EU čeká první jednání o pokrizovém fondu. Očekávání nejsou vysoká

Političtí vůdci se přitom krátce před vrcholným jednáním neshodují na celkovém objemu balíku, klíči k rozdělování peněz ani na tom, zda má jít spíše o přímé granty či půjčky členským zemím. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela by tak jednání mělo sloužit spíše jako prolog k osobnímu setkání lídrů, které by rád svolal v červenci.

"Očekávání nejsou nijak vysoká, videokonference je chápána spíše jako první krok," řekl dnes novinářům jeden z unijních diplomatů.

Komise plánuje rozdělit celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, tedy zemím, které pandemie covidu-19 zasáhla nejvíce. Vedle jihoevropských zemí, podle nichž je solidarita v krizové době podmínkou dalšího úspěšného fungování či přímo přežití unie, tento poměr s drobnými výhradami podporují největší členské země Německo a Francie.

Kritika se však ozývá z několika směrů. Skupina takzvaných šetrných států se obává velkého společného zadlužení, které má unie splácet do poloviny století. Rakousko, Nizozemsko a skandinávské země proto navrhují, aby převážnou část celkové sumy tvořily půjčky, které by později musely splatit přímo jednotlivé země.

Lídři zemí východního křídla EU včetně Česka či Maďarska zase nelibě nesou, že v zájmu pomoci dosud vyspělejším jižním zemím je ohrožena jejich pozice čistých příjemců peněz z unijního rozpočtu. Ale například Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je s návrhem v zásadě spokojeno, stejně jako Slovensko.

"Uspějeme tehdy, pokud do jednání vstoupíme se smyslem pro zodpovědnost a s vůlí vyjít z této těžké zkoušky jednotní a silní," napsal Michel vůdcům zemí ve zvacím dopise před jejich již pátou videokonferencí od vypuknutí koronavirové pandemie. Zároveň přiznal, že lídři musejí sblížit své postoje i v dalších otázkách týkajících se fondu obnovy i s ním svázaného příštího sedmiletého rozpočtu. Je mezi nimi například podmíněnost čerpání peněz dodržováním evropských hodnot, které se nelíbí Polsku či Maďarsku, nebo zachování slev z rozpočtových příspěvků bohatších zemí, jež vadí mnoha dalším státům.

Lídři by se měli vyjádřit i k otázce nových zdrojů rozpočtových příjmů, bez nichž není podle EK reálně možné budoucí dluh splatit. Mají jimi být například peníze z prodeje emisních povolenek, takzvané uhlíkové clo, či poplatky z nerecyklovaných plastů. V jejich podpoře však státy nejsou zdaleka jednotné a unijní činitelé očekávají, že diskuse potrvá až několik let.

Političtí vůdci přitom jednali o rozpočtu na období 2021 až 2027 již před krizí v únoru, kdy se nebyli schopni shodnout na jeho základních parametrech. Část diplomatů však tvrdí, že nyní je větší šance na shodu, neboť politici si uvědomují naléhavost situace.

"Všechna témata, na nichž jsme se neshodli v únoru, se nyní zdají být zanedbatelná," podotkl jeden z diplomatů.

Páteční videokonference sice patrně nepřinese jasnou shodu na žádném ze sporných bodů, podle unijních činitelů by nicméně v ideálním případě měla potvrdit vůli všech států podpořit myšlenku půjčky a snahu rychle dospět k dohodě. Michel hned po konferenci hodlá zahájit separátní konzultace s lídry a v červenci by rád svolal jejich osobní jednání.