Europoslanci chtějí tribunál pro zločiny z Ukrajiny a sankce pro Schrödera

Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali ke zřízení zvláštního tribunálu, který má vyšetřit možné válečné zločiny Ruska na Ukrajině. V přijatém usnesení rovněž žádají rozšíření protiruských sankcí mimo jiné na bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera pracujícího pro ruské státní firmy. Požadují také, aby byl zabaven majetek ruských oligarchů a zisky použity na nápravu následků války. Schválili rovněž roční zrušení dovozních cel na zboží z Ukrajiny.

Do vyšetřování možných válečných zločinů či zločinů proti lidskosti se již vedle Ukrajiny zapojilo několik evropských zemí včetně Polska, Litvy či Česka stejně jako Mezinárodní trestní soud (ICC). Poslanci nyní chtějí, aby se Evropská unie zasadila o vytvoření zvláštního tribunálu, který by měl k vyšetřování a souzení zločinů vzešlých z ruské agrese pravomoci. Zdůraznili, že EU i členské státy sbírající důkazy musí jednat rychle, neboť existuje riziko ničení důkazů.

V další rezoluci poslanci vyzvali k rozšíření ruského sankčního seznamu čítajícího v současnosti přes tisícovku jmen. Měli by na něj být přidáni mimo jiné "evropští členové řídících orgánů velkých ruských společností a politici, kteří nadále dostávají ruské peníze". To se týká například exkancléře Schrödera, na něhož poslanci apelovali, aby se vzdal práce pro ruské státní podniky jako je ropný gigant Rosněfť. Jejich rezoluce sice není právně závazná, může však vytvořit tlak na Evropskou komisi, která sankce připravuje. Konečné slovo mají ovšem členské státy, které se v současnosti dohadují o šestém sankčním balíku obsahujícím pět desítek nových jmen. Jeho přijetí však blokuje maďarské veto embarga na dovoz ruské ropy.

Evropští zákonodárci dnes rovněž vyzvali ke zvýšení finanční pomoci obyvatelům EU i Ukrajiny zasaženým dopady války, k čemuž by podle poslanců mohlo sloužit i zabavování majetku sankcionovaných ruských oligarchů. Peníze na tuto pomoc chtějí získat také zdaněním neočekávaných zisků energetických firem či vyšší flexibilitou rozpočtu EU.

Exkancléř Schröder nedostane od státu peníze na kancelář

Někdejší německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder nebude mít kvůli svým kontroverzním vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina a na ruské energetické společnosti nárok na kancelář placenou z veřejných peněz. Dnes o tom rozhodl rozpočtový výbor Spolkového sněmu. Schröderovi, který se odmítá jasně distancovat od Ruska po invazi na Ukrajinu, zůstane výsluhový důchod určený pro bývalé kancléře a také nárok na státem placenou ochranku.

Výbor jednal o dvou hlavních návrzích, jak Schrödera potrestat. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU chtěla bývalému kancléři sebrat veškeré výhody s výjimkou ochranky. Vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) zvolili mírnější postih, kdy by Schröder přišel jen o kancelář a její personál. Tento návrh také získal podporu.

Na kancelář a personální výdaje obdržel Schröder loni od daňových poplatníků 407.000 eur (přes deset milionů Kč). Kancelář je nyní prázdná, neboť zaměstnanci krátce po invazi podali výpověď. Důvody zveřejněny nebyly, média ale nepochybují, že to bylo na protest proti Schröderovým postojům k Rusku. Zaměstnanci bez práce nezůstali, jejich formálním zaměstnavatelem je totiž kancléřství, proto přešli na jiné pozice.

Pro Schrödera není rozhodnutí rozpočtového výboru Spolkového sněmu jediná rána, které musí čelit. Evropský parlament se dnes velkou většinou hlasů vyslovil pro zařazení někdejšího kancléře na sankční seznam Evropské unie. To by mohlo vyústit až ve zmrazení či zabavení majetku. Německý ministr financí Christian Lindner v rozhovoru s deníkem Die Welt nevyloučil, že by německá vláda mohla s takovým krokem vyslovit souhlas.

Schröderovi také hrozí mu vyloučení z řad SPD. Odebrání členství je ale náročný proces, proto z vedení strany opakovaně na adresu bývalého kancléře zaznívají výzvy, aby odešel dobrovolně.

Schröder, který Německo vedl v letech 1998 až 2005 do nástupu konzervativní a také již bývalé kancléřky Angely Merkelové, působí v ruských společnostech Nord Stream AG, Nord Stream 2 AG a Rosněfť.

Doposud také rázně neodsoudil Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. V minulosti obvinil Kyjev z "řinčení zbraněmi" a později uvedl, že Rusko i Západ se dopustily chyb, což ale Moskvu neopravňuje k tomu, aby na obranu svých bezpečnostních zájmů nasadila vojenské prostředky. Bývalý kancléř, který v minulosti hovořil o Putinovi jako o čistokrevném demokratovi, se také staví zdráhavě k protiruským sankcím.

Související

Více souvisejících

evropský parlament válka na Ukrajině Gerhard Schröder

Aktuálně se děje

včera

včera

Donald Trump

Trump přijal Netanjahua a zkritizoval "neuctivou" Harrisovou

Exprezident a republikánský kandidát pro listopadové volby Donald Trump v pátek přijal ve svém floridském sídle Mar-a-Lago izraelského premiéra Benjamina Netanjahua. Zdroje CNN tvrdí, že o setkání požádal Netanjahu. Trump zmínil, že s Netanjahuem měl vždy dobrý vztah, zdůraznila Al Jazeera.

včera

včera

včera

včera

Artur Omarov

V předvečer zahájení her se odhlásil zápasník Omarov. Kvůli zranění achilovky

Ještě než budou letní olympijské hry oficiálně zahájeny, česká výprava sportovců hlásí již druhou ztrátu. Po nedávném odřeknutí účasti na pařížských hrách od tenistky Markéty Vondroušové, která má zraněnou ruku, musel den před zahájením svou účast na nich odříct i zápasník Artur Omarov. Toho totiž do klání pro změnu nepustila zraněná achilovka. Toto zranění si přivodil nešťastně na posledním intenzivním tréninku.

Aktualizováno včera

Na D1 u Prahy se po dopravní nehodě tvoří kolony. (26.7.2024) Prohlédněte si galerii

Dopravní kolaps na D1: Kolony se táhly až do Prahy, potíže hlásí i od Brna

V nejméně vhodnou chvíli na začátku víkendové špičky nastal v pátek odpoledne dopravní kolaps na hlavní české dálnici D1. V Praze a na výjezdu z metropole se tvořily kolony kvůli dopravní nehodě. U Brna zase nastaly potíže kvůli havarijnímu stavu povrchu vozovky. Policie o obou incidentech informovala na sociálních sítích kolem 14. hodiny. 

včera

včera

Lukostřelba, ilustrační fotografie.

LOH 2024: Po Horáčkové se představil i lukostřelec Li. V kvalifikaci skončil až jednašedesátý

Po účasti Marie Horáčkové se olympijské kvalifikace ve stejné disciplíně zúčastnil i Adam Li, pro něhož se jednalo o první start pod pěti kruhy. Li v mužské kvalifikaci nakonec skončil až jako jednašedesátý. Zároveň se spolu s Horáčkovou zúčastnil i kvalifikace v soutěži smíšených dvojic, v nichž ta česká neuspěla, když skončila až pětadvacátá a nepostoupila tak do osmifinále.

včera

včera

včera

Hamas staví své politické zájmy nad zájmy civilního obyvatelstva v pásmu Gazy, za které je odpovědný. Akce Hamasu zbavují Gazany jejich práv a základních potřeb. (zdroj: IDF)

V izraelském zajetí zemřel jeden z lídrů Hamásu

Jeden z předáků militantního hnutí Hamás na Západním břehu Jordánu, Mustafa Muhammad Abú Ara, zemřel v izraelském vězení poté, co se mu v posledních dnech zhoršil zdravotní stav, uvedly v pátek palestinské úřady. Uvedl to server Times of Israel.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ve Francii kvůli nahlášené bombě evakuovali v den zahájení olympiády letiště

Mezinárodní letiště Basilej-Mylhúzy-Freiburg, ležící ve Francii poblíž hranic se Švýcarskem a Německem, dnes kolem poledne na přibližně hodinu přerušilo provoz. Vedení letiště uvedlo, že z bezpečnostních důvodů evakuovalo všechny cestující.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy