Francie kvůli Turecku přerušila účast v misi NATO u Libye

Francie přerušila svou účast v námořní misi NATO u libyjského pobřeží po dřívějším střetu s tureckými plavidly. Informovala o tom dnes agentura AP, která zároveň doplnila, že francouzské rozhodnutí přichází v době rostoucího napětí ohledně Libye v rámci Severoatlantické aliance.

Francouzské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že Paříž v úterý poslala alianci dopis, v němž informuje o "dočasném" přerušení účasti v misi Sea Guardian (Mořský strážce). Informaci sdělila Francie poté, co vyšetřovatelé podali svou zprávu k incidentu z 10. června.

Francie po dalších spojencích v NATO podle představitelů ministerstva chce, aby opět oficiálně podpořili zbrojní embargo vůči Libyi. Paříž Turecko opakovaně obvinila z porušení zbrojního embarga OSN vůči válkou zmítané zemi a také z toho, že maří šance na zajištění příměří v tomto severoafrickém státě. To ale Turecko odmítá.

Francie zároveň usiluje o zřízení krizového mechanismu, který by zabránil tomu, aby se opakoval incident mezi tureckými bitevními loděmi a francouzským námořním plavidlem ve Středozemním moři ze začátku června.

Francie tvrdí, že její fregatu Courbet třikrát "nasvítil" turecký námořní radar. Mělo se tak stát poté, co se francouzská loď sloužící v rámci mise NATO přiblížila k plavidlu, které plulo pod tanzanskou vlajkou a které podezírala z nedovoleného převážení zbraní. Podezřelou loď podle Paříže doprovázely tři turecké bitevní lodě. Po konfrontaci se francouzské plavidlo stáhlo.

Francie tvrdí, že podle pravidel NATO šlo o nepřátelské chování ze strany Turecka. Ankara však odmítá, že by Courbet obtěžovala. Turecký velvyslanec ve Francii İsmail Hakkı Musa před francouzským Senátem obhajoval kroky Turecka v Libyi s tím, že jejich smyslem je obnovit stabilitu. Diplomat uvedl, že NATO dokončilo vyšetřování a že jeho závěry jsou nejednoznačné. NATO potvrdilo, že podalo zprávu z vyšetřování, ale uvedlo, že závěry podléhají utajení, píše AP.

Za "velmi vážný" označila incident německá kancléřka Angela Merkelová. "Měli bychom dělat vše pro to, aby se takové incidenty mezi spojenci v NATO neopakovaly," uvedla dnes na tiskové konferenci v německém parlamentu. V pondělí se Merkelová setkala s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, turecký ministr zahraničí by ji měl navštívit v Berlíně ve čtvrtek.

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian dnes oznámil, že se šéfové diplomacií členských států EU setkají 13. července, aby jednali o Turecku. Ministři by podle něj mohli diskutovat o zavedení sankcí proti Turecku.

V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí. O vládu tam kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě, který má podporu východolibyjské armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara, neuznává vládu premiéra Fáize Sarrádže v Tripolisu, za níž stojí OSN. Oba kabinety mají vlastní parlament.

Turecko, které v libyjském konfliktu stojí na straně vlády uznané OSN, získalo silnější postavení v Libyi tím, že pomohlo odrazit tažení Haftarovy LNA na Tripolis. Haftara naopak podporují Spojené arabské emiráty, Egypt a Rusko. Paříž čelí obvinění z toho, že politicky podporuje polního maršála, kterému v minulosti poskytla vojenskou pomoc na boj proti islamistickým milicím. Francie nicméně odmítá, že by Haftara podporovala, připomíná agentura Reuters.

Související

Více souvisejících

Armáda Francie Turecká armáda NATO Libye Angela Merkelová

Aktuálně se děje

před 35 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 2 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 3 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 4 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 5 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 9 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 10 hodinami

před 12 hodinami

včera

Max Verstappen deklasoval konkurenci v těžkých brazilských podmínkách

Náročné deštivé podmínky v São Paulu vytvořily dramatickou závodní podívanou. Max Verstappen zvítězil po fantastické jízdě z 17. pozice, když využil příležitostí, které mu počasí nabídlo. O další překvapení se postaral tým Alpine, který obsadil druhé a třetí místo.

Zdroj: Adam Skála

Další zprávy