Evropská komise schválila dotaci pro české uhelné regiony

Evropská komise dnes schválila dotaci 1,64 miliardy eur (přes 40 miliard korun) na podporu českých regionů spoléhajících dosud na výrobu energie z uhlí. Peníze v rámci nového fondu Evropské unie určeného pro přechod k ekologicky čisté energii poputují do Karlovarského, Ústeckého a Moravskoslezského kraje.

Do roku 2033 se z nich budou moci financovat zejména náklady spojené se zavíráním uhelných dolů a elektráren.

Ve všech třech krajích jsou tisíce pracovních míst přímo spojených s těžbou uhlí a jeho následným využíváním pro výrobu energie. Peníze mají podpořit například rekvalifikace zaměstnanců, ale také investice do obnovitelných zdrojů či do souvisejícího výzkumu a vývoje.

"Evropská komise stojí na straně Česka a usiluje o zdravou, zelenou a spravedlivou budoucnost země," komentoval schválení balíku grantů místopředseda EK Frans Timmermans odpovědný za naplňování klimatické strategie známé jako Zelená dohoda pro Evropu.

Fond pro spravedlivou transformaci, na jehož vytvoření se EU dohodla v rámci tohoto plánu, obsahuje téměř 20 miliard eur. Těžit z něj mají především průmyslové země bývalého východního bloku, největší díl by měl připadnout Polsku.

Uhelné kraje využijí peníze na zvýšení zaměstnanosti i změnu krajiny

České regiony závislé na těžbě uhlí využijí dotace od Evropské unie na strategické projekty, které mají zvýšit počet pracovních míst i obnovitelných zdrojů energie nebo rekultivovat krajinu. Peníze budou směřovat i na rozvoj vzdělávání, vědy a výzkumu. Vyplývá to z reakcí zástupců Ústeckého, Karlovarského a Moravskoslezského kraje poté, co Evropská komise dnes těmto regionům schválila dotaci 1,64 miliardy eur (přes 40 miliard korun).

Ústecký kraj chce peníze z nového fondu Evropské unie určeného pro přechod k ekologicky čisté energii využít například na nákup vodíkových autobusů a výstavbu plničky na vodík v Ústí nad Labem či na stavbu transformačního centra v krajské městě. Peníze by mohly směřovat také na revitalizaci hnědouhelného lomu Československé armády na Mostecku nebo vytvoření továrny na baterie do aut na Chomutovsku.

"Ústecký kraj patří mezi tři české regiony, jejichž hospodářství je závislé na těžbě uhlí. Odklon od uhlí proto pro nás má řadu negativních dopadů, a to jak ekonomických, tak i sociálních," uvedl už dříve hejtman Jan Schiller (ANO). Cílem projektů je podle něj zajistit dostatek pracovních míst po skončení těžby. Snahou je i rekultivovat krajinu.

Také Karlovarský kraj schválení dotace pro uhelné regiony ČR uvítal, z takzvaného Fondu spravedlivé transformace by měl získat 6,2 miliardy korun. "Znamená to možnost postupné přeměny kraje, přechod na nové zdroje energie, vznik nových pracovních míst, rozvoj vzdělávání, vědy a výzkumu. Jsme připraveni peníze využít na uskutečnění strategických projektů a další záměry z území regionu," reagoval hejtman Karlovarského kraje Petr Kulhánek (za STAN).

Podle krajského radního Patrika Pizingera (Místní) to pro Karlovarský kraj otevírá velkou příležitost podpořit malé a střední podnikání, posílit zaměstnanost a posunout se se směrem ke klimaticky neutrální ekonomice.

Zhruba polovina z 18,9 miliardy korun, které budou vyčleněny pro Moravskoslezský kraj, by měla směřovat na strategické projekty, které se v kraji už připravují. Hejtman Ivo Vondrák (ANO) už dříve řekl, že se bude jednat například o projekty Černá kostka, Technologická a podnikatelská akademie, Poho Park nebo Eden Silesia. Zbývající část z evropských peněz má jít například na obnovu strategických brownfieldů, která je pro kraj velmi důležitá. Jde především o areály bývalých černouhelných dolů.

Ve všech třech krajích jsou tisíce pracovních míst přímo spojených s těžbou uhlí a jeho následným využíváním pro výrobu energie.

"Evropská komise stojí na straně Česka a usiluje o zdravou, zelenou a spravedlivou budoucnost země," komentoval schválení balíku grantů místopředseda EK Frans Timmermans odpovědný za naplňování klimatické strategie známé jako Zelená dohoda pro Evropu.

Fond pro spravedlivou transformaci, na jehož vytvoření se EU dohodla v rámci tohoto plánu, obsahuje téměř 20 miliard eur. Těžit z něj mají především průmyslové země bývalého východního bloku, největší díl by měl připadnout Polsku.

Související

Ilustrační fotografie.

Čech poprvé povede unijní úřad OLAF. Rozhodla Evropská komise

Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) nově povede Čech Petr Klement, dosavadní náměstek evropské nejvyšší žalobkyně. O jeho jmenování rozhodla Evropská komise. Jde o historicky první případ, kdy se do čela tohoto prestižního protikorupčního úřadu postaví zástupce České republiky.

Více souvisejících

evropská komise EU (Evropská unie) uhlí

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Íránské útočné drony Arash

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

včera

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Kuvajt sestřelil tři americké stíhačky F-15

Americké centrální velitelství Centcom potvrdilo, že nad územím Kuvajtu došlo k sestřelení tří amerických stíhaček F-15. Podle oficiálního prohlášení byly stroje zasaženy kuvajtskou protivzdušnou obranou během operací souvisejících s íránskými aktivitami. Incident je prozatím klasifikován jako nechtěná střelba do vlastních řad, ke které došlo v rámci probíhajícího ozbrojeného konfliktu.

včera

Dron LUCAS

Írán ochutnal vlastní medicínu. Američané jim okopírovali Šáhidy, teď s nimi vybombardovali Teherán

Americké centrální velitelství (CENTCOM) potvrdilo, že sobotní nálety na Írán v rámci operace „Epic Fury“ přinesly historicky první bojové nasazení nového autonomního kamikadze dronu. Tento systém, označovaný jako LUCAS (Low-cost Unmanned Combat Attack System), byl vyslán k likvidaci klíčových cílů, mezi které patřila velitelská stanoviště Islámských revolučních gard, íránská protivzdušná obrana a odpalovací základny raket a bezpilotních prostředků.

včera

Hormuzský průliv

Trhy panikaří. Írán zastavil dopravu Hormuzským průlivem, ceny ropy prudce rostou

Světové ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst poté, co v blízkosti strategického Hormuzského průlivu došlo k útokům na nejméně tři plavidla. Tato eskalace přichází v době, kdy Írán pokračuje v odvetných úderech napříč Blízkým východem v reakci na operace Spojených států a Izraele. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO) potvrdilo, že dvě lodi byly přímo zasaženy a u třetí došlo k explozi neznámého projektilu v těsné blízkosti trupu.

včera

Izraelská armáda

Izraelská armáda zvažuje pozemní invazi do Libanonu

Izraelská armáda ústy svého mluvčího potvrdila, že v souvislosti s nově otevřenou frontou v Libanonu jsou ve hře „všechny možnosti“, a to včetně potenciální pozemní operace. Toto prohlášení následuje po eskalaci napětí v pondělních branných hodinách, kdy hnutí Hizballáh odpálilo na severní Izrael šest projektilů. Izrael na tento útok odpověděl masivní vlnou náletů cílících na Bejrút a jižní části Libanonu.

včera

Zbraně Hizballáhu

Útok Hizballáhu na Izrael považuje Libanon za „pokus o sebevraždu“ celé země

Kyperský prezident Nikos Christodoulides oficiálně potvrdil, že za nočním útokem na britskou vojenskou základnu RAF Akrotiri stojí íránský bezpilotní letoun typu Šahíd. Stroj dopadl do areálu krátce po půlnoci a způsobil menší materiální škody. Prezident zdůraznil, že je v neustálém kontaktu s evropskými lídry, a rezolutně prohlásil, že Kypr se nehodlá stát součástí žádné vojenské operace v regionu. Tento incident přiměl britské ministerstvo obrany k preventivní evakuaci rodinných příslušníků personálu ze základny.

včera

Dvě F-15I Ra'am izraelských vzdušných sil (Israel Defense Forces)

Izrael zahájil nálety v Libanonu. Kypr terčem útoku Íránu, v Kuvajtu se zřítily americké stíhačky

Válečný konflikt na Blízkém východě se v posledních hodinách dramaticky rozšířil na novou frontu v Libanonu. Izraelské nálety na hlavní město Bejrút a jižní části země si podle předběžných zpráv libanonského ministerstva zdravotnictví vyžádaly nejméně 31 mrtvých. Dalších 149 osob utrpělo při těchto úderech zranění, přičemž úřady varují, že bilance obětí pravděpodobně ještě poroste s tím, jak záchranáři prohledávají zasažené oblasti.

včera

Andrej Babiš

Zasedla Bezpečnostní rada státu. Pro Čechy poletí do Ománu čtyři letadla

V reakci na vyhrocenou situaci v oblasti Blízkého východu se sešlo krizové jednání Bezpečnostní rady státu. Toto mimořádné zasedání nechal svolat premiér Andrej Babiš, aby se klíčoví ministři a experti mohli podrobně zabývat možnými dopady aktuálního stavu na Českou republiku. Hlavním tématem diskuse bude nejen bezpečnostní připravenost státu na další vývoj, ale především konkrétní kroky vedoucí k repatriaci českých občanů zasažených konfliktem.

včera

Počasí: Jarní teploty budou pokračovat i příští víkend

Českou republiku čeká příští víkend převážně jasná až polojasná obloha.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy