CDU se musí zásadně změnit, požaduje Maassen. AfD není koaliční partner

Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové musí zásadně změnit svou migrační a zahraniční politiku, pokud chce znovu získat voliče, kteří od ní přeběhli k Alternativě pro Německo (AfD), je přesvědčen bývalý šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen.

Koalici CDU, jejímž je sám dlouholetým členem, s protiimigrační stranou si zatím ale představit nedokáže. Není podle něj totiž jasné, jak se AfD vyvine, a jestli se nebude dále radikalizovat.

"Dramatické ztráty (z uplynulých voleb) spatřuji i v tom, že se části CDU oddělily od základních pozic, které dříve zastávaly," řekl dnes Maassen zahraničním novinářům v Berlíně. "Proto usiluji o to, aby se CDU vnitřně reformovala, mluvím o politickém obratu," poznamenal muž, který se po odchodu z čela kontrarozvědky stal hlasitým vnitrostranickým kritikem kancléřky Merkelové a její středové politiky.

"Bylo by dobré, kdyby strana dala najevo: 'Rozuměli jsme. Nejsme dále připraveni ztrácet voliče ve prospěch AfD, frustrované, zklamané voliče'," je přesvědčen Maassen. Křesťanští demokraté by podle něj měli především zásadně změnit svou migrační politiku, kterou stále vnímá jako příliš otevřenou, a také politiku zahraniční. Lepší vztahy by podle muže, který považuje třeba téma klimatických změn za zveličované, měl mít Berlín mimo jiné s Moskvou.

Šestapadesátiletý Maassen takovéto změny - k nelibosti šéfky CDU Annegret Krampové-Karrenbauerové i některých dalších spolustraníků - v posledních týdnech prosazuje i v rámci předvolební kampaně CDU v Sasku a Braniborsku, kde se v neděli uskuteční zemské volby. Přál by si, aby v nich CDU uspěla a mohla vytvořit koalici, v níž bude schopná prosazovat svoje priority.

"Koalice s AfD by ale byla nerozumná," míní muž, kterého přitom řada jeho spolustraníků považuje vůči AfD za velmi otevřeného. "Musíme počkat, jakým směrem se AfD v budoucnosti vyvine. Může se z ní v budoucnosti stát umírněná, normální strana, ale může se také dále radikalizovat jako v posledních letech," poznamenal s tím, že je možné, že se nakonec z AfD stane extremistické uskupení.

Maassen je ve spolkové republice velmi sledovanou veřejnou osobou přinejmenším od loňského roku, kdy musel odejít z čela kontrarozvědky kvůli svým výrokům o vládě a situaci v Chemnitzu, kde se po vraždě Němce uskutečnily pravicové demonstrace.

Ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) ho s okamžitou platností zbavil funkce v listopadu, poté co Maassen označil německou politiku vůči cizincům a obecně bezpečnostní politiku za idealistickou, naivní a levicovou. Hovořil také o tom, že v koaliční sociální demokracii (SPD) jsou levicově radikální síly.

Už předtím se dopustil nepravdivých výroků o situaci v Chemnitzu, když tvrdil, že video zachycující útok na přistěhovalce, není autentické. Uvedl také, že mohlo jít o cíleně šířenou nepravdivou informaci. Ani to se ale nepotvrdilo. Maassen však ani s ročním odstupem, jak dnes poznamenal, nemá za to, že by se tehdy dopustil jakékoliv chyby.

Související

Sahra Wagenknechtová

Konec jistot v německé politice. Po AfD jsou na vzestupu i komunisté

Německé regionální volby ukázaly vyjma dobrých výsledků krajně pravicové AfD i vzestup jiné strany – komunistické. Z výsledku je patrný nárust voličů extremistických stran. Německé titulky hlásaly „Konec jistot v politice“, či „Vítejte v populistické éře“.  Vítězství těchto stran může mít vliv i na německou podporu Ukrajině – již nyní si strany přátelské Rusku vynucují jiné jednání s Kremlem.

Více souvisejících

CDU Alternativa pro Německo (AfD) Volby v Německu Německo Horst Seehofer Hans-Georg Maassen Annegret Krampová-Karrenbauerová

Aktuálně se děje

před 8 minutami

před 36 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 2 hodinami

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

Prezidentské volby v Moldavsku vyhrála Sanduová, čelila ruským pokusům zvrátit hlasování

Úřadující prezidentka Moldavska Maia Sanduová vyhrála druhé kolo prezidentských voleb s podporou 54 % voličů, čímž porazila proruského kandidáta a bývalého generálního prokurátora Alexandra Stoianogla. Sanduová, známá svou proevropskou orientací, oslovila vděčné občany a prohlásila, že Moldavsko „zvítězilo v bitvě za demokracii“. Uvedl to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy