Borrell: EU může pomoci ke kontrole zbraňového embarga v Libyi

Kontrolu dodržování zbraňového embarga v Libyi, na němž se v neděli v Berlíně dohodli lídři světových zemí, by mohla mít na starosti také Evropská unie. Před dnešním jednáním ministrů zahraničí to řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell, podle něhož bude třeba dohlédnout i na případné příměří. Jednou z možností, které dnes budou ministři probírat, je také vyslání evropských jednotek na sever Afriky.

Ve snaze vyřešit pokračující konflikt mezi vojsky vlády v Tripolisu uznávané OSN a jednotkami Chalífy Haftara útočícími z východu země se v neděli v Berlíně sešli vůdci a přední politici řady velmocí včetně Ruska, Turecka, Francie, Německa, USA či EU.

?Visit of HRVP @JosepBorrellF to #Germany - Bilateral meeting with @mikepompeo #LibyenKonferenz #BerlinProcess #BerlinConference More photos: https://t.co/2hK1hgeRxvWatch the video: https://t.co/ftmAxAxMPx pic.twitter.com/qmOHZK75Jk

— EC AV Service (@EC_AVService) January 20, 2020

Dohodli se na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu obou stran a nebudou zasahovat do vnitřních záležitostí země.

"Embargo vyžaduje vysokou úroveň kontroly. Příměří vyžaduje někoho, kdo by se o ně staral. Nemůžete jen říct, tohle je příměří, a pak na něj zapomenout," řekl novinářům při příchodu na ministerské jednání Borrell. Ministři podle něj proberou řadu možností, jak embargo či příměří kontrolovat.

Jednou z nich může podle zástupců unijních států být oživení operace Sophia, jejímž cílem byl původně v první řadě boj proti pašerákům lidí ve Středozemním moři, v mandátu ovšem má také příspěvek k "uplatňování zbrojního embarga OSN na volném moři u pobřeží Libye". Další možností je přímé vyslání evropských jednotek do Libye. O tom by však museli jednomyslně rozhodnout zástupci všech členských zemí, což je podle diplomatů velmi nejisté.

"Už jsme se bavili o tom, že Sophia by se mohla stát nástrojem pro zavedení zbraňového embarga do praxe," připomněl před dnešním jednáním český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

EU má podle něj několik možností, jak přispět k naplnění závěrů berlínské konference. Sahají od monitorování embarga prostřednictvím zmíněné operace přes vyslání jednotek do země až po dialog se zeměmi, které se v konfliktu dosud angažovaly. Těmi jsou především Turecko, Rusko a arabské státy.

V konfliktu v zemi, která je nestabilní od pádu dlouholetého diktátora Muammara Kaddáfího v roce 2011, nyní proti sobě stojí premiér Fáiz Sarrádž, jehož mezinárodně uznaná vláda má nyní pod kontrolou jen malé území kolem hlavního města Tripolisu, a polní maršál Haftar, jehož jednotky ovládají většinu země, z níž do Evropy míří velké množství migrantů.

Příměří v Libyi se zatím nedaří zcela prosadit. Kontrolu nad jeho případným dodržováním už nabídla Itálie. V zemi má z historických důvodů dobré kontakty. Na zklidnění situace má Řím velký zájem také proto, že Itálie je hlavní destinací pro africké migranty vyplouvající od libyjského pobřeží.

Související

Josep Borrell

Velká změna v unijní diplomacii. Borrell končí, na odchodu si neodpustil kritiku

Šéf unijní diplomacie Josep Borrell se opřel do evropských zemí za to, že nerozumí jednotnému jazyku moci. Odstupující vrcholný diplomat to řekl v době, která je pro budoucnost evropské bezpečnosti velice důležitá. Brzy bude zažívat zvýšený tlak z Washingtonu a nastoupí nová šéfka diplomacie s daleko více konfrontačním vztahu k Rusku. 
Josep Borrell, vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku

Evropská unie dá Libanonské armádě desítky milionů eur

Evropská unie se zavázala poskytnout Libanonské armádě 20 milionů eur v roce 2023 a dalších 40 milionů eur v roce 2024. Kromě toho EU vyčlení 80 milionů eur na humanitární pomoc pro Libanon, jak oznámil šéf zahraniční politiky EU Josep Borrell na mezinárodní konferenci v Paříži. 

Více souvisejících

Josep Borrell EU (Evropská unie) Libye Chalífa Haftar Fáiz Sarrádž

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy