Komentář: Přinese úspěch maďarské opozice změnu tamějšího politického systému?

KOMENTÁŘ - Nedělní regionální volby v Maďarsku překvapivě ovládly strany vládní opozice – a to i v hlavním městě Budapešti. Jedná se tak o největší vítězství opozice za posledních deset let, kandidát vládnoucí strany Fidesz, současný primátor Budapešti – István Tarlós, byl poražen lídrem liberálně zelené strany Dialog za Maďarsko – Gergelym Karásconym. Opozice však zvítězila i v dalších větších městech. Najednou jakoby idea orbánovského Maďarska oslabila, alespoň částečně.

Dnešní den, 14. říjen se podle slov liberálního Karásconyho zapíše do dějin jako počátek „nové éry pro Maďarsko.“ Země teď podle něj bude moci znovu nabýt svoji svobodu. Nový starosta hlavního města se nyní podle všeho bude snažit urovnat vztahy mezi Budapeští a vládou, a to tak, že se je bude snažit postavit na „úplně nový základ.“

Je důležité mít i nadále na paměti, že neúspěchem v regionálních volbách vládnoucí strana Fidesz nikterak neztrácí, pokud ano, tak jen v minimálním měřítku. Stále má totiž svoji většinu, a tak bude i nadále ovlivňovat a usměrňovat veškerá vnitropolitická rozhodnutí v zemi. Bude však záležet na vztahu, jaký mezi jednotlivými regiony a vládou po volbách vznikne.

Spojenec Viktora Orbána – nyní již odcházející starosta Budapešti István Tarlós, získal od občanů hlavního města okolo 44 procent hlasů. Jeho protivník Karáscony, který byl společným kandidátem hlavních maďarských opozičních stran, oproti tomu obdržel podporu více než 50 procent voličů. A tento výsledek jej vynesl do primátorského křesla. Svůj úspěch považuje nový starosta Budapešti za úspěch všech zdejších obyvatel. Budapešť podle něj nyní bude zelené a svobodné město, které bude přivedeno „zpět“ do Evropy.

Zpravodajský server Politico uvedl, že poražený Tarlós po sečtení většiny odevzdaných hlasů osobně Karásconymu zatelefonoval a poblahopřál mu k vítězství. Svoji porážku tak ve věku 71 let s pokorou uznal. Zároveň poděkoval všem občanům města, kteří mu svůj hlas odevzdali.

Co však bylo hlavním úspěchem porážky vládního kandidáta? Odpověď je poměrně prostá – skutečným klíčem k vítězství proti straně Viktora Orbána bylo sjednocení široké škály opozičních stran – přes liberály, zelené, socialisty i konzervativce, odložení jejich odlišností a neshod a shodnutí se na jednom společném kandidátovy, který by mohl mít, při takto široké podpoře, šanci proti kandidátovi vládnoucí strany Fidesz uspět. A tento společný cíl se opravdu naplnil.

Vzhledem ke skutečnosti, že Fidesz nebude nyní ovládat hlavní město, je poměrně lákavé uvažovat nad tím, zda by tamější politika „iliberální demokracie“, kterou vládní strana provádí, mohla dostat jiný směr a ráz. Podle některých by mohla být alespoň částečně oslabena. Opoziční kandidáti se totiž ujali vítězství i v dalších větších městech. Mohla by tato situace opravdu vést k nové éře maďarské politiky či alespoň k uvolňování její dosavadní neliberální rétoriky?

Jistá je jedna věc, a to že včerejší regionální volby jasně ukázaly, jak jsou maďarští občané znechuceni vládní politikou Orbána. Nyní požadují změnu a jejich hlas je stále silněji slyšet. Klíčovým momentem, který by mohl o dalším směřováním země opravdu rozhodnout, jsou parlamentní volby naplánované na rok 2022. Do té doby mají opoziční strany čas se ještě více zkonsolidovat, zmobilizovat maďarské voliče a vládnoucí většinu Fideszu sebrat. 

Související

Tamás Sulyok

Sulyok se postavil Magyarovi. Maďarský prezident ultimátum nesplní, odstoupit nehodlá

Maďarský prezident Tamás Sulyok, který bývá spojován se zbytky padlého režimu bývalého premiéra Viktora Orbána, hodlá čelit snahám nové vlády o své odvolání. Nový předseda vlády Péter Magyar, který v dubnových volbách drtivě zvítězil, již ve svém vítězném projevu avizoval, že Sulyoka i další funkcionáře dosazené v Orbánově éře zbaví funkcí kvůli tomu, že dřívějšímu systému pomáhali budovat státní korupci a klientelismus.
Péter Magyar

Maďarsko přestane blokovat vstup Ukrajiny do EU

Maďarsko signalizovalo, že upustí od svého dlouhodobého odporu vůči snaze Ukrajiny o vstup do Evropské unie. Tento krok by mohl umožnit, aby Ukrajina společně s Moldavskem zahájily formální přístupová jednání již v nadcházejících dnech. 

Více souvisejících

Maďarsko fidesz Viktor Orbán volby Budapešť Strana zelených

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Jedna výhra, tři drtivé porážky. Soud rozhodoval v Trumpových kauzách

Americký nejvyšší soud vydal zásadní rozhodnutí týkající se pravomocí hlavy státu, které přineslo Donaldu Trumpovi jeden velký úspěch, ale také tři porážky. Soudci zrušili téměř sto let starý precedens z éry prezidenta Franklina Delana Roosevelta a přiznali prezidentovi širokou pravomoc odvolávat komisaře nezávislých regulačních orgánů. Podle většinového názoru předsedy soudu Johna Robertse jsou podřízení vykonávající prezidentskou moc odpovědní přímo prezidentovi, a ten se pak odpovídá lidu.

před 4 hodinami

včera

střela Flamingo

Ukrajinské Flamingo slaví úspěch. Tři z pěti střel zasáhly v Rusku svůj cíl

Ukrajinská těžká střela s plochou dráhou letu FP-5 Flamingo, kterou vyvinula kyjevská společnost Fire Point, zaznamenala v noci z 26. na 27. června svůj dosud nejúspěšnější bojový křest. Podle oficiálních ukrajinských zdrojů i nezávislých analytiků zasáhly tři z pěti vypuštěných střel vojensko-průmyslový komplex Titan-Barrikady ve Volgogradu v Ruské federaci, což je zhruba 500 až 900 kilometrů od předpokládaných míst startu. 

včera

Ilustrační foto

Co způsobilo extrémní počasí v Evropě? Na vině je hned několik faktorů

Evropu v současné době sužuje historická vlna veder, která přepisuje teplotní rekordy na celém kontinentu. Francie zažila své vůbec nejteplejší dny v historii, kdy v západních oblastech rtuť teploměru vystoupala na 39 až 43 stupňů Celsia, a zaznamenala také nejteplejší noc s průměrem 21,6 stupně Celsia. Celostátní průměrná teplota 29,9 stupně Celsia představuje nejvyšší hodnotu od začátku měření v roce 1947, přičemž 147 francouzských měst dosáhlo svých historických červnových maxim. Velká Británie zaznamenala nejteplejší červnový den od začátku měření s teplotou 36,1 stupně Celsia a červnové rekordy padly také v Česku, ve Španělsku, Německu, Rakousku, Nizozemsku a Švýcarsku.

Aktualizováno včera

včera

Petr Macinka

Bylo to nešťastné, řekl Babiš k vystoupení ve Strážnici. Macinka se překvapivě omluvil

Ministr zahraničí Petr Macinka se po jednání vlády omluvil za své víkendové vystoupení na folklorním festivalu ve Strážnici. Uvedl, že na akci nejel nikoho provokovat, a vyjádřil lítost nad tím, že na celou situaci doplácí samotné město Strážnice. K incidentu se vyjádřil také premiér a předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který Macinkovo vystoupení označil za ne úplně šťastné.

včera

Andrej Babiš

Pavel by měl zvážit přehodnocení své cesty do Turecka, vyzval Babiš

V čele české delegace na nadcházejícím červencovém summitu NATO v turecké Ankaře stane premiér Andrej Babiš (ANO), nikoliv prezident Petr Pavel. Předseda vlády oznámil, že ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) již v pátek oficiálně zapsal prezidenta i jeho doprovod na seznam účastníků. 

včera

včera

Německá policie, ilustrační foto

Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých

V dolnosaském městě Stade došlo v pondělí kolem poledne ke tragické střelbě, která si vyžádala pět lidských životů. K incidentu došlo v hanzovním městě, které má bezmála padesát tisíc obyvatel. Na místo okamžitě vyrazilo velké množství policistů a záchranářů. 

včera

Dovoz a vývoz zboží

Konec levných zásilek z Číny. EU zavádí bič na Temu a Shein

Evropská komise se rozhodla zakročit proti masivnímu přílivu levného zboží z Číny a schválila zavedení celního poplatku ve výši 3 eur na malé zásilky. Opatření, které začne platit již od této středy, ruší dosavadní osvobození od cla pro balíčky s hodnotou do 150 eur. 

včera

Ilustrační foto

Vlna veder končí, za pár dní ale může dorazit další. A mnohem horší, varují meteorologové

Evropu se po první vlně extrémních veder chystá zasáhnout druhá, podstatně rozsáhlejší a vytrvalejší horká vzdušná masa, takzvaná teplotní kupole. Zatímco první vlna na konci června byla sice velmi agresivní, ale relativně krátká, nová meteorologická data a dlouhodobé modely globálních předpovědních center ECMWF a GFS naznačují pro začátek července mnohem horší scénář. Nad západní Evropou se totiž podle těchto výstupů formuje atmosférická blokáda typu Omega, která by mohla vysoký tlak nad kontinentem doslova uzamknout. Tento systém pak bude fungovat jako obří tepelné víko a uvězní horký vzduch nad evropským územím po dobu nejméně šesti až devíti dnů.

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Francie čelí po vlně veder další krizi. Márnice jsou přeplněné

Pařížské márnice čelí kritickému nedostatku kapacit poté, co Francii v uplynulém týdnu zasáhla ničivá vlna veder. Podle předběžných odhadů národního úřadu pro veřejné zdraví Public Health France vzrostla úmrtnost v zemi během pouhých tří nejteplejších dnů o více než 1 000 případů, přičemž experti toto číslo označují za velmi střízlivý odhad, který po zpracování všech úmrtních listů ještě výrazně stoupne.

včera

včera

Vladimír Putin

Putin kvůli "katastrofálnímu nedostatku lidských zdrojů" odmítl ukrajinský návrh na omezení úderů

Ruský prezident Vladimir Putin odmítl údajný ukrajinský návrh na vzájemné omezení úderů dlouhého dosahu, který měl sloužit jako krok k deeskalaci konfliktu trvajícího již pátým rokem. V rozhovoru pro ruskou státní televizi Putin prohlásil, že Moskva bude i nadále pokračovat ve své ofenzivě s cílem plně ovládnout čtyři ukrajinské regiony. Iniciativu Kyjeva označil za pouhý pokus o zmírnění tlaku na ukrajinské jednotky podél 1 250 kilometrů dlouhé frontové linie. Ruský vůdce zdůraznil, že záchrana kyjevského režimu rozhodně není součástí ruských plánů.

včera

Hormuzský průliv

USA a Írán se stáhnou z Hormuzského průlivu. Nechtějí situaci eskalovat

Spojené státy a Írán se po vzájemné výměně střeleckých úderů v oblasti Hormuzského průlivu pro tuto chvíli stáhnou a nebudou situaci dále vojensky vyhrocovat. Podle vyjádření představitelů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zůstávají technické rozhovory s Teheránem i nadále na dobré cestě.

včera

včera

WHO: Současná vlna veder si v Evropě vyžádala přes 1300 mrtvých

Evropou se prohnala bezprecedentní vlna veder, která si podle šéfa Světové zdravotnické organizace (WHO) Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse vyžádala od jednadvacátého června již více než 1 300 nadbytečných úmrtí. Extrémní teploty doprovázené takzvaným efektem tepelné kopule se o víkendu přesouvaly dále na východ kontinentu a na mnoha místech přepisovaly historické tabulky.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy