Historik: Klesá počet Němců, které lze označit za východní či západní

"Ve východním Německu už žije nová generace lidí, kteří se narodili po (sjednocení)," řekl Řezník. "Neřekl bych, že je na nějaké obecné rovině problém identifikace Němců z východních zemí s Německem jako jednotným. Je to dáno také tím, že společnost na východě Německa už je částečně promíchaná, dneska na první pohled není jasné, zda tam člověk žije v první či druhé generaci a zda se tam lidé přistěhovali ze západu," uvedl.

Do dneška ale vidí přetrvávají rozdíly v příjmech, životní úrovni či v infrastruktuře, i když se nerovnosti výrazně zmenšily. Roli podle něj hraje i určitá frustrace části střední generace, která je důsledkem strukturálního odpadnutí některých regionů. "Ti lidé mají málo možností a málo motivace se z těch obcí dostat a hromadí se v nich pocit ztráty," řekl.

Za někdejší problémy sjednocování země považuje i vyčleňování východoněmecké zkušenosti, protože lidé s východoněmeckou výchovou se často dostávali do situace, kdy docházelo k napětí mezi jejich biografickou pamětí na jedné straně a politikou a kulturou dějin na straně druhé. Jizvy zanechala i převaha západu na východě. "Možná bych to přirovnal k pocitům v postkoloniální společnosti, která je ovládaná tím, že je vlastně strukturálně slabá," uvedl k dění po sjednocení země.

Za posledních třicet let se ale mnohé změnilo, slabé regiony jsou i na západě, například v Porúří. Změnilo se i vnímání vlastní identity, k čemuž přispělo stěhování Němců na západ i východ. "Generační rozdíly jsou, ale v Německu jsou lidé, o kterých už se nedá říct, zda jsou východní či západní, nebo se s tím nijak zvlášť neidentifikují. Jejich podíl je vysoký a čím dál vyšší," uvedl.

Řezník, který před odchodem do Varšavy dlouhé roky působil na univerzitě v Saské Kamenici (Chemnitz), si známky pokroku ve sjednocování Němců povšiml i z vlastní zkušenosti. "Co jsem už dlouho neslyšel a co ještě před 15 lety bylo oblíbeným žánrem, to byly vtipy o východních Němcích. To se prakticky vytratilo, protože to si vyprávěla generace, která prodělala roky 1989 a 1990 a také to, co se dělo potom," vysvětlil.

Narušit sjednocování Němců jako jednoho národa by ale mohly narušit negativní stereotypy a zjednodušující výklady dění na východě. "Třeba takové ty povrchní komentáře, že silná pozice radikální pravice na východě je daná nějakou politickou nezralostí východních Němců nebo jejich přirozeným tíhnutím k autoritářství, tento proces můžou zabrzdit," řekl.

K vyrovnávání rozdílů na východě Německa podle Řezníka přispívají i Češi s Poláky. "Dneska je to úplně jiná klientela, úplně jiná skupina se vzestupem životní úrovně a reálných příjmů," uvedl s tím, že do Německa jezdí nejen za nákupy a turistikou, ale také za kulturou.

Obzvláště viditelný je význam přeshraničního styku na německo-polské hranici. "V některých oblastech se jedná o naprostou periferii i v rámci východních (německých) zemí, protože Sasko je pořád ještě relativně silné, ale třeba v Pomořanech nebo Meklenbursku, tak tam je situace jiná," uvedl.

"Dochází tam k zajímavým jevům," řekl. Za příklad označil rozšiřování štětínské aglomerace z Polska do Německa. "Poláci, kteří jsou polští občané a pracují v Polsku ve Štětíně, si kupují byty nebo domy na německé straně, protože to je levnější než ve Štětíně. Stěhují se tedy do německých pohraničních obcí, ale tam představují společenskou elitu, tam patří do té vyšší příjmové skupiny," uvedl. Dodal, že v regionálním kontextu je tedy dnešní situace na pomezí opačná, než tomu bylo ještě před 20 lety.