První velký střet nad bezprecedentním balíkem podpory evropských ekonomik čeká v pátek prezidenty a premiéry zemí Evropské unie. Během zřejmě posledního ze série videosummitů budou sondovat terén pro možné kompromisy v zatím velmi odlišných postojích k fondu, který chce Evropská komise naplnit vypůjčeným tři čtvrtě bilionem eur (přes 20 bilionů korun).
Političtí vůdci se přitom krátce před vrcholným jednáním neshodují na celkovém objemu balíku, klíči k rozdělování peněz ani na tom, zda má jít spíše o přímé granty či půjčky členským zemím. Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela by tak jednání mělo sloužit spíše jako prolog k osobnímu setkání lídrů, které by rád svolal v červenci.
"Očekávání nejsou nijak vysoká, videokonference je chápána spíše jako první krok," řekl dnes novinářům jeden z unijních diplomatů.
Komise plánuje rozdělit celkem 500 miliard eur grantů a 250 miliard úvěrů tak, aby více než třetina peněz připadla Itálii a Španělsku, tedy zemím, které pandemie covidu-19 zasáhla nejvíce. Vedle jihoevropských zemí, podle nichž je solidarita v krizové době podmínkou dalšího úspěšného fungování či přímo přežití unie, tento poměr s drobnými výhradami podporují největší členské země Německo a Francie.
Kritika se však ozývá z několika směrů. Skupina takzvaných šetrných států se obává velkého společného zadlužení, které má unie splácet do poloviny století. Rakousko, Nizozemsko a skandinávské země proto navrhují, aby převážnou část celkové sumy tvořily půjčky, které by později musely splatit přímo jednotlivé země.
Lídři zemí východního křídla EU včetně Česka či Maďarska zase nelibě nesou, že v zájmu pomoci dosud vyspělejším jižním zemím je ohrožena jejich pozice čistých příjemců peněz z unijního rozpočtu. Ale například Polsko, které má z fondu získat třetí největší podíl, je s návrhem v zásadě spokojeno, stejně jako Slovensko.
"Uspějeme tehdy, pokud do jednání vstoupíme se smyslem pro zodpovědnost a s vůlí vyjít z této těžké zkoušky jednotní a silní," napsal Michel vůdcům zemí ve zvacím dopise před jejich již pátou videokonferencí od vypuknutí koronavirové pandemie. Zároveň přiznal, že lídři musejí sblížit své postoje i v dalších otázkách týkajících se fondu obnovy i s ním svázaného příštího sedmiletého rozpočtu. Je mezi nimi například podmíněnost čerpání peněz dodržováním evropských hodnot, které se nelíbí Polsku či Maďarsku, nebo zachování slev z rozpočtových příspěvků bohatších zemí, jež vadí mnoha dalším státům.
Lídři by se měli vyjádřit i k otázce nových zdrojů rozpočtových příjmů, bez nichž není podle EK reálně možné budoucí dluh splatit. Mají jimi být například peníze z prodeje emisních povolenek, takzvané uhlíkové clo, či poplatky z nerecyklovaných plastů. V jejich podpoře však státy nejsou zdaleka jednotné a unijní činitelé očekávají, že diskuse potrvá až několik let.
Političtí vůdci přitom jednali o rozpočtu na období 2021 až 2027 již před krizí v únoru, kdy se nebyli schopni shodnout na jeho základních parametrech. Část diplomatů však tvrdí, že nyní je větší šance na shodu, neboť politici si uvědomují naléhavost situace.
"Všechna témata, na nichž jsme se neshodli v únoru, se nyní zdají být zanedbatelná," podotkl jeden z diplomatů.
Páteční videokonference sice patrně nepřinese jasnou shodu na žádném ze sporných bodů, podle unijních činitelů by nicméně v ideálním případě měla potvrdit vůli všech států podpořit myšlenku půjčky a snahu rychle dospět k dohodě. Michel hned po konferenci hodlá zahájit separátní konzultace s lídry a v červenci by rád svolal jejich osobní jednání.
Související
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
EU schválila nový desetibodový pakt o migraci a azylu
EU (Evropská unie) , Ekonomika , Charles Michel , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 11 minutami
Na Slovensku se začíná rozhodovat o osudu atentátníka na Fica
před 28 minutami
Aktuální počasí: Bouřková předpověď na víkend. Hrozí dnes i zítra
před 1 hodinou
Putin předstírá zájem o mírová jednání. Jde mu o jediné, tvrdí analytici z ISW
před 1 hodinou
Britové i po vyrovnaném duelu s Dánskem stále bez bodu. Němci opět nastříleli osm branek
před 2 hodinami
Fiala ocenil reakci odborů. Vyhlíží návrat k jednacímu stolu
před 3 hodinami
Západ se bojí, říká Zelenskyj s ohledem na válku na Ukrajině
před 3 hodinami
MS v ledním hokeji: Češi nepovolili Rakušanům další překvapení. Porazili je 4:0 a čtvrtfinále mají jisté
před 4 hodinami
Počasí bude o víkendu deštivé, ukazuje předpověď
včera
Zelenskyj podepsal zákon, který umožňuje odsouzeným sloužit v ukrajinské armádě
včera
Izraelská armáda během operace v Pásmu Gazy objevila těla tří rukojmích
včera
Atentátník nebyl liberál ani extremista. Slovensko dementuje nepravdivé informace na internetu
včera
Polovina Poláků souhlasí s tím, aby se ukrajinští muži vrátili bojovat na Ukrajinu
včera
Třináct zemí včetně EU vyzvalo Izrael, aby neprováděl ofenzivu ve městě Rafáh
včera
Vatikán vydal normy, jak posuzovat nadpřirozené jevy
včera
Putin tvrdí, že Rusko zatím neplánuje obsadit ukrajinské město Charkov
včera
EU následuje Česko. Uvalila sankce na Voice of Europe, posvítila si i na ruská média
včera
Pekarová Adamová vyrazila do Pobaltí. Lotyšsko dá čtvrt miliardy na munici pro Ukrajinu
včera
Po Ficově atentátu se na sítích šíří nenávist. Případy řeší policie i v Česku
včera
ODS rozhodne o osudu Pavla Novotného až po eurovolbách
včera
Princ William obstál v těžké zkoušce. Spekulace jeho ženě na zdraví nepřidaly
Britskou monarchií v prvních měsících letošního roku otřásly diagnózy, které si vyslechli král Karel III. a princezna Kate. U obou členů královské rodiny byla odhalena rakovina. Oporou jim samozřejmě jsou nejbližší, důležitá je zejména role prince Williama. Následník trůnu se ale s atmosférou v Británii vyrovnával dost těžce.
Zdroj: Lucie Podzimková