Francie přerušila svou účast v námořní misi NATO u libyjského pobřeží po dřívějším střetu s tureckými plavidly. Informovala o tom dnes agentura AP, která zároveň doplnila, že francouzské rozhodnutí přichází v době rostoucího napětí ohledně Libye v rámci Severoatlantické aliance.
Francouzské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že Paříž v úterý poslala alianci dopis, v němž informuje o "dočasném" přerušení účasti v misi Sea Guardian (Mořský strážce). Informaci sdělila Francie poté, co vyšetřovatelé podali svou zprávu k incidentu z 10. června.
Francie po dalších spojencích v NATO podle představitelů ministerstva chce, aby opět oficiálně podpořili zbrojní embargo vůči Libyi. Paříž Turecko opakovaně obvinila z porušení zbrojního embarga OSN vůči válkou zmítané zemi a také z toho, že maří šance na zajištění příměří v tomto severoafrickém státě. To ale Turecko odmítá.
Francie zároveň usiluje o zřízení krizového mechanismu, který by zabránil tomu, aby se opakoval incident mezi tureckými bitevními loděmi a francouzským námořním plavidlem ve Středozemním moři ze začátku června.
Francie tvrdí, že její fregatu Courbet třikrát "nasvítil" turecký námořní radar. Mělo se tak stát poté, co se francouzská loď sloužící v rámci mise NATO přiblížila k plavidlu, které plulo pod tanzanskou vlajkou a které podezírala z nedovoleného převážení zbraní. Podezřelou loď podle Paříže doprovázely tři turecké bitevní lodě. Po konfrontaci se francouzské plavidlo stáhlo.
Francie tvrdí, že podle pravidel NATO šlo o nepřátelské chování ze strany Turecka. Ankara však odmítá, že by Courbet obtěžovala. Turecký velvyslanec ve Francii İsmail Hakkı Musa před francouzským Senátem obhajoval kroky Turecka v Libyi s tím, že jejich smyslem je obnovit stabilitu. Diplomat uvedl, že NATO dokončilo vyšetřování a že jeho závěry jsou nejednoznačné. NATO potvrdilo, že podalo zprávu z vyšetřování, ale uvedlo, že závěry podléhají utajení, píše AP.
Za "velmi vážný" označila incident německá kancléřka Angela Merkelová. "Měli bychom dělat vše pro to, aby se takové incidenty mezi spojenci v NATO neopakovaly," uvedla dnes na tiskové konferenci v německém parlamentu. V pondělí se Merkelová setkala s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, turecký ministr zahraničí by ji měl navštívit v Berlíně ve čtvrtek.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian dnes oznámil, že se šéfové diplomacií členských států EU setkají 13. července, aby jednali o Turecku. Ministři by podle něj mohli diskutovat o zavedení sankcí proti Turecku.
V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí. O vládu tam kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě, který má podporu východolibyjské armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara, neuznává vládu premiéra Fáize Sarrádže v Tripolisu, za níž stojí OSN. Oba kabinety mají vlastní parlament.
Turecko, které v libyjském konfliktu stojí na straně vlády uznané OSN, získalo silnější postavení v Libyi tím, že pomohlo odrazit tažení Haftarovy LNA na Tripolis. Haftara naopak podporují Spojené arabské emiráty, Egypt a Rusko. Paříž čelí obvinění z toho, že politicky podporuje polního maršála, kterému v minulosti poskytla vojenskou pomoc na boj proti islamistickým milicím. Francie nicméně odmítá, že by Haftara podporovala, připomíná agentura Reuters.
Související

Evropa a vojenská cvičení. Proč nezvládáme to, co Britové dělají už staletí?

Evropa se zabývá tím, co Rusko odmítá. Kdo bude zajišťovat případný mír na Ukrajině?
Armáda Francie , Turecká armáda , NATO , Libye , Angela Merkelová
Aktuálně se děje
včera

Ruská obvinění z „operací pod falešnou vlajkou“ sílí: Příprava na hybridní válku proti NATO?
včera

Trumpova vláda nabírá na drastičnosti. Žádá uvěznění starosty Chicaga, Američané jsou proti nasazení gardy
včera

Změna ve složení Sněmovny: Nově zvolená poslankyně odstoupila
včera

Experti: Evropa není připravena na hrozbu ruských dronů
včera

Z rozpočtu ani koruna Ukrajině, oznámil Babiš. Vyhlásil rozpočtovou paralýzu, Česko prý nemá peníze
včera

Okamura připravil SPD o ministerstvo vnitra
včera

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za molekulární architekturu. Otevírá cestu k řešení ekologických problémů
včera

Česko rozhodně není rusofobní zemí, píše po volbách ruský tisk. "Opomíjí" přitom zásadní skutečnosti
včera

Česko na hraně: Pokud Babiš otevře dveře polofašistům, vydáme se cestou k rozkladu demokracie
včera

Jak odvrátit politickou krizi? Lecornu se na poslední chvíli snaží uchránit Francii od předčasných voleb
včera

V Pásmu Gazy už se nežije, ale bojuje o přežití. Lidé už ztratili naději
včera

SPD dopravu a zemědělství, Motoristé zahraničí a kulturu. Začíná se rýsovat podoba nové vlády
včera

Znepokojivý přístup Evropy: Ví, že Rusko je problém a nic s tím nedokáže udělat
včera

Trump povolal do Chicaga Národní gardu
včera

S Fialou skončí i Stanjura. Kdo povede ODS a co bude se Spolu?
včera

Počasí bude během víkendu typicky podzimní
7. října 2025 21:33

Vypište volby, nebo rezignujte. Tlak na Macrona roste
7. října 2025 20:19

Politico: Ruská flotila znečišťující evropská moře navzdory sankcím je ukázka neschopnosti EU
7. října 2025 19:18

Šéf ODS Petr Fiala skončí. Už nebude kandidovat na předsedu strany
7. října 2025 18:47
Severokorejští hackeři dotují Pchjongjang. Krádeže kryptoměn tvoří nemalou část HDP KLDR
Severokorejští hackeři letos zaznamenali rekordní rok, když ukradli více než 2 miliardy USD v kryptoměnách. Podle odhadů OSN tvoří tyto krádeže nyní kolem 13 % hrubého domácího produktu (HDP) Severní Koreje. Vyplývá to ze zjištění analytiků, kteří zároveň varují před změnou cílení útoků.
Zdroj: Libor Novák