Europoslanci chtějí tribunál pro zločiny z Ukrajiny a sankce pro Schrödera

Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali ke zřízení zvláštního tribunálu, který má vyšetřit možné válečné zločiny Ruska na Ukrajině. V přijatém usnesení rovněž žádají rozšíření protiruských sankcí mimo jiné na bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera pracujícího pro ruské státní firmy. Požadují také, aby byl zabaven majetek ruských oligarchů a zisky použity na nápravu následků války. Schválili rovněž roční zrušení dovozních cel na zboží z Ukrajiny.

Do vyšetřování možných válečných zločinů či zločinů proti lidskosti se již vedle Ukrajiny zapojilo několik evropských zemí včetně Polska, Litvy či Česka stejně jako Mezinárodní trestní soud (ICC). Poslanci nyní chtějí, aby se Evropská unie zasadila o vytvoření zvláštního tribunálu, který by měl k vyšetřování a souzení zločinů vzešlých z ruské agrese pravomoci. Zdůraznili, že EU i členské státy sbírající důkazy musí jednat rychle, neboť existuje riziko ničení důkazů.

V další rezoluci poslanci vyzvali k rozšíření ruského sankčního seznamu čítajícího v současnosti přes tisícovku jmen. Měli by na něj být přidáni mimo jiné "evropští členové řídících orgánů velkých ruských společností a politici, kteří nadále dostávají ruské peníze". To se týká například exkancléře Schrödera, na něhož poslanci apelovali, aby se vzdal práce pro ruské státní podniky jako je ropný gigant Rosněfť. Jejich rezoluce sice není právně závazná, může však vytvořit tlak na Evropskou komisi, která sankce připravuje. Konečné slovo mají ovšem členské státy, které se v současnosti dohadují o šestém sankčním balíku obsahujícím pět desítek nových jmen. Jeho přijetí však blokuje maďarské veto embarga na dovoz ruské ropy.

Evropští zákonodárci dnes rovněž vyzvali ke zvýšení finanční pomoci obyvatelům EU i Ukrajiny zasaženým dopady války, k čemuž by podle poslanců mohlo sloužit i zabavování majetku sankcionovaných ruských oligarchů. Peníze na tuto pomoc chtějí získat také zdaněním neočekávaných zisků energetických firem či vyšší flexibilitou rozpočtu EU.

Exkancléř Schröder nedostane od státu peníze na kancelář

Někdejší německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder nebude mít kvůli svým kontroverzním vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina a na ruské energetické společnosti nárok na kancelář placenou z veřejných peněz. Dnes o tom rozhodl rozpočtový výbor Spolkového sněmu. Schröderovi, který se odmítá jasně distancovat od Ruska po invazi na Ukrajinu, zůstane výsluhový důchod určený pro bývalé kancléře a také nárok na státem placenou ochranku.

Výbor jednal o dvou hlavních návrzích, jak Schrödera potrestat. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU chtěla bývalému kancléři sebrat veškeré výhody s výjimkou ochranky. Vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) zvolili mírnější postih, kdy by Schröder přišel jen o kancelář a její personál. Tento návrh také získal podporu.

Na kancelář a personální výdaje obdržel Schröder loni od daňových poplatníků 407.000 eur (přes deset milionů Kč). Kancelář je nyní prázdná, neboť zaměstnanci krátce po invazi podali výpověď. Důvody zveřejněny nebyly, média ale nepochybují, že to bylo na protest proti Schröderovým postojům k Rusku. Zaměstnanci bez práce nezůstali, jejich formálním zaměstnavatelem je totiž kancléřství, proto přešli na jiné pozice.

Pro Schrödera není rozhodnutí rozpočtového výboru Spolkového sněmu jediná rána, které musí čelit. Evropský parlament se dnes velkou většinou hlasů vyslovil pro zařazení někdejšího kancléře na sankční seznam Evropské unie. To by mohlo vyústit až ve zmrazení či zabavení majetku. Německý ministr financí Christian Lindner v rozhovoru s deníkem Die Welt nevyloučil, že by německá vláda mohla s takovým krokem vyslovit souhlas.

Schröderovi také hrozí mu vyloučení z řad SPD. Odebrání členství je ale náročný proces, proto z vedení strany opakovaně na adresu bývalého kancléře zaznívají výzvy, aby odešel dobrovolně.

Schröder, který Německo vedl v letech 1998 až 2005 do nástupu konzervativní a také již bývalé kancléřky Angely Merkelové, působí v ruských společnostech Nord Stream AG, Nord Stream 2 AG a Rosněfť.

Doposud také rázně neodsoudil Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. V minulosti obvinil Kyjev z "řinčení zbraněmi" a později uvedl, že Rusko i Západ se dopustily chyb, což ale Moskvu neopravňuje k tomu, aby na obranu svých bezpečnostních zájmů nasadila vojenské prostředky. Bývalý kancléř, který v minulosti hovořil o Putinovi jako o čistokrevném demokratovi, se také staví zdráhavě k protiruským sankcím.

Související

Letadla, ilustrační foto

Velká zavazadla a štědré kompenzace: Evropský parlament chce změnit práva leteckých pasažérů

Evropské aerolinky v úterý odsoudily přijetí textu dopravního výboru Evropského parlamentu. Ten odmítá ztížit leteckým pasažérům získání kompenzací za zpožděné lety. Text výboru, který byl přijat v pondělí hlasováním 34:0 při dvou absencích, také podporuje snahu povolit lidem bezplatně si vzít na palubu příruční zavazadlo o hmotnosti až sedmi kilogramů.
Ursula von der Leyenová, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Více souvisejících

evropský parlament válka na Ukrajině Gerhard Schröder

Aktuálně se děje

před 40 minutami

před 47 minutami

Steve Witkoff

Druhé kolo jaderných rozhovorů mezi Íránem a Spojenými státy trvalo pouze čtyři hodiny

Druhé kolo nepřímých jaderných rozhovorů mezi Íránem a Spojenými státy v Ženevě skončilo v úterý po pouhých čtyřech hodinách. Jednání, která se soustředila na podmínky omezení íránského jaderného programu pod dohledem inspektorů OSN, probíhala v atmosféře extrémního vojenského napětí. Zatímco diplomaté zasedli k jednacímu stolu, USA pokračovaly v posilování své námořní přítomnosti v regionu a Írán ohlásil vojenské cvičení s ostrou střelbou v Hormuzském průlivu.

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Výbor Sněmovně nedoporučil vydat Babiše a Okamuru k trestnímu stíhání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor v úterý vydal doporučení, které může zásadně ovlivnit další osud dvou nejvýše postavených politiků země. Členové výboru se v tajném hlasování usnesli, že nedoporučují Poslanecké sněmovně vydat premiéra Andreje Babiše (ANO) ani předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD) k trestnímu stíhání.  

před 2 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump ostře zkritizoval vystoupení politiků na MSC. Podal si Clintonovou i Newsoma

Americký prezident Donald Trump ostře zkritizoval vystoupení předních demokratických politiků na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Hillary Clintonovou, která jej v rozhovoru pro BBC obvinila z „krytí“ faktů v kauze Jeffreyho Epsteina, označil za špatnou reprezentantku země, která v Mnichově pouze ventilovala svůj vztek a „posedlost Trumpem“. Prezidentovi neunikli ani kalifornský guvernér Gavin Newsom a kongresmanka Alexandria Ocasio-Cortezová, kterým vyčetl, že by o Spojených státech neměli mluvit špatně na cizí půdě.

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Extrémní počasí změní život v celé Evropě. Připravte se na katastrofální nárůst teplot, vzkazují vědečtí poradci EU

Evropská unie musí začít připravovat konkrétní plány na život na kontinentu, který bude do konce století o 4 stupně Celsia teplejší. V úterý to ve své zásadní zprávě uvedli vědečtí poradci bloku z Evropského vědeckého poradního sboru pro změnu klimatu (ESABCC). Podle nich je nutné přijmout fakt, že svět směřuje ke katastrofálnímu nárůstu teploty, který výrazně překročí cíle Pařížské dohody a masivně naruší život všech Evropanů, uvedl server Politico.

před 3 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Zabetonování Elysejského paláce: Macron chce rok před volbami ochránit Francii před výhrou Le Penové

Francouzský prezident Emmanuel Macron se podle informací z diplomatických i vládních kruhů snaží v posledním roce svého mandátu preventivně zajistit klíčové státní instituce. Cílem této strategie je ochránit zemi před případným šokem po prezidentských volbách v roce 2027, v nichž je podle aktuálních průzkumů favoritem krajně pravicové Národní sdružení (RN). Macron proto urychluje jmenování svých věrných spojenců do významných postů, aby omezil manévrovací prostor pro případnou administrativu Marine Le Penové nebo Jordana Bardelly.

před 4 hodinami

Andrij Sybiha

Demonstrace, jak hluboce Rusko pohrdá mírovým úsilím. Sybiha v době začínajících rozhovorů nešetří kritikou

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha ostře zkritizoval poslední vlnu ruských útoků, které podle něj jasně demonstrují, jak hluboce Rusko pohrdá mírovým úsilím. Prohlášení přišlo v době, kdy v Ženevě pod záštitou administrativy Donalda Trumpa začínají klíčová třístranná jednání mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Sybiha varoval, že Moskva bere diplomacii vážně pouze tehdy, když je podpořena silou, a vyzval k přijetí nového balíčku sankcí k nadcházejícímu čtvrtému výročí invaze.

před 5 hodinami

Evropská unie

EU vzkazuje úřadům a neziskovkám: Nenechte se zastrašit rostoucím tlakem ze strany USA

Vysoký představitel Evropské komise Prabhat Agarwal vyzval evropské regulátory a neziskové organizace, aby se nenechali zastrašit rostoucím tlakem ze strany Spojených států. Ve svém projevu na univerzitě v Amsterdamu reagoval na eskalující spor mezi Bruselem a Washingtonem ohledně Aktu o digitálních službách (DSA). Agarwal zdůraznil, že Komise plně stojí za svými týmy i občanskou společností, které čelí útokům kvůli vymáhání těchto pravidel.

před 6 hodinami

Aleš Juchelka na zasedání nové vlády

Strop odchodu do důchodu, vyšší penze. Juchelka chce za stovky miliard splnit Babišův předvolební slib

Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka se pokouší o rychlé prosazení zásadních změn v penzijním systému, které patří k hlavním předvolebním slibům hnutí ANO. Jeho návrh počítá především se zastropováním důchodového věku na hranici 65 let a zavedením štědřejších pravidel pro valorizaci penzí. Tyto kroky by měly zvýšit příjmy seniorů již v průběhu letošního roku, konkrétně od 1. září.

před 6 hodinami

USS Abraham Lincoln

CNN: Pokud jednání o jaderném programu selžou, USA se chystají na útok na Írán

Před zahájením zásadních diplomatických rozhovorů v Ženevě posilují Spojené státy svou vojenskou přítomnost na Blízkém východě. Přesuny leteckých a námořních sil mají podle zdrojů CNN blízkých situaci za cíl nejen zastrašit Teherán, ale také připravit půdu pro případné údery uvnitř země, pokud by jednání o íránském jaderném programu selhala. Do regionu se přesouvají stíhačky i tankery z britských základen a desítky nákladních letadel přepravily vybavení do Jordánska, Bahrajnu a Saúdské Arábie.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Hillary Clintonová

Clintonová obvinila Trumpovu administrativu ze snahy o utajování Epsteinových dokumentů

Hillary Clintonová v rozhovoru pro BBC v Berlíně obvinila administrativu prezidenta Donalda Trumpa ze snahy o utajování dokumentů souvisejících s případem zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Podle bývalé americké ministryně zahraničí Bílý dům záměrně zpomaluje zveřejňování těchto souborů a vyzvala k jejich okamžitému odtajnění. Administrativa tato obvinění odmítla s tím, že pro oběti udělala více než demokraté.

před 8 hodinami

Počasí

Počasí na přelomu zimy a jara. Bude se oteplovat

Z meteorologické zimy zbývají poslední dva týdny, takže meteorologové už začínají tušit, jak bude vypadat začátek jara. Odpověď nabídli v pravidelném měsíčním výhledu, který v pondělí zveřejnili na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

První letošní útok. Medvědice na Slovensku napadla muže

Slovensko eviduje první útok medvěda na člověka v letošním roce. K události došlo o víkendu nedaleko Ružomberoku. Šelma nepřežila, jeden z napadené dvojice mužů ji v sebeobraně zastřelil. Druhý člověk utrpěl zranění a skončil v nemocnici. O případu informovala TV JOJ. 

včera

včera

Policie ČR

Policie vyšetřuje vraždu na ubytovně v Žamberku

Valentýnské napadení na ubytovně v Žamberku v Pardubickém kraji skončilo vraždou. Do konfliktu se dostala dvojice mužů, starší z nich zemřel. Mladšího zadržela policie, v tuto chvíli mu hrozí až 18 let za mřížemi.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Češi se představili v v boulích i slopestylu. Ve skocích mezi ženami postoupila jen Indráčková

Devátý soutěžní den zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo opět přinesl výživnou porci výsledků a příběhů s nimi spojených. Nejvýraznějším českým výsledkem nedělního dne je jistě senzační sedmé místo mužské štafety běžců na lyžích ve složení Tuž, Novák, Bauer, Ophoff, kteří zajeli nejlepší umístění na olympiádě od bronzové štafety ve Vancouveru 2010. Hlavní hvězdou závodu byl pochopitelně Nor Johannes Klaebo, který s pomocí kolegů získal své již deváté zlato ze zimní olympiády, čímž se tak stal nejúspěšnějším sportovcem v počtu získaných zlat v historii zimních olympijských her. Druhým nejvýraznějším českým výsledkem dne bylo 27. místo skokanky na lyžích Anežky Indráčkové, které se sice povedlo postoupit do druhého kola, v něm ale už tak dobrý skok jako v prvním kole nezaznamenala. Další Češi se - bohužel neúspěšně - představili v paralelní jízdě v boulích a ve slopestylu. První výhry se ani v neděli nedočkali čeští curleři a až 26. místo zajela v závodě na 500 metrů Nikola Zdráhalová. Za zmínku pak jistě stojí i zisk druhého zlata v podání alpské lyžařky Federicy Brignoneové.

včera

Zemřel respektovaný hudebník Pavel Klikar

Českou hudební obec zasáhla o uplynulém únorovém víkendu smutná zpráva. Ve věku 72 let zemřel Pavel Klikar, zakladatel Originálního pražského synkopického orchestru či souboru Musica Antiqua Praha. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy