Europoslanci chtějí tribunál pro zločiny z Ukrajiny a sankce pro Schrödera

Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali ke zřízení zvláštního tribunálu, který má vyšetřit možné válečné zločiny Ruska na Ukrajině. V přijatém usnesení rovněž žádají rozšíření protiruských sankcí mimo jiné na bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera pracujícího pro ruské státní firmy. Požadují také, aby byl zabaven majetek ruských oligarchů a zisky použity na nápravu následků války. Schválili rovněž roční zrušení dovozních cel na zboží z Ukrajiny.

Do vyšetřování možných válečných zločinů či zločinů proti lidskosti se již vedle Ukrajiny zapojilo několik evropských zemí včetně Polska, Litvy či Česka stejně jako Mezinárodní trestní soud (ICC). Poslanci nyní chtějí, aby se Evropská unie zasadila o vytvoření zvláštního tribunálu, který by měl k vyšetřování a souzení zločinů vzešlých z ruské agrese pravomoci. Zdůraznili, že EU i členské státy sbírající důkazy musí jednat rychle, neboť existuje riziko ničení důkazů.

V další rezoluci poslanci vyzvali k rozšíření ruského sankčního seznamu čítajícího v současnosti přes tisícovku jmen. Měli by na něj být přidáni mimo jiné "evropští členové řídících orgánů velkých ruských společností a politici, kteří nadále dostávají ruské peníze". To se týká například exkancléře Schrödera, na něhož poslanci apelovali, aby se vzdal práce pro ruské státní podniky jako je ropný gigant Rosněfť. Jejich rezoluce sice není právně závazná, může však vytvořit tlak na Evropskou komisi, která sankce připravuje. Konečné slovo mají ovšem členské státy, které se v současnosti dohadují o šestém sankčním balíku obsahujícím pět desítek nových jmen. Jeho přijetí však blokuje maďarské veto embarga na dovoz ruské ropy.

Evropští zákonodárci dnes rovněž vyzvali ke zvýšení finanční pomoci obyvatelům EU i Ukrajiny zasaženým dopady války, k čemuž by podle poslanců mohlo sloužit i zabavování majetku sankcionovaných ruských oligarchů. Peníze na tuto pomoc chtějí získat také zdaněním neočekávaných zisků energetických firem či vyšší flexibilitou rozpočtu EU.

Exkancléř Schröder nedostane od státu peníze na kancelář

Někdejší německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder nebude mít kvůli svým kontroverzním vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina a na ruské energetické společnosti nárok na kancelář placenou z veřejných peněz. Dnes o tom rozhodl rozpočtový výbor Spolkového sněmu. Schröderovi, který se odmítá jasně distancovat od Ruska po invazi na Ukrajinu, zůstane výsluhový důchod určený pro bývalé kancléře a také nárok na státem placenou ochranku.

Výbor jednal o dvou hlavních návrzích, jak Schrödera potrestat. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU chtěla bývalému kancléři sebrat veškeré výhody s výjimkou ochranky. Vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) zvolili mírnější postih, kdy by Schröder přišel jen o kancelář a její personál. Tento návrh také získal podporu.

Na kancelář a personální výdaje obdržel Schröder loni od daňových poplatníků 407.000 eur (přes deset milionů Kč). Kancelář je nyní prázdná, neboť zaměstnanci krátce po invazi podali výpověď. Důvody zveřejněny nebyly, média ale nepochybují, že to bylo na protest proti Schröderovým postojům k Rusku. Zaměstnanci bez práce nezůstali, jejich formálním zaměstnavatelem je totiž kancléřství, proto přešli na jiné pozice.

Pro Schrödera není rozhodnutí rozpočtového výboru Spolkového sněmu jediná rána, které musí čelit. Evropský parlament se dnes velkou většinou hlasů vyslovil pro zařazení někdejšího kancléře na sankční seznam Evropské unie. To by mohlo vyústit až ve zmrazení či zabavení majetku. Německý ministr financí Christian Lindner v rozhovoru s deníkem Die Welt nevyloučil, že by německá vláda mohla s takovým krokem vyslovit souhlas.

Schröderovi také hrozí mu vyloučení z řad SPD. Odebrání členství je ale náročný proces, proto z vedení strany opakovaně na adresu bývalého kancléře zaznívají výzvy, aby odešel dobrovolně.

Schröder, který Německo vedl v letech 1998 až 2005 do nástupu konzervativní a také již bývalé kancléřky Angely Merkelové, působí v ruských společnostech Nord Stream AG, Nord Stream 2 AG a Rosněfť.

Doposud také rázně neodsoudil Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. V minulosti obvinil Kyjev z "řinčení zbraněmi" a později uvedl, že Rusko i Západ se dopustily chyb, což ale Moskvu neopravňuje k tomu, aby na obranu svých bezpečnostních zájmů nasadila vojenské prostředky. Bývalý kancléř, který v minulosti hovořil o Putinovi jako o čistokrevném demokratovi, se také staví zdráhavě k protiruským sankcím.

Související

Ilustrační foto

Moody's: Evropské bankovní systémy zůstávají v dobrém stavu, problémům ve světě navzdory

Evropské bankovní systémy zůstávají v zásadě v dobrém stavu, navzdory kolapsu některých amerických finančních ústavů a pokračujícím problémům švýcarské banky Credit Suisse. Uvedla to dnes americká ratingová agentura Moody's. Upozornila, že evropské banky mají menší část aktiv v dluhopisech, takže je tolik neohrožují výkyvy úrokových sazeb jako finanční ústavy ve Spojených státech.
Včela

Europoslanci řešili záchranu včel a zemědělců

Více než milion lidí ze zemí EU včetně asi 10.000 z Česka vyzývá Evropskou unii k postupnému omezení používání umělých pesticidů a jejich úplnému vyřazení v roce 2035. Podnětem občanské iniciativy nazvané "Zachraňme včely a zemědělce! Vstříc včelám nakloněnému zemědělství a zdravému životnímu prostředí" se dnes zabývali poslanci Evropského parlamentu (EP) ve Štrasburku.

Více souvisejících

evropský parlament válka na Ukrajině Gerhard Schröder

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Papež František

Papež přijal rezignaci německého bikupa spojenou s případy zneužívání

Papež František dnes přijal rezignaci německého biskupa Franze-Josefa Bodeho, který se rozhodl opustit svůj úřad kvůli chybám, jichž se dopustil při řešení případů sexuálního násilí ve své diecézi. Informovala o tom agentura DPA. Papež shodou okolností právě dnes rozhodl také o tom, že prodlouží platnost dekretu z roku 2019, kterým zavedl povinnost okamžitě hlásit případy sexuálního zneužívání nebo snahu o jejich krytí, a rozšíří jeho působnost.

před 31 minutami

Vladimír Putin

Rusko rozmístí v Bělorusku jaderné zbraně, řekl Putin

Rusko rozmístí v Bělorusku taktické jaderné zbraně. Podle agentury TASS to oznámil ruský prezident Vladimir Putin s tím, že Moskva s Minskem uzavřela příslušnou dohodu. V Bělorusku by mělo být deset letadel schopných jaderné zbraně nést, uvedla agentura Reuters.

před 1 hodinou

Češi hlasují v komunálních volbách

Lidé si dnes v některých obcích volí zastupitelstva, hlasovalo až 70 procent lidí

V některých obcích, v kterých si dnes lidé vybírají nová zastupitelstva, už volební účast dosáhla 70 procent. Vyplývá to ze zjištění zpravodajů ČTK. V obci Křenovice na Písecku odvolilo před 17:00 zhruba 75 procent ze 150 oprávněných voličů, v Senince na Vsetínsku a Horní Myslové na Jihlavsku odevzdalo svůj hlas kolem 70 procent lidí. Nové zastupitele mohou lidé vybírat až do dnešních 22:00, výsledky poté budou zveřejněny na volebním webu.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

Svět se kvůli krachujícím bankám znovu děsí finanční krize. Je důvod k obavám?

Dalo by se říct, že nejen finanční euro-atlantický svět zažívá po desítce let znovu finanční déjà vu. Určitě si to pamatujete. Na přelomu let 2008 a 2009 tu nejdřív byly nějaké ty zaoceánské krachy bank, pro připomenutí, kvůli problémům zastavila svou činnost jedna snad z nejtradičnějších amerických bank, Lehman Brothers, založená v roce 1850 a pak přišlo rychle hodně problémů nejen na finančních trzích, ale hlavně v ekonomikách zemí světa. Pro dobro věci asi nemá cenu znovu otevírat staré rány (a s ironií dodávám, že odpůrci splácení řeckých dluhů, jistě budou dobře vědět, o čem je řeč…). A teď je to tu znova. Otázkou je, zda i přes ujišťování nejrůznějších finančních, dohledových a já nevím ještě jakých autorit, se skutečně nebude opakovat finanční krize z let 2008/2009. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Počet obětí amerických náletů na proíránské bojovníky v Sýrii stoupl na 19

Na 19 stoupl počet obětí pátečního odvetného náletu Spojených států proti skupinám napojeným na Írán v Sýrii. Ty Američané viní z útoku dronem, při němž ve čtvrtek jeden člověk zemřel a šest bylo zraněno. O aktuální bilanci informovala agentura Reuters s odkazem na dnešní prohlášení Syrské organizace pro lidská práva (SOHR). Podle televize Al-Džazíra proíránské skupiny v Sýrii varovaly Američany, že mají dostatek sil na to, aby na další případné nálety USA na své pozice mohly reagovat.

před 2 hodinami

Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Úřad práce přišel o šéfa dle zákona? Jurečka reaguje na nahrávky

Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) je přesvědčen o tom, že při odvolání generálního ředitele úřadu práce Viktora Najmona postupoval podle služebního zákona. Své výhrady bývalému šéfovi opakovaně sdělil. Pokud má Najmon pochybnosti, může se obrátit na ministerstvo vnitra či soud. Jurečka to dnes řekl novinářům. Výzvy k odstoupení považuje za absurdní.

před 3 hodinami

Únik plynu z poškozených plynovodů Nord Stream

Zničilo Nord Stream samo Rusko? Server zveřejnil informace tajných služeb

V místech, kde na dně Baltského moře loni v září explodovalo potrubí plynovodů Nord Stream 1 a Nord Stream 2, se několik dní před výbuchy pohybovaly ruské válečné lodě. S odkazem na informace tajných služeb a vlastní analýzy to napsal německý zpravodajský server t-online. Podle něj šlo o plavidla, která měla potřebné vybavení na to, aby případně mohla umístit na mořské dno nálože s trhavinou.

před 3 hodinami

Brigádní generál Emil Boček usedl za knipl legendární stíhačky po dlouhých 71 letech.

Hrdina. Legenda. Vzor. Politici i vojáci vzpomínají na Bočka s úctou

Válečný veterán Emil Boček, který dnes ve 100 letech zemřel, byl podle náčelníka generálního štábu armády Karla Řehky nejen hrdinou československého letectva druhé světové války a inspirací pro vojenské piloty. "Byl to především nesmírně vřelý a do poslední chvíle vitální člověk," uvedl Řehka na armádním twitteru. Zpráva o Bočkově smrti jej hluboce zasáhla. Úctu i vděk vyjadřují Bočkovi mnozí čeští politici, jeho rodině pak sdělují upřímnou soustrast.

před 3 hodinami

NASA zveřejnila unikátní snímky z misí Apollo

Proč se lidstvo 50 let nevrátilo na Měsíc a dodnes tam nemá základnu?

Hrstka astronautů, kteří vstoupili na povrch Měsíce, strávila na přirozené družici Země ne více než pár dní. Jak máme tedy vybudovat kolonii, která vydrží roky? Pokud se dá věřit desítky let starým futuristickým knihám, měli na začátku 21. století - spolu s plochými televizemi, elektrickými auty a telefony s obrazovkou - astronauti žít a pracovat ve městě na Měsíci, píše server BBC.

Aktualizováno před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Rusko omilostnilo přes 5000 vězňů naverbovaných do služeb žoldnéřské Wagnerovy skupiny

Rusko omilostnilo přes 5000 odsouzených, kteří se nechali naverbovat do služeb žoldnéřské Wagnerovy skupiny a na základě kontraktu bojovali společně s ruskou armádou na Ukrajině. V audionahrávce zveřejněné na sociální síti to řekl šéf tohoto uskupení Jevgenij Prigožin. Wagnerova (v ruském přepisu Vagnerova) skupina do svých řad hojně přijímá trestance, které láká právě příslibem odpuštění zbytku trestu.

Aktualizováno před 4 hodinami

Tornádo

Mississippi se prohnalo tornádo a bouře, nejméně 14 lidí zemřelo

Na 23 vzrostla bilance obětí tornáda a silných bouří, které se v noci na dnešek prohnaly americkým státem Mississippi. Informovala o tom dnes mississippská agentura pro krizové řízení, podle níž desítky dalších lidí utrpěly zranění a čtyři osoby jsou nezvěstné. Stanice ABC s odvoláním na místní a federální úřady uvedla, že škody jsou hlášeny z pásu území o délce až 160 kilometrů.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Recep Tayyip Erdoğan

Erdogan Putinovi poděkoval za pozitivní přístup k prodloužení obilných dohod

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan svému ruskému protějšku Vladimirovi Putinovi po telefonu poděkoval za pozitivní přístup k prodloužení obilných dohod. S odkazem na dnešní prohlášení turecké prezidentské kanceláře o tom informovala agentura Reuters. Prezidenti spolu hovořili také o zlepšení vztahů mezi Ankarou a Moskvou a Erdogan apeloval na co nejrychlejší ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou diplomatickou cestou.

před 5 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Situaci u Bachmutu se podle Ukrajiny daří stabilizovat

Ukrajinským obráncům se daří stabilizovat situaci u Bachmutu, uvedl dnes náčelník generálního štábu ukrajinské armády Valerij Zalužnyj. Označil ji však za nadále složitou. Město Bachmut je jedním z hlavních cílů současné ruské ofenzivy v Donbasu, ukrajinským obráncům v tomto městě hrozí obklíčení v důsledku ruského postupu severně i jižně od města. Podle Londýna ruská ofenziva u Bachmutu z velké části ustala, americký Institut pro studium války (ISW) nicméně hovoří o drobných územích ziscích ruských sil.

před 6 hodinami

Kyjev

Jak se žije v Kyjevě rok po začátku války? Lidé nemají problémy s elektřinou, na ulicích je poměrně živo

V Kyjevě přestali mít lidé problémy s výpadky energií a na ulicích je poměrně živo, řekla v rozhovoru s ČTK ředitelka Českého centra v Kyjevě Tereza Soušková. Situace v hlavním ukrajinském městě se podle ní oproti podzimu, kdy Rusko podnikalo na Ukrajinu masivní vzdušné útoky, zlepšila. Válka je ale všudypřítomná, prostupuje jakýmkoli hovorem Ukrajinců a i v hospodě se běžně připíjí na ukrajinské vojáky.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Aktualizováno před 7 hodinami

Aktualizováno před 8 hodinami

Přístup ke covidu se změní. Lékaři budou místo izolace moci doporučovat roušky

Až při onemocnění covidem-19 nebude povinná izolace, budou moci lékaři místo ní podle ministerstva zdravotnictví zvážit i použití ochrany dýchacích cest. Vyplývá to z chystané úpravy vyhlášky o systému epidemiologické bdělosti pro onemocnění covidem-19, kterou ministerstvo plánuje zrušit povinné izolace. Změna by měla nastat zřejmě v polovině dubna. Izolace ruší i další země EU, například Slovensko od 20. března. V Česku je domácí izolace povinná na sedm dní po pozitivním test

Zdroj: ČTK

Další zprávy