Česko a Polsko svými letadly pomohou Slovensku s ochranou jeho vzdušného prostoru

Česko a Polsko svými vojenskými letadly od září pomohou Slovensku s ochranou jeho vzdušného prostoru. Příslušnou deklaraci dnes podepsali ministři obrany zmíněné trojice zemí, za Česko tak učinila ministryně Jana Černochová.

Bratislava se po únorové invazi Ruska na Ukrajinu rozhodla předčasně ukončit provoz bitevníků MiG-29 ze sovětské éry a objednané nové americké stíhačky F-16 Slovensko ještě nedostalo. Není vyloučeno, že Slováci své migy předají Ukrajině.

Česká armáda má dlouholeté zkušenosti s ochranou nebe v zahraničí, do střežení vzdušného prostoru členských států NATO se zapojuje od roku 2009. Čeští letci takto opakované působili na Islandu a v Pobaltí.

Dohodu na tzv. Air Policingu podepsali ministři obrany na slovenské vojenské letecké základně Kuchyňa, kde jsou o tomto víkendu mezinárodní letecké dny SIAF 2022. Součástí programu dvoudenní akce je také veřejné rozlučka s migy, které slovenská armáda používala.

České letectvo nebude kvůli ostraze Slovenska vyčleňovat letouny navíc

České letectvo nebude kvůli ostraze slovenského nebe vyčleňovat letouny navíc. I nadále budou neustále držet pohotovost dva stíhací letouny Gripen a další bude v záloze. Kdyby gripeny musely zasahovat až ve východní části Slovenska, použily by přídavné nádrže, případně by tankovaly za letu. Armáda to dnes uvedla na svém webu www.army.cz.

Dohodu o ochraně slovenského nebe dnes podepsali zástupci Česka, Slovenska a Polska. Česká a polská letadla se budou o slovenský vzdušný prostor starat od začátku září, kdy Slovensko uzemní své stíhačky Mig-29. Ostrahu převezmou do doby, než Slovensko do své výzbroje zavede nakupované americké stroje F-16. Dohoda zatím platí do konce roku 2023.

Podle armády vyslání českých stíhačů umožňuje mezivládní smlouva mezi Českem a Slovenskem z roku 2017. Dnes podepsaná deklarace ochranu vzdušného prostoru potvrzuje i s některými detaily.

Pokud bude potřeba zásah českých strojů, na Slovensko poletí ze své domovské základny v Čáslavi. "Důvodem je geografická blízkost našich států a také nedostatek nadzvuků. Při počtu 14 gripenů si můžeme dovolit jejich dislokaci na cizí území pouze jednou za tři roky, což už máme pro letošek splněno," uvedl velitel 21. základny taktického letectva Čáslav Jaroslav Míka. Čeští stíhači jsou od dubna do konce září nasazeni při ochraně vzdušného prostoru pobaltských zemí.

České letectvo kvůli ostraze slovenského nebe nebude vyčleňovat další piloty nebo stíhačky. Podle Míky budou ochranu vzdušných prostorů Česka i Slovenska zajišťovat dva gripeny a jeden bude v záloze. Armáda uvedla, že aby české stroje dolétly až na opačný konec Slovenska, vybaví je buď přídavnými nádržemi, nebo dotankují za letu z tankerů, které by vyslalo NATO.

O tom, zda k případnému narušiteli vzlétnou polské nebo české stroje, bude rozhodovat alianční velitelství v německém Uedemu, a to podle vzdálenosti od letadla, u kterého bude potřeba zasáhnout. Podle Míky tato pravomoc přísluší veliteli, kterým bývá dvou nebo tříhvězdičkový generál. České gripeny by pod slovenské velení přešly pouze v případě hrozby teroristického útoku nebo při vyhlášení konceptu Renegade. Ten vznikl po 11. září 2001 a brání, aby se jakékoliv letadlo stalo teroristickou zbraní.

Míka dodal, že na ochranu vzdušného prostoru jsou čeští piloti vycvičeni a neustále se na něj připravují. "Je to naše neustálá mise, kterou plníme od 12. března 1999, kdy jsme vstoupili do NATO," poznamenal.

Pokud bude potřeba, Slovensko poskytne například palivo nebo letové navigační službu. Uhradí rovněž veškeré náklady související s ostrým vzletem. "Servis bude zabezpečován domovskou, tedy čáslavskou základnou. Případná příprava letounu k opakovanému vzletu na území Slovenska může být provedena samotným pilotem, popřípadě slovenským leteckým personálem, který je k tomuto účelu zaškolen v rámci takzvaného cross servicingu," dodal Míka.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

Slovensko Armáda České Republiky

Aktuálně se děje

před 33 minutami

Zelenského výraz, když Trump před kamerami pronesl větu, že Rusko ve skutečnosti chce, aby Ukrajina uspěla.

Putin chce, aby Ukrajina uspěla, prohlásil Trump. Zelenského kamenná tvář se rozpadla

Setkání v floridském sídle Mar-a-Lago sice oficiálně mělo působit jako konstruktivní dialog, ale pozorným pozorovatelům neunikla hluboká propast mezi oběma lídry. Přestože Volodymyr Zelenskyj po celou dobu úzkostlivě zachovával diplomatické dekorum, jeho mimika a řeč těla často mluvily jasněji než připravené projevy. V mnoha momentech bylo patrné, že ukrajinský prezident bojuje s obrovským vyčerpáním, které jen prohluboval specifický styl jeho hostitele.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Nancy Pelosiová (politička USA)

Konec nadvlády republikánů? Americkou politiku čekají příští rok významné změny, predikuje Pelosiová

Bývalá předsedkyně Sněmovny reprezentantů Nancy Pelosiová nešetří optimismem ohledně politické budoucnosti své strany. V rozhovoru pro pořad This Week televize ABC News sebevědomě předpověděla, že demokraté v nadcházejících průběžných volbách v roce 2026 získají v dolní komoře Kongresu většinu. Podle jejích slov je současný lídr demokratické menšiny Hakeem Jeffries plně připraven převzít předsednické kladívko a stát se novým mluvčím Sněmovny.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Nejvýznamnější vědecké objevy uplynulého roku: Prosakování zlata a bujarý život na místě, kam Slunce nedosáhne

Věda v roce 2025 poodhalila roušku tajemství naší planety a ukázala, že Země je mnohem dynamičtější a záhadnější místo, než jsme si dosud mysleli. Od hlubin oceánů až po samotné zemské jádro přinesl uplynulý rok objevy, které mění naše chápání geologie i vzniku života. Vědci například zjistili, že z nitra planety uniká zlato, a v nejtemnějších příkopech oceánu narazili na prosperující společenství tvorů, kteří nepotřebují slunce.

před 5 hodinami

Pohřešovaný letoun Boeing 777-200ER 9M-MRO

Pátrání po zmizelém letu Malaysia Airlines MH370 se po jedenácti letech obnovuje

Více než jedenáct let po zmizení letu Malaysia Airlines MH370 se pátrání po troskách Boeingu 777 vrací s novou intenzitou. Malajsijská vláda oznámila, že v úterý 30. prosince 2025 odstartuje nová, 55denní operace vedená americkou společností Ocean Infinity. Tato soukromá firma, která proslula nalezením vraku lodi Endurance polárníka Shackletona, se zavázala k dohodě typu „žádný nález, žádná odměna“. Pokud vrak lokalizují, obdrží 70 milionů dolarů.

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu

Zelenského vystřídá Netanjahu. Míří za Trumpem na Floridu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v pondělí večer dorazí do floridského rezortu Mar-a-Lago, aby se již popáté v tomto roce setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Schůzka se koná v kritickém okamžiku, kdy v regionu rostou obavy z nových izraelských ofenziv a kdy americké administrativě podle diplomatických zdrojů dochází trpělivost s Netanjahuovým přístupem k mírovému procesu v Gaze.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Neobvyklý průzkum: Co si Evropané skutečně myslí o Trumpovi?

Americký prezident Donald Trump sice usiluje o posílení pravicového populismu v Evropě, ale podle nejnovějšího průzkumu Politico Poll se u tamních voličů netěší příliš velké oblibě. Průzkum, který proběhl na vzorku více než 10 000 lidí, ukazuje, že i mezi příznivci stran, které Trump považuje za své spojence, má na jeho osobu kladný názor jen menšina dotázaných.

před 10 hodinami

stíhačka A J10 čínské armády

Čínská armáda zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu

Čínská armáda v pondělí ráno zahájila rozsáhlé vojenské cvičení s ostrou střelbou v těsné blízkosti Tchaj-wanu. Manévry s názvem „Mise spravedlnosti 2025“ zahrnují simulaci totální blokády klíčových přístavů, útoky na námořní cíle a nácvik odražení případného zásahu mezinárodních sil. Peking tyto kroky otevřeně označuje za „přísné varování“ silám usilujícím o nezávislost ostrova a reakci na to, co nazývá vnějším vměšováním.

před 11 hodinami

Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump

Mírová dohoda je blíž než kdykoli předtím, prohlásil Trump po jednání se Zelenským

Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj po společném jednání na Floridě oznámili, že se výrazně přiblížili k ukončení válečného konfliktu na Ukrajině. Americký prezident po setkání v resortu Mar-a-Lago uvedl, že ačkoliv byla schůzka vynikající, stále zbývají k dořešení některé velmi ožehavé otázky. Podle jeho slov je mírová dohoda blíž než kdykoli předtím, ale varoval, že pokud jednání uváznou na mrtvém bodě, válka může pokračovat ještě dlouhou dobu

před 12 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron

Francie se vyrovnává s úmrtím legendární herečky a zpěvačky Brigitte Bardotové. Upřímnou soustrast rodině vyjádřil i úřadující prezident Emmanuel Macron. Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy