Evropská unie oficiálně zahajuje přístupové rozhovory s Albánií a Severní Makedonií. Po jednání s premiéry obou zemí a s předsedou české vlády Petrem Fialou to dnes řekla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, podle níž začnou obě strany ještě dnes pracovat na adaptaci balkánských států na unijní pravidla.
Podle Fialy mají Tirana i Skopje evropskou budoucnost na dosah a jejich integrace posílí i samotnou EU. Česko v tomto pololetí evropskému bloku předsedá a úkol formálně zahájit rozhovory na mezivládních konferencích s oběma státy připadl na českého ministra zahraničí Jana Lipavského.
"Je to úspěch vás a vašich obyvatel, pracovali jste velmi tvrdě, abyste se dostali až sem," řekla von der Leyenová během společného vystoupení premiérům obou balkánských států. Ocenila jejich dosavadní pokrok v otázkách vlády práva, boje s korupcí, nezávislosti médií či občanské společnosti.
Pogratulovala rovněž Fialovi, že historický krok pro balkánské státy přichází za českého předsednictví, a podotkla, že ČR integraci zemí tohoto regionu dlouhodobě podporuje.
"Česká republika a celá střední Evropa si je dobře vědoma důležitosti integrace EU pro naši demokracii, bezpečnost a rozvoj naší ekonomiky," řekl Fiala.
Severní Makedonie je kandidátem na členství v unii již 17 let, kvůli odporu nejprve Řecka a poté Bulharska ale stále čekala na zahájení přístupových jednání. Albánie podobným překážkám nečelila, unijní země se ale rozhodly přijímací proces obou států spojit.
Odblokování procesu a zahájení další fáze přivítaly Spojené státy. "Kroky, které EU, Albánie a Severní Makedonie v posledních dnech učinily, by měly inspirovat všechny do EU aspirující země v regionu k navýšení svých závazků v posilování svých demokracií," uvedl americký prezident Joe Biden. Upevňovat spolupráci v Evropě je podle něj nyní důležitější než dříve, protože Rusko "otřáslo mírem" na kontinentu.
Jednání se dvěma balkánskými zeměmi dnes formálně zahájily dvě zhruba hodinové mezivládní konference, nejprve se zástupci severomakedonské a poté albánské vlády. "Víme, že rozhodovací proces v Severní Makedonii byl bolestivý a náročný, ale odolnost a odhodlanost převládly,“ prohlásil Lipavský po konferenci se zástupci Skopje. Řada severomakedonských zákonodárců i tisíce obyvatel dávaly minulý najevo nesouhlas se změnami ústavy požadovanými Bulharskem, nakonec však vládní politici v parlamentu ústupky Sofii v zájmu vstupu do unie prosadili.
"Od nynějška se Severní Makedonie začne ekonomicky rozvíjet, obyvatelům se zvýší životní standard. Je čas být jednotní, dát se dohromady a doufat v lepší budoucnost,“ apeloval na jednotu země premiér Dimitar Kovačevski. V souvislosti s jazykovými spory s Bulharskem zdůraznil, že severomakedonský jazyk se po vstupu země do EU stane jednou z oficiálních unijních řečí. Albánský premiér Edi Rama po jednání nazval tříleté období, v němž jeho země čekala na odblokování situace Severní Makedonie, za "absurdní", jeho zemi však podle něj posílilo.
"Potřebovali jsme toto (zahájení rozhovorů), abychom pokračovali v budování silné a demokratické evropské Albánie a silného, demokratického a otevřeného západního Balkánu," řekl Rama. Narážel tím na fakt, že dlouhé období bez konkrétních posunů na cestě do EU přineslo části balkánských politiků i veřejnosti rozčarování.
Samotný přístupový proces zahrnuje uzavírání řady kapitol vyžadujících dokončení reforem a podle odhadů unijních činitelů může trvat dlouhá léta. Například se Srbskem zahájila unie přístupové rozhovory před sedmi lety a jejich dokončení je zatím v nedohlednu.
"První kapitolou, kterou otevřeme, a zároveň poslední, kterou uzavřeme, bude stav právního státu...A mohu potvrdit, že nebudeme nijak slevovat z požadavků," prohlásil po jednání eurokomisař pro rozšíření Olivér Várhelyi. Právě stavu justice souvisejícího s touto kapitolou se týkají zásadní požadavky EU směrem k Albánii.
Související
Ukrajina je vojenskou velmocí. Evropa se musí rozhodnout, zda skončí v ruských rukou, varuje Estonsko
Europarlament poslal Ficově vládě poslední varování. Slovensko může přijít o všechny peníze z fondů
EU (Evropská unie) , albánie , Severní Makedonie
Aktuálně se děje
před 36 minutami
USA v Íránu naráží na zásadní překážku: Mírovou dohodu musí schválit Modžtaba Chámeneí
před 1 hodinou
Trump opouští partnery a mění americké priority. Z Tchaj-wanu dělá druhou Ukrajinu
před 3 hodinami
Macinka vystoupil v novém studiu u Moravce. Úvahy o odvolání Klempíře rázně odmítl
před 4 hodinami
Hejtman označil sudetské Němce za krajany. Nepožadujeme navrácení majetků, zaznělo na sjezdu
před 6 hodinami
S Íránem jsme dosáhli významného pokroku, zní z USA. Teherán nadšení mírní
před 7 hodinami
Putin odpálil raketu schopnou nést jadernou hlavici. NATO poslalo stíhačky do vzduchu
před 8 hodinami
Kyjev se v noci stal terčem rozsáhlého vzdušného útok
před 10 hodinami
Počasí bude nadále tropické, objeví se ale saharský prach
včera
OBRAZEM: Miss Czech Republic 2026 se stala Lucie Pisková
včera
Zelenskyj: Rusko chystá rozsáhlý útok na území Ukrajiny i na Kyjev, může použít raketu Orešnik
včera
Uzavřeme dohodu, nebo Írán totálně zničíme. Rozhodnu se do zítřka, prohlásil Trump
včera
Napínavý bratrský souboj. Česko-slovenské derby na MS v hokeji rozhodl svou bruslí kapitán Červenka
včera
Evropa se intenzivně chystá na situaci, kdy bude Trump pro NATO hrozbou
včera
Američané jsou na hraně nepostupu do čtvrtfinále. Dánové slaví první výhru na MS
včera
Trump stupňuje tlak vůči Kubě. Co tím sleduje a co je jeho cílem?
včera
Žádné podávání rukou ani pohřby, mrtvé odváželi v pytlích. Přeživší vzpomínají na dosud nejhorší epidemii eboly
včera
V Číně došlo k nejhoršímu důlnímu neštěstí za patnáct let. Po výbuchu více než 90 mrtvých
včera
Soud poslal vraha studentky v Pardubicích do vazby
včera
Pavel v rozhovoru pro zahraniční tisk vyzval NATO, aby Rusku ukázalo zuby a začalo konečně reagovat
včera
Brněnský pochod smrti provází komplikace. Vandal poničil památník, policie zasahuje proti odpůrcům
V Pohořelicích na Brněnsku se sešla zhruba tisícovka lidí, aby si připomněla tragické události spojené s poválečným nuceným odsunem německy hovořícího obyvatelstva z Brna. Účastníci se odtud vydali na třicetikilometrovou Pouť smíření, která se již od roku 2007 symbolicky chodí v opačném směru než původní pochod z května 1945. Tehdy bylo z domovů vyhnáno tisíce lidí, převážně žen, dětí a starců, přičemž zhruba 1 700 z nich strastiplnou cestu k rakouským hranicím nepřežilo. Zatímco část poutníků absolvuje celou trasu, k závěrečnému kilometru se v Brně připojí také předseda Senátu Miloš Vystrčil.
Zdroj: Libor Novák