Francie přerušila svou účast v námořní misi NATO u libyjského pobřeží po dřívějším střetu s tureckými plavidly. Informovala o tom dnes agentura AP, která zároveň doplnila, že francouzské rozhodnutí přichází v době rostoucího napětí ohledně Libye v rámci Severoatlantické aliance.
Francouzské ministerstvo obrany dnes uvedlo, že Paříž v úterý poslala alianci dopis, v němž informuje o "dočasném" přerušení účasti v misi Sea Guardian (Mořský strážce). Informaci sdělila Francie poté, co vyšetřovatelé podali svou zprávu k incidentu z 10. června.
Francie po dalších spojencích v NATO podle představitelů ministerstva chce, aby opět oficiálně podpořili zbrojní embargo vůči Libyi. Paříž Turecko opakovaně obvinila z porušení zbrojního embarga OSN vůči válkou zmítané zemi a také z toho, že maří šance na zajištění příměří v tomto severoafrickém státě. To ale Turecko odmítá.
Francie zároveň usiluje o zřízení krizového mechanismu, který by zabránil tomu, aby se opakoval incident mezi tureckými bitevními loděmi a francouzským námořním plavidlem ve Středozemním moři ze začátku června.
Francie tvrdí, že její fregatu Courbet třikrát "nasvítil" turecký námořní radar. Mělo se tak stát poté, co se francouzská loď sloužící v rámci mise NATO přiblížila k plavidlu, které plulo pod tanzanskou vlajkou a které podezírala z nedovoleného převážení zbraní. Podezřelou loď podle Paříže doprovázely tři turecké bitevní lodě. Po konfrontaci se francouzské plavidlo stáhlo.
Francie tvrdí, že podle pravidel NATO šlo o nepřátelské chování ze strany Turecka. Ankara však odmítá, že by Courbet obtěžovala. Turecký velvyslanec ve Francii İsmail Hakkı Musa před francouzským Senátem obhajoval kroky Turecka v Libyi s tím, že jejich smyslem je obnovit stabilitu. Diplomat uvedl, že NATO dokončilo vyšetřování a že jeho závěry jsou nejednoznačné. NATO potvrdilo, že podalo zprávu z vyšetřování, ale uvedlo, že závěry podléhají utajení, píše AP.
Za "velmi vážný" označila incident německá kancléřka Angela Merkelová. "Měli bychom dělat vše pro to, aby se takové incidenty mezi spojenci v NATO neopakovaly," uvedla dnes na tiskové konferenci v německém parlamentu. V pondělí se Merkelová setkala s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, turecký ministr zahraničí by ji měl navštívit v Berlíně ve čtvrtek.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian dnes oznámil, že se šéfové diplomacií členských států EU setkají 13. července, aby jednali o Turecku. Ministři by podle něj mohli diskutovat o zavedení sankcí proti Turecku.
V Libyi panuje chaos od roku 2011, kdy byl s pomocí Západu svržen tehdejší diktátor Muammar Kaddáfí. O vládu tam kromě mnoha ozbrojených skupin usilují dva kabinety. Ten na východě, který má podporu východolibyjské armády (LNA) polního maršála Chalífy Haftara, neuznává vládu premiéra Fáize Sarrádže v Tripolisu, za níž stojí OSN. Oba kabinety mají vlastní parlament.
Turecko, které v libyjském konfliktu stojí na straně vlády uznané OSN, získalo silnější postavení v Libyi tím, že pomohlo odrazit tažení Haftarovy LNA na Tripolis. Haftara naopak podporují Spojené arabské emiráty, Egypt a Rusko. Paříž čelí obvinění z toho, že politicky podporuje polního maršála, kterému v minulosti poskytla vojenskou pomoc na boj proti islamistickým milicím. Francie nicméně odmítá, že by Haftara podporovala, připomíná agentura Reuters.
Související
Britské a francouzské letectvo zaútočilo na pozice Islámského státu
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
Armáda Francie , Turecká armáda , NATO , Libye , Angela Merkelová
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Trump nastínil nejhorší možný scénář pro Írán
před 1 hodinou
Izraelská armáda vyslala jednotky na území Libanonu
před 1 hodinou
Macinka si za zády Pavla listoval v Rudém právu. Někdo mi to dal, vysvětlil
Aktualizováno před 2 hodinami
Policie zasahuje na ministerstvu životního prostředí
před 2 hodinami
Válka v Íránu se začíná propisovat do cen ropy a plynu. Zdražit mohou i potraviny
před 3 hodinami
Neziskovky nahrazují roli státu v péči o zranitelné, připomněl Pavel poslancům
před 3 hodinami
Macinka by měl vážit slova. Češi mají problém se dostat domů a neváhají kritizovat
před 3 hodinami
Válka se brzy přelije i do Evropy, důsledky pocítí každý člověk na Zemi, varuje Írán
před 4 hodinami
Petr Pavel dorazil do Sněmovny. Řešit se má Írán i kontrola hospodaření České televize a rozhlasu
před 5 hodinami
Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé
před 6 hodinami
Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář
před 7 hodinami
Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou
před 7 hodinami
Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu
před 8 hodinami
Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé
před 9 hodinami
Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?
před 10 hodinami
Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump
před 11 hodinami
Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat
včera
Pohřešovanou ženu našli mrtvou. Policie obvinila muže z vraždy
včera
Babiš oznámil Čechům změny v plánu repatriačních letů z Blízkého východu
včera
Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump
Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout.
Zdroj: Lucie Podzimková