Francie chce shodu EU na korporátní dani do března, část zemí je skeptická

Státy Evropské unie by se mohly na nových pravidlech pro zdanění nadnárodních podniků dohodnout do března. Počítá s tím plán francouzského předsednictví, který na dnešním zasedání s kolegy z ostatních členských zemí představil francouzský ministr financí Bruno Le Maire.

Některé státy ale chtějí, aby EU s přijetím směrnice počkala na globální dohodu, díky níž budou firmy platit daně tam, kde skutečně vydělávají. Český ministr financí Zbyněk Stanjura podporuje rychlé schválení návrhu za podmínky, že neomezí daňovou flexibilitu jednotlivých zemí.

Unie usiluje o efektivnější a spravedlivější zdanění velkých společností v čele s internetovými giganty, jako je Google, Meta či Amazon, posledních pět let. Až loni v říjnu však cestu k němu otevřela dohoda více než stovky zemí světa v rámci Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Její první pilíř má zajistit, aby firmy platily daně ve všech zemích, kde podnikají, druhý pak minimální výši korporátního zdanění 15 procent.

Le Maire dnes vyzval členské země, aby připravily podmínky ke schválení směrnice o výši daně do března, aby mohla vstoupit v platnost začátkem příštího roku. "Je to velmi důležité pro naši důvěryhodnost," řekl francouzský ministr s odkazem na dlouhodobou snahu Evropy tento problém vyřešit.

OECD předpokládá, že státy díky dohodě získají jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů (zhruba 3,3 bilionu Kč) ročně. Dohoda by měla vést rovněž k přesunu daní v objemu více než 125 miliard dolarů do zemí, kde nadnárodní podniky vytvářejí zisky.

Diplomaté vidí za snahou Paříže o rychlé vyjednávání kromě samotného zdanění také dubnové prezidentské volby, před nimiž si chce prezident Emmanuel Macron připsat viditelné úspěchy při vedení sedmadvacítky. Některé státy, jako například Maďarsko, Polsko či Estonsko, ale nechtějí přistoupit na rychlé tempo schvalování směrnice.

"Globální minimální daňová pravidla mohou být zavedena jen tehdy, jestliže další země rovněž dodrží své politické závazky z prvního pilíře," prohlásil dnes maďarský ministr financí Mihály Varga v narážce na dohodu o danění podle místa výdělku. Kritici rychlého postupu se mimo jiné obávají, že by úmluvu OECD nemusely vzhledem k vnitropolitickým problémům potvrdit Spojené státy, jejichž přístup je v této věci klíčový.

Pokud by Francie nedotáhla jednání o směrnici do konce, naváže na ni v polovině roku české předsednictví. Podle Stanjury by však unie neměla zbytečně ztrácet čas čekáním na dohodu o lokálním zdanění a schválit směrnici co nejdříve.

"Čím méně bude v návrhu změn, tím je větší šance, že projde," řekl po jednání novinářům český ministr. Vystoupení ministrů však podle něj ukázala, že splnit plán Francie nebude jednoduché a Česká republika bude v případě nutnosti připravena moderovat diskusi sedmadvacítky, kdyby se protáhla až do druhé poloviny roku.

Související

Mario Draghi

Draghi navrhuje další sankce. Dle francouzského ministra povedou ke kolapsu

Italský premiér Mario Draghi podporuje další zpřísnění sankcí proti Rusku a navrhuje, aby se nové postihy zaměřily zejména na oligarchy a ruskou centrální banku. Premiér to dnes řekl v projevu k poslancům. Podle něj by měl vzniknout veřejný mezinárodní registr movitých Rusů s majetkem přesahujícím deset milionů eur (250 milionů Kč).
Michel Barnier

Brexit: Barnier vidí posun v jednání, spory ale trvají. Poraženými budou Britové, zní z Francie

Vyjednávání o budoucích vztazích mezi Evropskou unií a Británií se v posledních hodinách mírně pohnula směrem k dohodě, některé zásadní rozpory však stále nejsou vyřešeny. Diplomatům unijních zemí to podle informací ČTK dnes řekl hlavní vyjednávač EU Michel Barnier. Unie se podle něj bude do poslední chvíle snažit o dohodu, pouze její uzavření do konce tohoto týdne však zaručí její platnost od začátku ledna.

Více souvisejících

Bruno Le Maire EU (Evropská unie) Daně

Aktuálně se děje

před 14 minutami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Ukrajina sestřelila od začátku války téměř půl milionu ruských raket a dronů

Ruské síly během posledního týdne stupňovaly vzdušný tlak na ukrajinské území a vyslaly přibližně 1900 útočných bezpilotních prostředků, 1600 naváděných pum a 144 raket různých typů. Podle ukrajinských představitelů tyto rozsáhlé údery zasáhly celkem šestnáct oblastí. Masivní bombardování způsobilo škody na více než patnácti stovkách objektů, přičemž významnou část zasažených cílů tvořily obytné domy.

před 1 hodinou

Ebola, ilustrační fotografie

Nůžky se rozevírají. Kongo čelí masivnímu šíření eboly, Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy

Zatímco Demokratická republika Kongo čelí masivnímu šíření zákeřného viru ebola, sousední Uganda hlásí úspěšné zvládnutí nákazy. V některých oblastech si současná epidemie vyžádala již přes patnáct set obětí a tamní úřady přiznávají, že se situace vymyká kontrole. Naproti tomu ugandské zdravotnictví zaznamenalo pouze dvě desítky nakažených a po propuštění posledního pacienta z nemocnice země oznámila, že je nákaza pod kontrolou.

před 2 hodinami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům se opřel do Sáncheze. Pokud chcete proti Španělsku zakročit, podpoříme vás, vzkázal Evropě

Americká administrativa pod vedením prezidenta Donalda Trumpa podrobila ostré kritice španělskou vládu kvůli vyhrocené migrační krizí v severoafrické enklávě Ceuta. Do tohoto španělského území sousedícího s Marokem dorazily desítky tisíc migrantů, což šéf Bílého domu označil za katastrofu a doslova invazi. Zároveň situaci využil v domácím politickém boji, když varoval, že podobný scénář hrozí i Spojeným státům, pokud ve volbách neuspějí republikáni.

před 3 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump: Odvolal jsem úder proti Íránu. Měl být tak silný, že ho svět nezažil od konce druhé světové

Americký prezident Donald Trump oznámil, že odvolal chystaný masivní vojenský úder na Írán. K tomuto kroku přistoupil na základě žádosti samotného Teheránu a dalších blízkovýchodních států, které požadovaly prostor pro jednání. Šéf Bílého domu však zdůraznil, že zrušení operace je podmíněno tím, že se bezpečnostní dohodu podaří uzavřít bez jakýchkoliv odkladů.

před 5 hodinami

včera

včera

Teroristé Hamásu

Jak má probíhat odzbrojení Pásma Gazy? Bílý dům chce začít do měsíce, podle expertů jde o práci na rok

Bílý dům zveřejnil plán určený k demilitarizaci Pásma Gazy. Úspěch celého plánu však závisí na tom, zda Hamás a Izrael dokážou naplnit řadu zásadních závazků. Navržená dohoda počítá s tím, že se hnutí Hamás vzdá zbraní a ukončí svou vládu v Pásmu Gazy. Na druhé straně by Izrael musel ze zasaženého území kompletně stáhnout svoje vojenské jednotky.

včera

Světová zdravotnická organizace (WHO)

Coca-Cola, Mondelēz, Danone, Ferrero a další firmy bojkotují snahy o potlačení obezity, varuje WHO

Světová zdravotnická organizace upozornila na praktiky velkých výrobců průmyslově zpracovaných potravin. Podle jejího šéfa Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tyto korporace maří globální snahy o potlačení obezity tím, že se soudí se státy, které chtějí prosadit zdravější stravování. Reagoval tak na zjištění novinářského průzkumu, na kterém se podílel britský deník The Guardian.

včera

Bouřka, ilustrační foto

Počasí: Moravu zasáhly silné bouřky, mohou padat kroupy

Některé části České republiky zasáhly velmi silné bouřky spojené s prudkým větrem, krupobitím a přívalovými srážkami. Podle Českého hydrometeorologického ústavu se komplikace objevují zejména na Frýdecko-Místecku a v jižních okresech Jihomoravského kraje.

včera

FIFA, ilustrační fotografie.

Proti FIFA se bouří světové fotbalové organizace. Současný způsob řízení je neudržitelný, vzkazuje UEFA

Evropská fotbalová unie UEFA rázně vystoupila proti předsedovi Mezinárodní federace fotbalových asociací FIFA Giannimu Infantinovi. Stalo se tak poté, co šéf světového fotbalu pod tlakem ostré kritiky stál z stolu návrh na prodej podílů v Mistrovství světa a dalších klíčových turnajích soukromým investorům. Vedení UEFA ve svém oficiálním prohlášení zdůraznilo, že Infantino ztratil důvěru široké fotbalové veřejnosti a že jeho současný způsob řízení organizace je neudržitelný.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko mění strategii. Místo energetické infrastruktury si na Ukrajině vybírá nový typ cílů

Ruské ozbrojené síly v posledním období výrazně přesměrovaly své útoky bezpilotními prostředky i raketami na nový typ civilního cíle. Místo předchozího zaměření se primárně na energetickou síť se nyní terčem náletů stávají ukrajinské čerpací stanice. Podle oficiálních údajů ukrajinských úřadů bylo během června a července zasaženo více než dvě stě benzínek po celé zemi, což představuje průměrně tři napadená místa denně.

včera

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Jak překonali migranti opevněnou hranici? Proč zamířili zrovna do Ceuty? Otázky, na které se ptá celý svět

Španělské území Ceuta se v minulých dnech stalo dějištěm jedné z nejrozsáhlejších migračních krizí v historii. Odhaduje se, že se z marockého území pokusilo do této španělské enklávy proniknout na padesát tisíc lidí, což představuje více než dvě třetiny jejího běžného obyvatelstva. Dramatický průběh událostí na hranicích si vyžádal desítky lidských životů a vyvolal rozsáhlé humanitární i politické napětí.

včera

Pedro Sánchez

Španělsko odsoudilo reakci EU na příliv migrantů. Sánchez si stěžuje von der Leyenové na sobeckost a ignoraci

Španělsko ostrým způsobem odsoudilo reakci některých členských států Evropské unie na nedávný masivní příliv běženců do severoafrické enklávy Ceuta. Během krátké doby se do tohoto španělského území pokusilo z Maroka dostat zhruba šedesát tisíc lidí. Španělský premiér Pedro Sánchez označil postoje některých unijních partnerů za sobectví, které podle něj odporuje unijnímu právu a zbytečně polarizuje celou společnost.

včera

Obyvatelé Kyjeva se před invazí ruské armády schovali do krytů

Proč jsou útoky na Kyjev navzdory krytům tak ničivé? Na vině je hned několik faktorů

Ruské útoky na ukrajinskou metropoli nabírají na intenzitě i destruktivitě. Přestože situaci na frontové linii zásadně nemění, mají na kontě stále více obětí mezi civilním obyvatelstvem a devastují obytné domy. Statistiky Organizace spojených národů ukazují výrazný nárůst úmrtí, přičemž stávající tempo naznačuje, že letošní bilance překoná předchozí roky. Každá další tragédie v sídlištní zástavbě proto znovu otevírá otázku, proč obyvatelé v době poplachu nevyhledávají kryty a zda je systém civilní ochrany v třímilionovém městě vůbec funkční.

včera

Ilustrační foto

Není to jen válka. Klimatická krize je pro globální ekonomiku stále větší hrozbou

Klimatická krize a kolaps přírodních ekosystémů představují pro globální ekonomiku stále zásadnější hrozbu. Před tímto vývojem varuje člen výkonné rady Evropské centrální banky Frank Elderson, podle něhož je nutné výrazně intenzivněji sledovat finanční rizika spojená s úbytkem takzvaných ekosystémových služeb. Jedná se o přírodní procesy a zdroje, na nichž je lidská činnost i hospodářství přímo závislé.

včera

Uprchlíci, ilustrační fotografie

Nedostali jídlo ani bydlení. Většina migrantů se ze španělské enklávy vrátila zpět do Maroka

Španělské úřady čelí nevídané migrační krizi na severoafrickém pobřeží, kde do španělské enklávy Ceuta během pouhých dvou dnů pronikly desítky tisíc lidí. Od čtvrtka překročilo hranici odhadem padesát až šedesát tisíc migrantů, což vyvolalo chaos v celém regionu. Situace si vyžádala nejméně padesát sedm obětí na životech, přičemž většina z nich utonula při nebezpečném pokusu překonat hraniční zátaras po moři i po souši. Do pátečního večera se však většina příchozích začala sama vracet na marocké území, jelikož v malé enklávě nenašli stravu ani přístřeší.

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko zaútočilo na Kyjev balistickými raketami, nejméně devět mrtvých

Nejméně devět lidských životů a přes dvě desítky zraněných si vyžádala sobotní vlna ruských útoků balistickými raketami na ukrajinskou metropoli. Podle tamní státní služby pro mimořádné události zásahy způsobily rozsáhlé škody v několika čtvrtích Kyjeva, kde záchranáři museli vyprošťovat lidi z trosek částečně zničených obytných domů.

včera

31. července 2026 21:57

Knížakovi bude na pohřbu mluvit i bývalý prezident Klaus

Česko se příští týden rozloučí s někdejším šéfem Národní galerie a rektorem AVU Milanem Knížákem. Součástí obřadu budou smuteční řeči, které pronesou dvě významné osobnosti veřejného života. Knížák zemřel během uplynulého víkendu, bylo mu 86 let. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy