EU zakáže dovoz ruského uhlí, sankce dopadnou na 217 činitelů a oligarchů

Evropská unie dnes přijala pátý balík sankcí proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Na jeho základě od srpna zcela zakáže dovoz ruského uhlí, které pro režim prezidenta Vladimira Putina představuje příjem čtyř miliard eur (98 miliard korun) ročně. Na sankční seznam přibylo 217 ruských činitelů a oligarchů a 18 subjektů.

Jsou mezi nimi dvě Putinovy dcery, miliardáři Oleg Děripaska a Arkadij Rotenberg či šéf největší ruské banky Sberbank German Gref.

Evropský blok také výrazně omezí možnosti dovozu zboží ruskou lodní či silniční dopravou. Kromě toho zcela zmrazí styky se čtveřicí ruských bank včetně druhého největšího bankovního domu VTB. Unie také zakáže dovoz některých ruských komodit včetně dřeva, cementu, vodky či kaviáru. Ruské firmy rovněž ztratí přístup k veřejným zakázkám v členských zemích.

"Cílem našich sankcí je zastavit bezohledné, nehumánní a agresivní chování ruských jednotek a dát lidem rozhodujícím v Kremlu jasně najevo, že za svou nelegální agresi draze zaplatí," uvedl ke schválení balíku opatření šéf unijní diplomacie Josep Borrell, který je nyní s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a slovenským premiérem Eduardem Hegerem na cestě do Kyjeva. Postihy podle něj sedmadvacítka iniciovala v reakci na "zvěrstva spáchaná ruskými vojenskými silami v Buči a dalších místech okupovaných Ruskem", kde se po jejich odchodu našly stovky těl mnohdy spoutaných civilistů v masových hrobech.

Unijní státy se dohodly, že nebudou uzavírat nové smlouvy na nákup ruského uhlí a stávající kontrakty ukončí nejpozději čtyři měsíce od chvíle, kdy sankce dnes večer publikací v oficiálním věstníku EU vstoupily v platnost.

Na seznam lidí, kteří mají zablokovaný majetek v unii a zakázaný vstup na její území, přibyly Putinovy dcery Marija Voroncovová (36) a Jekatěrina Tichonovová (35). Sankce se nově vztahují i na Děripasku, který má podíly ve velkých energetických či stavebních firmách včetně společnosti Strabag, jež se podílí na stavbě nového úseku pražského metra. Potrestán byl i stavební magnát Rotenberg či Sulejman Kerimov, jehož rodina kontroluje těžařskou firmu Poljus. Seznam se rozšířil také o 179 představitelů samozvaných vlád a parlamentů separatistické Doněcké a Luhanské republiky. Sankční listina zavedená po anexi Krymu v roce 2014 tak bude po dnešku obsahovat 1091 lidí a 80 firem či institucí.

Lodě pod ruskou vlajkou budou mít zakázáno kotvit v unijních přístavech. Ruští a běloruští nákladní dopravci nebudou smět přepravovat zboží do členských zemí. Z obou zákazů však bude povolena řada výjimek včetně přepravy paliv, potravin nebo léků.Unijní země také přestanou do Ruska vyvážet některé vyspělé technologie včetně kvantových počítačů, specifických polovodičů či chemikálií používaných v rafineriích. Zákaz se vztahuje také na letecké palivo a aditiva, která by mohla využívat ruská armáda.Sedmadvacítka se naproti tomu zatím stále neshodla na zákazu dovozu ruského plynu či ropy, který by ruský režim zasáhl výrazně citelněji než uhelné embargo. Úplnému odstřižení od ruských energií se brání především Německo, Rakousko či Maďarsko, podle diplomatů však podpora tohoto kroku roste. Bavit se o něm budou v pondělí ministři zahraničí členských zemí.

Související

těžba ropy, ilustrační fotografie

Evropa kvůli růstu cen ropy plánuje historický krok

Evropské metropole se připravují ke schválení historického kroku, který má stabilizovat světové trhy s energiemi zasažené válkou v Íránu. Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) plánují uvolnit celkem 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Jde o největší intervenci v historii této organizace, která objemem více než dvojnásobně překonává uvolnění zásob po ruské invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) protiruské sankce uhlí

Aktuálně se děje

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán a Magyar rozdělili Maďarsko. Za oba tábory vyrazily do ulic statisíce lidí

Maďarsko zažilo v neděli zásadní střet politických sil. Jen čtyři týdny před klíčovými parlamentními volbami svolali premiér Viktor Orbán a jeho hlavní vyzyvatel Péter Magyar do ulic Budapešti konkurenční shromáždění. Stovky tisíc lidí v hlavním městě demonstrovaly sílu obou táborů v souboji, který rozhodne o dalším směřování země.

včera

Abbás Arakčí

Rusko a Čína poskytují Íránu v probíhající válce vojenskou podporu, tvrdí Teherán

Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí v sobotním rozhovoru pro stanici MS NOW potvrdil, že Rusko a Čína poskytují Teheránu v probíhajícím válečném konfliktu se Spojenými státy a Izraelem „vojenskou spolupráci“. Arákčí označil obě mocnosti za strategické partnery Íránu a zdůraznil, že jejich kooperace se odehrává nejen v politické a ekonomické rovině, ale zahrnuje i úzké vazby mezi armádami.

včera

SMS, ilustrační fotografie

Jak Íránci obcházejí informační blackout? Hitem je „spojovací překupník“

Válka se Spojenými státy a Izraelem uvrhla Írán do hluboké izolace, a to nejen fyzické, ale i digitální. Úřady v zemi během bojů drasticky omezily internet i telefonní sítě, což statisíce lidí odřízlo od jejich rodin v zahraničí. Íránci se však nevzdávají a hledají kreativní, byť extrémně drahé způsoby, jak informační blokádu obejít.

včera

Íránská státní televize takto odvysílala první projev nového ájatolláha Modžtaby Chameneího

Modžtaba Chámeneí byl ruským letadlem převezen na operaci do Moskvy, píše blízkovýchodní tisk

Kolem zdravotního stavu nového íránského nejvyššího vůdce Modžtaby Chameneího se množí znepokojivé nejasnosti. Podle nejnovějších zpráv byl klíčový muž teokratického režimu tajně převezen do Ruska, kde měl podstoupit naléhavou operaci. Informace přinesl kuvajtský deník Al-Jarida a katarský server Al-Džazíra, které s odvoláním na zdroje blízké vedení země tvrdí, že transport proběhl za přísného utajení na palubě ruského vojenského letadla.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Ceny paliv jen tak neklesnou. Izrael neukončí nálety na Írán ještě několik týdnů

Izraelská armáda potvrdila, že její operace v Íránu zdaleka nekončí a bude trvat nejméně další tři týdny. Podle vyjádření pro stanici CNN zůstávají na íránském území „tisíce cílů“, na které se izraelské síly hodlají v nadcházejících dnech zaměřit. Tato zpráva přichází v době, kdy obě země pokračují ve vzájemných úderech a americký prezident Donald Trump prohlásil, že v tuto chvíli není připraven s Teheránem vyjednávat o dohodě, která by válku ukončila.

včera

Íránský ostrov Charg

Útok na ostrov Charg může pohřbít poslední naděje na zlevnění pohonných hmot

Válka v Íránu uvrhla globální energetické trhy do stavu nejistoty, která může vyhnat ceny ropy nad historické maximum z roku 2008, kdy barel stál 147,50 USD. Hlavním ohniskem napětí se stal korálový ostrov Charg, přes který proudí devět z deseti barelů íránské ropy. Americký prezident Donald Trump nařídil o víkendu útok na toto strategické centrum, což označil za odvetu za íránskou blokádu Hormuzského průlivu. Trump navíc v rozhovoru pro NBC News varoval, že pokud Teherán průliv neotevře, může na ostrov udeřit znovu „jen tak pro radost“.

včera

Teroristé Hamásu

Izraelská armáda zabila vysoké představitele Hamásu

Izraelský útok v jiholibanonské oblasti Sidon zabil v neděli brzy ráno vysokého představitele hnutí Hamás. Informaci potvrdil agentuře AFP zdroj z tohoto palestinského ozbrojeného hnutí, který si přál zůstat v anonymitě. 

včera

Alena Schillerová

Hádka kvůli ropě: Okamura prosazuje nákupy z Ruska, Schillerová připustila zásah do cen pohonných hmot

V nedělním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS se rozhořela ostrá debata o energetické bezpečnosti České republiky v souvislosti s aktuální krizí na Blízkém východě. Předseda Sněmovny a šéf SPD Tomio Okamura přišel s návrhem, aby se stát v případě prohlubující se ropné krize nebál nákupu ruské ropy. Jako příklad uvedl postup Slovenska a Maďarska, které tuto cestu využívají k udržení nižších cen pro své občany.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Írán má zájem o jednání, tvrdí Trump. Dohodu s Teheránem ale odmítá

Americký prezident Donald Trump v sobotním telefonickém rozhovoru pro stanici NBC News prohlásil, že Spojené státy zatím nejsou připraveny uzavřít dohodu s Íránem. Přestože Teherán podle něj o vyjednávání usiluje, současné podmínky považuje šéf Bílého domu za nedostatečné. Trump zdůraznil, že jakákoli budoucí dohoda musí obsahovat jasný závazek Íránu k úplnému ukončení jaderných ambicí.

včera

včera

Írán

Írán hrozí po Trumpově prohlášení další eskalací války

Napětí na Blízkém východě o víkendu prudce vzrostlo poté, co Írán pohrozil další eskalací válečného konfliktu. Teherán varoval, že se zaměří na jakékoli zařízení v regionu, které má vazby na Spojené státy. Tato reakce přišla poté, co americký prezident Donald Trump předpověděl, že „mnoho zemí“ vyšle své válečné lodě, aby podpořily americkou snahu o silové otevření Hormuzského průlivu.

včera

Modžtaba Chámeneí

Íránský lídr Modžtaba Chameneí podle Trumpa možná vůbec nežije

Americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro stanici NBC zpochybnil, zda je nový íránský nejvyšší vůdce Modžtaba Chameneí vůbec naživu. Modžtaba, který je synem zabitého předchozího vůdce ajatolláha Alího Chameneího, se totiž od svého jmenování před téměř týdnem neobjevil na veřejnosti. Svět i samotní Íránci zatím marně čekají, až spatří jeho tvář nebo uslyší jeho hlas v televizi.

včera

Aktualizováno 14. března 2026 22:21

Předávání cen Český lev Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Cenu Český lev za nejlepší film dostal Karavan. Řešil se Moravec, zaznělo varování před slovenským scénářem

V pražském Kongresovém centru se v sobotu večer odehrálo slavnostní udílení 33. ročníku cen Český lev, které oslavilo nejvýraznější filmové a televizní počiny loňského roku. Večerem poprvé provázela stand-up komička Bianca Cristovao, která ceremoniál otevřela futuristickou scénkou z Prahy roku 2050 a následně sál bavila vtipy o české politice i svém slavnějším bratrovi Benovi.

14. března 2026 22:05

Hormuzský průliv

Země vyšlou k Hormuzskému průlivu válečné lodě, prohlásil Trump. Je zavřený jen pro USA a Izrael, reaguje Írán

Prezident Donald Trump v sobotu prohlásil, že Spojené státy nebudou při znovuotevření Hormuzského průlivu postupovat osamoceně. Podle jeho slov se k americkým silám připojí i „další země“, které vyšlou své válečné lodě, aby společně zajistily bezpečnost této strategické námořní cesty. Trump ve svém příspěvku na síti Truth Social vyjádřil naději, že mezi těmito spojenci budou Čína, Francie, Japonsko, Jižní Korea či Velká Británie.

14. března 2026 20:52

14. března 2026 19:04

Modžtaba Chámeneí

„Důkaz jeho výjimečnosti.“ Jak Írán prodává lidu fakt, že Modžtabu Chámeneího nikdo neviděl?

Už je to téměř týden, co byl Modžtaba Chameneí jmenován novým nejvyšším vůdcem Íránu, přesto zůstává pro veřejnost i pro celý svět neviditelnou postavou. Zatímco země čelí vojenské konfrontaci se Spojenými státy a Izraelem, Íránci svého nového vůdce dosud nespatřili ani neslyšeli jeho hlas. Jediným náznakem jeho působení bylo sáhodlouhé prohlášení, které za něj ve čtvrtek přečetl hlasatel ve státní televizi.

14. března 2026 17:47

Íránský ostrov Charg

Útok na Charg je zlomovým bodem války. Američané se jej mohou pokusit obsadit

Ostrov Charg, malý korálový výběžek v Perském zálivu, se v sobotu stal středobodem globální pozornosti. Přestože svou rozlohou nedosahuje ani třetiny plochy Manhattanu, pro Írán představuje nepostradatelnou ekonomickou tepnu. Skrze jeho terminály totiž proudí zhruba 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl nejvyšší priority.

14. března 2026 16:31

Íránský ostrov Charg

USA zasáhly korunní klenot Íránu. Podnikly masivní nálety na ostrov Charg

Konflikt na Blízkém východě, který trvá již třetí týden, vstoupil do své dosud nejnebezpečnější fáze. Americké síly v noci na sobotu provedly masivní nálety na íránský ostrov Charg, který je považován za „korunní klenot“ íránské ekonomiky. Tento malý ostrov v Perském zálivu totiž slouží jako hlavní terminál pro export ropy a prochází jím více než 90 % veškerého íránského vývozu suroviny.

14. března 2026 16:12

Trump rozpoutal další diplomatickou roztržku. Zmírněním sankcí na ruskou ropu pobouřil Evropu i Kanadu

Mezinárodní politickou scénou otřásla v pátek nečekaná roztržka mezi Washingtonem a jeho klíčovými spojenci v NATO. Kanadský premiér Mark Carney, německý kancléř Friedrich Merz a norský předseda vlády Jonas Gahr Støre podrobili ostré kritice rozhodnutí administrativy Donalda Trumpa dočasně zmírnit sankce na ruskou ropu.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy