Čeští piloti hlídají nebe nad Pobaltím, estonský ministr varoval před Rusy

Stíhači s letouny JAS-39C Gripen mají za úkol zajišťovat ostrou hotovost v rámci systému NATINAMDS (NATO Integrated Air and Missile Defence System - Integrovaný systém protivzdušné a protiraketové obrany NATO). Protože pobaltské země nemají vlastní nadzvukové letectvo, střídají se od roku 2004 při střežení jejich vzdušného prostoru členské státy aliance. Česká jednotka je už 51. v řadě.

On Monday four F16 fighters and 60 personnel from ?? will take up Baltic air policing for the 7th time to support our Baltic allies ?????? – and ?? will do so again in 2021 #WeAreNATO @Forsvarsmin @DanishFMA @NATOpress Press clip in Danish: https://t.co/mkwhyn41FG ?J. Siminski pic.twitter.com/7JFUqU1Jsd

České vzdušné síly jsou v Pobaltí za posledních deset let nasazeny potřetí, naposledy tam působily v roce 2012. Zatímco v té době se o ochranu pobaltského vzdušného prostoru starali čeští letci sami, nyní má NATO kvůli zhoršeným vztahům s Ruskem v Pobaltí celkem tři letecké jednotky. Kromě Čechů v Estonsku jsou na litevské základně k dispozici letadla Dánska a Belgie. V Lotyšsku, Litvě a Estonsku zároveň působí tři mezinárodní prapory v rámci takzvané předsunuté alianční přítomnosti.

Estonský ministr obrany Jüri Luik vítá, že se čeští piloti a česká armáda do ochrany vzdušného prostoru Estonska a NATO zapojili. Českým novinářům řekl, že ruská agrese na Donbasu jasně ukázala, že NATO musí ukázat svou jednotu, a to nejen v politickém smyslu, ale také při rozvoji svých vojenských schopností. Ruská letadla podle něj často létají těsně kolem estonských hranic a někdy je i narušují, i když ne příliš dramaticky. Estonský ministr si je jist, že přítomnost aliančních stíhacích pilotů nutí Rusko, aby se chovalo mnohem lépe a podle pravidel.

Česká armáda do Estonska vyslala pět gripenů a asi 90 vojáků. Operační úkol převzali od britské RAF. V Estonsku budou působit do konce letošního roku. Podle českého ministra obrany Lubomíra Metnara ČR v Estonsku plní své alianční závazky. "Dáváme tak jasný vzkaz, že nám osud spojenců není lhostejný," řekl. Čeští vojáci podle něj do Estonska nepřijeli na cvičení, ale jsou připraveni hájit estonské území stejně jako české. "Vyslali jsme své nejlepší profesionály s tou nejlepší technikou," zdůraznil ministr. Nevyloučil, že Česko do Pobaltí v budoucnu své piloty opět vyšle. "Je to otázka jednání na alianční úrovni," poznamenal.

Česká jednotka má v Estonsku podle svého velitele Pavla "Speedy" Pavlíka za úkol po dobu čtyř měsíců udržovat v pohotovosti k okamžitému vzletu čtyři gripeny. Vybaveny jsou řízenými střelami vzduch-vzduch pro krátkou a střední vzdálenost, vestavěným kanonem i klamnými cíli, takzvanými fléry. Poprvé jsou na zahraniční misi nasazeny i zaměřovací a průzkumné kontejnery Litening 4i. Ty se používají především pro přesné údery proti pozemním cílům, piloti je nad Pobaltím využijí pro zlepšení schopnosti vzdáleného vizuálního pozorování letounů.

Pro české letectvo je estonská mise už šestým střežením spojeneckého vzdušného prostoru. Kromě Pobaltí také třikrát čeští stíhači působili na Islandu. Podle Pavlíka jsou rozdíly v nasazení oproti Islandu především v počtu ostrých vzletů, kterých je v Pobaltí kvůli blízkosti Ruska mnohem více.

Čeští piloti se v souvislosti s pobaltskou misí připravovali i na případná nebezpečí v kybernetickém prostoru. Spojenečtí vojáci působící v Pobaltí a jejich rodiny se například v minulosti setkali podle médií s obtěžujícími telefonáty lidí s ruským přízvukem či s dalšími pokusy narušit jejich misi. Vojáci se tak snaží používat místo takzvaných chytrých telefonů tlačítková zařízení nebo třeba na chytrých telefonech blokují sledování polohy.

"Měli jsme specializovanou přípravu na toto téma a snad všichni už teď chápeme, jak informace mohou být zneužitelné," podotkl Pavlík.