve stejné době se Maďarsko dostalo do sporu se svými bývalými spojenci, především Československem a NDR – tam vládly stále pevné komunistické režimy. Zejména vztahy s Honeckerovským východním Německem byly napjaté, protože Maďarsko umožnilo východním Němcům volně vycestovat do Rakouska. Koncem září 1989 také maďarský parlament přijal rezoluci odmítající invazi vojsk Varšavské smlouvy do Československa v roce 1968.