Evropská komise schválila dotaci pro české uhelné regiony

Evropská komise dnes schválila dotaci 1,64 miliardy eur (přes 40 miliard korun) na podporu českých regionů spoléhajících dosud na výrobu energie z uhlí. Peníze v rámci nového fondu Evropské unie určeného pro přechod k ekologicky čisté energii poputují do Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje.

Do roku 2033 se z nich budou moci financovat zejména náklady spojené se zavíráním uhelných dolů a elektráren.

Ve všech třech krajích jsou tisíce pracovních míst přímo spojených s těžbou uhlí a jeho následným využíváním pro výrobu energie. Peníze mají podpořit například rekvalifikace zaměstnanců, ale také investice do obnovitelných zdrojů či do souvisejícího výzkumu a vývoje.

"Evropská komise stojí na straně Česka a usiluje o zdravou, zelenou a spravedlivou budoucnost země," komentoval schválení balíku grantů místopředseda EK Frans Timmermans odpovědný za naplňování klimatické strategie známé jako Zelená dohoda pro Evropu.

Fond pro spravedlivou transformaci, na jehož vytvoření se EU dohodla v rámci tohoto plánu, obsahuje téměř 20 miliard eur. Těžit z něj mají především průmyslové země bývalého východního bloku, největší díl by měl připadnout Polsku.

Uhelné kraje využijí peníze na zvýšení zaměstnanosti i změnu krajiny

České regiony závislé na těžbě uhlí využijí dotace od Evropské unie na strategické projekty, které mají zvýšit počet pracovních míst i obnovitelných zdrojů energie nebo rekultivovat krajinu. Peníze budou směřovat i na rozvoj vzdělávání, vědy a výzkumu. Vyplývá to z reakcí zástupců Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje poté, co Evropská komise dnes těmto regionům schválila dotaci 1,64 miliardy eur (přes 40 miliard korun).

Ústecký kraj chce peníze z nového fondu Evropské unie určeného pro přechod k ekologicky čisté energii využít například na nákup vodíkových autobusů a výstavbu plničky na vodík v Ústí nad Labem či na stavbu transformačního centra v krajské městě. Peníze by mohly směřovat také na revitalizaci hnědouhelného lomu Československé armády na Mostecku nebo vytvoření továrny na baterie do aut na Chomutovsku.

"Ústecký kraj patří mezi tři české regiony, jejichž hospodářství je závislé na těžbě uhlí. Odklon od uhlí proto pro nás má řadu negativních dopadů, a to jak ekonomických, tak i sociálních," uvedl už dříve hejtman Jan Schiller (ANO). Cílem projektů je podle něj zajistit dostatek pracovních míst po skončení těžby. Snahou je i rekultivovat krajinu.

Také Karlovarský kraj schválení dotace pro uhelné regiony ČR uvítal, z takzvaného Fondu spravedlivé transformace by měl získat 6,2 miliardy korun. "Znamená to možnost postupné přeměny kraje, přechod na nové zdroje energie, vznik nových pracovních míst, rozvoj vzdělávání, vědy a výzkumu. Jsme připraveni peníze využít na uskutečnění strategických projektů a další záměry z území regionu," reagoval hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN).

Podle krajského radního Patrika Pizingera (Místní) to pro Karlovarský kraj otevírá velkou příležitost podpořit malé a střední podnikání, posílit zaměstnanost a posunout se se směrem ke klimaticky neutrální ekonomice.

Zhruba polovina z 18,9 miliardy korun, které budou vyčleněny pro Moravskoslezský kraj, by měla směřovat na strategické projekty, které se v kraji už připravují. Hejtman Ivo Vondrák (ANO) už dříve řekl, že se bude jednat například o projekty Černá kostka, Technologická a podnikatelská akademie, Poho Park nebo Eden Silesia. Zbývající část z evropských peněz má jít například na obnovu strategických brownfieldů, která je pro kraj velmi důležitá. Jde především o areály bývalých černouhelných dolů.

Ve všech třech krajích jsou tisíce pracovních míst přímo spojených s těžbou uhlí a jeho následným využíváním pro výrobu energie.

"Evropská komise stojí na straně Česka a usiluje o zdravou, zelenou a spravedlivou budoucnost země," komentoval schválení balíku grantů místopředseda EK Frans Timmermans odpovědný za naplňování klimatické strategie známé jako Zelená dohoda pro Evropu.

Fond pro spravedlivou transformaci, na jehož vytvoření se EU dohodla v rámci tohoto plánu, obsahuje téměř 20 miliard eur. Těžit z něj mají především průmyslové země bývalého východního bloku, největší díl by měl připadnout Polsku.

Související

Nákupy, ilustrační fotografie

Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.
Ursula von der Leyenová

EK chce zaplatit poválečnou obnovu Ukrajiny ze zabavených ruských peněz

Evropská komise navrhuje zabavit majetek, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu. Oznámila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž by konfiskované jmění mělo sloužit pro náhradu válečných škod a poválečnou obnovu Ukrajiny. Unijní exekutiva rovněž navrhuje vytvořit zvláštní mezinárodní tribunál pro ruské válečné zločiny, řekla její šéfka. Návrh na vytvoření tribunálu posléze uvítala kancelář ukrajinského prezidenta.

Více souvisejících

evropská komise EU uhlí

Aktuálně se děje

před 12 minutami

Olaf Scholz

Západ se nezalekne jaderných hrozeb, vzkázal Scholz Rusku

Západní země se nezaleknou ruských jaderných výhrůžek. Dnes to na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásil německý kancléř Olaf Scholz, který označil Severoatlantickou alianci za garanta bezpečnosti. Dodal, že dokud budou jaderné arzenály států jako Rusko hrozbou, musí si NATO udržet potenciál vojenského odstrašení. Přispět k tomu podle kancléře hodlá i Německo.

Aktualizováno před 42 minutami

Denisa Rohanová

Volby prezidenta 2023: Hrozí zrušení registrace Denisy Rohanové. Soud dostal 13 podnětů

Nejvyšší správní soud (NSS) obdržel v souvislosti s registračním procesem pro volbu prezidenta 13 podnětů. Na soud se obrátilo pět kandidátů, které ministerstvo vnitra do voleb nepustilo, jde o podnikatele Karla Diviše a Karla Janečka, dále o Romana Hladíka, Pavla Zítka a Libora Hrančíka. Dále soud obdržel návrh na zrušení registrace Denisy Rohanové. Podala jej skupina senátorů, kteří pro prezidentskou volbu podpořili Marka Hilšera. 

před 45 minutami

Olaf Scholz

NATO by mělo chránit podmořskou infrastrukturu, chtějí to Německo a Norsko

Německo a Norsko chtějí, aby v rámci Severoatlantické aliance vzniklo koordinační centrum, které bude monitorovat a chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou plynovody a telekomunikační kabely. Na tiskové konferenci v Berlíně to dnes po společném jednání řekli německý kancléř Olaf Scholz a norský premiér Jonas Gahr Störe. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

Aktualizováno před 1 hodinou

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Moskva hlásí dobytí osady poblíž Bachmutu. V Chersonu při dnešním ruském ostřelování zahynula sedmdesátiletá žena, informoval dnes šéf chersonské oblasti Jaroslav Januševyč. 

Aktualizováno před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna, ilustrační fotografie.

Poslanci schválili státní rozpočet na rok 2023

Sněmovna dnes hlasy poslanců vládní koalice schválila státní rozpočet na příští rok. Jeho schodek má klesnout na 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun. Poslanci při hlasování o pozměňovacích návrzích schválili pouze koaliční návrhy na přesun peněz v celkovém objemu zhruba dvou miliard korun. 

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 1 hodinou

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Rusko se kromě toho chystá zdokonalit infrastrukturu pro své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), která chce vybavit novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi vedení ministerstva obrany Šojgu. Ministr ohlásil zvýšení obranných zakázek v příštím roce o 50 procent.

před 1 hodinou

Energetický regulační úřad

ERÚ stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku

Energetický regulační úřad (ERÚ) stanovil časová pásma s nejvyšší spotřebou elektřiny v Česku. Tři hodinové úseky jsou v rámci pracovních dnů, jeden pak v nepracovních dnech. Na dotaz ČTK to dnes řekl mluvčí ERÚ Michal Kebort. Stát v těchto časových pásmech musí podle nařízení EU zajistit alespoň pětiprocentní úspory ve spotřebě.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Christine Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, tvrdí Lambrechtová

Evropa roky věděla, že potřebuje systém společné protivzdušné obrany, ale až nyní se podařilo zahájit jednání. Dnes to v projevu na Berlínské bezpečnostní konferenci prohlásila německá ministryně obrany Christine Lambrechtová. Ministryně připomněla, že projekt v srpnu v Praze navrhl německý kancléř Olaf Scholz. Oznámila také, že do léta příštího roku SRN na svém území vycvičí na 5000 ukrajinských vojáků.

před 2 hodinami

Aktualizováno před 2 hodinami

Nákupy, ilustrační fotografie

Konec obalů, které nelze recyklovat, a zálohy na PET a plechovky. Plán EK do roku 2030

Skoncovat do roku 2030 s obaly, které nelze recyklovat, zastavit nárůst množství odpadu z obalů či zavést po celé Evropské unii zálohy na plastové lahve a plechovky. S těmito a dalšími cíli přišla dnes Evropská komise v rozsáhlém návrhu, kterým chce snížit ekologickou zátěž plynoucí z hospodaření s obaly. Opatření by také zavedlo kvóty ohledně obalů na více použití či podílu recyklovaného obsahu v plastech.

před 2 hodinami

Velká Británie

Britská vláda oznámila další sankce proti Moskvě

Britská vláda dnes oznámila rozšíření sankčního režimu vůči Moskvě. Na seznam nově zařadila 22 ruských představitelů, kteří podle ní stojí za částečnou mobilizací stovek tisíc Rusů. Informovala o tom agentura Reuters.

před 2 hodinami

Vláda Petra Fialy

Vláda odmítla Babišův návrh jednokolových voleb do Senátu

K návrhu lídra opozičního hnutí ANO Andreje Babiše na zavedení jednokolových voleb do Senátu se koaliční vláda Petra Fialy (ODS) dnes postavila záporně. Vyplývá to z výsledků zasedání. Novela by podle vládního stanoviska nevedla k předpokládaným cílům, nezajistila by vyšší legitimitu zvolených senátorů a volební účast by bylo možné zvednout účinnějšími způsoby. Zásadní změně volebního systému by navíc podle kabinetu měla předcházet širší diskuse a odborné posouzení.

Aktualizováno před 2 hodinami

před 2 hodinami

Česká pošta

Česká pošta zvedne zaměstnancům mzdy minimálně o 3,5 procenta

Vedení České pošty navrhlo odborům při kolektivním vyjednávání zvýšení mezd v příštím roce o 3,5 procenta. Bude to znamenat dodatečné náklady 227 milionů korun. Odbory požadují výraznější navýšení, a s vedením podniku se proto neshodly. ČTK to řekl mluvčí pošty Matyáš Vitík.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Rakušan: Vláda schválila změnu úřednických míst, zruší jich 851

Vláda schválila změnu úřednických míst k 1. lednu. Meziročně jich má ubýt 851. O schválení takzvané systemizace informoval ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) na twitteru. Vláda tak podle něj plní program, v zeštíhlování a zefektivňování státu pak chce pokračovat. V návrhu systemizace k 1. lednu příštího roku ministerstvo vnitra předložilo zrušení 200 neobsazených i obsazených míst ve vlastním resortu.

Zdroj: ČTK

Další zprávy