EU chystá další protiruské sankce, Johnson je chce zpřísňovat do odchodu ruských vojsk

Evropský blok již proti Rusku zavedl během prvního měsíce od zahájení ruského útoku v koordinaci se západními partnery v čele s USA a Británií čtyři balíky sankcí. Postihy mimo jiné odstřihly velké ruské banky od mezinárodního platebního systému SWIFT, zakázaly investice do ruské energetiky či znemožnily ruským letadlům využívat vzdušný prostor EU. Na sankčním seznamu se ocitlo více než 800 činitelů, oligarchů či manažerů.

Pobaltské země a Polsko navrhly minulý týden na unijním summitu zasáhnout klíčový zdroj příjmů režimu ruského prezidenta Vladimira Putina a zakázat dovoz ropy či plynu. Německo, Maďarsko i další země tento plán z ekonomických důvodů nepodpořily, lídři unijních zemí však Moskvě pohrozili nespecifikovanými sankcemi.

Podle zdrojů amerického listu by mezi nová opatření mohlo patřit zmrazení majetku čtveřice bank, které sice byly odpojeny od systému SWIFT, EU proti nim však dosud nezavedla sankce podobné americkým a britským. Jednou z nich je například druhý největší ruský bankovní poskytovatel úvěrů VTB.

Evropská sedmadvacítka se chce rovněž zaměřit na obcházení sankcí, k čemuž minulý týden vyzvali lídři. Podle WSJ by EU mohla rozšířit černou listinu zemí umožňujících praní špinavých peněz o Rusko či státy, které mu usnadňují vyhýbat se dosavadním sankcím.

O koordinaci postihů v současnosti v Bruselu vyjednávají evropští a američtí činitelé. Evropská komise by mohla návrh nového balíku připravit příští týden a jeho schválení by mohli dostat na stůl ministři zahraničí, kteří se sejdou 11. dubna v Lucemburku.

Západ by měl zpřísňovat sankce až do odchodu ruských vojsk, řekl Johnson

Západní země by měly zpřísňovat sankce, dokud z Ukrajiny neodejdou všichni ruští vojáci, řekl dnes britský premiér Boris Johnson, podle nějž by postihy neměly polevit ani v případě vyhlášení klidu zbraní. Britská vláda však podle Johnsona neusiluje o svržení ruského prezidenta Vladimira Putina, chce jen pomoci Ukrajincům bránit se před válkou.

"Nemůžeme od (zemí skupiny) G7 očekávat uvolnění sankcí jen kvůli tomu, že bude vyhlášen klid zbraní," řekl Johnson na zasedání jednoho z výboru britského parlamentu. "Musíme pokračovat ve vyostřování sankcí dokud nebude každý ruský voják mimo Ukrajinu," dodal.

"Chápu frustraci, kterou lidé cítí ohledně Putina - toužit po změně vlády není samo o sobě opovrženíhodnou věcí, takový je cíl demokratické politiky," řekl rovněž Johnson. "Ale musím zcela jasně říct, že to (svržení Putina) není cílem britské vlády a je velmi, velmi důležité, aby to všichni pochopili. Jednoduše se snažíme pomoci s ochranou obyvatel Ukrajiny a bránit je proti absolutně barbarskému a nesmyslnému násilí," dodal.

Ačkoliv je Rusko silně zasaženo sankcemi, bankrot mu podle Martina Pohla, makroekonomického analytika Generali Investments, nehrozí. "Rusku rozhodně státní bankrot nehrozí. Vládní dluh nedosahuje ani 20 % HDP a Rusko vlastní obrovská aktiva v zahraničí. Může nastat situace, kdy Ruská vláda nebude moci nebo spíše nebude chtít zaplatit. To se týká zejména investorů z tzv. nepřátelských zemí, kam patříme i my," uvedl ve stanovisku zaslaném redakci.

"Situace je značně nepřehledná a investoři netuší, zda a jakým způsobem proběhne příští splátka. Například držitelé rublových státních dluhopisů se dodneška nedostali ke kuponům, které měli obdržet před dvěma týdny. Peníze vyplacené ministerstvem financí byly totiž zmrazené a jejich převod je zablokovaný současnou regulací na pohyb kapitálu," dodal.

Ruská centrální banka podle něj dlouhodobě patří mezi nejlépe fungující instituce v Rusku a krizi zvládá. "Na kolaps rublu zareagovala přerušením obchodování s ruskou měnu, akciemi a dluhopisy. Doplnila to prudkým zvýšením základní úrokové sazby na 20 % a omezeními na pohyb kapitálu. Obyčejní Rusové se tak oficiální cestou nedostanou k více než 10 tisícům amerických dolarů, vývozci mají povinnosti konvertovat 80 % svých příjmů do rublů a zahraniční investoři nemají přístup k výnosům z ruských akcií a dluhopisů," doplnil ekonom.

Tomáš Sedláček, ekonom ČSOB, ale ve vysílání České televize uvedl, že sankce mohou vést ke "krachu země seshora". Signálem, že to opravdu může fungovat, je právě navýšení základní úrokové sazby z 9,5 % na 20 procent poté, co rubl klesl o 30 % právě kvůli dopadům západních sankcích.

"Kolaps hodnoty rublu určitě nahlodá dřív nebo později kupní sílu této měny a mohl by zničit úspory obyčejných Rusů. Některé odhady ekonomů počítají s tím, že tvrdé ekonomické sankce by mohly jenom letos způsobit snížení hrubého domácího produktu Ruska o 4 až 5 %, inflaci dostat někam nad 10 % a možná výš a donutit centrální banku zvýšit úrokové sazby ještě nad oněch dvacet procent. Pravdou ale je, že dosažení těchto výsledků není otázkou hodin, a zřejmě ani dnů. Možná, že to lidé zvenku zatím tolik nevidí, ale i stále víc Rusů začíná mít kvůli omezením potíže v každodenním životě," tvrdí Pavel Daniel, ekonomický komentátor serveru EuroZprávy.cz.