Instituce Evropské unie se chystají na debatu o tom, jak po letních prázdninách promítnout zkušenosti z pandemie covidu-19 do běžného provozu. Evropská komise i Evropský parlament plánují přejít k částečnému fungování na dálku, které by mohlo přinést snížení nákladů i ekologické zátěže. Komise se navíc hodlá zbavit části svých budov, kterých má v současnosti v Bruselu na dvě desítky.
Europoslanci hlasují na dálku od loňského března, kdy zrušili klasická plenární zasedání ve Štrasburku, kam se část z nich vrátila od června. Zákonodárci sice vesměs zdůrazňují výhody osobních jednání, která často mívají lepší výsledky než videokonference, řada poslanců ovšem chce ponechat přinejmenším některé úkony ve virtuálním prostoru.
"Pod tlakem pandemie se nám podařilo parlament vcelku úspěšně digitalizovat. Činí nás to efektivnějšími, umožňuje nám to více se soustředit na práci na legislativě a zároveň být i v častějším kontaktu s občany doma v našich zemích," sdělil ČTK pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, jenž patří k politikům podporujícím částečně distanční práci zákonodárců.
Předseda parlamentu David Sassoli sestavil několik pracovních skupin, jež mají za úkol navrhnout, která jednání by europoslanci mohli absolvovat na dálku a na kterých budou muset být osobně. O jejich podnětech se bude parlament bavit po prázdninách. Omezit přítomnost v kancelářích a tím i nákladné cestování mezi dvěma parlamentními sídly v Bruselu a Štrasburku by částečně měli i zaměstnanci EP.
Podobně je na tom Evropská komise. Podle interního dokumentu citovaného bruselským webem Politico by měli její zaměstnanci nově nejméně jeden a nejvýše tři dny v týdnu pracovat z domova. Zdroje oslovené webem přitom tvrdí, že zatímco vedoucí pracovníci usilují o co největší přítomnost zaměstnanců v práci kvůli jejich kontrole, řadoví úředníci chtějí přesunout do virtuálního prostoru co nejvíce činností.
"Vyjednávání o tom, čemu budeme říkat nový normál, bude velmi napjaté," citovalo Politico šéfa jedné z odborových organizací zaměstnanců unijních institucí Cristiana Sebastianiho. Část generálních ředitelství rozvětveného úřadu s více než 30.000 zaměstnanců hodlá podle něj navrátit provoz komise do předkrizového stavu, zatímco některé špičky včetně komisaře pro rozpočet Johannese Hahna chce zaměstnancům více věřit a zaměřit se na výsledky spíše než na jejich přítomnost v práci.
S omezováním osobní účasti zaměstnanců souvisí i plán, o němž komise informovala na jaře. Unijní exekutiva se chystá do konce tohoto desetiletí prodat polovinu ze svých 50 budov v Bruselu, snížit své kancelářské plochy o více než čtvrtinu na 580.000 metrů čtverečních a ušetřit stovky milionů eur.
Změny se patrně nevyhnou ani Radě Evropské unie, což je orgán reprezentující členské státy. Diplomaté opakují, že videokonference, které se staly hlavním prostředkem jednání ministrů za poslední rok a čtvrt, nejsou plnohodnotnou náhradou osobních jednání. "Nic nenahradí ten osobní kontakt, protože mnohdy to není jenom o tom, co se řeší u stolu, ale spousta těch věcí se dojedná v kuloárech," řekla ČTK česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá.
Generální sekretariát rady sice podle ní usiluje o to, aby se věci vrátily do starých kolejí, tuto variantu však zkušená diplomatka nepovažuje za zcela reálnou. I proto před českým předsednictvím EU, které začne v polovině příštího roku, chystá vedení rady zabezpečený systém videokonferencí, díky němuž by mohla zasedání ministrů fungovat v bezpečnějším režimu než dosud.
Související
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
EU (Evropská unie) , Home Office (práce z domova)
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Řecko odmítá tlak EU a NATO: Ukrajině nedáme ani Patrioty, ani S-300
před 48 minutami
Izraelská invaze do Rafahu se blíží. Město opouští statisíce lidí
před 1 hodinou
Putin vyrazí poprvé od znovuzvolení na zahraniční cestu. Tentokrát si nevybral Bělorusko ani Turecko
před 1 hodinou
Školačky v Kutné Hoře rozrušila hodina s psycholožkou. Zasahovala záchranka
před 1 hodinou
Ukrajina stáhla z bojiště americké Abramsy
před 4 hodinami
Teplé počasí se vrací. O víkendu teploty výrazně porostou
včera
RECENZE: Rivalové rozehrávají drama milostného trojúhelníku na tenisovém kurtu
včera
Odvolací soud zrušil odsuzující verdikt nad Weinsteinem
včera
Dvojí kvalita potravin? Nestlé čelí vážnému obvinění, má nadržovat bohatším zemím
včera
Bělorusko obvinilo Litvu z dronového útoku. Nesmysl, reaguje Vilnius
včera
Tragická střelba na pražské FF UK zasáhla 9000 lidí. O krizovou pomoc se staraly stovky lidí
včera
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
včera
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
včera
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
včera
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
včera
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
včera
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
včera
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
včera
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
včera
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
Asie byla v roce 2023 regionem s největším počtem katastrof způsobených klimatickými a povětrnostními jevy na světě, uvedla Světová meteorologická organizace (WMO) s tím, že hlavní příčinou úmrtí a majetkových škod byly záplavy.
Zdroj: Libor Novák