Brusel - Členským zemím Evropské unie ve čtvrtek vypršela lhůta, během níž měly Bruselu oznámit své oficiální kandidáty na posty budoucích eurokomisařů. Jména dosud oznámených kandidátů ale vzbuzují obavy, že formování nové unijní exekutivy může nabrat zpoždění. Hlavním důvodem je fakt, že mezi adepty na vedoucí místa v EK je navzdory přání jejího šéfa Jeana-Claudea Junckera stále velmi málo žen a výrazně to nezmění ani další potvrzení kandidáti: Itálie sice chce vyslat do Bruselu nynější šéfku diplomacie Federiku Mogheriniovou, Portugalsko se ale rozhodlo pro státního tajemníka Carlose Moedase.
Juncker předem oznámil, že chce, aby alespoň třetinu z jeho 28členné komise tvořily ženy. Jednotlivé státy mu ale zatím nevycházejí příliš vstříc, protože mezi oficiálně nominovanými jsou zatím pouze tři ženy - za Česko ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, za Švédsko dosavadní eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová a za Itálii ministryně zahraničí Mogheriniová, která bude usilovat o post šéfky unijní diplomacie.
V dosluhující Barrosově komisi je nyní devět žen a slabé ženské zastoupení může být překážkou i pro Evropský parlament, který musí složení nové EK schválit. Juncker ale má ještě měsíc na to, aby rozhodl, jaká místa jednotliví kandidáti obsadí, protože teprve na summitu 30. srpna se bude rozhodovat o tom, kdo nahradí Catherine Ashtonovou ve funkci šéfa diplomacie. Teprve od jména jejího nástupce či nástupkyně se odvine obsazení dalších postů.
O funkci po Ashtonové se už ucházejí dvě země - Polsko nominovalo svého ministra zahraničí Radoslawa Sikorského a Itálie ministryni Mogheriniovou.
Podle serveru EUObserver bude mít Juncker velmi nelehkou úlohu nejen kvůli nedostatku ženských kandidátek do komise, ale i kvůli tomu, že země svedou souboj o několik velmi žádaných a vlivných portfolií jako jsou doprava, energetika, průmysl nebo hospodářská soutěž. Řada států přitom do Bruselu vysílá politické "těžké váhy" včetně bývalých premiérů, což je případ Estonska, Finska a Lotyšska.
Evropská komise je výkonným orgánem EU a zastupuje zájmy Unie jako celku, nikoli zájmy jednotlivých členských zemí. Termínem „Komise" se označuje jak kolegium komisařů, tak samotná instituce, jejíž sídlo se nachází v belgickém Bruselu. Některá pracoviště má Komise i v Lucembursku. Pod Komisi spadají rovněž tzv. zastoupení, jež se nacházejí v každé členské zemi EU.
Členové Komise se scházejí jednou týdně, obvykle ve středu, v sídle Komise v Bruselu. V době plenárního zasedání Evropského parlamentu však komisaři jednají zpravidla ve Štrasburku. Program jednotlivých zasedání se odvíjí od pracovního programu Komise.
Každý bod programu jednání je předložen komisařem, který za danou oblast politiky odpovídá, a kolegium poté o věci společně rozhodne. Zasedání Komise nejsou veřejně přístupná, nicméně jejich program jednání i zápis z nich se zveřejňují.
Komise rovněž zasedá v mimořádných situacích, kdy je potřeba rychle zareagovat na vzniklý problém nebo kdy se řeší zásadní otázky v Radě ministrů.
Neoficiální seznam kandidátů na eurokomisaře:
Belgie - zatím nerozhodla, možná europoslankyně Marianne Thyssenová či dosavadní komisař pro obchod Karel De Gucht
Británie - bývalý předseda Sněmovny lordů Jonathan Hill
Bulharsko - možná dosavadní komisařka pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc Kristalina Georgievová; minulý týden ale v zemi padla vláda, čeká se na rozhodnutí nového kabinetu
Česká republika - ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová
Dánsko - kandidáta zatím neoznámilo
Estonsko - bývalý premiér Andrus Ansip
Finsko - dosavadní komisař pro hospodářské a měnové záležitosti a euro Jyrki Katainen
Francie - exministr financí Pierre Moscovici
Chorvatsko - dosavadní komisař pro ochranu spotřebitele Neven Mimica
Irsko - exministr životního prostředí Phil Hogan
Itálie - ministryně zahraničních věcí Federica Mogheriniová
Kypr - bývalý mluvčí vlády Christos Stylianidis
Litva - exministr zdravotnictví Vytenis Andriukaitis
Lotyšsko - bývalý premiér Valdis Dombrovskis
Lucembursko - expremiér Jean-Claude Juncker, předseda nové EK
Maďarsko - ministr zahraničních věcí a obchodu Tibor Navracsics
Malta - exministr pro cestovní ruch Karmelu Vella
Německo - dosavadní komisař pro energetiku Günther Oettinger
Nizozemsko - zatím kandidáta nenominovalo; možná ministr financí Jeroen Dijsselbloem či ministr zahraničí Frans Timmermans
Polsko - ministr zahraničí Radoslaw Sikorski
Portugalsko - státní tajemník Carlos Moedas
Rakousko - dosavadní komisař pro regionální politiku Johannes Hahn
Rumunsko - dosavadní komisař pro zemědělství Dacian Ciolos
Řecko - ministr obrany Dimitris Avramopulos
Slovensko - dosavadní komisař pro institucionální vztahy a administrativu Maroš Šefčovič
Slovinsko - tři kandidáti: končící premiérka Alenka Bratuseková, končící ministr zahraničí Karl Erjavec a europoslankyně Tanja Fajonová
Španělsko - exministr zemědělství Miguel Arias Cañete
Švédsko - dosavadní komisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová
Související
Je rozhodnuto. Evropa Rusku utáhne kohoutky, dovoz zemního plynu utne do konce roku 2027
EU vzkazuje Trumpovi: Putina za válečné zločiny na Ukrajině omilostnit nelze
EU (Evropská unie) , eurokomisaři
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 55 minutami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 1 hodinou
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 2 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 3 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
včera
Amerikou hýbe očkovací kauza: Po vakcíně zemřelo 10 dětí, tvrdí úřady. Důkazy ale nikdo nemá
včera
Král Karel III. pronesl vzácné prohlášení k Ukrajině. Odsoudil Rusko
včera
Zemřel světově proslulý kostýmní výtvarník Theodor Pištěk
včera
Co si myslí Evropané? Bojí se války a Trumpa vnímají jako nepřítele
včera
Eurovize čelí nejtěžšímu rozhodnutí v historii: Rozhodne, zda vyhodí Izrael
včera
Putin nezahálí. Po neúspěšném jednání o Ukrajině míří do Indie
Ruský prezident Vladimir Putin zahajuje dvoudenní návštěvu Indie, kde se má setkat s premiérem Narendrou Modim a zúčastnit se každoročního summitu obou zemí. Očekává se, že Dillí a Moskva podepíšou řadu dohod, a to jen několik měsíců poté, co Spojené státy zvýšily tlak na Indii, aby přestala nakupovat ruskou ropu. Návštěva se koná také v době, kdy administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vede sérii rozhovorů s Ruskem a Ukrajinou ve snaze ukončit válku. Indie a Rusko jsou si blízkými spojenci po celá desetiletí a Putin s Modim udržují vřelý vztah.
Zdroj: Libor Novák