Notně prořídlé řady poslanců Evropského parlamentu, jejichž většina nedorazila na zkrácené zasedání kvůli koronavirové epidemii, dnes vyzvaly členské země k rázné změně přístupu k příštímu dlouhodobému rozpočtu Evropské unie. Předseda Evropské rady Charles Michel poslancům řekl, že chce po neúspěchu únorové vrcholné schůzky svolat další rozpočtový summit, na němž by zásadně rozdílné postoje států rád sblížil.
Lídři evropských zemí se v únoru na dvoudenní schůzce nedokázali shodnout na celkové výši ani rozdělení rozpočtu na období let 2021 až 2027. Zatímco Michel navrhl objem na úrovni 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU, některé státy západní a severní Evropy požadovaly snížení o další desítky miliard eur až k hranici jednoho procenta. Europarlament se přitom již dříve shodl na požadavku o více než 200 miliard eur vyšším než je Michelův návrh.
„Tenhle návrh skandálně omezuje společné zdroje EU. Koronavirus dokazuje, že nemáme dost společných prostředků na financování léčiv. Nemáme ani zdroje na řešení migrace,“ kritizoval výši rozpočtu zástupce nejsilnější lidovecké skupiny José Manuel Fernandes.
Stejně jako další poslanci požadoval zejména navýšení peněz na výzkum či bezpečnost a vedle epidemie koronaviru připomínal tisíce uprchlíků snažících se dostat z Turecka do Řecka.
Zatímco EP usiluje zvláště o co nejsilnější zastoupení centrálních investičních programů, o jejichž financování se rozhoduje přímo v Bruselu, velká část členských zemí včetně Česka chce vyjednat přesun co největší části peněz do strukturálních fondů, kde konkrétní projekty do pravomoci států. Poslanci by rovněž rádi v příštím rozpočtu viděli jasně určené nové vlastní zdroje financí, zejména ekologické poplatky, což se řadě států nelíbí.
„Politické ambice zelené dohody a přechod k digitální ekonomice budou mít smysl jen tehdy, pokud je doprovodí reálná vize rozpočtu a investic,“ připomněl šéf liberální skupiny Dacian Ciološ, že Michelův návrh ubral finance i zmíněným prioritám šéfky Evropské komise Ursuly von der Leyenové.
Parlament nemůže přímo zasahovat do jednání o rozpočtu, které je zcela na lídrech členských zemí, má však při jeho schvalování konečné slovo. Michel by proto chtěl mít kompromis vyjednaný nejlépe do poloviny roku, aby měl parlament dost času rozpočet potvrdit. O termínu dalšího summitu však i s ohledem na koronavirus zatím nerozhodl.
Řada poslanců přitom tvrdí, že pokud státy nepřijmou zásadní změny, pak dohodnutou variantu nepodpoří. Pokud nebude koncem roku rozpočet schválen, nerozběhne se financování nových projektů.
Související
Už není cesty zpět. Extrémní počasí vyjde EU na desítky miliard, musí začít jednat hned
Podporovat Trumpa už se v Evropě nenosí. Pro politiky se stal přítěží
Aktuálně se děje
před 28 minutami
Trump slaví úspěch u soudu. Stavba sálu Bílého domu může pokračovat
před 1 hodinou
Kyjev a okolí zasáhl další ruský útok. Potvrzeno je nejméně 12 mrtvých
před 2 hodinami
Policisté zadrželi muže podezřelého z tragické střelby na party ve Švýcarsku
před 3 hodinami
Začíná podzim. Meteorologové nabídli měsíční výhled na září
včera
Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června
včera
Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra
včera
Civilní rozvědka bude mít nového šéfa. Tomana si vybral Metnar
včera
Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny
včera
Děti se v úterý vrátí do lavic. Přehled termínů volna v novém školním roce
včera
Macková končí jako hlavní hygienička, potvrdilo ministerstvo
včera
Pavel poslal kondolenci do Norska. Krále Haralda měl za mimořádnou osobnost
včera
Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě
včera
Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA
včera
Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině
včera
Umělá inteligence může zničit celý globální finanční systém, varuje guvernér centrální banky
včera
Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu
včera
Vrchní soud potvrdil podmínku a peněžitý trest pro Janu Nagyovou v kauze Čapí hnízdo
včera
Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii
včera
Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským
včera
USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku
Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák