Brusel - Členským zemím Evropské unie ve čtvrtek vypršela lhůta, během níž měly Bruselu oznámit své oficiální kandidáty na posty budoucích eurokomisařů. Jména dosud oznámených kandidátů ale vzbuzují obavy, že formování nové unijní exekutivy může nabrat zpoždění. Hlavním důvodem je fakt, že mezi adepty na vedoucí místa v EK je navzdory přání jejího šéfa Jeana-Claudea Junckera stále velmi málo žen a výrazně to nezmění ani další potvrzení kandidáti: Itálie sice chce vyslat do Bruselu nynější šéfku diplomacie Federiku Mogheriniovou, Portugalsko se ale rozhodlo pro státního tajemníka Carlose Moedase.
Juncker předem oznámil, že chce, aby alespoň třetinu z jeho 28členné komise tvořily ženy. Jednotlivé státy mu ale zatím nevycházejí příliš vstříc, protože mezi oficiálně nominovanými jsou zatím pouze tři ženy - za Česko ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová, za Švédsko dosavadní eurokomisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová a za Itálii ministryně zahraničí Mogheriniová, která bude usilovat o post šéfky unijní diplomacie.
V dosluhující Barrosově komisi je nyní devět žen a slabé ženské zastoupení může být překážkou i pro Evropský parlament, který musí složení nové EK schválit. Juncker ale má ještě měsíc na to, aby rozhodl, jaká místa jednotliví kandidáti obsadí, protože teprve na summitu 30. srpna se bude rozhodovat o tom, kdo nahradí Catherine Ashtonovou ve funkci šéfa diplomacie. Teprve od jména jejího nástupce či nástupkyně se odvine obsazení dalších postů.
O funkci po Ashtonové se už ucházejí dvě země - Polsko nominovalo svého ministra zahraničí Radoslawa Sikorského a Itálie ministryni Mogheriniovou.
Podle serveru EUObserver bude mít Juncker velmi nelehkou úlohu nejen kvůli nedostatku ženských kandidátek do komise, ale i kvůli tomu, že země svedou souboj o několik velmi žádaných a vlivných portfolií jako jsou doprava, energetika, průmysl nebo hospodářská soutěž. Řada států přitom do Bruselu vysílá politické "těžké váhy" včetně bývalých premiérů, což je případ Estonska, Finska a Lotyšska.
Evropská komise je výkonným orgánem EU a zastupuje zájmy Unie jako celku, nikoli zájmy jednotlivých členských zemí. Termínem „Komise" se označuje jak kolegium komisařů, tak samotná instituce, jejíž sídlo se nachází v belgickém Bruselu. Některá pracoviště má Komise i v Lucembursku. Pod Komisi spadají rovněž tzv. zastoupení, jež se nacházejí v každé členské zemi EU.
Členové Komise se scházejí jednou týdně, obvykle ve středu, v sídle Komise v Bruselu. V době plenárního zasedání Evropského parlamentu však komisaři jednají zpravidla ve Štrasburku. Program jednotlivých zasedání se odvíjí od pracovního programu Komise.
Každý bod programu jednání je předložen komisařem, který za danou oblast politiky odpovídá, a kolegium poté o věci společně rozhodne. Zasedání Komise nejsou veřejně přístupná, nicméně jejich program jednání i zápis z nich se zveřejňují.
Komise rovněž zasedá v mimořádných situacích, kdy je potřeba rychle zareagovat na vzniklý problém nebo kdy se řeší zásadní otázky v Radě ministrů.
Neoficiální seznam kandidátů na eurokomisaře:
Belgie - zatím nerozhodla, možná europoslankyně Marianne Thyssenová či dosavadní komisař pro obchod Karel De Gucht
Británie - bývalý předseda Sněmovny lordů Jonathan Hill
Bulharsko - možná dosavadní komisařka pro mezinárodní spolupráci a humanitární pomoc Kristalina Georgievová; minulý týden ale v zemi padla vláda, čeká se na rozhodnutí nového kabinetu
Česká republika - ministryně pro místní rozvoj Věra Jourová
Dánsko - kandidáta zatím neoznámilo
Estonsko - bývalý premiér Andrus Ansip
Finsko - dosavadní komisař pro hospodářské a měnové záležitosti a euro Jyrki Katainen
Francie - exministr financí Pierre Moscovici
Chorvatsko - dosavadní komisař pro ochranu spotřebitele Neven Mimica
Irsko - exministr životního prostředí Phil Hogan
Itálie - ministryně zahraničních věcí Federica Mogheriniová
Kypr - bývalý mluvčí vlády Christos Stylianidis
Litva - exministr zdravotnictví Vytenis Andriukaitis
Lotyšsko - bývalý premiér Valdis Dombrovskis
Lucembursko - expremiér Jean-Claude Juncker, předseda nové EK
Maďarsko - ministr zahraničních věcí a obchodu Tibor Navracsics
Malta - exministr pro cestovní ruch Karmelu Vella
Německo - dosavadní komisař pro energetiku Günther Oettinger
Nizozemsko - zatím kandidáta nenominovalo; možná ministr financí Jeroen Dijsselbloem či ministr zahraničí Frans Timmermans
Polsko - ministr zahraničí Radoslaw Sikorski
Portugalsko - státní tajemník Carlos Moedas
Rakousko - dosavadní komisař pro regionální politiku Johannes Hahn
Rumunsko - dosavadní komisař pro zemědělství Dacian Ciolos
Řecko - ministr obrany Dimitris Avramopulos
Slovensko - dosavadní komisař pro institucionální vztahy a administrativu Maroš Šefčovič
Slovinsko - tři kandidáti: končící premiérka Alenka Bratuseková, končící ministr zahraničí Karl Erjavec a europoslankyně Tanja Fajonová
Španělsko - exministr zemědělství Miguel Arias Cañete
Švédsko - dosavadní komisařka pro vnitřní záležitosti Cecilia Malmströmová
Související
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
Politico: Budapešť funguje jako přímý informační kanál pro Kreml. EU vylučuje Maďarsko z citlivých diskusí
EU (Evropská unie) , eurokomisaři
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Prachaticích se vraždilo na ubytovně. V případu je podezřelý cizinec
před 2 hodinami
Sarah Fergusonová řeší dilema. V USA chtějí kvůli Epsteinovi rozhovor i svědectví
před 3 hodinami
Zemřela Božena Jirků, stála za Nadací Charty 77 a Kontem Bariéry
před 4 hodinami
Vražda v Prostějově. Obviněný je podezřelý i z dalších sedmi trestných činů
před 5 hodinami
Jarní počasí se v dubnu vrátí, naznačuje výhled. Bude až 16 stupňů
před 5 hodinami
Novinky k pardubickému případu. Policie zadržela první údajné pachatele
před 6 hodinami
Hrozí slovinský scénář? Zjistili jsme, jak to v Česku vypadá s pohonnými hmotami
před 7 hodinami
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
před 8 hodinami
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
před 9 hodinami
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
před 10 hodinami
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
před 11 hodinami
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
před 11 hodinami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 12 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 13 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 14 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 15 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 16 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Tato otázka se stala velmi aktuální poté, co se Írán minulý pátek pokusil zasáhnout společnou britsko-americkou vojenskou základnu Diego Garcia v Indickém oceánu. Britský ministr obrany John Healey potvrdil, že byly vypáleny dvě rakety – jedna selhala a druhá Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? la úspěšně sestřelena.
Zdroj: Libor Novák