Instituce EU chtějí i po pandemii zčásti zůstat u práce na dálku

Europoslanci hlasují na dálku od loňského března, kdy zrušili klasická plenární zasedání ve Štrasburku, kam se část z nich vrátila od června. Zákonodárci sice vesměs zdůrazňují výhody osobních jednání, která často mívají lepší výsledky než videokonference, řada poslanců ovšem chce ponechat přinejmenším některé úkony ve virtuálním prostoru.

"Pod tlakem pandemie se nám podařilo parlament vcelku úspěšně digitalizovat. Činí nás to efektivnějšími, umožňuje nám to více se soustředit na práci na legislativě a zároveň být i v častějším kontaktu s občany doma v našich zemích," sdělil ČTK pirátský europoslanec Mikuláš Peksa, jenž patří k politikům podporujícím částečně distanční práci zákonodárců.

Předseda parlamentu David Sassoli sestavil několik pracovních skupin, jež mají za úkol navrhnout, která jednání by europoslanci mohli absolvovat na dálku a na kterých budou muset být osobně. O jejich podnětech se bude parlament bavit po prázdninách. Omezit přítomnost v kancelářích a tím i nákladné cestování mezi dvěma parlamentními sídly v Bruselu a Štrasburku by částečně měli i zaměstnanci EP.

Podobně je na tom Evropská komise. Podle interního dokumentu citovaného bruselským webem Politico by měli její zaměstnanci nově nejméně jeden a nejvýše tři dny v týdnu pracovat z domova. Zdroje oslovené webem přitom tvrdí, že zatímco vedoucí pracovníci usilují o co největší přítomnost zaměstnanců v práci kvůli jejich kontrole, řadoví úředníci chtějí přesunout do virtuálního prostoru co nejvíce činností.

"Vyjednávání o tom, čemu budeme říkat nový normál, bude velmi napjaté," citovalo Politico šéfa jedné z odborových organizací zaměstnanců unijních institucí Cristiana Sebastianiho. Část generálních ředitelství rozvětveného úřadu s více než 30.000 zaměstnanců hodlá podle něj navrátit provoz komise do předkrizového stavu, zatímco některé špičky včetně komisaře pro rozpočet Johannese Hahna chce zaměstnancům více věřit a zaměřit se na výsledky spíše než na jejich přítomnost v práci.

S omezováním osobní účasti zaměstnanců souvisí i plán, o němž komise informovala na jaře. Unijní exekutiva se chystá do konce tohoto desetiletí prodat polovinu ze svých 50 budov v Bruselu, snížit své kancelářské plochy o více než čtvrtinu na 580.000 metrů čtverečních a ušetřit stovky milionů eur.

Změny se patrně nevyhnou ani Radě Evropské unie, což je orgán reprezentující členské státy. Diplomaté opakují, že videokonference, které se staly hlavním prostředkem jednání ministrů za poslední rok a čtvrt, nejsou plnohodnotnou náhradou osobních jednání. "Nic nenahradí ten osobní kontakt, protože mnohdy to není jenom o tom, co se řeší u stolu, ale spousta těch věcí se dojedná v kuloárech," řekla ČTK česká velvyslankyně při EU Edita Hrdá.

Generální sekretariát rady sice podle ní usiluje o to, aby se věci vrátily do starých kolejí, tuto variantu však zkušená diplomatka nepovažuje za zcela reálnou. I proto před českým předsednictvím EU, které začne v polovině příštího roku, chystá vedení rady zabezpečený systém videokonferencí, díky němuž by mohla zasedání ministrů fungovat v bezpečnějším režimu než dosud.