Během prvního lockdownu bylo v Evropě počato méně dětí než dříve

V době první koronavirové uzávěry, kterou předloni na jaře zavedla většina evropských zemí, bylo v Evropě počato méně dětí než ve srovnatelném období v předchozích letech. Ve 24 zemích se počet porodů devět měsíců po období nejpřísnějšího lockdownu snížil o 14 procent, uvedl v časopisu Human Reproduction Léo Pomar z centra fetální medicíny a ultrazvukové diagnostiky při univerzitě ve švýcarském Lausanne.

Vědci vzali v potaz údaje o nově narozených z ledna 2021 a srovnali je s průměrem za leden 2018 a 2019. Největší pokles zaznamenali v Litvě (28,1 procenta), na Ukrajině (24,4 procenta) a ve Španělsku (23,5 procenta). Česko patřilo k zemím, kde byl tento pokles nízký, jen ve výši 3,2 procenta, stejná situace byla i v Maďarsku a podobná v Rakousku a Nizozemsku. Jen ve Finsku a v Dánsku se loni v lednu narodilo více dětí než ve srovnávaném období.

Protikoronavirová opatření, jaká vlády v jednotlivých zemích zavedly, byla sice odlišná, spočívala ale v drastickém omezení mezilidských kontaktů. Jedinou zemí, která nezavedla celostátní uzávěru, bylo Švédsko.

"Čím déle uzávěry trvaly, tím méně žen otěhotnělo, a to i v zemích, které (před pandemií covidu-19) neměly problémy" s nízkým počtem nově narozených dětí. "Opatření k omezení kontaktů, strach související s koronavirem a sociální a ekonomická krize mohly být nepřímými faktory, které hrály roli při rozhodování párů, zda odložit těhotenství," uvedli autoři studie.

Přibližně devět měsíců po konci prvních koronavirových uzávěr, v březnu 2021, počty porodů v průměru ze všech zemí lehce stouply nad úroveň před pandemií. "Chybějící" porody z ledna ovšem tento mírný nárůst bezprostředně nevyrovnal. Vědci poznamenali, že v některých zemích, především ve Finsku a Nizozemsku, byl nárůst počtu porodů loni v březnu v porovnání s průměrem za březen 2018 a 2019 výrazný.

Související

Ilustrační fotografie.

Švédsko zkouší nemožné? Školy dostanou úkol, jde o zdraví

Švédská vláda tvrdí, že nadměrný čas strávený u obrazovky způsobuje vážnou zdravotní krizi u mládeže, a to jak psychicky, tak fyzicky. Tamní vláda proto připravuje legislativu, ve které požaduje po školách, aby zakázaly přístup k digitálním zařízením. 

Více souvisejících

děti těhotenství

Aktuálně se děje

před 14 minutami

před 44 minutami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 3 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy