EU je znepokojena přesunem srbské ambasády do Jeruzaléma

Podle unijního zmocněnce pro dialog obou zemí Miroslava Lajčáka oba političtí vůdci i po nedávné schůzce s americkým prezidentem Donaldem Trumpem potvrdili, že jejich státy usilují o začlenění do EU.

Lídři obou balkánských států minulý týden ve Washingtonu podepsali dohodu o normalizaci hospodářských vztahů. Součástí smlouvy byly i závazky směrem k Izraeli, jehož mezinárodní pozici se Trump snaží dlouhodobě posilovat. Bělehrad přesune své velvyslanectví z Tel Avivu do Jeruzaléma a Priština a židovský stát navážou oficiální diplomatické styky.

EU přitom stejně jako většina států světa Jeruzalém za hlavní město Izraele neuznává, neboť si na něj činí nárok i Palestinci. Brusel požaduje, aby kandidátské státy včetně Srbska sladily svou zahraniční politiku s jednotnou politikou unijní.

"V této souvislosti jsou jakékoli diplomatické kroky, které mohou zpochybnit společnou politiku EU vůči Jeruzalému, velmi znepokojující a politováníhodné," prohlásil dnes k srbskému rozhodnutí mluvčí komise Peter Stano.

Dialog mezi Bělehradem a Prištinou začal s pomocí EU již v roce 2011. Jeho cílem je uvolnit napětí ve vzájemných vztazích obou zemí a ulehčit obyvatelům jejich strasti v každodenním životě, způsobené například omezením cestování či obchodními restrikcemi. Od listopadu 2018 byly rozhovory přerušeny a obnovit se je podařilo až v červenci.

Lajčák po dnešním kole rozhovorů prohlásil, že obě země nadále usilují o vstup do unie. Dnešní jednání se podle něj točila především okolo ekonomické spolupráce a lidí zmizelých a vysídlených v době války z let 1998-99.

"Je mi potěšením oznámit, že jsme v těchto tématech dospěli k pokroku," uvedl po jednání Lajčák. Rozhovory budou podle něj pokračovat příští týden na úrovni expertních skupin, lídři by se měli znovu sejít ještě do konce září.

Obě země přímé rozhovory vedou 20 let poté, co Bělehrad vyslal do Kosova, které tehdy bylo součástí zbytkové Jugoslávie, své vojáky, aby potlačili separatistické povstání kosovských Albánců. Kosovo v roce 2008 jednostranně vyhlásilo nezávislost, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Srbsko svou někdejší provincii dosud neuznalo jako samostatný stát.

Nezávislost Kosova uznala zhruba polovina členských států OSN, mezi nimiž je vedle USA i většina zemí EU, včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podporují například Rusko, Čína, Indie a Izrael. Uznání se Priština zatím nedočkala ani od pěti členů EU - Slovenska, Španělska, Řecka, Kypru a Rumunska.