Představitelé Evropské unie přislíbili Litvě miliony eur na pomoc s řešením migrační krize, z jejíhož rozpoutání pobaltská země obviňuje režim sousedního Běloruska a jeho autoritářského prezidenta Alexandra Lukašenka.
Informovala o tom dnes agentura AP s tím, že do Vilniusu v neděli přicestovala eurokomisařka pro vnitro Ylva Johanssonová. Ve stejný den překročilo hranici mezi Běloruskem a Litvou rekordních 287 migrantů, což je přibližně třikrát více než za celý loňský rok.
"Je to provokace Lukašenkova režimu. Musíme ukázat, že na území EU není volný vstup," prohlásila Johanssonová. "Litva, EU a státy Schengenu musí zabránit ilegálnímu vstupování do této oblasti. Proto my, celá Evropská unie, podporujeme Litvu, aby bránila naší společnou vnější hranici s Běloruskem," prohlásila zástupkyně unijní exekutivy před novináři.
Litevská pohraniční stráž letos zadržela 3832 migrantů, přičemž za celý loňský rok jich bylo 81. Více než dvě třetiny příchozích tvoří podle litevských úřadů Iráčané. Irácké aerolinie zvýšily od tohoto měsíce počet letů z Bagdádu do Minsku ze dvou na čtyři týdně a do běloruské metropole zavádějí spoje z dalších iráckých měst - Basry, Irbílu a Sulajmáníje, napsala AP.
Nelegální migrace do Litvy z Běloruska začala dramaticky narůstat po uvalení posledních sankcí Západu na běloruský režim. Litva, která poskytla útočiště mnohým běloruským opozičním politikům, viní Lukašenkův režim z toho, že umožňuje migrantům Blízkého východu a Afriky přecházet přes společnou hranici, která je současně vnější hranicí EU i schengenského prostoru. Vilnius se domnívá, že většina lidí, kteří se v poslední době snaží dostat do pobaltské země, cestovala letecky z Iráku do Běloruska.
Johanssonová nyní slíbila, že EU Litvě pomůže. "Vyšlu delegaci, která tady stráví několik dní, aby detailně probrala možnosti financování dobrého systému ochrany hranic, jenž zahrnuje monitorování a ochranu před nelegálními migranty," nechala se slyšet a poznamenala, že EU na tento účel do roku 2022 vyčlení 20 až 30 milionů eur (přibližně 509 až 760 milionů korun).
Litevská vláda hodlá na hranici s Běloruskem vybudovat stovky kilometrů dlouhou bariéru, která bude stát podle ní odhadem více než 100 milionů eur (přes 2,5 miliard korun). EU přitom obvykle neposkytuje své finance na budování hraničních bariér a plotů, poznamenala AP. "Nakonec ji (bariéru) postavíme bez ohledu na to, kolik pomoci nám pošle EU. Hranice musí být chráněna," prohlásila litevská premiérka Ingrida Šimonytéová. Ochrana vnějších hranic je ve výlučné pravomoci jednotlivých členských zemí evropského bloku, podporu zemím na migrací daleko zatíženějším jihu poskytuje například unijní agentura Frontex.
Lukašenko minulý měsíc uvedl, že jeho země nyní střeží hranice do té míry, do jaké je to pro ni výhodné, a tak, jak si to může dovolit. Na konci května se podle agentury Interfax nechal slyšet, že Bělorusko bylo bariérou na cestě nelegálních migrantů a pašování drog do Litvy, ale vzhledem k politickému tlaku ze Západu se Minsk zamyslí, zda se mu to dále vyplatí.
Litevská pohraniční stráž dnes mezitím oznámila, že její kapacita přijímat nové běžence dosáhla limitu a vyzvala vládu, aby migranty přemístila do jiných zařízení.
Související
Sociálně demokratická strana Litvy zvítězila v parlamentních volbách
Jednat s Ruskem? Vyloučeno, obrovská chyba, varuje Litva
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Budoucí šéf Pentagonu čelí obvinění ze zneužití. Ženě měl znemožnit odejít z pokoje a znásilnit ji
před 2 hodinami
Dramatický týden války na Ukrajině: Eskalace a nové zbraně mění pravidla hry
před 3 hodinami
1000 dní války na Ukrajině: Nastává přelomové období, shodují se experti
před 4 hodinami
Putin: Raketu Orešnik nedokáže zachytit nic na světě. Zahájíme sériovou výrobu
před 5 hodinami
Politico: Svět má nového vítěze v boji s extrémním počasím. Překvapivě jím není západní země
před 6 hodinami
Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem
před 6 hodinami
Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza
před 7 hodinami
Nemocnice v Pásmu Gazy jsou před zhroucením. O víkendu hrozí kompletní kolaps zdravotnického systému
před 7 hodinami
Rusko na Ukrajině otestovalo novou raketu Orešnik. Hromadná produkce nehrozí, myslí si expert
před 8 hodinami
Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?
před 8 hodinami
Do napjaté situace si přisadil i Kim Čong-un: Svět míří k ničivé termonukleární válce
před 8 hodinami
Víte, jaký program dokáže ušetřit práci každému podnikateli? Online fakturace
před 8 hodinami
Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování
před 8 hodinami
Tragický konec pátrání po miminku ve Vídni. Policie podezřívá matku
před 9 hodinami
Situace je nejhorší od začátku války. Evropa znepokojená, Moskva hrozí, Číňané vyzývají ke klidu
před 9 hodinami
USA zavádí nové sankce. Destabilizují Rusko, citelně se ale dotknou Evropy
před 10 hodinami
Británie stupňuje rétoriku: Pokud dnes Putin napadne východní Evropu, jsme připraveni na válku
před 10 hodinami
Orbán chce pozvat Netanjahua do Maďarska. Slibuje, že ho nezatkne
před 11 hodinami
Diplomat prozradil, proč Putin eskaluje konflikt na Ukrajině. Kreml sdělil důvod odpálení rakety
před 11 hodinami
Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí
Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.
Zdroj: Libor Novák