Coca-cola se dala na ekologii, chce zachránit Dunaj

Projekt s rozpočtem 4,4 milionu dolarů (asi 88,8 milionu Kč) má za cíl zlepšit plochu mokřadů a záplavových území o rozloze nejméně 7400 fotbalových hřišť a do roku 2020 vyčistit 12 milionů kubických metrů vody, uvedl server agentury Bloomberg. Zlepší se tak životní podmínky nejen pro ryby, ale i další živočichy, kteří v oblasti žijí.

Dunaj je délkou toku 2858 kilometrů po Volze druhou nejdelší evropskou řekou. Protéká celkem deseti státy: Německem, Rakouskem, Slovenskem, Maďarskem, Chorvatskem, Srbskem, Bulharskem, Rumunskem, Moldavskem a Ukrajinou.

V historii tvořil z velké části severní hranici Římské říše pod latinským názvem Danubius. Už staří Římané chtěli vědět, kde vlastně řeka pramení. Vojáci vyslaní, aby to zjistili, objevili v Černém lese silný minerální pramen, který ale není začátkem Dunaje. Přesto je v městě Donaueschingen zřídlo, které kdysi našli římští vojáci, prezentované jako symbolický pramen této velké evropské řeky. Ve skutečnosti Dunaj vzniká soutokem potoků Breg a Brigach. Delší z nich Breg je v mapách označen jen jako Bregquelle, ale místní informační tabulky ho nazývají Donauquelle. Pramen Bregu se nachází pouhých 100 m od hlavního evropského rozvodí mezi Dunajem a Rýnem v nadmořské výšce 1078 metrů.

Dunaj má složitý vodní režim. Nejvíce vody má na jaře, v létě a na podzim dochází poměrně často k nárazovým záplavám, a nejnižší stav vody má v zimě. Jarní vzestup hladiny probíhá ve dvou vlnách. První je způsobena táním sněhu a ledu v rovinách, druhá dešti a táním sněhu na horách. To vše způsobuje prudké kolísání hladiny. Když povodňové vlny z hlavních přítoků (Drávy, Tisy a Sávy) přijdou ve stejný čas, vytvoří se i na Dunaji mohutná vlna, která zatopí okolí. Ve druhé polovině léta hladina řeky klesá, ale při velkých deštích dochází k jejímu náhlému vzestupu. Také podzimní deště způsobují povodně. Výkyvy hladiny představují v deltě 4,5 až 5,5 metru, v Budapešti dokonce 6 až 8 metrů. Není divu, že třeba ve srovnání s Rýnem je doprava po Dunaji zhruba jen třetinová.

V osmdesátých letech byly velké části rumunské delty Dunaje vysušeny a přeměněny v poldry určené k pěstování nejrůznějších plodin, ale především rýže. Mokřiny zmizely a s nimi na dlouhá léta vymřel život. Dnes je situace jiná. Přehrady byly prolomeny a zbourány. Deltě se vrací stará tvář a příroda ožívá, píše server fiftyfifty.cz.

Projekt na vrácení dunajské delty do původního stavu má úspěch. Do delty se už vrátili pelikáni a s nimi dalších více než třicet ptačích druhů. Vrátili se i srnci, divočáci a dokonce i mývalové. Původní přirozený ekosystém oblasti se sám zvolna obnovuje. Faktem je, že mokřiny se ze všech ekosystémů regenerují nejlépe. Jsou totiž zvyklé na dramatické změny, které přinášejí každoroční zátopy.