Co odhalil výzkum vesmíru? Z Velké Británie zní slova o klíčovém poznatku

Dříve nemyslitelné ohrožení

Souběžně s tím množství oxidu uhličitého v atmosféře - příčny globálního oteplování, které může zničit náš svět - nezadržitelně roste, upozorňuje editorial. Deklaruje, že naše budoucnost je ohrožena způsobem, který se ještě před pár dekádami zdál nemyslitelný.

"Může se proto zdá divné, že v tomto čase se vědci odhlížejí od našeho zasaženého světa a obnovují svůj zájem o problémy, které leží mimo Zemi - robotické sondy a vozítka, která dostanou lidské bytosti za hranice naší atmosféry na Měsíc, Mars a do zbytku Sluneční soustavy," pokračuje britský týdeník. Dodává, že obnovený zájem o vesmírný výzkum je skutečností, jak ukazuje pohled na nadcházející mise.

Podobná aktivita ve vesmíru byla naposledy plánována v 60. letech minulého století během závodu o dobytí Měsíce, uvádí The Observer. Podotýká, že tentokrát ovšem nepůjde pouze o americké a ruské mise, ale o slovo se hlásí Čína, Indie a Japonsko, stejně jako soukromé společnosti Space X a Boeing, které chystají vypustit vlastní pilotované lodě.

Z dobrého důvodu se tak Evropská vesmírná agentura ESA, jejímž největším a nejaktivnějším členem je Velká Británie, rozhodla v minulých týdnech vystupňovat své plány na výzkum kosmu skrze projekty v hodnotě 12,5 miliardy eur, poukazuje renomovaný server.

Některé z plánovaných misí se budou pochopitelně zabývat vážnou situací naší planety, uznává The Observer. Jako příklad uvádí evropský záměr vypustit novou soustavu satelitů, které budou monitorovat emise oxidu uhličitého všude na Zemi, čímž vznikne první globální systém pro identifikaci nejhorších znečišťovatelů.

Také mnoho dalších zamýšlených pozorovacích družic by mělo vědcům pomoci zadržovat ekologickou hrozbu v podobě globálního oteplování, konstatuje prestižní týdeník.  Dodává, že cesty do vesmíru v sobě nesou ještě další aspekt, který se vztahuje k potížím sužujícím Zemi.

Záložní planeta neexistuje  

"Z vesmíru dokážeme dobře zhodnotit náš svět a jeho zranitelnost," pokračuje editorial. Připomíná, že dokud jsme neposlali sondy na Venuši a Mars, lidé věřili, že na našich nejbližších planetární sousedech může snadno existovat život, avšak přístroje odhalily, že Venuše je kyselinami nasáklé spalující peklo, zatímco Mars již dávně ztratil většinu své atmosféry.

Důvody, proč se vývoj těchto planet z pohledu příhodnosti pro život ubral špatnou cestou, nejsou zatím jasné, ale zajisté je poodhalí další výzkumy, věří britský týdeník. Dodává, že zvláštní pozici našeho světa, kterou ukázaly vesmírné mise, ovšem dobře shrnul astronom Carl Sagan, když komentoval snímek Země pořízený sondou Voyager 1 v roce 1990 ze vzdálenosti 4 miliard kilometrů.

"Tady. To je domov. To jsme my. Naše přesvědčení, naše iluzorní důležitost, iluze, že máme ve vesmíru jakési privilegované postavení, jsou touto tečkou naprosto jasně zpochybněny," cituje prestižní server Saganův komentář k fotografii, na které Země vypadá jako malý bledý modrý bod.

Země je podle Sagana osamělá kaňka v ohromné okolní vesmírné temnotě a v této nicotě neexistuje žádný náznak, že by odněkud přišla pomoc, která nás zahrání před námi samými, podotýká editorial. Deklaruje, že přesně to nám říká výzkum vesmíru.  

Vesmírné mise ukazují, že neexistuje záložní planeta a šance začít znovu, pokud si zničíme tento svět, upozorňuje The Observer. Konstatuje, že záběry z vesmíru dokazují, jakým pokladem Země je a že si zaslouží mnohem více péče a pozornosti, než se jí momentálně dostává.