Cichanouská převzala Sacharovovu cenu: EU by měla odvážněji podpořit Bělorusy v boji za demokracii

Evropská unie by měla odvážněji podporovat boj za demokracii a lidská práva v Bělorusku, kde jsou lidé stále popravováni a zavíráni za své názory. Prohlásila to dnes jedna z vůdkyň běloruské opozice Svjatlana Cichanouská, která v Evropském parlamentu převzala Sacharovovu cenu za svobodu myšlení. Zástupci unijních zemí se ve stejný den shodli na rozšíření běloruského sankčního seznamu o prvních sedm institucí či firem.

EP letos Sacharovovu cenu udělil oponentům režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, který násilně potírá demonstrace vyzývající k uspořádání svobodných voleb.

"Podpora lidských práv a demokracie není vměšováním, ale povinností každé země, která si váží sebe sama... Bez svobodného Běloruska není zcela svobodná ani Evropa," prohlásila při přebírání ceny Cichanouská, která v srpnových prezidentských volbách stanula proti Lukašenkovi a později byla nucena zemi opustit. EU by podle ní měla být odvážnější a Bělorusy v boji za demokracii "podpořit nyní, nikoli zítra nebo někdy v budoucnu".

Evropský blok kvůli volebním manipulacím Lukašenka neuznává jako prezidenta a po počátečních neshodách mezi členskými státy jej v listopadu zařadil na sankční seznam téměř šesti desítek činitelů odpovědných za falšování voleb a potlačování následných protestů.

The democratic oppostion in #Belarus stood up for their rights and showed the world what it really means not to give up.We see your courage. We see your suffering. We see the unspeakable abuses. Your determination inspires us. We are by your side. #SakharovPrize pic.twitter.com/CXmVtgXm8J

— David Sassoli (@EP_President) December 16, 2020

Dnes se podle diplomatických zdrojů velvyslanci členských zemí předběžně shodli na rozšíření seznamu o dalších 29 činitelů, kteří budou mít zmrazený majetek a zakázané cesty do EU. Přibude na něj rovněž sedm veřejných či soukromých subjektů, které podporují Lukašenkův režim. Občané a firmy z unie s nimi budou mít zakázáno jakkoli obchodovat. Podrobnosti diplomaté nesdělili, dohodu má formálně stvrdit čtvrteční ministerské zasedání, po němž budou jména oficiálně publikována v úředním věstníku.

Zvláště pobaltské státy či Polsko usilují o větší finanční podporu podmíněnou demokratickými změnami, na níž se však EU zatím neshodla. Sama Cichanouská již dříve vyzvala k výraznějšímu ekonomickému tlaku na lidi v Lukašenkově bezprostředním okolí, které by režim připravil o finanční zdroje.

Evropský parlament uděluje cenu pojmenovanou po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi každoročně od roku 1988 za podporu lidských práv a základních svobod. Podle české lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové, která jako jedna z prvních udělení ceny běloruské opozici navrhla, by nemělo zůstat pouze u tohoto symbolického gesta podpory. Europoslanci se podle ní v současnosti chystají na cestu do Běloruska.

"Jejím cílem bude monitoring situace, ale i snaha podpořit protesty opozice a pomoci občanům, kteří jsou zavíráni a perzekuováni za své občanské opoziční postoje. Mým cílem bude především podpořit studenty, kteří v Bělorusku v tuto chvíli nemají budoucnost," přiblížila česká politička.

Mezi dřívější laureáty Sacharovovy ceny patří mimo jiné jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela, barmská politička Aun Schan Su Ťij či vůdčí osobnost pražského jara v roce 1968 Alexander Dubček. Loni cenu dostal ujgurský akademik Ilham Tohti. Ocenění je spojeno s odměnou ve výši 50.000 eur (asi 1,3 milionu korun).

Související

Svjatlana Cichanouská Původní zpráva

Pokračujeme v boji, řekla Tichanovská exkluzivně pro EZ. Odpor proti Lukašenkovi je stále živý

Lídryně běloruské opozice a hlavní opoziční kandidátka na prezidentku Běloruska z roku 2020 Světlana Tichanovská exkluzivně pro server EuroZprávy.cz popsala současný stav běloruské opozice. „Již nyní vidíme trhliny v Lukašenkově držení moci, zejména s tím, jak roste vnitřní nestabilita a režim se stává stále závislejším na Rusku,“ řekla. 

Více souvisejících

Svjatlana Cichanouská Sacharovova cena evropský parlament Bělorusko EU (Evropská unie) Alexandr Lukašenko

Aktuálně se děje

před 1 minutou

před 2 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

Putin přiznal, že Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu. Válka se mění v globální konflikt, varoval

Ruský prezident Vladimir Putin dnes ve svém projevu na státní televizi varoval, že konflikt na Ukrajině přerůstá v globální problém. Reagoval tak na nedávné ukrajinské útoky raketami dlouhého doletu dodanými Západem, které zasáhly území Ruska. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy