Čína není největší obchodní partner EU. Politolog vyvrací nový mýtus

Obchod není jen o zboží

Eurostat se totiž zaměřil pouze na obchod se zbožím, kritizuje politolog. Nastiňuje, že podle Eurostatu byl objem obchodu sedmadvacítky s Čínou v loňském roce 586 miliard eur, v případě Spojených států pak o 31 miliard eur nižší, což je podstatná změna, jelikož v roce 2019 činil objem evropsko-amerického obchodu 617 miliard eur, zatímco evropsko-čínského obchodu 561,2 miliardy eur.

"Obchod mezi zeměmi však nezahrnuje pouze obchod se zbožím," zdůrazňuje autor komentáře. Podotýká, že započíst je nutné také ochod se službami, což Eurostat neučinil. Obchod se službami přitom roste rychleji než obchod se zbožím a stále více pracovních míst v Evropě i Spojených státech se odvíjí od služeb, nikoliv od výroby, a tak USA zůstávají hlavním obchodním partnerem EU v této oblasti.  

Konečná obchodní čísla v oblasti služeb za rok 2020 ještě nejsou dostupná, ale máme data o prvních třech čtvrtletích loňského roku, uvádí Hamilton. Deklaruje, že objem obchodu se službami mezi EU a USA v tomto období činil 296,3 miliard eur, což je pětkrát více než v případě Číny (53,3 miliard eur).

Pokud bychom tato čísla zprůměrovali a vztáhli na celý rok 2020, zjistíme, že celkový objem obchodu mezi EU a Čínou byl zhruba 657 miliard EU, což je o 40 % méně, než činí celkový objem obchodu mezi sedmadvacítkou a Spojenými státy, který dosahuje 950 miliard eur, upozorňuje akademik.

"Ve zkratce, pokud se podíváte na celkové obchodní toky a nikoliv jeden z nich, je jasné, že největším obchodním partnerem EU jsou ve skutečnosti Spojené státy, jak tomu je již celá desetiletí," píše Hamilton.

Dvouproudovka vs. německý Autobahn

Obchod není jen o toku zboží, mezinárodní obchodní výměna je daleko širší a komplexnější, nelze ji redukovat na jeden ukazatel, tedy zboží, zdůrazňuje politolog. To podle něj opomíjí nejen význam služeb, ale také množství dalších ekonomických vazeb, které pojí EU a USA a jsou mnohem hlubší něž analogické vazby Bruselu a Washingtonu na Peking.

Ekonomické vazby Spojených státu a Evropy na Čínu přirovnává autor komentáře k dvouproudové silnici, zatímco transatlantické hospodářské vazby k rozsáhlé dálnici. Navíc, po pomyslné silnici do Číny proudí zboží, je vytížená a jakákoliv nehoda dokáže vyvolat zácpu, podotýká Hamilton. Jako příklad uvádí narušení dodavatelských řetězců díky koronavirové pandemii a americko-čínské celní válce.

Podél této pomyslné silnice se nacházejí jen dva úzké cyklistické pruhy pro služby, rozvíjí přirovnání odborník. Konstatuje, že Čína a EU se snaží vybudovat nový pruh pro investice, o kterém se domnívají, že by mohl odklonit část provozu a zlepšit celkové spojení, ale navzdory dohodě uzavřené v prosinci loňského roku zůstává investiční pruh ve fázi stavby, jelikož některé členské státy EU a europoslanci proti němu vystupují, v důsledku čehož zatím nebyla dohoda ratifikována a tento proces může trvat celý letošní rok.

Ekonomická dálnice spojující EU a USA proti tomu připomíná německý Autobahn, s velmi málo rychlostními omezeními, širokými pruhy pro zboží a zvláštními pruhy pro služby, investice a prodej společností na obou stranách Atlantiku, deklaruje Hamilton. Připomíná, že transatlantický digitální obchod tvoří tři čtvrtiny světového digitálního obsahu, navíc na pomyslné dálnici existují i pruhy pro inovace, které usnadňují výzkum a vývoj, přičemž se jedná o světově nejsilnější mezinárodní partnerství v této oblasti. Podobné to je s pracovními místy, které poskytují zaměstnání 16 milionům Evropanů a Američanů, dodává politolog.

"V každém z těchto ukazatelů jsou vazby mezi EU a USA mnohem pevnější a daleko hlubší než vazby obou na Čínu," pokračuje expert. Pro příklad uvádí, že za první tři čtvrtletí loňského roku americké firmy investovaly v Evropě 55 miliard dolarů, sedmkrát více než čínské firmy.

Navzdory pandemií vyvolané recesi vydělaly americké firmy na svých operacích v Evropě 254 miliard dolarů, tedy třiadvacetkrát více než na aktivitách v Číně, podotýká Hamilton. Konstatuje, že i přes otřesy, které v posledních letech zmítaly politickými a ekonomickými transatlantickými vztahy, tak EU a USA zůstávají bez jakýchkoliv pochyb vzájemně nejdůležitějšími obchodními partnery.