Europoslanci chtějí tribunál pro zločiny z Ukrajiny a sankce pro Schrödera

Poslanci Evropského parlamentu dnes vyzvali ke zřízení zvláštního tribunálu, který má vyšetřit možné válečné zločiny Ruska na Ukrajině. V přijatém usnesení rovněž žádají rozšíření protiruských sankcí mimo jiné na bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera pracujícího pro ruské státní firmy. Požadují také, aby byl zabaven majetek ruských oligarchů a zisky použity na nápravu následků války. Schválili rovněž roční zrušení dovozních cel na zboží z Ukrajiny.

Do vyšetřování možných válečných zločinů či zločinů proti lidskosti se již vedle Ukrajiny zapojilo několik evropských zemí včetně Polska, Litvy či Česka stejně jako Mezinárodní trestní soud (ICC). Poslanci nyní chtějí, aby se Evropská unie zasadila o vytvoření zvláštního tribunálu, který by měl k vyšetřování a souzení zločinů vzešlých z ruské agrese pravomoci. Zdůraznili, že EU i členské státy sbírající důkazy musí jednat rychle, neboť existuje riziko ničení důkazů.

V další rezoluci poslanci vyzvali k rozšíření ruského sankčního seznamu čítajícího v současnosti přes tisícovku jmen. Měli by na něj být přidáni mimo jiné "evropští členové řídících orgánů velkých ruských společností a politici, kteří nadále dostávají ruské peníze". To se týká například exkancléře Schrödera, na něhož poslanci apelovali, aby se vzdal práce pro ruské státní podniky jako je ropný gigant Rosněfť. Jejich rezoluce sice není právně závazná, může však vytvořit tlak na Evropskou komisi, která sankce připravuje. Konečné slovo mají ovšem členské státy, které se v současnosti dohadují o šestém sankčním balíku obsahujícím pět desítek nových jmen. Jeho přijetí však blokuje maďarské veto embarga na dovoz ruské ropy.

Evropští zákonodárci dnes rovněž vyzvali ke zvýšení finanční pomoci obyvatelům EU i Ukrajiny zasaženým dopady války, k čemuž by podle poslanců mohlo sloužit i zabavování majetku sankcionovaných ruských oligarchů. Peníze na tuto pomoc chtějí získat také zdaněním neočekávaných zisků energetických firem či vyšší flexibilitou rozpočtu EU.

Exkancléř Schröder nedostane od státu peníze na kancelář

Někdejší německý sociálnědemokratický kancléř Gerhard Schröder nebude mít kvůli svým kontroverzním vazbám na ruského prezidenta Vladimira Putina a na ruské energetické společnosti nárok na kancelář placenou z veřejných peněz. Dnes o tom rozhodl rozpočtový výbor Spolkového sněmu. Schröderovi, který se odmítá jasně distancovat od Ruska po invazi na Ukrajinu, zůstane výsluhový důchod určený pro bývalé kancléře a také nárok na státem placenou ochranku.

Výbor jednal o dvou hlavních návrzích, jak Schrödera potrestat. Opoziční konzervativní unie CDU/CSU chtěla bývalému kancléři sebrat veškeré výhody s výjimkou ochranky. Vládní sociální demokraté (SPD) kancléře Olafa Scholze a koaliční Zelení a liberální svobodní demokraté (FDP) zvolili mírnější postih, kdy by Schröder přišel jen o kancelář a její personál. Tento návrh také získal podporu.

Na kancelář a personální výdaje obdržel Schröder loni od daňových poplatníků 407.000 eur (přes deset milionů Kč). Kancelář je nyní prázdná, neboť zaměstnanci krátce po invazi podali výpověď. Důvody zveřejněny nebyly, média ale nepochybují, že to bylo na protest proti Schröderovým postojům k Rusku. Zaměstnanci bez práce nezůstali, jejich formálním zaměstnavatelem je totiž kancléřství, proto přešli na jiné pozice.

Pro Schrödera není rozhodnutí rozpočtového výboru Spolkového sněmu jediná rána, které musí čelit. Evropský parlament se dnes velkou většinou hlasů vyslovil pro zařazení někdejšího kancléře na sankční seznam Evropské unie. To by mohlo vyústit až ve zmrazení či zabavení majetku. Německý ministr financí Christian Lindner v rozhovoru s deníkem Die Welt nevyloučil, že by německá vláda mohla s takovým krokem vyslovit souhlas.

Schröderovi také hrozí mu vyloučení z řad SPD. Odebrání členství je ale náročný proces, proto z vedení strany opakovaně na adresu bývalého kancléře zaznívají výzvy, aby odešel dobrovolně.

Schröder, který Německo vedl v letech 1998 až 2005 do nástupu konzervativní a také již bývalé kancléřky Angely Merkelové, působí v ruských společnostech Nord Stream AG, Nord Stream 2 AG a Rosněfť.

Doposud také rázně neodsoudil Rusko za vojenskou invazi na Ukrajinu. V minulosti obvinil Kyjev z "řinčení zbraněmi" a později uvedl, že Rusko i Západ se dopustily chyb, což ale Moskvu neopravňuje k tomu, aby na obranu svých bezpečnostních zájmů nasadila vojenské prostředky. Bývalý kancléř, který v minulosti hovořil o Putinovi jako o čistokrevném demokratovi, se také staví zdráhavě k protiruským sankcím.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie. Původní zpráva

PŘEHLED: Česko čekají eurovolby. Politické strany řekly, co chtějí z Bruselu změnit

Občané Evropské unie si mezi 7. a 8. červnem letošního roku vyberou složení Evropského parlamentu pro příštích pět let. Česká republika je jedinou zemí, kde se volby konají ve dvou dnech. Kandidovat bude řada politických stran a hnutí. EuroZprávy.cz s žádostí o komentář k tomu, čeho chtějí jejich kandidáti dosáhnout, oslovily strany vládní i opoziční. Na dotazy zaslané prostřednictvím e-mailu neodpověděly strany ANO, SPD, SOCDEM a STAN. 

Více souvisejících

evropský parlament válka na Ukrajině Gerhard Schröder

Aktuálně se děje

před 53 minutami

Teroristé Hamásu

Dohoda o příměří se bortí. Hamás nesplní požadavky Izraele, ten odmítl jednat

Palestinské radikální hnutí Hamás odmítlo vyjednávat o požadavcích Izraele, které byly podmínkou účastí izraelské delegace na jednáních o nové dohodě o příměří v egyptském Káhiře. Izrael tak v neděli nevyšle svou delegaci do Káhiry, informoval zpravodajský web The Times of Israel s odvoláním na nejmenovaného vládního úředníka.

před 1 hodinou

Jozef Síkela

Síkela: Česko se odkloní od uhlí do roku 2033

Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela chce připravit do poloviny roku 2025 zákon, který by zajistil řízený odchod od uhlí v energetice do roku 2033. Tento plán oznámil v pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Pozemní síly IDF operují v severním pásmu Gazy, jak ukazuje tato fotografie (Gaza, 7. listopadu 2023).

Izraelská armáda dočasně přerušuje operace v části Pásma Gazy

V rámci snahy usnadnit dodávky humanitární pomoci, izraelská armáda dočasně přeruší své operace ve městech Rafáh a Dajr al-Balah v Pásmu Gazy. Toto opatření platí od soboty do čtvrtka od 09:00 do 14:00 SEČ, aby civilisté mohli bezpečně dosáhnout distribučních center. 

před 10 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

Policie Rusko, ilustrační foto

Aktivisté zveřejnili počet zadržených během pohřbu Navalného

Během pohřbu ruského opozičního politika Alexeje Navalného došlo k zadržení více než 100 lidí v různých městech napříč Ruskem. Podle médií to uvedl lidskoprávní projekt OVD-Info, který monitoruje počty zadržených během protestů a poskytuje právní pomoc.

včera

Olaf Scholz na MSC 2023. Je německý sociálnědemokratický politik, od prosince 2021 kancléř Spolkové republiky Německo.

Kauza Taurus: Politici mluví o vážném problému, situace je vážná

Německý kancléř Olaf Scholz v sobotu uvedl, že země vyšetřuje "velmi závažné" úniky z armády a přislíbil rychlé objasnění po zveřejnění nahrávky z diskuse vysoce postavených představitelů německé vzdušných sil o podpoře Ukrajiny na ruských sociálních sítích. 

včera

včera

Německem hýbe kauza Taurus. Rusko zveřejnilo odposlechy z tajné armádní schůzky

Kancléř Olaf Scholz oznámil, že Německo provádí vyšetřování vážného úniku informací z jednání vysokých představitelů svého letectva. Později ministerstvo obrany potvrdilo, že rozhovor těchto příslušníků byl odposloucháván. Zvukový záznam asi třicetiminutového rozhovoru byl v pátek zveřejněn šéfredaktorkou ruské televize RT Margaritou Simonjanovou. Důstojníci diskutovali o možnosti, jak by Ukrajina teoreticky mohla využít německé střely. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy