Evropská komise hájí kritizovaný návrh zařadit jádro a plyn mezi zelené investice

Plán počítá například s tím, že do roku 2050 budou muset mít jaderné elektrárny pro svůj odpad hlubinná úložiště, která zatím neexistují. Možná podpora se bude týkat pouze těch projektů, které nahradí výrobu energie či tepla z uhlí či dalších méně čistých zdrojů.

Proti podpoře jádra, o kterou dlouhodobě usiluje skupina států včetně Česka, se dnes opět postavilo Rakousko či Německo, kriticky se vyjádřila také španělská vláda. Podle komise však nejsou na místě obavy, že by se mezi investice mající nárok na veřejnou podporu dostaly elektrárny představující bezpečnostní riziko.

"Cílem návrhu je zajistit, aby mohly být (do taxonomie) zařazeny jen projekty splňující nejpřísnější požadavky," řekl dnes novinářům nejmenovaný činitel unijní exekutivy. Návrh proto počítá s tím, že do poloviny století budou muset elektrárny budovat hlubinná úložiště pro nejnebezpečnější složky jaderného odpadu. Jejich budování je přitom velmi složité a zatím se k němu odhodlalo pouze Finsko, které plánuje první zařízení tohoto druhu otevřít do dvou let.

Návrh podle zmíněného činitele EK počítá i s dalšími požadavky, které zpřísňují dosavadní bezpečnostní kritéria pro jadernou energetiku. Stejně jako plyn označila komise jádro za přechodový zdroj, jeho podpora má být tedy časově omezena a podmíněna tím, že bude sloužit k nahrazování klimaticky škodlivějších technologií jako je uhlí. Nové jaderné elektrárny budou muset podle návrhu získat stavební povolení nejpozději v roce 2045. Kvůli těmto podmínkám se k taxonomii v současné podobě staví opatrně například jádro podporující Švédsko. Hlasy k prosazení změn však znějí například i z Česka, mimo jiné od šéfa ČEZ Daniela Beneše.

Komise bude podněty k návrhu přijímat do 12. ledna, do konce měsíce jej pak chce schválit. Poté budou mít členské země a Evropský parlament nejméně čtyři měsíce na to, aby jej případně odmítly. Pod stůl by návrh spadl v případě, že by se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 procenty obyvatel EU nebo alespoň 353 europoslanců. To je podle dosavadních vyjádření politiků nepravděpodobné.

K podpoře celého textu patrně přispěje fakt, že komise dala oba zdroje dohromady, přičemž skupiny stoupenců jádra a plynu se liší. Například vlivné Německo sice odmítá atom, avšak stojí o podporu energie z plynu; očekává se proto, že proti taxonomii nevystoupí. "Vždy jsme se snažili posuzovat obě tyto technologie dohromady, nevidíme důvod pro jejich oddělování," reagoval dnes další z unijních činitelů na dotazy, proč komise neumožní státům vyjádřit se k oběma zdrojům zvlášť.

Unijní exekutiva přišla s návrhem první den roku po opakovaných odkladech, za nímž byly podle diplomatů velké tlaky ze stran stoupenců i odpůrců obou technologií. Komise přitom na rozdíl od dříve zveřejněné klasifikace obnovitelných zdrojů nedala veřejnosti prostor k vyjádřením. "Evropská komise sice přímo nevykopala díru, ale nemohla udělat víc pro pohřbení svého návrhu," uvedl expert na udržitelné finance z nevládní ekologické organizace WWF Henry Eviston.

Podle svého mluvčího se komise nesnažila utajit dokument před veřejností, ale stihnout slibovaný termín do konce roku, z toho vyplynulo nestandardní zveřejnění v době silvestrovských oslav.