Francie přerušila svou účast v námořní misi NATO u libyjského pobřeží po dřívějším střetu s tureckými plavidly. Informovala o tom dnes agentura AP, která zároveň doplnila, že francouzské rozhodnutí přichází v době rostoucího napětí ohledně Libye v rámci Severoatlantické aliance.
Francouzské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že Paříž v úterý poslala alianci dopis, v němž informuje o "dočasném" přerušení účasti v misi Sea Guardian (Mořský strážce). Informaci sdělila Francie poté, co vyšetřovatelé podali svou zprávu k incidentu z 10. června.
Francie po dalších spojencích v NATO podle představitelů ministerstva chce, aby opět oficiálně podpořili zbrojní embargo vůči Libyi. Paříž Turecko opakovaně obvinila z porušení zbrojního embarga OSN vůči válkou zmítané zemi a také z toho, že maří šance na zajištění příměří v tomto severoafrickém státě. To ale Turecko odmítá.
Francie zároveň usiluje o zřízení krizového mechanismu, který by zabránil tomu, aby se opakoval incident mezi tureckými bitevními loděmi a francouzským námořním plavidlem ve Středozemním moři ze začátku června.
Francie tvrdí, že její fregatu Courbet třikrát "nasvítil" turecký námořní radar. Mělo se tak stát poté, co se francouzská loď sloužící v rámci mise NATO přiblížila k plavidlu, které plulo pod tanzanskou vlajkou a které podezírala z nedovoleného převážení zbraní. Podezřelou loď podle Paříže doprovázely tři turecké bitevní lodě. Po konfrontaci se francouzské plavidlo stáhlo.
Francie tvrdí, že podle pravidel NATO šlo o nepřátelské chování ze strany Turecka. Ankara však odmítá, že by Courbet obtěžovala. Turecký velvyslanec ve Francii İsmail Hakkı Musa před francouzským Senátem obhajoval kroky Turecka v Libyi s tím, že jejich smyslem je obnovit stabilitu. Diplomat uvedl, že NATO dokončilo vyšetřování a že jeho závěry jsou nejednoznačné. NATO potvrdilo, že podalo zprávu z vyšetřování, ale uvedlo, že závěry podléhají utajení, píše AP.
Za "velmi vážný" označila incident německá kancléřka Angela Merkelová. "Měli bychom dělat vše pro to, aby se takové incidenty mezi spojenci v NATO neopakovaly," uvedla dnes na tiskové konferenci v německém parlamentu. V pondělí se Merkelová setkala s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, turecký ministr zahraničí by ji měl navštívit v Berlíně ve čtvrtek.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian dnes oznámil, že se šéfové diplomacií členských států EU setkají 13. července, aby jednali o Turecku. Ministři by podle něj mohli diskutovat o zavedení sankcí proti Turecku.
V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí. O vládu tam kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě, který má podporu východolibyjské armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara, neuznává vládu premiéra Fáize Sarrádže v Tripolisu, za níž stojí OSN. Oba kabinety mají vlastní parlament.
Turecko, které v libyjském konfliktu stojí na straně vlády uznané OSN, získalo silnější postavení v Libyi tím, že pomohlo odrazit tažení Haftarovy LNA na Tripolis. Haftara naopak podporují Spojené arabské emiráty, Egypt a Rusko. Paříž čelí obvinění z toho, že politicky podporuje polního maršála, kterému v minulosti poskytla vojenskou pomoc na boj proti islamistickým milicím. Francie nicméně odmítá, že by Haftara podporovala, připomíná agentura Reuters.
Související
My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?
Francouzský jaderný deštník u expertů narazil. Sloužit má jako pojistka, pokud selže jednotné evropské odstrašení
Armáda Francie , Turecká armáda , NATO , Libye , Angela Merkelová
Aktuálně se děje
před 34 minutami
Dva miliony dolarů za plavbu? Írán údajně zpoplatnil průjezd Hormuzským průlivem
před 1 hodinou
Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky
před 2 hodinami
„Budeme bojovat až do úplného vítězství.“ Írán odmítá jakoukoliv dohodu s USA
před 3 hodinami
Pákistán chce zprostředkovat rozhovory USA s Íránem. Hlavním vyjednavačem má být Vance
před 4 hodinami
Jeho díla chrání vlády i ničí skartovačky. Legendární umělec Banksy byl po 25 letech odmaskován
před 4 hodinami
Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu
před 6 hodinami
Další podezření na únik informací: AfD může předávat citlivé dokumenty o Ukrajině Kremlu
před 7 hodinami
„Normální součást diplomatické praxe.“ Maďarsko je překvapeno, že s Lavrovem nekomunikují i další ministři
před 7 hodinami
Jednáme s Íránem, jsme na prahu dohody, prohlásil Trump. Lži a manipulace s ropnými trhy, reaguje Teherán
před 8 hodinami
Trump nutně potřebuje válku s Íránem ukončit. Nemá ale jak
před 10 hodinami
Počasí se o víkendu ochladí, místy bude pršet
včera
Szijjártó měl Lavrovovi podávat hlášení o obsahu jednání EU. Magyar obvinil vládu z vlastizrady
včera
Mohou íránské rakety doletět až do Londýna, Prahy nebo Paříže? Teherán světu skutečný dostřel tajil
včera
Trump: USA a Írán jednají o mírovém plánu, Modžtaba Chameneí je možná mrtvý
včera
Eskalace zrychluje, únikových cest ubývá. Možnosti ukončení války v Íránu se dramaticky zužují
včera
Kubánská armáda je připravena na případnou americkou agresi, vzkazuje Trumpovi Havana
včera
Ceny ropy začaly po Trumpově oznámení prudce klesat
včera
WP: Ruští agenti chtěli uskutečnit falešný pokus o atentát na Orbána, aby vyhrál volby
včera
Okamura chce zrušit „podraz na občany i firmy“. Koalice předloží návrh na zrušení části poplatků za ČT a Rozhlas
včera
Írán má v ruce mocnou zbraň. Útokem na odsolovací stanice může rozvrátit celý Blízký východ
Hrozba Íránu, že v případě amerického útoku na svou energetickou síť přistoupí k „nevratné destrukci“ vodohospodářské infrastruktury v Perském zálivu, vyvolává v regionu zděšení. Pro pouštní státy, jako jsou Saúdská Arábie, Spojené arabské emiráty, Katar, Bahrajn, Kuvajt a Omán, představují odsolovací zařízení kritickou civilní i ekonomickou tepnu. Bez nich by život v těchto moderních metropolích postavených uprostřed vyprahlé pustiny nebyl možný.
Zdroj: Libor Novák