Evropský kybernetický štít. Brusel představil strategii pro boj s hackery, často jsou z Ruska a Číny

Klíčové instituce a firmy v Evropské unii by v příštích letech měly důsledněji dbát na ochranu před kybernetickými útoky. Počítá s tím dnes zveřejněný plán Evropské komise, který mimo jiné zavádí možnost pokut až do výše dvou procent ročního obratu pro společnosti zanedbávající potenciální rizika.

Unijní exekutiva navrhla rovněž vytvoření sítě center kybernetické bezpečnosti po celém území evropského bloku. Chce také kritickou infrastrukturu lépe chránit před teroristy či přírodními pohromami.

Komise novými návrhy reaguje na množství hackerských útoků z posledních let, které zasáhly instituce či významné podniky v řadě evropských zemí. Jednou z napadených společností byla například Evropská agentura pro léčivé přípravky, která v současnosti rozhoduje o povolení vakcín proti covidu-19 pro evropský trh. Podle Bruselu útoky ukázaly zranitelnost klíčové evropské infrastruktury vůči akcím kybernetických útočníků, jejichž stopy mnohdy vedou do zahraničí, například do Ruska nebo Číny.

Komise dnes přichystala v rámci strategie nazvané Evropský kybernetický štít návrhy dvou směrnic, které by měly přispět k celounijnímu posílení ochrany kritické infrastruktury a odvětví před hackery. Týkat se budou mimo jiné energetiky, dopravy, bank, nemocnic, úřadů či datových a technologických center. Zahrnovat však budou velké a střední podniky i z dalších odvětví jako je výroba léčiv či pohonných hmot, poštovní služby nebo internetové sítě.

Today we are presenting a new EU Cybersecurity Strategy, updated to fit Europe’s Digital Decade, by:?Boosting security?Strengthening collective capabilities against cyberattacks?Working with partners around the worldFind out more: https://t.co/dxElTIpVKP#DigitalEU pic.twitter.com/6pT71USeyl

— European Commission ?? (@EU_Commission) December 16, 2020

Nové normy mimo jiné zavedou pro klíčové subjekty povinnost pravidelně předkládat úřadům hodnocení rizik a plán, jak jim předcházet. Úřady budou mít možnost postihovat případné neplnění povinností pokutami až do výše deseti milionů eur (260 milionů korun) či dvou procent ročního obratu firmy.

"V případě, že společnost dále nebude plnit své povinnosti v této kategorii, můžeme přistoupit až k dočasnému odnětí licence. To je krajní řešení," řekl dnes novinářům eurokomisař pro jednotný unijní trh Thierry Breton.

Některé společnosti daly v reakcích na dnešní návrhy najevo, že nová pravidla jako součást snahy o větší bezpečnost kyberprostoru vítají, EU by však podle nich měla zajistit, aby jim nepřinášela zbytečnou administrativní zátěž.

Strategie počítá rovněž s tím, že členské státy předloží své vlastní národní plány kybernetické ochrany kritické infrastruktury. V unijních zemích by také měla vzniknout střediska kybernetické ochrany propojená do sítě, která by byla schopna včas odhalit hrozící nebezpečí útoku. Komise chce rovněž ustavit novou jednotku specializovaných pracovníků, kteří by zajišťovali efektivnější spolupráci mezi úřady států a unijními orgány.

Návrhy nových pravidel budou od příštího roku projednávat zástupci členských států a Evropský parlament a schválení celého "štítu" může trvat až několik let.

Související

Více souvisejících

EU (Evropská unie) evropská komise Kybernetická bezpečnost Hackeři

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 44 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy