EU se kvůli embargu na ruskou ropu nedokáže shodnout na dalších sankcích

Země Evropské unie se stále neshodly na nových sankcích proti Rusku, jejichž přijetí stále brání nejednota kolem embarga na dovoz ruské ropy. Po dnešním jednání ministrů zahraničí členských zemí to novinářům řekl šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Zástupci vlád sedmadvacítky podle něj naopak jednotně podpořili poskytnutí dalších 500 milionů eur (12,5 miliardy Kč) na nákup zbraní pro Ukrajinu. Její ministr Dmytro Kuleba při jednání opět vyzval kolegy z unijních zemí k co nejrychlejšímu přijetí embarga, které má režim ruského prezidenta Vladimira Putina připravit o významnou část peněz k financování války. Většina zemí včetně Česka sankce podporuje, proti embargu je Maďarsko.

Evropská komise navrhla sankce před 12 dny a od té doby přišla s několika úpravami, které měly vyřešit požadavky oponujících zemí. Maďarsko a Slovensko dostaly z embarga, které má platit od konce letošního roku, výjimku do konce roku 2024, Česko do poloviny téhož roku. Zatímco Bratislava a Praha se podle diplomatů s ústupky spokojily, Budapešť vznáší další podmínky.

Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dnes uvedl, že jeho země by potřebovala evropské investice 15 až 18 miliard eur (zhruba 370 až 440 miliard Kč) do modernizace energetické struktury. Druhou možností je podle něj vynětí ropy přepravované ropovody z embarga, které by se vztahovalo jen na surovinu převáženou tankery. Jinak Budapešť není s ohledem na očekávaný ekonomický dopad opatření připravena podpořit. "Maďaři tuto válku nezavinili...takže po nich nikdo nemůže chtít, aby ji platili," řekl podle agentury MTI po jednání ministr s tím, že vyjednávání pokračují.

Borrell po ministerské schůzce nechtěl spekulovat, jak dlouho může přesvědčování Maďarska trvat, ministři se však shodovali, že řešení by měla najít unijní exekutiva. Některé státy se však podle diplomatů zdráhají poskytnout Maďarsku ze společného rozpočtu tak velké peníze a raději by vyjednávaly o ropném embargu odděleně od ostatních částí sankčního balíku.

"Rád bych to udržel pohromadě," řekl dnes český ministr Jan Lipavský, podle něhož jsou nové sankce potřeba a Česko je podporuje i s embargem. Ministři podle něj dnes navíc začali mluvit o přípravě dalšího balíku, který by měl být na stole ihned po schválení toho současného.

Státy EU se dnes podle Borrella shodly na další půlmiliardě eur, které poskytnou na nákup zbraní pro bránící se zemi z evropského mírového fondu. Celkem tak již první společné financování zbraní pro mimounijní zemi dosáhne dvou miliard eur. Ministři jednali i o tom, jak co nejlépe zajistit přepravu milionů tun ukrajinského obilí, kterou znemožňuje ruská blokáda černomořských přístavů.

Související

Cenny pohonných hmot v ČR po vpádu Ruska na Ukrajinu (2022).

Ficova vláda v Bruselu lobuje za možnost vyvážet ruská paliva do Česka. Hrozí výrazně zdraží pohonné hmoty až na 45 korun za litr

Slovenská vláda premiéra Roberta Fica v těchto dnech lobuje u Evropské komise za prodloužení výjimky, která zemi umožňuje dovoz paliv z ruské ropy a zásobování jimi slovenského, ale také českého trhu. Ve většině Evropské unie platí zákaz dovozu ruských paliv už od letošního února. Slovensko, resp. tamní petrochemický podnik Slovnaft, spadající pod maďarský MOL, má vyjednánu výjimku do letošního 5. prosince, tedy do úterý příštího týdne. Právě tu ale chce nyní Ficův kabinet prodloužit. Informuje redakci ekonom Lukáš Kovanda.

Více souvisejících

EU sankce ropa

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

Ilustrační foto

WMO: Letošní počasí po sobě zanechalo stopu zkázy a zoufalství. Příští rok bude ještě horší

Letošní rok bude pravděpodobně tím nejteplejším v dějinách měření. Na okraj klimatického summitu COP28 to dnes uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) ve své nejnovější zprávě o stavu globálního klimatu. Z ní vyplývá, že lidstvo čekají častější záplavy, požáry, vlny veder a tání ledovců, a příští rok by navíc mohl ten letošní, rekordně teplý, překonat.

včera

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj míní, že osvobodit Krym bude oproti Donbasu jednodušší

Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského bude jednodušší se opětovně zmocnit poloostrova Krym, nikoliv Donbasu. Řekl to na středečním setkání s vysokoškoláky. Zelenskyj se domnívá, že oblast Donbasu je silně militarizovaná a v části populace panují proruské nálady a postoje. 

Aktualizováno včera

Energetický regulační úřad

Rozhodnuto. ERÚ výrazně zdraží lidem regulovanou složku cen energií

V Česku výrazně vzroste výše regulované složky ceny energií, oznámil ve čtvrtek Energetický regulační úřad (ERÚ). U elektřiny půjde o nárůst o 65,7 procenta, u plynu pak o 38,8 procenta. Podle úřadu se však konečné ceny elektřiny příliš nezmění kvůli souběžnému poklesu tržních cen. V případě plynu mají ceny dokonce klesnout.

včera

včera

včera

včera

Sultan Al Jaber, prezident summitu COP28

"Historický okamžik." Státy na COP28 vytvořily fond ztrát a škod, posílají do něj stamiliony dolarů. USA a Světová banka čelí kritice

Účastníci klimatické konference COP 28 se dohodli na vytvoření fondu ztrát a škod, aby pomohli chudším zemím vypořádat se s dopady zhroucení klimatu. Podle dohody bude do fondu do roku 2030 přibývat nejméně 100 miliard dolarů ročně, rozvojové země ale uvádějí, že skutečné potřeby se již blíží 400 miliardám dolarů ročně. 

včera

včera

včera

včera

Karel Schwarzenberg: Přátelé přichystali rozloučení pro veřejnost v Lucerně

Česko se rozloučí se zesnulým exministrem zahraničí Karlem Schwarzenbergem během druhého prosincového víkendu. Kromě posledního rozloučení v katedrále svatého Víta se chystá i akce pro veřejnost v prostorách paláce Lucerna. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy