Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali ke zřízení zvláštního tribunálu, který má vyšetřit možné válečné zločiny Ruska na Ukrajině. V přijatém usnesení rovněž žádají rozšíření protiruských sankcí mimo jiné na bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera pracujícího pro ruské státní firmy. Požadují také, aby byl zabaven majetek ruských oligarchů a zisky použity na nápravu následků války. Schválili rovněž roční zrušení dovozních cel na zboží z Ukrajiny.
Do vyšetřování možných válečných zločinů či zločinů proti lidskosti se již vedle Ukrajiny zapojilo několik evropských zemí včetně Polska, Litvy či Česka stejně jako Mezinárodní trestní soud (ICC). Poslanci nyní chtějí, aby se Evropská unie zasadila o vytvoření zvláštního tribunálu, který by měl k vyšetřování a souzení zločinů vzešlých z ruské agrese pravomoci. Zdůraznili, že EU i členské státy sbírající důkazy musí jednat rychle, neboť existuje riziko ničení důkazů.
V další rezoluci poslanci vyzvali k rozšíření ruského sankčního seznamu čítajícího v současnosti přes tisícovku jmen. Měli by na něj být přidáni mimo jiné "evropští členové řídících orgánů velkých ruských společností a politici, kteří nadále dostávají ruské peníze". To se týká například exkancléře Schrödera, na něhož poslanci apelovali, aby se vzdal práce pro ruské státní podniky jako je ropný gigant Rosněfť. Jejich rezoluce sice není právně závazná, může však vytvořit tlak na Evropskou komisi, která sankce připravuje. Konečné slovo mají ovšem členské státy, které se v současnosti dohadují o šestém sankčním balíku obsahujícím pět desítek nových jmen. Jeho přijetí však blokuje maďarské veto embarga na dovoz ruské ropy.
Evropští zákonodárci dnes rovněž vyzvali ke zvýšení finanční pomoci obyvatelům EU i Ukrajiny zasaženým dopady války, k čemuž by podle poslanců mohlo sloužit i zabavování majetku sankcionovaných ruských oligarchů. Peníze na tuto pomoc chtějí získat také zdaněním neočekávaných zisků energetických firem či vyšší flexibilitou rozpočtu EU.
Exkancléř Schröder nedostane od státu peníze na kancelář
Někdejší německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder nebude mít kvůli svým kontroverzním vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina a na ruské energetické společnosti nárok na kancelář placenou z veřejných peněz. Dnes o tom rozhodl rozpočtový výbor Spolkového sněmu. Schröderovi, který se odmítá jasně distancovat od Ruska po invazi na Ukrajinu, zůstane výsluhový důchod určený pro bývalé kancléře a také nárok na státem placenou ochranku.
Výbor jednal o dvou hlavních návrzích, jak Schrödera potrestat. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU chtěla bývalému kancléři sebrat veškeré výhody s výjimkou ochranky. Vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) zvolili mírnější postih, kdy by Schröder přišel jen o kancelář a její personál. Tento návrh také získal podporu.
Na kancelář a personální výdaje obdržel Schröder loni od daňových poplatníků 407.000 eur (přes deset milionů Kč). Kancelář je nyní prázdná, neboť zaměstnanci krátce po invazi podali výpověď. Důvody zveřejněny nebyly, média ale nepochybují, že to bylo na protest proti Schröderovým postojům k Rusku. Zaměstnanci bez práce nezůstali, jejich formálním zaměstnavatelem je totiž kancléřství, proto přešli na jiné pozice.
Pro Schrödera není rozhodnutí rozpočtového výboru Spolkového sněmu jediná rána, které musí čelit. Evropský parlament se dnes velkou většinou hlasů vyslovil pro zařazení někdejšího kancléře na sankční seznam Evropské unie. To by mohlo vyústit až ve zmrazení či zabavení majetku. Německý ministr financí Christian Lindner v rozhovoru s deníkem Die Welt nevyloučil, že by německá vláda mohla s takovým krokem vyslovit souhlas.
Schröderovi také hrozí mu vyloučení z řad SPD. Odebrání členství je ale náročný proces, proto z vedení strany opakovaně na adresu bývalého kancléře zaznívají výzvy, aby odešel dobrovolně.
Schröder, který Německo vedl v letech 1998 až 2005 do nástupu konzervativní a také již bývalé kancléřky Angely Merkelové, působí v ruských společnostech Nord Stream AG, Nord Stream 2 AG a Rosněfť.
Doposud také rázně neodsoudil Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. V minulosti obvinil Kyjev z "řinčení zbraněmi" a později uvedl, že Rusko i Západ se dopustily chyb, což ale Moskvu neopravňuje k tomu, aby na obranu svých bezpečnostních zájmů nasadila vojenské prostředky. Bývalý kancléř, který v minulosti hovořil o Putinovi jako o čistokrevném demokratovi, se také staví zdráhavě k protiruským sankcím.
Související

Moody's: Evropské bankovní systémy zůstávají v dobrém stavu, problémům ve světě navzdory

Europoslanci řešili záchranu včel a zemědělců
evropský parlament , válka na Ukrajině , Gerhard Schröder
Aktuálně se děje
před 4 minutami

Papež přijal rezignaci německého bikupa spojenou s případy zneužívání
před 31 minutami

Rusko rozmístí v Bělorusku jaderné zbraně, řekl Putin
před 1 hodinou

Lidé si dnes v některých obcích volí zastupitelstva, hlasovalo až 70 procent lidí
před 1 hodinou

Svět se kvůli krachujícím bankám znovu děsí finanční krize. Je důvod k obavám?
Aktualizováno před 1 hodinou

Počet obětí amerických náletů na proíránské bojovníky v Sýrii stoupl na 19
před 2 hodinami

Úřad práce přišel o šéfa dle zákona? Jurečka reaguje na nahrávky
před 3 hodinami

Zničilo Nord Stream samo Rusko? Server zveřejnil informace tajných služeb
před 3 hodinami

Hrdina. Legenda. Vzor. Politici i vojáci vzpomínají na Bočka s úctou
před 3 hodinami

Proč se lidstvo 50 let nevrátilo na Měsíc a dodnes tam nemá základnu?
Aktualizováno před 3 hodinami

Zemřel Emil Boček, legendární válečný veterán a bývalý stíhací pilot RAF se dožil sta let
před 3 hodinami

Rusko omilostnilo přes 5000 vězňů naverbovaných do služeb žoldnéřské Wagnerovy skupiny
Aktualizováno před 4 hodinami

Mississippi se prohnalo tornádo a bouře, nejméně 14 lidí zemřelo
před 5 hodinami

Ukrajina nemůže zahájit novou protiofenzivu. Zelenskyj vysvětlil důvody
před 5 hodinami

Erdogan Putinovi poděkoval za pozitivní přístup k prodloužení obilných dohod
před 5 hodinami

Situaci u Bachmutu se podle Ukrajiny daří stabilizovat
před 6 hodinami

Jak se žije v Kyjevě rok po začátku války? Lidé nemají problémy s elektřinou, na ulicích je poměrně živo
před 7 hodinami

Proč obchodní řetězce nepodporují drobné farmáře? Problém je i v koncentraci výroby
před 7 hodinami

Vědci objevili klíč ke šťastnému vztahu. Stačí přitom velmi málo
Aktualizováno před 7 hodinami

Změna v zákazu spalovacích motorů: Budou povolena i auta na e-paliva, shodla se EK s Německem
Aktualizováno před 8 hodinami
Přístup ke covidu se změní. Lékaři budou místo izolace moci doporučovat roušky
Až při onemocnění covidem-19 nebude povinná izolace, budou moci lékaři místo ní podle ministerstva zdravotnictví zvážit i použití ochrany dýchacích cest. Vyplývá to z chystané úpravy vyhlášky o systému epidemiologické bdělosti pro onemocnění covidem-19, kterou ministerstvo plánuje zrušit povinné izolace. Změna by měla nastat zřejmě v polovině dubna. Izolace ruší i další země EU, například Slovensko od 20. března. V Česku je domácí izolace povinná na sedm dní po pozitivním test
Zdroj: ČTK