Index rovnosti žen a mužů: EU má stále značné rezervy, Česko si pohoršilo

Pokud bude vyrovnávání společenské pozice mužů a žen pokračovat současným tempem, dočkají se evropské ženy plné rovnoprávnosti za 60 let.

Vyplývá to ze zprávy Evropského institutu pro genderovou rovnost (EIGE), který představil každoroční index rovnosti žen a mužů. Země Evropské unie se podle něj od loňska mírně zlepšily, stále však dosahují v průměru pouze zhruba dvou třetin ze sta možných bodů. Česko si v pořadí 28 zemí proti loňsku pohoršilo o dvě příčky na 23. místo.

Index hodnotí šest oblastí života: práci, peníze, zdraví, vzdělávání, podíl na moci a trávení času. Letošní data se vztahují k roku 2018, a proto žebříček zahrnuje i Británii, která společenství opustila v lednu.

➡️The EU's score in #EIGEIndex 2020 is 67.9 out of 100. This shows that the EU is improving by just half a point each year. pic.twitter.com/b3LpMe9eNs

— EIGE - #EIGEIndex 2020 release! (@eurogender) October 29, 2020

EU si v celkovém hodnocení od loňska polepšila o půl bodu na 67,9 bodů ze sta, stále však má podle EIGE značné rezervy.

"Koronavirová pandemie vážně ohrožuje pokroky v genderové rovnosti, což si nemůžeme dovolit," prohlásila dnes ředitelka unijního institutu Carlien Scheeleová s tím, že během pandemie se ženy mnohem častěji než muži věnují neplaceným pracím v domácnostech.

Nejlépe si v indexu dlouhodobě vedou skandinávské a západoevropské země, což letošní žebříček potvrdil. Na čele je Švédsko, které získalo 83,8 bodu, následují Dánsko, Francie, Finsko a Nizozemsko, jejichž skóre výrazně přesahuje 70 bodů.

Na opačném konci figurují za Českem již jen Polsko, Slovensko, Rumunsko, Maďarsko a poslední Řecko.

Český výsledek se od loňska zlepšil podobně jako ten celounijní o půl bodu na 56,2. Za posledních 13 let se české skóre zvýšilo celkem o 2,6 bodu. Nejmenší je podle indexu rovnoprávnost českých žen a mužů v podílu na moci, kde nedosahuje ani 30 procent. Naopak nejvíce se ČR blíží genderové vyváženosti ve zdravotní péči, kde dosáhla přes 86 bodů.

Nejvíce k celkovému zlepšování celounijního indexu přispívá zvyšující se zastoupení žen na vůdčích pozicích v politice, ekonomice či výzkumu. Od roku 2010 tvořil pokrok v oblasti podílu na moci dvě třetiny celkového zlepšení indexu. EU však má stále největší rezervy právě v této oblasti, kde je podle EIGE jen těsně nad polovinou hodnoty odpovídající plné rovnosti.

Za zásadní problém označil institut přetrvávající koncentraci žen v určitých typech studijních oborů a poté i profesích. Některé země se sice snaží posilovat zastoupení žen ve vědě, technických profesích či informatice, podle EIGE se to však nedaří. Stejně neúspěšné jsou snahy dostat více mužů do zdravotní péče či na nižší stupně škol.

"Naše současnost i budoucnost je stále digitálnější, proto musíme zajistit, aby se ženy a dívky spravedlivě podílely na práci v tomto sektoru," uvedla k dnešní zprávě eurokomisařka pro rovné příležitosti Helena Dalliová. Evropská komise letos zveřejnila plán, podle něhož by unijní země v příštích pěti letech měly omezit nejen nerovnost žen na pracovním trhu a ve výši platů, ale i další typy diskriminace na základě pohlaví.

Související

Nejvyšší kontrolní úřad

NKÚ: Peníze určené na tzv. genderové audity stát nevyužil účelně

Dotace ze státního rozpočtu a Evropské unie, které v letech 2014 až 2021 směřovaly na snížení rozdílů mezi ženami a muži na trhu práce, svému účelu příliš neposloužily. Oznámil to dnes Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ), který prověřoval peníze vynaložené na takzvané genderové audity. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) podle něj nesledovalo skutečný přínos dotací. 
Ilustrační fotografie. Komentář

Kdyby ženy a muži brali stejně, pomohlo by to nejen české ekonomice

Překonání rozdílu ve mzdách mezi muži a ženami by zvýšilo globální hrubý domácí produkt (HDP) zhruba o sedm procent, konstatuje zpráva vydaná ČTK, která cituje závěry studie společnosti Moody's Analytics. Aby bylo jasno, o čem je řeč: Existoval-li by nulový rozdíl mezi příjmy žen a mužů na stejných pozicích v zaměstnání, pak by mohl být světový HDP prý až o sedm bilionů dolarů (v přepočtu na koruny zhruba 155 bilionů) vyšší. Moody's Analytics ale upozorňuje, že při aktuálním tempu vyrovnávání rozdílů mezi ženami a muži potrvá minimálně 132 let, než se čísla srovnají. A i když svět dobře ví, v čem je zakopaný pes, nedaří se tyhle příkopy stále zasypat. 

Více souvisejících

genderová rovnost ,  EU (Evropská unie) ,  Muži ,  ženy ,  Česká republika

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Světová zdravotnická organizace (WHO)

WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně

Světová zdravotnická organizace upozornila, že nemá kompletní informace o úmrtí osmadvacetileté pracovnice výzkumného ústavu v sibiřském Irkutsku, u níž existuje podezření na nákazu moru. Generální ředitel organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus vyzval moskevské úřady k plné transparentnosti a včasnému sdílení dat, bez nichž není možné vyhodnotit případná zdravotní rizika pro veřejnost. Ruské orgány spojitost se smrtelnou infekcí odmítají a tvrdí, že mladá žena podlehla zápalu plic neznámého původu.

před 1 hodinou

krimi

V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci

Ve věznici v texaském Huntsville byl ve středu večer popraven šestašedesátiletý Jamaal Howard, který byl odsouzen k trestu smrti za vraždu prodavačky při loupežném přepadení v roce 2000. Jedná se o první vykonanou popravu ve Spojených státech od neúspěšného pokusu o smrtící injekci v Tennessee z minulého týdne. Howard byl prohlášen za mrtvého v 20:03 místního času po podání smrtelné dávky pentobarbitalu.

před 2 hodinami

Maduro, Nicolas

Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů

Americká federální prokuratura v New Yorku se chystá vznést nová obvinění proti bývalému venezuelskému prezidentovi Nicolási Madurovi a jeho manželce Cilii Floresové. Rozšíření obžaloby se týká údajného týrání a mučení více než desítky amerických občanů, kteří byli v minulých letech protiprávně zadržováni ve venezuelských věznicích jako političtí rukojmí.

před 3 hodinami

Prezident Trump

Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města

Americký prezident Donald Trump se na středečním předvolebním mítinku v texaském San Antoniu pokusil mírnit své dřívější kontroverzní výroky ohledně možného íránského útoku na americká města. Zatímco začátkem týdne na shromáždění v Nebrasce prohlásil, že by Írán v případě získání jaderné zbraně mohl zničit města jako Los Angeles nebo San Diego, tentokrát zdůraznil, že Spojené státy své obyvatele i města za všech okolností ochrání.

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce

Navzdory tomu, že události posledních dní naznačují spíše další eskalaci konfliktu, se prý válka na Ukrajině po čtyřech a půl letech bojů chýlí ke konci. Tvrdí to americký prezident Donald Trump, jehož administrativa se snaží dosáhnout míru mezi Moskvou a Kyjevem. 

včera

včera

Vyhlašování laureátů Nobelovy ceny za chemii

Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života

Nobelovu cenu za chemii získali francouzský vědec Henri B. Kagan a japonský výzkumník Kenzó Soai. Švédská královská akademie věd je ocenila za vyřešení dlouholeté záhady spojené s takzvanou asymetrií života. Vědci popsali způsob, jakým v přírodě vzniká pouze jedna ze dvou možných zrcadlových forem molekul, což má zásadní význam pro vývoj nových léčiv.

včera

Friedrich Merz (CDU)

Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství

Světoví lídři i veřejnost v řadě světových metropolí si v středu připomněli třetí výročí tragických teroristických útoků hnutí Hamás na Izrael ze 7. října 2023. Zatímco hlavy států a představitelé mezinárodních organizací vyjadřovali solidaritu s oběťmi a závazek bojovat proti antisemitismu, v Londýně či Berlíně se konala vzpomínková shromáždění a pietní akce. Výroční vzpomínky doprovázely také bezpečnostní obavy a politické napětí před nadcházejícími izraelskými parlamentními volbami.

včera

včera

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení

Světová zdravotnická organizace požádala ruské úřady o podrobnější informace v souvislosti s novými zprávami o druhém případu těžkého zápalu plic spojeném s protimorovým ústavem v sibiřském Irkutsku. Žádost přichází v návaznosti na úmrtí osmadvacetileté zaměstnankyně tamní laboratoře, ke kterému došlo na začátku týdne. Mezinárodní zdravotnická komunita vyjadřuje znepokojení nad nedostatkem transparentních dat ze strany Moskvy, neboť v souvislosti s případem panují obavy z možného výskytu plicního moru.

včera

včera

Francie, Paříž, ilustrační foto

Ke studentům se přidali rodiče i odbory. Demonstrace ve Francii jsou varováním pro Evropu, odhalily hluboké problémy

Francie čelí rozsáhlé vlně studentských protestů a blokád škol, které vyvrcholily v průběhu prvních říjnových dnů a přerostly v celonárodní projev nespokojenosti. Tisíce středoškoláků a vysokoškoláků v Paříži i v dalších francouzských městech vyšly do ulic na protest proti přeplněným třídám, chybějícím učitelům a chátrající infrastruktuře školních budov.

včera

Jared Kushner, zeť Donalda Trumpa

Trumpův muž má problém. Média si posvítila na Kushnera, kongres požaduje vysvětlení

Přední demokratický zákonodárce Robert Garcia požaduje podrobné informace o finančních investicích Jareda Kushnera na Blízkém východě. Jeho krok navazuje na vyšetřování stanice CNN, podle něhož je Kushnerova soukromá investiční společnost Affinity Partners největším akcionářem v izraelské firmě podporující podniky zapojené do vojenských kampaní. Garcia, který působí jako služebně nejstarší demokrat ve výboru pro dohled Sněmovny reprezentantů, zaslal Kushnerově společnosti oficiální dopis se žádostí o doložení obchodních transakcí.

včera

Opravdu šlo o plicní mor? USA dochází s ruským mlčením trpělivost

Americká administrativa stupňuje tlak na Ruskou federaci a požaduje oficiální vysvětlení tragického incidentu ve výzkumném ústavu v sibiřském Irkutsku. V tamním zařízení zaměřeném na výzkum moru a dalších nebezpečných nákaz zemřel osmadvacetiletý laborant, přičemž Moskva o okolnostech jeho úmrtí odmítá podrobněji informovat. Spojené státy z toho důvodu zaslaly ruské vládě oficiální diplomatickou nótu a snaží se prověřit, zda událost nepředstavuje širší bezpečnostní či zdravotní hrozbu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy