Borrell: EU může pomoci ke kontrole zbraňového embarga v Libyi

Kontrolu dodržování zbraňového embarga v Libyi, na němž se v neděli v Berlíně dohodli lídři světových zemí, by mohla mít na starosti také Evropská unie. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož bude třeba dohlédnout i na případné příměří. Jednou z možností, které dnes budou ministři probírat, je také vyslání evropských jednotek na sever Afriky.

Ve snaze vyřešit pokračující konflikt mezi vojsky vlády v Tripolisu uznávané OSN a jednotkami Chalífy Haftara útočícími z východu země se v neděli v Berlíně sešli vůdci a přední politici řady velmocí včetně Ruska, Turecka, Francie, Německa, USA či EU.

?Visit of HRVP @JosepBorrellF to #Germany - Bilateral meeting with @mikepompeo #LibyenKonferenz #BerlinProcess #BerlinConference More photos: https://t.co/2hK1hgeRxvWatch the video: https://t.co/ftmAxAxMPx pic.twitter.com/qmOHZK75Jk

— EC AV Service (@EC_AVService) January 20, 2020

Dohodli se na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu obou stran a nebudou zasahovat do vnitřních záležitostí země.

"Embargo vyžaduje vysokou úroveň kontroly. Příměří vyžaduje někoho, kdo by se o ně staral. Nemůžete jen říct, tohle je příměří, a pak na něj zapomenout," řekl novinářům při příchodu na ministerské jednání Borrell. Ministři podle něj proberou řadu možností, jak embargo či příměří kontrolovat.

Jednou z nich může podle zástupců unijních států být oživení operace Sophia, jejímž cílem byl původně v první řadě boj proti pašerákům lidí ve Středozemním moři, v mandátu ovšem má také příspěvek k "uplatňování zbrojního embarga OSN na volném moři u pobřeží Libye". Další možností je přímé vyslání evropských jednotek do Libye. O tom by však museli jednomyslně rozhodnout zástupci všech členských zemí, což je podle diplomatů velmi nejisté.

"Už jsme se bavili o tom, že Sophia by se mohla stát nástrojem pro zavedení zbraňového embarga do praxe," připomněl před dnešním jednáním český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

EU má podle něj několik možností, jak přispět k naplnění závěrů berlínské konference. Sahají od monitorování embarga prostřednictvím zmíněné operace přes vyslání jednotek do země až po dialog se zeměmi, které se v konfliktu dosud angažovaly. Těmi jsou především Turecko, Rusko a arabské státy.

V konfliktu v zemi, která je nestabilní od pádu dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, nyní proti sobě stojí premiér Fáiz Sarrádž, jehož mezinárodně uznaná vláda má nyní pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu, a polní maršál Haftar, jehož jednotky ovládají většinu země, z níž do Evropy míří velké množství migrantů.

Příměří v Libyi se zatím nedaří zcela prosadit. Kontrolu nad jeho případným dodržováním už nabídla Itálie. V zemi má z historických důvodů dobré kontakty. Na zklidnění situace má Řím velký zájem také proto, že Itálie je hlavní destinací pro africké migranty vyplouvající od libyjského pobřeží.

Související

Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur

Evropská unie se zavázala poskytnout Libanonské armádě 20 milionů eur v roce 2023 a dalších 40 milionů eur v roce 2024. Kromě toho EU vyčlení 80 milionů eur na humanitární pomoc pro Libanon, jak oznámil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na mezinárodní konferenci v Paříži. 

Více souvisejících

Josep Borrell EU (Evropská unie) Libye Chalífa Haftar Fáiz Sarrádž

Aktuálně se děje

před 27 minutami

před 55 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy