EU musí být lídrem v klimatické politice, zaznívalo v Evropském parlamentu

Evropský parlament v návrhu usnesení mimo jiné vyzývá EU, aby přiměla ostatní velké znečišťovatele ovzduší k přijetí konkrétních závazků na snížení emisí skleníkových plynů a k financování snah o dosažení takzvané uhlíkové neutrality v rozvojových zemích. Parlament rovněž projednal strategii ke snížení emisí metanu.

Místopředseda Výboru pro životní prostředí, veřejné zdraví a bezpečnost potravin Bas Eickhout ve svém vystoupení označil COP26 za nejdůležitější podobně zaměřené setkání za řadu let. Vyjádřil však znepokojení nad tím, že produkce skleníkových plynů celosvětově narůstá, i když vědci volají po jejím rychlém snižování. V opačném případě se podle Eickhouta nepodaří naplnit cíl stanovený pařížskou smlouvou z roku 2015, aby se průměrná teplota na Zemi zvýšila pouze do 1,5 stupně Celsia oproti úrovni před nástupem průmyslové revoluce.

EU by se podle Eickhouta měla na konferenci v Glasgow ujmout vedení co se týče závazků k ukončení spalování uhlí a používání spalovacích motorů.

Poslanec z parlamentní frakce Zelených rovněž vítá cíle stanovené administrativou amerického prezidenta Joea Bidena, vyjádřil však pochybnosti nad tím, zda se je Bidenovým demokratům podaří přeměnit v konkrétní legislativní kroky. Kritizoval i Čínu, která se nadále spoléhá na uhelné elektrárny, a také Austrálii, která si dosud nestanovila termín pro dosažení takzvané uhlíkové neutrality. Tak se označuje záměr, kdy každá země bude ke stanovenému datu schopna neutralizovat tolik emisí, kolik jich bude produkovat.

Podle eurokomisaře pro životní prostředí Virginijuse Sinkevičiuse by si měly všechny státy světa dát cíl na dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, přičemž nejvíce se to podle něj týká států sdružených ve skupině největších světových ekonomik G20. Nutný je podle něj také závazek ke zvýšení příspěvků pro rozvojové země, které nákladný přechod k bezemisní ekonomice nejsou schopny financovat z vlastních kapes.

Pär Holmgren ze Zelených v reakci poznamenal, že EU ráda kritizuje ostatní státy, nicméně sama toho v boji proti změnám klimatu činí příliš málo. Nils Tornvalds z liberální frakce Obnova Evropy (Renew Europe) kritizoval některé evropské firmy za to, že vydělávají na stavbě uhelných elektráren v Číně a v některých rozvojových zemích.

Proti návrhu usnesení se ozývaly i kritické hlasy, podle Silvie Sardoneové z euroskeptické frakce Identita a demokracie (ID) klimatická politika příliš zatěžuje evropské daňové poplatníky. Anna Zalewská z frakce Evropští konzervativci a reformisté (ECR) klimatické cíle spojila s nynější energetickou krizí nejen v Evropě. Návrhu usnesení rovněž vyčetla, že nehovoří o vývoji nových technologií na zachytávání skleníkových plynů z ovzduší, jejichž použití by podle ní mohlo výrazně snížit celkové náklady vynaložené na boj s globálním oteplováním.

Za ECR vystoupil v rozpravě i český europoslanec Alexandr Vondra, podle nějž bude EU kvůli projednávanému usnesení na klimatické konferenci pro smích. Kritizoval především výzvu k co nejrychlejšímu odklonu od fosilních paliv, zejména co se týče zemního plynu. Nedostatečně promyšlený je podle něj i požadavek na začlenění uhlíkové neutrality do ústavy jednotlivých členských států.

"Pokud to s dekarbonizací myslíme vážně, musíme definovat věrohodný jízdní řád, a ne sepisovat seznam přání bez jakékoliv opory v realitě," řekl Vondra. "Zvláště pokud máme dostat na svou stranu i rozvojové země, pro které bude plnění pařížské dohody obtížnější než pro nás," dodal. Své kolegy vyzval, aby usnesení odmítli. Parlament bude o dokumentu hlasovat ve čtvrtek.

Parlament dnes rovněž projednával strategii EU na snížení emisí metanu. Zpravodajka Maria Spyrakiová poznamenala, že metan otepluje atmosféru 80krát účinněji, než oxid uhličitý. Vyzvala proto k přijetí regulací a závazných cílů ohledně uvolňování tohoto skleníkového plynu do atmosféry napříč všemi sektory ekonomiky. K největším únikům metanu do ovzduší přitom dochází v zemědělství, v energetickém sektoru a při zpracování odpadu. Cílem je do roku 2030 výrazně nížit emise tohoto plynu v EU.

"Můžeme nastolit novou éru rychlé redukce skleníkových plynů," řekla Spyriaková s odkazem na blížící se klimatickou konferenci. EP v návrhu usnesení vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby se kromě oxidu uhličitého zabývaly rovněž vyjednáním celosvětové dohody ohledně redukce metanu. "Pokud snížíme emise nyní, snížíme oteplení klimatu o 0,3 procenta do roku 2045," dodala Spyriaková s tím, že úniky metanu do ovzduší lze zmenšit o 45 procent jen s použitím stávajících technologií a při velmi nízkých nákladech.