Boj proti terorismu. EU představila novou strategii, mimo jiné chce posílit Europol

EK hodlá také posílit mandát evropské policejní agentury Europol či jmenovat unijního protiteroristického koordinátora.

Komise přichází s novou aktivitou v reakci na nedávné teroristické útoky z Francie či Rakouska, po nichž se unijní ministři vnitra shodli na nutnosti zlepšit spolupráci na výměně informací či ochraně vnějších hranic. Jedním z účinných nástrojů by podle Bruselu mělo být právě získání přístupu ke kódované komunikaci, kterou potenciální útočníci vedou přes internetové platformy. Proti podobným návrhům se však v minulosti hlasitě ohrazovali ochránci soukromí, podle nichž by této možnosti šlo snadno zneužít i proti běžným uživatelům sítí.

"Musíme najít rovnováhu mezi tím, aby policie měla možnost efektivně chránit bezpečí našich obyvatel, a zároveň nebylo narušeno soukromí," připustila obtížnost plánu eurokomisařka pro vnitřní věci Ylva Johanssonová. Brusel podle ní nejprve bude s členskými státy diskutovat o možném zákonném a technickém řešení, tedy například zda a do jaké míry nařídit povinnou spolupráci internetovým společnostem.

? Terrorism and organised crimeContinued efforts to deny terrorists the means to act are needed.We presented a new EU Counter-Terrorism agenda and proposed to revise the mandate for @Europol to strengthen its work on fighting organised crime and terrorism. #SecurityUnion pic.twitter.com/ncwxLWb55y

K jejich činnosti se vztahuje také další součást dnes zveřejněné strategie. Komise chce, aby členské státy a Evropský parlament co nejrychleji schválily nařízení, díky němuž budou muset sociální sítě mazat příspěvky s teroristickým obsahem do hodiny od upozornění od úřadů některé ze zemí. Nová pravidla, po jejichž uplatnění volá řada zemí, mají znemožnit například koordinaci útoků či zveřejňování návodů k výrobě výbušnin. Podle Johanssonové je reálné, aby státy a EP ke shodě dospěly ještě v prosinci.

Komise také hodlá v příštím roce navrhnout kodex policejní spolupráce, který by měl umožnit zlepšení součinnosti bezpečnostních orgánů jednotlivých zemí. Ta má podle kritiků rezervy například ve výměně informací, neboť pachatelé některých teroristických útoků z posledních let byli již dříve známi policii, státy si však ne vždy byly schopny včas předat podstatné údaje. V tomto směru chce unijní exekutiva například navrhnout systém, který by zajistil, aby si člověk nemohl opatřit v jednom členském státě zbraň poté, co mu to jiná země z bezpečnostních důvodů zakázala.

Brusel chce také posílit mandát Europolu, aby mohl například efektivněji spolupracovat se soukromými subjekty či poskytovat důkazní materiál členským státům. Europol by nově mohl hrát zásadní roli ve vyšetřování případů, u nichž není jasné, do jurisdikce jakého státu spadají.

O dnešním plánu a dalších možnostech posílení protiteroristické spolupráce povedou debatu prezidenti a premiéři unijních zemí na dvoudenním summitu, který začíná ve čtvrtek v Bruselu.