Europoslanci se shodli na nových pravidlech zemědělských dotací

Kompromis schválený největšími parlamentními skupinami kritizovaly ekologické organizace jako málo ambiciózní. EP nyní začne o svém návrhu vyjednávat s členskými státy, jejichž představy se v mnohém liší.

Dotace pod hlavičkou Společné zemědělské politiky (SZP) tvoří tradičně téměř třetinu celého unijního rozpočtu. Ačkoli v rámci příštích sedmi let jejich podíl na celkovém balíku proti současnému období klesne, stále půjde asi o 350 miliard eur (9,5 bilionu Kč). Evropská komise se reformou SZP snaží nasměrovat unii k ekologičtějšímu hospodaření a zároveň podpořit malé farmáře, pro něž by mohla klimaticky šetrná opatření znamenat existenční zátěž.

Zatímco ministři zemědělství členských států se po dlouhém vyjednávání v noci na středu shodli na tom, že na ekologické projekty by měla jít povinně pětina přímých dotací, europoslanci dnes podpořili jejich třicetiprocentní podíl. Podle EP by tato hladina měla být dobrovolná, avšak její respektování by mohlo zemědělcům zvýšit příjmy. Z fondů rozvoje venkova, které jsou druhým pilířem SZP, by mělo být podle poslanců na trvale udržitelné projekty vyhrazeno 35 procent peněz.

Rozdílné pohledy mají země a parlament i na zastropování dotací, o němž se vede velká debata i v Česku. Ministři se shodli na tom, aby bylo pro státy dobrovolné, podle europoslanců by mělo být povinně nastaveno na částku 100.000 eur (2,7 milionu korun). Pokud by však stát vyhradil více než 12 procent z celkového balíku svých přímých dotací na podporu malých a středních zemědělských podniků, byl by pro něj zmíněný strop pouze dobrovolný.

"Reforma je dobrou zprávou pro malé a střední podnikatele a špatnou zprávou pro oligarchy," komentovala schválení balíku návrhů česká lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová. Právě její početně nejsilnější skupina spolu s dalšími dvěma velkými frakcemi - socialisty a liberály - kompromisní návrh prosadila.

Proti naopak byli členové menších skupin, zejména zelení. Ti stejně jako zástupci ekologických organizací schválený text kritizovali jako málo ambiciózní z hlediska ochrany přírody. Některým se nelíbí ani fakt, že státy budou za zmíněných podmínek moci k omezení výše dotací přistupovat dobrovolně.

"Veřejné peníze musí jít zejména k malým a středním podnikům. Nebudeme podporovat dotování evropských agrobaronů," řekl pirátský místopředseda EP Marcel Kolaja, který stejně jako jeho kolegové z klubu zelených pro přijatý návrh nehlasoval.

Schválený text počítá mimo jiné i s tím, že by členské státy měly zemědělce motivovat k tomu, aby alespoň desetinu své plochy pokryli keři, živými ploty, rybníky či dalšími prvky podporujícími rozmanitost druhů.

Parlament chce rovněž zavést vyšší sankce pro zemědělce, kteří opakovaně porušují pravidla spojená s ekologií či životními podmínkami zvířat. Zatímco dosud za to mohou přijít o pět procent svých příjmů z fondů EU, nově by to mělo být deset procent.