Europoslanci mají na začátku února napilno. Čím se zabývají?

Komentář - Evropský parlament, který má kvůli brexitu od minulého pátku o 46 poslanců méně, čeká poměrně krušný týden. Europoslanci dotčených parlamentní výborů budou diskutovat na téma koronaviru a v tomto smyslu na ochranu veřejného zdraví, dalším bodem bude slyšení předsedkyně Evropské centrální banky, debata o budoucím vztahu EU se Spojeným královstvím a mnohem víc. Na řadu opět přijde i problematika zneužívání unijních dotací nebo obchodní dohoda s Vietnamem.

Od pátku 31. ledna, tedy spíše od 1. února 2020, zasedá v Evropském parlamentu 705 poslanců. Jedná se tak o razantně menší počet členů, než na jaký byli úředníci EU v posledních několika dekádách zvyklí. Důvodem je skutečnost, že Spojené království, po více než třech a půl letech od konání „brexitového“ referenda, oficiálně vystoupilo ze struktur Evropské unie. Některé britské mandáty byly rozděleny mezi podreprezentované členské země, ostatní zůstávají v pomyslné rezervě pro případné rozšiřování EU.

Evropský parlament nicméně i po brexitu čeká spousta práce. Zpočátku nového týdne proběhne každoroční debata s výkonnou ředitelkou Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí Andreou Ammonovou. Poslanecký výbor pro životní prostředí a veřejné zdraví bude pokračovat v debatě ohledně koronaviru a opatření, která by měla být přijata za účelem ochrany veřejného zdraví nejen občanů Evropské unie. Současně má být v pondělí prezentována současná situace v procesu zřizování úřadu evropského veřejného žalobce.

V následujících dnech pak budou europoslanci řešit například budoucí uspořádání vztahů mezi EU na straně jedné a Spojeným královstvím na straně druhé. Jednotlivé politické skupiny Evropského parlamentu v průběhu týdne předloží své návrhy týkající se podoby ukotvení budoucích vztahů s Británií a následně proběhne diskuze o tom, jakým směrem negociace s britskými představiteli vést.

Důležitým dnem na poli europarlamentu bude bezesporu také čtvrtek, kdy má proběhnout slyšení ve výboru pro ekonomické a měnové záležitosti s novou předsedkyní Evropské centrální banky – Christine Lagardeovou. Bude se jednat o vůbec první slyšení s novou předsedkyní nejdůležitější unijní měnové instituce, a to navíc v době, kdy se blíží parlamentní hlasování o roční zprávě ECB.

Evropští poslanci se během týdne budou také připravovat na blížící se hlasování o obchodní dohodě EU s Vietnamem. Diskuze se povede také ohledně znovuotevření trestního stíhání proti českému premiérovi Andreji Babišovi, který byl před několika lety obviněn za zneužívání unijních dotací. Citlivými body diskuzí v europarlamentu budou následně i ilegální obchod se zvířaty, humanitární situace na evropských hranicích ve spojitosti s uprchlíky, strategie EU pro rovnost mužů a žen nebo také boj proti antisemitismu a rasismu napříč Evropou.

Související

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) vietnam evropský parlament Brexit Velká Británie Evropská centrální banka

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Írán

Otevření Hormuzského průlivu, ale za vysokou cenu. Co obsahuje nový íránský mírový návrh zaslaný USA?

Írán předložil Spojeným státům nový návrh, který má za cíl znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a ukončit probíhající válečný konflikt. Podle informací amerických představitelů a zdrojů blízkých vyjednávání webu Axios však íránský plán obsahuje zásadní háček: požaduje odložení rozhovorů o jaderném programu na neurčito, respektive na pozdější fázi.

před 2 hodinami

Velryba uvízla na mělčině na pobřeží Baltského moře

Timmy míří ke břehům Švédska. Skončí v čelistech kosatek, nebo se utopí, varují vědci. Dánsko se od něj distancuje

Záchranná operace, která nemá v moderní historii obdoby, se přesouvá do své rozhodující fáze. Transportní loď s keporkakem, kterému záchranáři přezdívají „Timmy“, pokračuje v cestě směrem k Severnímu moři. Ve čtvrtek v brzkých ranních hodinách konvoj remorkérů minul dánské pobřeží a zamířil k západnímu břehu Švédska. Kolem páté hodiny ranní se plavidlo nacházelo u ostrova Sejero.

před 2 hodinami

Americká armáda

Pentagon zvažuje, že stáhne 40 000 amerických vojáků z Německa

Prezident Donald Trump oznámil, že Pentagon zvažuje stažení části z téměř 40 000 amerických vojáků rozmístěných v Německu. Toto prohlášení přichází jen několik dní poté, co německý kancléř Friedrich Merz ostře kritizoval Spojenými státy vedenou válku v Íránu. Trump na sociálních sítích uvedl, že USA prověřují a revidují vojenskou přítomnost v zemi, která po desetiletí tvoří klíčový pilíř obrany NATO v Evropě.

před 3 hodinami

Ropa

EU čelí nečekanému problému. Zjistila, že vůbec neví, kolik má ropy

Válka v Íránu citelně zasahuje do ekonomické stability Evropy, která se potýká s dramatickým nárůstem nákladů na fosilní paliva. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové stojí tento konflikt Evropskou unii téměř 500 milionů eur denně. Situaci navíc komplikuje postoj amerického prezidenta Donalda Trumpa, který připravuje své poradce na dlouhodobou blokádu Íránu, což hrozí dalším ochromením globálních energetických trhů.

před 4 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Cena ropy dál prudce roste. Je nejvyšší za poslední čtyři roky

Cena ropy Brent během středy překonala hranici 126 dolarů za barel, což představuje nejvyšší hodnotu od roku 2022. Tento prudký nárůst o více než 13 % během jediného dne následuje po varování Donalda Trumpa, že americká blokáda íránských přístavů může trvat i několik měsíců. Trhy reagují na patovou situaci, kdy mírové rozhovory stagnují a Írán v odvetě drží Hormuzský průliv téměř uzavřený pro ropné tankery. 

před 6 hodinami

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš je na první cestě mimo EU. V Ázerbájdžánu jednal o dodávkách ropy a plynu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je na první zahraniční cestě mimo EU, konkrétně na pětidenní pracovní cestě po centrální Asii a Jižním Kavkazu. S prezidentem Ázerbájdžánu Ilhamem Alijevem jednal mimo jiné o dodávkách ropy a zemního plynu do Česka. Společně s vicepremiérem a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem (ANO) se zúčastnil obchodního fóra, kterého se zúčastnilo téměř 130 zástupců firem z obou zemí. Premiéra na cestě doprovází podnikatelská delegace čítající 50 podnikatelů.

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Ostravský Baník hledá marně cestu z krize. Pomoci má už čtvrtý trenér za sezónu

Ještě než stihne aktuální sezóna české nejvyšší fotbalové soutěže skončit, vedení Baníku Ostravy ví, že ho ve zbytku ročníku povede již čtvrtý trenér. Po Pavlu Hapalovi, Tomáši Galáskovi a Ondřeji Smetanovi bude mít za cíl zachránit slavnou tuzemskou fotbalovou značku v první lize dosavadní trenér B-týmu Josef Dvorník. Pro osmatřicetiletého stratéga půjde o premiérové prvoligové angažmá a hned se bude jednat o takto velký křest ohněm.

včera

včera

včera

včera

Těžba ropy

Ceny ropy po oznámení o blokádě přístavů prudce vzrostly

Ceny ropy prudce vzrostly a vyšplhaly se až na úroveň 115 dolarů za barel v reakci na zprávy, že se Spojené státy připravují na prodloužení blokády íránských přístavů. Ropa Brent po úterním uzavření na hodnotě mírně nad 110 dolary posílila, a i když kolem poledne její cena mírně korigovala na 114,37 dolaru, stále se drží vysoko nad úrovněmi z období před vypuknutím konfliktu.

včera

včera

Evropský parlament

Evropská komise podá žalobu na Česko a Maďarsko

Evropská komise se rozhodla obrátit na Soudní dvůr Evropské unie v případě České republiky a Maďarska kvůli nesprávnému zapracování pravidel evropského zatýkacího rozkazu do jejich vnitrostátní legislativy. 

včera

Cintula si za atentát na Fica odsedí 21 let, potvrdil NS

Slovenská justice vynesla definitivní tečku za jedním z nejzávažnějších kriminálních případů v historii země. Nejvyšší soud SR tuto středu pravoplatně potvrdil trest pro Juraje Cintulu, který v květnu 2024 v Handlové vážně postřelil předsedu vlády Roberta Fica. Útočník stráví za mřížemi 21 let.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy