Co se děje v Polsku? Historička promluvila o protestech a posunu ve společnosti

NÁZOR - Katolická církev požívala v Polsku dlouho téměř posvátného statusu, do značné míry kvůli roli, kterou sehrála v antikomunistické opozici, konstatuje Magdalena Moskalewiczová v komentáři pro server Washington Post. Historička umění z chicagského School of the Art Institute dodává, že stávající vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS) se ale s církví sblížila mnohem víc, než bývalo zvykem.

Odcizení od církve roste

Moskalewiczová popisuje video zachycující mladou ženu křičící do tváře kněze, který vyšel ze svého kostela, aby vyzval k rozchodu protestující lidi, mezi které žena náležela. "Nikdy jsem na kněze nekřičela, ale video je pro mě působivé, podivně přesvědčivé," píše autorka komentáře. Dodává, že podobný obsah jí servírují sociální sítě od chvíle, kdy polský ústavní soud minulý týden rozhodl, že interrupce z důvodu vrozeného poškození plodu není ústavní.  

Rozhodnutí v praxi omezilo poslední naději na volbu, kterou mají polské ženy v zemi s extrémně přísnými potratovými zákony, deklaruje kunsthistorička. Podotýká, že polské vlády po roce 1989 pracovaly na udržení přátelských vztahů s církevními představiteli, přičemž kněží dlouho požívali mimořádné autority a respektu ve společnosti.  

Rozhodnutí ústavního soudu ovšem vyneslo na povrch rostoucí odcizení Poláků od církve, míní Moskalewiczová. Připomíná, že demonstrace z minulého týdne byly rekordní a mnoho z protestujících se vymezovalo přímo proti kléru - obří dav obklopil i katedrálu v Poznani, rodném městě autorky komentáře, a páteční protesty byly největší v nedávné historii země.

"Když protesty před týdnem vypukly, policie rychle začala chránit domy vysoce postaveného kléru i Jarosława Kaczyńského, lídra strany PiS a faktického vůdce země," nastiňuje Moskalewiczová. Dodává, že v neděli se aktivistům podařilo proniknout do kostelů a protestovat různými způsoby, například nošením kostýmů žen, které jsou ve sci-fi sérii Příběh služebnice nuceny proti své vůli rodit děti, či vhazováním protestních vzkazů namísto peněz do církevních pokladnic.

Jistá žena ve Varšavě vystoupila před kněze u oltáře nesoucí transparent "Modleme se za právo na potrat", v Krakově se demonstranti shromáždili i arcibiskupského paláce, posvátného místa, kde papež Jan Pavel II. žehnal davům během návštěvy vlasti, aby vulgárně nadávali kléru, připomíná kunsthistorička. Zdůrazňuje, že to bylo do nedávna v Polsku nemyslitelné.

Spolu s tím, jak sílí politické a ekonomické pouto mezi vládou a církví, slábne spojení církve s lidem, domnívá se Moskalewiczová. Vzpomíná, že sama byla svou matkou brána na nedělní bohoslužby a následně nabádána k účasti na náboženských poutích, aby jí matka nedávno sdělila, že doufá, že svou vlastní dceru nenechá pokřtít.

PiS zneužívá náboženské cítění

Tento posun není ojedinělý a mnoho Poláků odmítá účast na katolických obřadech jako jediné řešení dominance kléru v polském politickém a kulturním životě, tvrdí historička umění. Upozorňuje, že v posledních letech rapidně roste počet lidí, kteří se od církve odvracejí, a množství polských deníků dokonce v uplynulých dnech otisklo návod pro ty, kteří chtějí z církve oficiálně vystoupit.

Mnohé znechutil také přístup církve k vlastním sexuálním skandálům, jelikož v posledních letech se naplno ukázal šokující rozsah pedofilie mezi kněžími, uvádí autorka komentáře. Konstatuje, že miliony Poláků shlédly dokument Tomasze a Marka Sekielských, který odhalil, jak církev spolu se státem zakrývala opakované případy zneužívání dětí.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"PiS se mezitím snaží využít náboženské cítění ve vlastní prospěch," píše Moskalewiczová. Připomíná, že strana výrazně spoléhá na šíření strachu z muslimů a nedávno začala podněcovat podobnou nenávist proti komunitě sexuálních menšin, v čemž ji církev vydatně pomáhá, když kněží ochotně kážou proti "duhovému moru".   

Kaczyński nejprve označil protesty za "nihilismus" a vyzval své stoupence k "obraně polských kostelů za každou cenu", což mnozí vnímali jako vyhlášení války, soudí kunsthistorička. Vyzdvihuje, že nacionalističtí příznivci PiS nyní útočí na protestující ženy v ulicích ve jménu obrany katolické církve.

Moskalewiczová vzpomíná, že jako šestiletá dívka obdivovala mladého kněze, který se v roce 1990 objevil na její farnosti. Od té doby kněz hraje důležitou roli ve všech větších akcích ve městě, ať už jde o náboženské či sekulární, protože jejich hranice se často slévají. "Nemyslím, že bych se opovážila křičet mu do tváře, ačkoliv mám tolik toho, co bych chtěla říci. Ten hluboce zafixovaný pocit autority církve je těžké překonat," přiznává autorka komentáře. Děkuje proto mladým Polkám, které jsou ochotné v dnešní době křičet.

Související

Ilustrační fotografie.

V Polsku padl nejtvrdší trest od zrušení poprav. Za vraždu dcery

Soud v Poznani dnes poslal na doživotí do vězení ženu, která v roce 2021 zavraždila svoji tříletou dcerku. O podmínečné propuštění bude moci požádat teprve po 50 letech. Portál gazeta.pl píše, že jde o nejtvrdší rozsudek, jaký soud vynesl od zrušení trestu smrti v roce 1998.

Více souvisejících

Polsko římskokatolická církev potraty Právo a spravedlnost (PiS)

Aktuálně se děje

Aktualizováno včera

OSN, ilustrační fotografie.

Valné shromáždění OSN schválilo historickou klimatickou rezoluci

Valné shromáždění OSN přijalo klimatickou rezoluci požadující po Mezinárodním soudním dvoru (ICJ), aby určil právní povinnosti států pro boj se změnou klimatu. Za přijetí historické rezoluce vedla čtyři roky kampaň skupina 18 zemí v čele s ostrovním státem Vanuatu, který se už nyní potýká s důsledky oteplování planety. Soudní dvůr by mohl své poradní stanovisko vydat za zhruba 18 měsíců, píše agentura Reuters.

Aktualizováno včera

Joe Biden

Biden vyzval Netanjahua, aby upustil od justiční reformy

Americký prezident Joe Biden v úterý vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby upustil od justiční reformy, která v Izraeli vyvolala protesty, a záporně odpověděl na dotaz novinářů, zda se v brzké době chystá pozvat Netanjahua do Bílého domu. Netanjahu reagoval prohlášením, že Izrael nerozhoduje na základě tlaku ze zahraničí, i když přichází "od nejlepších přátel".

včera

Joe Biden

Biden oznámil vznik fondu na podporu světové demokracie

Americký prezident Joe Biden dnes u příležitosti jím pořádaného virtuálního Summitu pro demokracii oznámil vznik nového fondu s 690 miliony dolarů (asi 15 miliardami korun) na podporu demokracie ve světě, konkrétně svobodných voleb, boje s korupcí nebo vývoje technologií, informovala agentura Reuters. 

Aktualizováno včera

Papež František

Papež bude minimálně několik dní v nemocnici. Vatikán prozradil diagnózu

Papež František je na několik dní hospitalizovaný kvůli onemocnění dýchacích cest. Informoval o tom dnes podle agentury AP vatikánský mluvčí Matteo Bruni. Šestaosmdesátiletá hlava katolické církve podle něj nemá covid-19. Bruni dříve uvedl, že papež do nemocnice v Římě zamířil kvůli plánované zdravotní prohlídce, což později zpochybnila italská média.

včera

Belgická policie

V Belgii obvinili sedm lidí v souvislosti s terorismem

Belgické úřady obvinily sedm lidí kvůli "možným teroristickým útokům". Dnes to podle agentury Reuters oznámila federální prokuratura. V úterý informovala o zadržení osmi osob při raziích proti lidem podezřelým z plánování islamistického atentátu v Belgii.

Aktualizováno včera

Rafael Mariano Grossi

Grossi navštívil Záporožskou jadernou elektrárnu, usiluje o opatření k její ochraně

Šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi dnes navštívil Záporožskou jadernou elektrárnu, uvedly tiskové agentury. V době přetrvávajících obav z možné jaderné havárie jde o Grossiho druhou návštěvu tohoto Ruskem okupovaného zařízení na jižní Ukrajině. Po příjezdu do elektrárny Grossi sdělil ruským tiskovým agenturám, že se snaží navrhnout realistická opatření k ochraně atomové elektrárny před boji, která by byla přijatelná pro všechny strany.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

V Polsku padl nejtvrdší trest od zrušení poprav. Za vraždu dcery

Soud v Poznani dnes poslal na doživotí do vězení ženu, která v roce 2021 zavraždila svoji tříletou dcerku. O podmínečné propuštění bude moci požádat teprve po 50 letech. Portál gazeta.pl píše, že jde o nejtvrdší rozsudek, jaký soud vynesl od zrušení trestu smrti v roce 1998.

včera

Aktualizováno včera

Donald Trump

Trumpem už se zřejmě porota nebude tento týden zabývat, tvrdí média

Velká porota dohlížející na vyšetřování kauzy kolem amerického exprezidenta Donalda Trumpa a údajného úplatku pornoherečce zřejmě do konce týdne nebude v této věci dál konat. S odvoláním na informované zdroje o tom v noci na dnešek informovala média včetně agentury AP, podle které to znamená odsun očekávaného hlasování o obvinění Trumpa nejméně na příští týden. 

včera

Krym, ilustrační fotografie.

Krymem podle ukrajinského deníku otřásl výbuch

Městečkem Hvardijske (rusky Gvardějskoje) ve střední části Ruskem okupovaného poloostrova Krymu dnes otřásl výbuch, uvedl portál Ukrajinska pravda. Ve městě leží ruská letecká základna. Na komunikační platformě Telegram se objevily fotografie a videozáznamy zachycující sloup dýmu stoupajícím nad místem exploze. Oběti nebo škody podle prvních zpráv hlášeny nejsou.

Aktualizováno včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Do Dukovan budou od příštího roku dodávat palivo Američané

Palivo pro Jadernou elektrárnu Dukovany bude od příštího roku nově dodávat americká firma Westinghouse. Objem zakázky bude podle energetické firmy ČEZ, která elektrárnu provozuje, v jednotkách miliard korun. Do Dukovan palivo dříve dodávala ruská firma TVEL, společnost ČEZ se však rozhodla dodavatele změnit z bezpečnostních důvodů po loňském napadení Ukrajiny Ruskem. 

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

Vláda ČR.

Fiala vysvětlil, proč vláda zasedla v Jeseníku. Souvisí to s dopravou

Především kvůli špatné dopravní dostupnosti si vybrala vláda pro své výjezdní zasedání Jesenicko. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se tím tato oblast začleňuje mezi znevýhodněné regiony, na které chce kabinet zaměřit svou pozornost. Dopravní dostupnost je také jedno z témat, které hodlá s kabinetem řešit místní samospráva. Jako hlavní problém jej definují i podnikatelé v regionu, zjistila ČTK. 

Aktualizováno včera

Česká pošta, ilustrační fotografie.

Pošta se chystá dát výpověď zhruba 1600 zaměstnanců

Česká pošta v souvislosti se snižováním počtu poboček rozdá výpovědi zhruba 1600 zaměstnanců. Další z předpokládaných 2269 rušených míst jsou neobsazená. Na pracovněprávní stránku podávání výpovědí a dodržování stanovených kritérií propouštění budou dohlížet odboráři České pošty. Po dnešním jednání vedení pošty se zástupci odborů to ČTK řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

Aktualizováno včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Unijní země jednají o obnovitelných energiích a přou se o vodík z jádra

Spor o začlenění jaderné energie do nových pravidel pro obnovitelné zdroje rozdělil země Evropské unie na dvě podobně velké skupiny, které se před dnešním rozhodujícím vyjednáváním s europoslanci neshodly na společném postoji. Zatímco zastánci jádra, jako je Francie či Česko, chtějí otevřít cestu k podpoře jaderné energie v rámci směrnice stanovující závazný podíl obnovitelných zdrojů, odpůrci v čele s Rakouskem se stavějí rázně proti. 

Aktualizováno včera

Andrej Babiš

U úřadu vlády se protestovalo proti reformě penzí či Euro 7, mluvil i Babiš

Odboráři z celé republiky se dnes v poledne sešli před sídlem vlády, aby tam protestovali proti reformě penzí a normě Euro 7. Podle pořadatelů ze svazu Kovo dorazilo přes 2000 lidí, podle policie několik tisíc. Předáci přednesli šest požadavků na vládu. Žádají dřívější penze pro náročné profese či reformu daní. Pokud to kabinet nesplní, požadují jeho odstoupení. Vláda dnes v Praze není, má výjezdní zasedání v Jeseníku. 

Aktualizováno včera

Mikuláš Bek

Česko projeví zájem o půjčku od Evropské komise, o výši se rozhodne později

Česko projeví předběžný zájem o půjčku od Evropské komise (EK) v minimální výši 2,9 miliardy eur (zhruba 68 miliard korun). Může být ale v závislosti na definitivně stanovených podmínkách Evropskou unií navýšena až na 11 miliard eur (asi 260 miliard Kč). Shodla se na tom dnes vláda při zasedání v Jeseníku, oznámil na tiskové konferenci premiér Petr Fiala (ODS).

včera

včera

Dánské úřady vyzvedly "záhadný" objekt od plynovodu Nord Stream 2

Dánské úřady vyzvedly ze dna moře "záhadný" objekt, který byl v těsné blízkosti plynovodu Nord Stream 2 v Baltském moři. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na Dánský energetický úřad. Podle něj objekt, který se jeví jako námořní kouřová bóje, nepředstavuje bezpečnostní riziko.

Zdroj: ČTK

Další zprávy