Cichanouská převzala Sacharovovu cenu: EU by měla odvážněji podpořit Bělorusy v boji za demokracii

EP letos Sacharovovu cenu udělil oponentům režimu autoritářského vůdce Alexandra Lukašenka, který násilně potírá demonstrace vyzývající k uspořádání svobodných voleb.

"Podpora lidských práv a demokracie není vměšováním, ale povinností každé země, která si váží sebe sama... Bez svobodného Běloruska není zcela svobodná ani Evropa," prohlásila při přebírání ceny Cichanouská, která v srpnových prezidentských volbách stanula proti Lukašenkovi a později byla nucena zemi opustit. EU by podle ní měla být odvážnější a Bělorusy v boji za demokracii "podpořit nyní, nikoli zítra nebo někdy v budoucnu".

Evropský blok kvůli volebním manipulacím Lukašenka neuznává jako prezidenta a po počátečních neshodách mezi členskými státy jej v listopadu zařadil na sankční seznam téměř šesti desítek činitelů odpovědných za falšování voleb a potlačování následných protestů.

The democratic oppostion in #Belarus stood up for their rights and showed the world what it really means not to give up.We see your courage. We see your suffering. We see the unspeakable abuses. Your determination inspires us. We are by your side. #SakharovPrize pic.twitter.com/CXmVtgXm8J

Dnes se podle diplomatických zdrojů velvyslanci členských zemí předběžně shodli na rozšíření seznamu o dalších 29 činitelů, kteří budou mít zmrazený majetek a zakázané cesty do EU. Přibude na něj rovněž sedm veřejných či soukromých subjektů, které podporují Lukašenkův režim. Občané a firmy z unie s nimi budou mít zakázáno jakkoli obchodovat. Podrobnosti diplomaté nesdělili, dohodu má formálně stvrdit čtvrteční ministerské zasedání, po němž budou jména oficiálně publikována v úředním věstníku.

Zvláště pobaltské státy či Polsko usilují o větší finanční podporu podmíněnou demokratickými změnami, na níž se však EU zatím neshodla. Sama Cichanouská již dříve vyzvala k výraznějšímu ekonomickému tlaku na lidi v Lukašenkově bezprostředním okolí, které by režim připravil o finanční zdroje.

Evropský parlament uděluje cenu pojmenovanou po předním sovětském disidentovi Andreji Sacharovovi každoročně od roku 1988 za podporu lidských práv a základních svobod. Podle české lidovecké europoslankyně Michaely Šojdrové, která jako jedna z prvních udělení ceny běloruské opozici navrhla, by nemělo zůstat pouze u tohoto symbolického gesta podpory. Europoslanci se podle ní v současnosti chystají na cestu do Běloruska.

"Jejím cílem bude monitoring situace, ale i snaha podpořit protesty opozice a pomoci občanům, kteří jsou zavíráni a perzekuováni za své občanské opoziční postoje. Mým cílem bude především podpořit studenty, kteří v Bělorusku v tuto chvíli nemají budoucnost," přiblížila česká politička.

Mezi dřívější laureáty Sacharovovy ceny patří mimo jiné jihoafrický bojovník za lidská práva a pozdější prezident Nelson Mandela, barmská politička Aun Schan Su Ťij či vůdčí osobnost pražského jara v roce 1968 Alexander Dubček. Loni cenu dostal ujgurský akademik Ilham Tohti. Ocenění je spojeno s odměnou ve výši 50.000 eur (asi 1,3 milionu korun).