Po celé Francii se protestovalo proti návrhu zákona o bezpečnosti, došlo na střety s policií

V sedmdesáti francouzských městech dnes desetitisíce občanů protestovaly proti návrhu kontroverzního zákona o globální bezpečnosti. Na jeho základě by hrozilo vězení lidem, kteří by zveřejnili fotografie policistů s úmyslem ublížit jim. Podle kritiků by však nařízení narušilo svobodu tisku a právo občanů na informace, píší francouzská média.

Dnešních demonstrací po celé zemi se podle ministerstva vnitra zúčastnilo 133.000 lidí, z toho 46.000 v Paříži. Před týdnem to bylo 22.000. Během dnešního protestu v Paříži se část demonstrantů střetla s pořádkovými silami.

Policisté použili slzný plyn proti pařížské demonstraci poté, co maskovaní demonstranti na policejní kordony házeli petardy a kameny a začali stavět barikády, uvedla agentura Reuters s tím, že většina demonstrantů si počínala pokojně. 

Během potyček nicméně vzplála dvě auta a stavební vybavení. Podle francouzských médií byly potyčky dílem části demonstrantů, označované jako "černý blok" aktivistů antifašistického hnutí. Pařížská prefektura podle serveru BFMTV ohlásila zadržení 46 osob.

Při demonstracích podle ministerstva vnitra utrpělo zranění 37 strážců zákona, z toho 23 v Paříži; o zraněných v řadách demonstrantů nejsou informace. "Znovu odsuzuji nepřijatelné násilí proti pořádkovým silám," napsal na twitteru ministr vnitra Gérald Darmanin. Násilí krajní levice proti strážcům zákona odsoudili podle agentury AFP politici pravice i krajní pravice.

#Rennes #SecuriteGlobale Les forces de l’ordre sortent à nouveau le canon à eau pour disperser les derniers manifestants place de la République pic.twitter.com/Kz1sgM5eSX

— Ouest-France 35 (@ouestfrance35) November 28, 2020

Pochod v Paříži začal ve 14:00, shromáždění se přitom konala již v dopoledních hodinách v Rennes, v Lille nebo v Montpellier, kde se podle prefektury sešlo 3800 osob, zatímco pořadatelé tvrdí, že se dostavilo 5000 lidí. Asi 6000 lidí dorazilo podle policejní prefektury na demonstraci v Bordeaux, kde demonstranti skandovali hesla jako "Vaše zbraně, naše kamery", "Nechte nás natáčet, nechte nás dýchat" či "Vítejte na planetě mlčení". Dva raněné policisty a několik zraněných demonstrantů si podle BFMTV vyžádaly potyčky v Lyonu, kde podle místní prefektury demonstrovalo 7500 lidí.

On est quelques https://t.co/fCwlSEe1ND pour dire #StopLoiSecuriteGlobale à la #MarcheDesLibertes ! pic.twitter.com/e6Noaj3PBc

— Clémence Guetté (@Clemence_Guette) November 28, 2020

Účastníci pochodu v Paříži sdíleli na twitteru videa přímo z ulic hlavního města.

Svůj nesouhlas s připravenou normou přišel mezi protestující vyjádřit tajemník Socialistické strany Olivier Faure. Ministr vnitra "Gérald Darmanin jen přilévá olej do ohně; to on, postavil Francouze proti sobě," řekl Faure v rozhovoru se stanicí BFMTV. Ministr Darmanin ani prezident Emmanuel Macron se k protestům zatím nevyjádřili.

Francouzská vláda tvrdí, že zákonem, za jehož porušení by hrozilo vězení až jeden rok a pokuta 45.000 eur (1,2 milionu Kč), zamýšlí chránit příslušníky policejních sborů, kteří obzvlášť v on-line prostředí čelí výhrůžkám. Odpůrci se ale obávají, že opatření by mohlo postihnout novináře a další osoby, které policisty natáčejí nebo fotografují při práci.

Reakce veřejnosti se vystupňovaly po dvou incidentech z tohoto týdne. V pondělí policie vyklidila tábor migrantů v centru Paříže, přičemž některá francouzská média označila postup policistů na místě za brutální. Ve čtvrtek večer se na veřejnost dostaly záběry, jak tři policisté fyzicky napadli a častovali rasistickými urážkami hudebního producenta černé pleti, zatímco v oficiálním záznamu policisté střet popsali velmi odlišně. V obou případech sehrály obrazové záznamy velkou úlohu. Útok policistů prezident Emmanuel Macron označil za ostudu pro Francii.

Macronův předchůdce François Hollande vyzval k vyškrtnutí sporného článku ze zákona. "Pokud text zraňuje svědomí a rozděluje společnost, pokud hrozí vyprovokováním násilí, musí být stažen," uvedl exprezident na twitteru a zdůraznil, že policie musí postupovat podle zákonů a nepřijatelné chování musí být co nejpřísněji potrestáno.

Související

Více souvisejících

demonstrace ve Francii Francie Policie Francie Gerald Darmanin

Aktuálně se děje

včera

Elon Musk

Umělá inteligence sítě X chválila Hitlera. Musk přiznal problémy

Elon Musk se snaží vysvětlit, jak je možné, že jeho umělá inteligence Grok, vyvinutá pod hlavičkou firmy xAI, generovala odpovědi, ve kterých vyzdvihovala nacistického vůdce Adolfa Hitlera. Incident vyvolal celosvětovou kritiku a řadu oficiálních reakcí – od lidskoprávních organizací přes evropské státy až po turecký soud.

včera

Robert Golob

Slovinsko balancuje na ostří nože: Premiér Golob návrhem referenda o členství v NATO vyrazil dech

Slovinský premiér Robert Golob rozvířil politickou scénu návrhem, který způsobil poprask nejen mezi jeho odpůrci, ale i mezi vlastními spojenci. Poté, co parlament v Lublani schválil návrh levicové strany Levica na uspořádání poradního referenda o navýšení obranných výdajů na 3 % HDP do roku 2030, reagoval Golob nečekaným protiúderem – chce nechat občany hlasovat o samotném členství země v Severoatlantické alianci.

včera

Rotterdam je s 610 000 obyvateli druhé největší nizozemské město. Jedná se také o největší evropský přístav, město moderní architektury a zároveň město velkého historického významu.

Poprask v Nizozemsku: Každý jeden občan má v krvi chemikálie

Každý člověk v Nizozemsku má v krvi „věčné chemikálie“, jak ukazuje první národní studie na toto téma. Studie zveřejněná ve čtvrtek uvádí, že přítomnost per- a polyfluoralkylových látek (známých jako PFAS či „věčné chemikálie“) v hladinách překračujících bezpečnostní limity automaticky neznamená vznik onemocnění.

včera

Tchaj-Wan

Tchaj-wan usiluje o omezení hospodářských vazeb na Čínu, úplné přerušení je však nereálné. Případná válka způsobí globální problémy s mikročipy

Tchaj-wan zvažuje omezení ekonomických vazeb na Čínu, která je pro něj zároveň klíčovým trhem i geopolitickou hrozbou. Nová vláda prezidenta Lai Čching-teho vyzvala technologické firmy, aby se orientovaly na demokratické státy a omezily obchod s Huawei a SMIC. Podle expertů však úplné zpřetrhání vztahů není reálné. Embargo by mohlo ochromit globální dodávky čipů, poškodit tchajwanské firmy i zpomalit čínský technologický rozvoj.

včera

včera

Marco Rubio Prohlédněte si galerii

Starmer a Macron vyzvali k tvrdším sankcím na Rusko, Rubio jednal s Lavrovem

Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron při společném vystoupení v Londýně apelovali na spojence, aby zesílili tlak na Moskvu. Oba státníci volají po nových sankcích, které by mohly přimět Kreml k příměří na Ukrajině. Starmer označil evropské plány na nasazení mírových sil za „dostatečně vyspělé“, Macron je dokonce popsal jako „připravené k okamžitému nasazení“, jakmile se dosáhne dohody o příměří. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační fotografie.

Napětí na hranici Německa a Polska. Volný pohyb je minulostí, přinejmenším dočasně

Obyvatelé Polska a Německa čelí nové realitě, která ostře kontrastuje s dekádami otevřených hranic a volného pohybu. Hraniční kontroly, které byly v minulosti vnímány jako přežitek, se vracejí na scénu. Polská vláda pod vedením premiéra Donalda Tuska obnovila kontroly na celkem 52 hraničních přechodech s Německem a na dalších 13 směrem k Litvě. 

včera

Donald Trump oznámil reciproční cla. (2.4.2025)

Politický darebák a lichvář. Trump z mezinárodního obchodu odstraňuje respekt, obětí budou i jeho voliči

Šéf Bílého domu Donald Trump přetváří mezinárodní obchod k obrazu svému. Dělá z něj nástroj mocenského nátlaku, nikoli spolupráce. Namísto partnerství prosazuje transakční logiku a vydírání, a to i vůči nejbližším spojencům USA. Tento přístup ohrožuje stabilitu globálního řádu, oslabuje důvěru v americké vedení a může mít dlouhodobé dopady na pozici Spojených států i světovou ekonomiku.

včera

včera

Donald Trump

Trump zahájil obchodní válku s Brazílií. Nejspíš hraje o osud Bolsonara

Obchodní vztahy mezi Spojenými státy a Brazílií vstoupily do období vážné krize. Bez předchozího varování a mimo rámec standardních diplomatických konzultací oznámil americký prezident Donald Trump zavedení 50% cel na brazilský export, a to s účinností od začátku srpna. Informaci sdělil osobním dopisem prezidentovi Luizovi Ináciovi Lulovi da Silvovi.

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump splnil slib poté, co ho rozzuřil Putin. Na Ukrajinu opět proudí americké dodávky

Spojené státy po rozhodnutí prezidenta Donalda Trumpa znovu začaly plnohodnotně dodávat zbraně na Ukrajinu, ačkoli proti tomu Pentagon začátkem měsíce zasáhl kvůli obavám z nedostatku zásob. Tuto informaci ve čtvrtek potvrdila kancelář ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump už začátkem tohoto týdne uvedl, že dodávky obnoví – a slib splnil. 

včera

Michal Koudelka

Rusové se pokoušeli o další sabotáže v Česku. BIS je zastavila

Bezpečnostní informační služba (BIS) loni zabránila několika pokusům ruských zpravodajských služeb o sabotážní akce v Česku. Uvedl to její šéf Michal Koudelka v souvislosti s vydáním výroční zprávy k činnosti služby za rok 2024. Rusko se společně s Čínou snaží škodit i v kyberprostoru. 

včera

Marco Rubio

Rubio míří na klíčové jednání s Lavrovem. Trump stupňuje tlak na Putina i spojence v Asii

Americký ministr zahraničí Marco Rubio se má ve čtvrtek v malajsijském Kuala Lumpuru setkat se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem, a to jen několik dní po eskalaci rétoriky ze strany prezidenta Donalda Trumpa vůči Moskvě. K setkání dojde na okraj zasedání Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN), v době, kdy Washington hledá nový rámec jak pro jednání o Ukrajině, tak pro přetváření ekonomických vztahů s asijskými státy.

včera

včera

Rubl, ilustrační fotografie.

Budoucnost ekonomických vztahů Moskvy se Západem. Ekonom si jeden scénář neumí představit

Tři roky po začátku ruské invaze zůstávají vztahy mezi Evropou a Moskvou zmrazené. Západ sází na sankce, ale řada firem v Rusku nadále působí a obchodní výměna pokračuje často přes třetí země. Ekonom Libor Žídek pro EuroZprávy.cz upozornil, že návrat k normálu je nepravděpodobný, a že některé firmy už tak obcházejí sankce. Evropa tak stojí před otázkou, jaký model vztahů s Ruskem je do budoucna vůbec možný.

včera

včera

včera

Von der Leyenová čelí hlasování o nedůvěře. Nejspíš ho ustojí, ale za vysokou cenu

Evropská komise pod vedením Ursuly von der Leyenové bude ve čtvrtek čelit hlasování Evropského parlamentu o vyslovení nedůvěry. Tlak na šéfku výkonného orgánu Evropské unie se stupňuje, přičemž politická opozice proti ní roste napříč celým ideologickým spektrem – jak na úrovni Evropského parlamentu, tak i v rámci národních vlád, které se v posledních měsících posunuly znatelně doprava.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy