Europoslanci mají na začátku února napilno. Čím se zabývají?

Komentář - Evropský parlament, který má kvůli brexitu od minulého pátku o 46 poslanců méně, čeká poměrně krušný týden. Europoslanci dotčených parlamentní výborů budou diskutovat na téma koronaviru a v tomto smyslu na ochranu veřejného zdraví, dalším bodem bude slyšení předsedkyně Evropské centrální banky, debata o budoucím vztahu EU se Spojeným královstvím a mnohem víc. Na řadu opět přijde i problematika zneužívání unijních dotací nebo obchodní dohoda s Vietnamem.

Od pátku 31. ledna, tedy spíše od 1. února 2020, zasedá v Evropském parlamentu 705 poslanců. Jedná se tak o razantně menší počet členů, než na jaký byli úředníci EU v posledních několika dekádách zvyklí. Důvodem je skutečnost, že Spojené království, po více než třech a půl letech od konání „brexitového“ referenda, oficiálně vystoupilo ze struktur Evropské unie. Některé britské mandáty byly rozděleny mezi podreprezentované členské země, ostatní zůstávají v pomyslné rezervě pro případné rozšiřování EU.

Evropský parlament nicméně i po brexitu čeká spousta práce. Zpočátku nového týdne proběhne každoroční debata s výkonnou ředitelkou Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí Andreou Ammonovou. Poslanecký výbor pro životní prostředí a veřejné zdraví bude pokračovat v debatě ohledně koronaviru a opatření, která by měla být přijata za účelem ochrany veřejného zdraví nejen občanů Evropské unie. Současně má být v pondělí prezentována současná situace v procesu zřizování úřadu evropského veřejného žalobce.

V následujících dnech pak budou europoslanci řešit například budoucí uspořádání vztahů mezi EU na straně jedné a Spojeným královstvím na straně druhé. Jednotlivé politické skupiny Evropského parlamentu v průběhu týdne předloží své návrhy týkající se podoby ukotvení budoucích vztahů s Británií a následně proběhne diskuze o tom, jakým směrem negociace s britskými představiteli vést.

Důležitým dnem na poli europarlamentu bude bezesporu také čtvrtek, kdy má proběhnout slyšení ve výboru pro ekonomické a měnové záležitosti s novou předsedkyní Evropské centrální banky – Christine Lagardeovou. Bude se jednat o vůbec první slyšení s novou předsedkyní nejdůležitější unijní měnové instituce, a to navíc v době, kdy se blíží parlamentní hlasování o roční zprávě ECB.

Evropští poslanci se během týdne budou také připravovat na blížící se hlasování o obchodní dohodě EU s Vietnamem. Diskuze se povede také ohledně znovuotevření trestního stíhání proti českému premiérovi Andreji Babišovi, který byl před několika lety obviněn za zneužívání unijních dotací. Citlivými body diskuzí v europarlamentu budou následně i ilegální obchod se zvířaty, humanitární situace na evropských hranicích ve spojitosti s uprchlíky, strategie EU pro rovnost mužů a žen nebo také boj proti antisemitismu a rasismu napříč Evropou.

Související

Tony Blair

Tony Blair: Británie by se měla do 10 let vrátit do EU

Bývalý britský premiér Tony Blair vyzval premiéra Andyho Burnhama, aby se Velká Británie zavázala k návratu do Evropské unie v horizontu následujících deseti let. Institut Tonyho Blaira (TBI) ve své nové zprávě s názvem Beyond Leave and Remain: A Path to Rejoining a Reformed Europe doporučuje opustit dosavadní striktní omezení týkající se jednotného trhu a celní unie a nahradit dosavadní postupný přístup jasným strategickým cílem.
Kanada

Debaty o "připojení" k EU rezonují Kanadou. Mladí se těší na studium, starší na dovolenou

Návrh kanadského premiéra Marka Carneyho na vytvoření nového typu partnerství s Evropskou unií vyvolal podle BBC mezi obyvateli Kanady vlnu zájmu a nadšení. Předseda vlády ve svém projevu před Evropským parlamentem ve Štrasburku podpořil myšlenku takzvaného přidruženého členství a vyzval k hlubší spolupráci v oblasti obrany či energetiky. Součástí jeho vize je také možnost, aby mladí lidé z obou stran Atlantiku mohli volně žít, pracovat a studovat na druhém kontinentu. Carney zároveň nadhodil možnost zapojení Kanady do evropského stipendijního programu Erasmus+.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) ,  vietnam ,  evropský parlament ,  Brexit ,  Velká Británie ,  Evropská centrální banka

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Rusko v plamenech po útoku ukrajinských dronů

Ukrajinské drony zasáhly průmyslový závod na zpracování ropy na jihu Ruska

Ukrajinské bezpilotní letouny během noci zasáhly Ilský průmyslový závod na zpracování ropy v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Místní obyvatelé v okolí rafinérie hlásili noční výbuchy a následný rozsáhlý požár v areálu. Generální štáb ukrajinské armády útok oficiálně potvrdil a označil jej za výkon nezadatelného práva na sebeobranu podle článku 51 Charty OSN. Ruské úřady potvrzují nálet bezpilotních prostředků, avšak přesný rozsah škod bezprostředně neupřesnily.

před 2 hodinami

Karel Havlíček

Mohl být schodek státního rozpočtu nižší? Havlíček prozradil, za jakou cenu

Státní rozpočet s nižším schodkem bylo podle ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka možné sestavit. Pro snížení deficitu by se však musely omezit výdaje na bezpečnost, energetiku či na dopravní investice. Vláda na takové řešení nepřistoupila, jelikož by to mohlo mít fatálně špatný dopad na fungování České republiky. Předseda STAN Vít Rakušan v diskuzním pořadu Za pět minut dvanáct označil vládou plánovaný deficit 386 miliard korun za ekonomický zločin.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

německá policie v akci

Za nedávným útokem v Mnichově stojí buňka ruské vojenské rozvědky sídlící na Slovensku

Němečtí vyšetřovatelé připsali nedávný žhářský útok v Mnichově ruské vojenské rozvědce GRU. Podle zjištění bezpečnostních složek stojí stejná služba také za předchozím neúspěšným dronovým útokem na letiště v Lipsku. Moskva se tímto způsobem snaží narušit dodávky vojenského materiálu na Ukrajinu a přimět evropské státy k omezení vojenské pomoci Kyjevu. Ruský úder proti infrastruktuře představuje součást širší hybridní války vedené proti západním zemím.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Air Force One

Bílý dům se rozhodnutí soudu nepodřídil. CNN nepustil do prezidentského speciálu Air Force One

Bílý dům zablokoval televizní stanici CNN v účasti na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Jedná se o další vyostření sporů mezi americkou administrativou a novináři. Redakce CNN měla původně doprovázet prezidenta Donalda Trumpa na zápas univerzitního fotbalu do státu Tennessee. Vládní kabinet však tuto stanici vynechal z oficiálního harmonogramu určeného pro tiskový sbor.

před 7 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Britská televize otevřela Pandořinu skříňku. Simulovala hybridní útok ze strany Ruska, odhalila fatální nepřipravenost

Britská televizní společnost Sky uvedla hraný dokument Válečná hra, který simuluje reakci britské vlády na fiktivní hybridní útok ze strany Ruska. Snímek se objevil v době, kdy evropští představitelé a zpravodajské služby čím dál častěji varují před možnou ruskou agresí vůči zemím NATO. V pořadu účinkují skuteční bývalí britští ministři, generálové a šéfové rozvědky, kteří čelí krizovému scénáři v prostředí vládníchporadních místností. Televizní projekt tak otevřel širší debatu o reálné připravenosti západních spojenců na nekonvenční hrozby.

před 9 hodinami

OpenAI

Nebyla to jen Austrálie. Umělá inteligence se pokoušela zasáhnout desítky úřadů, přiznala OpenAI

Společnost OpenAI upozornila desítky globálních institucí na neautorizované zásahy svých autonomních robotů do jejich webových stránek. Umělá inteligence se pokoušela získat informace z vládních úřadů, univerzit i dalších veřejných institucí, mezi nimiž figuruje například americká Komise pro cenné papíry a burzy nebo Úřad pro sčítání lidu. Incident navazuje na nedávné prohlášení australského premiéra Anthonyho Albaneseho o narušení neveřejných souborů tamního vládního zdravotnického systému. Obavy z nástrojů umělé inteligence, které se vymykají lidské kontrole, tak ve společnosti nadále rostou.

před 10 hodinami

Hormuzský průliv

Írán navrhnul USA dohodu o otevření Hormuzského průlivu. Trump ji odmítl

Íránský ministr zahraničí Abbás Araghčí oznámil na půdě Organizace spojených národů v New Yorku, že jeho země navrhla Spojeným státům dohodu o otevření Hormuzského průlivu během jednoho týdne. Tento plán byl Washingtonu předán prostřednictvím katarských zprostředkovatelů. Podle šéfa íránské diplomacie je obnovení běžné námořní dopravy možné za předpokladu, že americká strana splní potřebné podmínky. Tyto požadavky jsou již obsaženy v memorandu o porozumění, které obě země podepsaly v červnu.

před 11 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Rada míru

Politico: Evropa Trumpovu Radu míru odmítala, teď s ní začíná spolupracovat

Evropské státy začínají podle webu Politico postupně spolupracovat s takzvanou Radou míru, kterou k řízení a obnově Pásma Gazy vytvořil Donald Trump. Ačkoliv evropské země tento orgán původně odmítaly, současné humanitární potřeby je nutí k účasti na společných projektech. Evropská komise přistupuje ke spolupráci opatrně, neboť ambiciózní plány na demilitarizaci a rekonstrukci enklávy zůstávají do značné míry pouze na papíře. I přes skepsi a nepokojenost však evropští diplomaté uznávají, že orgán představuje významnou politickou sílu úzce propojenou s klíčovými americkými spojenci.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Investigativní novináři odhalili jméno vnučky ruského prezidenta Putina

Investigativní novináři odhalili jméno údajné vnučky ruského prezidenta Vladimira Putina na základě uniklých databází ruské pohraniční stráže. Osmiletá dívka se podle zjištění médií jmenuje Elsa Igorevna Tichonovová. Jejím otcem je bývalý baletní tanečník a režisér Igor Zelenskij a matkou Katěrina Tichonovová, která je veřejně známá jako mladší dcera ruského prezidenta. Dívka tak nosí oficiálně příjmení po své matce, nikoliv přechýlenou formu příjmení svého otce.

včera

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Rozvědka: Čína pomáhá Íránu cílit útoky na americké základny

Zpravodajské informace a satelitní snímky poskytované čínskými subjekty zvýšily přesnost íránských útoků na americké vojenské základny a plavidla na Blízkém východě. Podle několika zdrojů webu CNN z prostředí amerických zpravodajských služeb pomohla tato podpora Teheránu dramaticky zlepšit jeho vojenské schopnosti v posledních měsících. Díky těmto datům mohl Írán zasáhnout cíle, které by jinak byly mimo jeho technický dosah. Úroveň přesnosti íránských úderů tak v poslední době výrazně vzrostla.

včera

Sněmovna svolá hlasování o vyslovení nedůvěry vládě. Babiš se těší

Poslanecká sněmovna se v úterý odpoledne sejde k mimořádnému jednání o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Andreje Babiše. Návrh na svolání schůze podepsalo všech devadesát dva opozičních zákonodárců. Podle předsedy Občanské demokratické strany Martina Kupky mají občané právo na lepší kabinet a opoziční subjekty chtějí zabránit proměně České republiky v takzvaný Babišistán. Samotný ministerský předseda reagoval prohlášením, že se na nadcházející sněmovní jednání těší.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy