CDU se musí zásadně změnit, požaduje Maassen. AfD není koaliční partner

Křesťanskodemokratická unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové musí zásadně změnit svou migrační a zahraniční politiku, pokud chce znovu získat voliče, kteří od ní přeběhli k Alternativě pro Německo (AfD), je přesvědčen bývalý šéf německé kontrarozvědky Hans-Georg Maassen.

Koalici CDU, jejímž je sám dlouholetým členem, s protiimigrační stranou si zatím ale představit nedokáže. Není podle něj totiž jasné, jak se AfD vyvine, a jestli se nebude dále radikalizovat.

"Dramatické ztráty (z uplynulých voleb) spatřuji i v tom, že se části CDU oddělily od základních pozic, které dříve zastávaly," řekl dnes Maassen zahraničním novinářům v Berlíně. "Proto usiluji o to, aby se CDU vnitřně reformovala, mluvím o politickém obratu," poznamenal muž, který se po odchodu z čela kontrarozvědky stal hlasitým vnitrostranickým kritikem kancléřky Merkelové a její středové politiky.

"Bylo by dobré, kdyby strana dala najevo: 'Rozuměli jsme. Nejsme dále připraveni ztrácet voliče ve prospěch AfD, frustrované, zklamané voliče'," je přesvědčen Maassen. Křesťanští demokraté by podle něj měli především zásadně změnit svou migrační politiku, kterou stále vnímá jako příliš otevřenou, a také politiku zahraniční. Lepší vztahy by podle muže, který považuje třeba téma klimatických změn za zveličované, měl mít Berlín mimo jiné s Moskvou.

Šestapadesátiletý Maassen takovéto změny - k nelibosti šéfky CDU Annegret Krampové-Karrenbauerové i některých dalších spolustraníků - v posledních týdnech prosazuje i v rámci předvolební kampaně CDU v Sasku a Braniborsku, kde se v neděli uskuteční zemské volby. Přál by si, aby v nich CDU uspěla a mohla vytvořit koalici, v níž bude schopná prosazovat svoje priority.

"Koalice s AfD by ale byla nerozumná," míní muž, kterého přitom řada jeho spolustraníků považuje vůči AfD za velmi otevřeného. "Musíme počkat, jakým směrem se AfD v budoucnosti vyvine. Může se z ní v budoucnosti stát umírněná, normální strana, ale může se také dále radikalizovat jako v posledních letech," poznamenal s tím, že je možné, že se nakonec z AfD stane extremistické uskupení.

Maassen je ve spolkové republice velmi sledovanou veřejnou osobou přinejmenším od loňského roku, kdy musel odejít z čela kontrarozvědky kvůli svým výrokům o vládě a situaci v Chemnitzu, kde se po vraždě Němce uskutečnily pravicové demonstrace.

Ministr vnitra Horst Seehofer (CSU) ho s okamžitou platností zbavil funkce v listopadu, poté co Maassen označil německou politiku vůči cizincům a obecně bezpečnostní politiku za idealistickou, naivní a levicovou. Hovořil také o tom, že v koaliční sociální demokracii (SPD) jsou levicově radikální síly.

Už předtím se dopustil nepravdivých výroků o situaci v Chemnitzu, když tvrdil, že video zachycující útok na přistěhovalce, není autentické. Uvedl také, že mohlo jít o cíleně šířenou nepravdivou informaci. Ani to se ale nepotvrdilo. Maassen však ani s ročním odstupem, jak dnes poznamenal, nemá za to, že by se tehdy dopustil jakékoliv chyby.

Související

Sahra Wagenknechtová

Konec jistot v německé politice. Po AfD jsou na vzestupu i komunisté

Německé regionální volby ukázaly vyjma dobrých výsledků krajně pravicové AfD i vzestup jiné strany – komunistické. Z výsledku je patrný nárust voličů extremistických stran. Německé titulky hlásaly „Konec jistot v politice“, či „Vítejte v populistické éře“.  Vítězství těchto stran může mít vliv i na německou podporu Ukrajině – již nyní si strany přátelské Rusku vynucují jiné jednání s Kremlem.

Více souvisejících

CDU Alternativa pro Německo (AfD) Volby v Německu Německo Horst Seehofer Hans-Georg Maassen Annegret Krampová-Karrenbauerová

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Kvůli ruskému útoku balistickou raketou se Kyjev sejde se zástupci NATO

Zástupci NATO a Ukrajiny se příští úterý setkají v Bruselu na jednání o ruském použití experimentální hypersonické rakety středního doletu. Uvedl to server The Guardian.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy