Brusel - Členským zemím Evropské unie ve čtvrtek vypršela lhůta, během níž měly Bruselu oznámit své oficiální kandidáty na posty budoucích eurokomisařů. Jména dosud oznámených kandidátů ale vzbuzují obavy, že formování nové unijní exekutivy může nabrat zpoždění. Hlavním důvodem je fakt, že mezi adepty na vedoucí místa v EK je navzdory přání jejího šéfa Jeana-Claudea Junckera stále velmi málo žen a výrazně to nezmění ani další potvrzení kandidáti: Itálie sice chce vyslat do Bruselu nynější šéfku diplomacie Federiku Mogheriniovou, Portugalsko se ale rozhodlo pro státního tajemníka Carlose Moedase.
Juncker předem oznámil, že chce, aby alespoň třetinu z jeho 28členné komise tvořily ženy. Jednotlivé státy mu ale zatím nevycházejí příliš vstříc, protože mezi oficiálně nominovanými jsou zatím pouze tři ženy - za Česko ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, za Švédsko dosavadní eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová a za Itálii ministryně zahraničí Mogheriniová, která bude usilovat o post šéfky unijní diplomacie.
V dosluhující Barrosově komisi je nyní devět žen a slabé ženské zastoupení může být překážkou i pro Evropský parlament, který musí složení nové EK schválit. Juncker ale má ještě měsíc na to, aby rozhodl, jaká místa jednotliví kandidáti obsadí, protože teprve na summitu 30. srpna se bude rozhodovat o tom, kdo nahradí Catherine Ashtonovou ve funkci šéfa diplomacie. Teprve od jména jejího nástupce či nástupkyně se odvine obsazení dalších postů.
O funkci po Ashtonové se už ucházejí dvě země - Polsko nominovalo svého ministra zahraničí Radoslawa Sikorského a Itálie ministryni Mogheriniovou.
Podle serveru EUObserver bude mít Juncker velmi nelehkou úlohu nejen kvůli nedostatku ženských kandidátek do komise, ale i kvůli tomu, že země svedou souboj o několik velmi žádaných a vlivných portfolií jako jsou doprava, energetika, průmysl nebo hospodářská soutěž. Řada států přitom do Bruselu vysílá politické "těžké váhy" včetně bývalých premiérů, což je případ Estonska, Finska a Lotyšska.
Evropská komise je výkonným orgánem EU a zastupuje zájmy Unie jako celku, nikoli zájmy jednotlivých členských zemí. Termínem „Komise" se označuje jak kolegium komisařů, tak samotná instituce, jejíž sídlo se nachází v belgickém Bruselu. Některá pracoviště má Komise i v Lucembursku. Pod Komisi spadají rovněž tzv. zastoupení, jež se nacházejí v každé členské zemi EU.
Členové Komise se scházejí jednou týdně, obvykle ve středu, v sídle Komise v Bruselu. V době plenárního zasedání Evropského parlamentu však komisaři jednají zpravidla ve Štrasburku. Program jednotlivých zasedání se odvíjí od pracovního programu Komise.
Každý bod programu jednání je předložen komisařem, který za danou oblast politiky odpovídá, a kolegium poté o věci společně rozhodne. Zasedání Komise nejsou veřejně přístupná, nicméně jejich program jednání i zápis z nich se zveřejňují.
Komise rovněž zasedá v mimořádných situacích, kdy je potřeba rychle zareagovat na vzniklý problém nebo kdy se řeší zásadní otázky v Radě ministrů.
Neoficiální seznam kandidátů na eurokomisaře:
Belgie - zatím nerozhodla, možná europoslankyně Marianne Thyssenová či dosavadní komisař pro obchod Karel De Gucht
Británie - bývalý předseda Sněmovny lordů Jonathan Hill
Bulharsko - možná dosavadní komisařka pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc Kristalina Georgievová; minulý týden ale v zemi padla vláda, čeká se na rozhodnutí nového kabinetu
Česká republika - ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová
Dánsko - kandidáta zatím neoznámilo
Estonsko - bývalý premiér Andrus Ansip
Finsko - dosavadní komisař pro hospodářské a měnové záležitosti a euro Jyrki Katainen
Francie - exministr financí Pierre Moscovici
Chorvatsko - dosavadní komisař pro ochranu spotřebitele Neven Mimica
Irsko - exministr životního prostředí Phil Hogan
Itálie - ministryně zahraničních věcí Federica Mogheriniová
Kypr - bývalý mluvčí vlády Christos Stylianidis
Litva - exministr zdravotnictví Vytenis Andriukaitis
Lotyšsko - bývalý premiér Valdis Dombrovskis
Lucembursko - expremiér Jean-Claude Juncker, předseda nové EK
Maďarsko - ministr zahraničních věcí a obchodu Tibor Navracsics
Malta - exministr pro cestovní ruch Karmelu Vella
Německo - dosavadní komisař pro energetiku Günther Oettinger
Nizozemsko - zatím kandidáta nenominovalo; možná ministr financí Jeroen Dijsselbloem či ministr zahraničí Frans Timmermans
Polsko - ministr zahraničí Radoslaw Sikorski
Portugalsko - státní tajemník Carlos Moedas
Rakousko - dosavadní komisař pro regionální politiku Johannes Hahn
Rumunsko - dosavadní komisař pro zemědělství Dacian Ciolos
Řecko - ministr obrany Dimitris Avramopulos
Slovensko - dosavadní komisař pro institucionální vztahy a administrativu Maroš Šefčovič
Slovinsko - tři kandidáti: končící premiérka Alenka Bratuseková, končící ministr zahraničí Karl Erjavec a europoslankyně Tanja Fajonová
Španělsko - exministr zemědělství Miguel Arias Cañete
Švédsko - dosavadní komisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová
Související
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
Europarlament poslal Ficově vládě poslední varování. Slovensko může přijít o všechny peníze z fondů
EU (Evropská unie) , eurokomisaři
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 5 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
včera
Vztah Pavla s Babišem už se rozebírá i ve světě. Prezident je připraven podniknout právní kroky, píše Politico
Prezident Petr Pavel v rozhovoru na fóru GLOBSEC otevřeně popsal svůj komplikovaný vztah s premiérem Andrejem Babišem. Jejich vzájemné vazby označil za realistické, což podle něj znamená, že zažívají lepší i horší období, avšak běžná praktická komunikace mezi nimi nadále funguje. Bývalý generál s nadsázkou dodal, že díky své minulosti v oblasti obrany má určité zkušenosti, které může využít k vysvětlení komplikovaných témat. Vztahy mezi oběma ústavními činiteli jsou napjaté již delší dobu, přičemž do otevřeně nepřátelské roviny přešly po loňském návratu šéfa hnutí ANO do premiérského křesla, kdy se střetávají v otázkách demokratických norem i mezinárodní politiky.
Zdroj: Libor Novák