Italská vláda nechce, aby velké výletní lodě kotvily v Benátkách

Italská vláda schválila ve středu výnos, díky kterému by v budoucnu velké výletní lodě měly kotvit mimo Benátskou lagunu. V březnu se ministři shodli na tom, že obřím plavidlům nebude umožněno kotvit přímo v Benátkách. V minulosti ale podobné zákazy zrušily soudy, připomněla stanice BBC. Proti turistickým lodím již mnoho let protestují místní obyvatelé.

Podle březnové dohody ministrů kultury, dopravy, cestovního ruchu a průmyslu by velké výletní lodě měly kotvit nedaleko Benátek, v průmyslovém přístavu Porto Marghera. Tím by se tyto kolosy s výtlakem několika desítek tisíc tun měly vyhnout benátskému kanálu Giudecca a centru města. Toto opatření bude platit, jakmile bude provoz tohoto druhu plavidel, omezený kvůli koronaviru, obnoven.

Vládní výnos počítá s tím, že v budoucnu nebudou tyto lodě vůbec vpuštěny do Benátské laguny. Dokument ukládá přístavním úřadům vyhlásit soutěž, jež má vyhledat nejlepší řešení pro přistání turistických lodí mimo tuto oblast. "Jedná se o první krok k definitivnímu a strukturálnímu řešení průjezdu velkých lodí," uvedl ministr dopravy Enrico Giovannini. Ministr kultury Dario Franceschini uvedl, že řešení situace s velkými výletními loděmi žádá i UNESCO. Není však zcela jasné, kdy bude toto opatření realizováno

Problémem se italská vláda nezabývá poprvé. Již v roce 2013 tehdejší kabinet vydal omezení, které se týkalo lodí s výtlakem 96.000 tun a více. Regulace se snažily zavést i námořní úřady. Opatření ale zrušily správní soudy. Ty poukazovaly na to, že zákazy není možné zavést, pokud nejsou připraveny alternativy pro kotvení těchto plavidel.

Plutí kolem centra Benátek lodí, které svou hmotností převyšují historické paláce, kritizují místní obyvatelé. Poukazují na to, že vlny, které způsobují přesuny plavidel, mají velice negativní dopad na základy historických domů. Místní obyvatelé také kritizují jednorázový cestovní ruch a přehlcení města, které lodě s tisíci turistů na palubě údajně způsobují. Na problém poukázala i nehoda z roku 2019, kdy jedna z výletních lodí při manévru narazila na nábřeží San Basilio. Tehdy bylo zraněno pět lidí.

Související

Fotbal je nejpopulárnějším sportem.

V reakci na smrt papeže se v Itálii nebude hrát fotbal. Několik zápasů Serie A odloženo

Celý svět se o Velikonočním pondělí zahalil do smutku po zprávě z Vatikánu hovořící o smrti papeže Františka, jenž skonal v pondělí ráno ve věku 88 let. Zdaleka nejvíc v Evropě truchlí z pochopitelných důvodů v Itálii. Není tak proto divu, že tamní fotbalová asociace přistoupila k odkladu fotbalových zápasů Serie A, které se měly původně odehrát právě v pondělí.
Ilustrační foto

V Itálii se zřítila lanovka s lidmi, několik mrtvých

V italském regionu Kampánie došlo ve čtvrtek k vážné nehodě lanovky, která si vyžádala čtyři lidské životy a jednoho člověka v kritickém stavu. Tragédie se odehrála na vrcholu Monte Faito, přibližně 45 kilometrů jihovýchodně od Neapole. Informaci potvrdily horské záchranné složky i hasiči.

Více souvisejících

Itálie Itálie (Benátky) Výletní lodě

Aktuálně se děje

před 57 minutami

Donald Trump

Má Trump právo povolat Národní gardu? Za určitých podmínek ano, v LA ale vynechal tu nejdůležitější

Prezident Donald Trump 9. června 2025 nařídil nasazení přibližně 700 příslušníků námořní pěchoty do ulic Los Angeles. Tento krok, podle ministra obrany Peta Hegsetha, přichází jako reakce na „zvýšené hrozby vůči federálním budovám a pracovníkům bezpečnostních složek“. Jde o bezprecedentní eskalaci vojenské přítomnosti ve městě a o demonstraci rozsahu prezidentské pravomoci při nasazování ozbrojených sil na americké půdě.

před 1 hodinou

zbraně, ilustrační fotografie (Foto: @ripster8)

Evropské zbrojovky mají zásadní problém. Neumí nic utajit

V časech, kdy americký prezident Donald Trump opakovaně zpochybňuje bezpečnostní závazky Spojených států vůči Evropě a ruský prezident Vladimir Putin nadále jedná nepředvídatelně, se evropské vlády obracejí k jediné možné odpovědi – přezbrojení. Evropská komise proto představila ambiciózní plán: investiční balíček ve výši 800 miliard eur, který má podle slov předsedkyně Ursuly von der Leyenové „rychle a významně navýšit výdaje na obranné kapacity členských států“.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Policie USA

Zákaz vycházení v LA má podle expertů uklidnit situaci. Policie zatýká stovky lidí, popřela použití slzného plynu

V části centra Los Angeles stále platí noční zákaz vycházení, který má podle bezpečnostních expertů přispět ke snížení napětí během demonstrací. Policie pokračuje v hromadném zatýkání, přičemž během úterý bylo zadrženo téměř 200 lidí. V Denveru se mezitím sešli odpůrci imigrační politiky, přičemž policie čelila fámám o použití slzného plynu, které však rázně popřela.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Dvě ženy jdou za vraždu vůdce kutnohorské sekty za mříže, rozhodl soud

K rozsudku dospěla u pražského městského soudu kauza vraždy vůdce kutnohorské sekty Richarda Š. Dvě obžalované ženy byly shledány vinnými. Zubařka Magdalena Š. dostala dvanáctiletý trest ve věznici s ostrahou a zákaz práce ve zdravotnictví na čtyři roky, učitelka Irena S. si odsedí ještě rok navíc.

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Překvapivý konec hledání nového kouče Sparty. Na Letnou se vrací Brian Priske

Blíží se začátek přípravy na novou sezónu, nebylo proto divu, že fanoušci fotbalové Sparty byli už na trní, kdo bude hlavním trenérem Pražanů. Poslední dny se neustále spekulovalo o všech možných zahraničních jménech, přičemž největší potenciál na to, aby mohl do Sparty přijít, měl Dán Bo Svensson se zkušenostmi z německé Bundesligy. Mluvilo se i o Belgičanovi Phillipu Clementovi, Němci Robertu Klaussovi či o Izraelci Baraku Bacharovi. Nakonec se ale na Letnou vrací starý známý Dán Brian Priske, který v týmu působil v letech 2022 až 2024, přičemž s ním vyhrál dva ligové tituly a jeden český pohár.

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Putin není šílený. Vraždí civilisty, aby obnovil imperiální slávu Ruska, tvrdí experti

Ruský prezident Vladimir Putin během posledních týdnů nařídil masivní nálety na ukrajinská města. Tento brutální nápor odsoudil i americký prezident Donald Trump, který s Putinem právě jednal o možnostech příměří. „Zrovna spolu mluvíme a on mezitím pálí rakety na Kyjev,“ rozčiloval se Trump, který později na sociálních sítích napsal, že „Putin se úplně zbláznil“.

včera

Evropská unie

Evropě se díky Trumpovi otevřela jedinečná možnost. Má ale odvahu ji využít?

V době, kdy se Spojené státy čím dál více stahují z role globálního lídra a upřednostňují vlastní izolacionistické zájmy, se před Evropou otevírá historická příležitost: stát se centrem nové světové rovnováhy. Otázkou však podle expertů zůstává, zda má Evropská unie odvahu, vůli a institucionální schopnosti této výzvě dostát.

včera

Izrael, ilustrační foto

Odplata za "monstrózní" výroky: Británie zavedla protiizraelské sankce

Spojené království v úterý oznámilo uvalení sankcí na dva krajně pravicové izraelské ministry, Itamara Ben-Gvira a Bezalela Smotricha, kvůli jejich „monstrózním“ výrokům týkajícím se Pásma Gazy a plánů na násilné ovládnutí nových osad na Západním břehu Jordánu. K Velké Británii se připojily Kanada, Austrálie, Nový Zéland a další země, které rovněž zmrazily aktiva obou politiků a zakázaly jim vstup na svá území.

včera

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Velká Británie chce odradit Rusko. Ukrajině dá 100 000 dronů

Velká Británie slíbila Ukrajině obrovský balík pomoci v oblasti bezpilotních letounů. Do jara 2026 má Kyjev obdržet až 100 000 dronů. Tato iniciativa je součástí širší strategie Londýna, která má modernizovat vedení války, posílit obranné kapacity Ukrajiny, odradit Rusko a zároveň podpořit domácí inovace v oblasti obranných technologií.

včera

Greta Thunbergová byla deportována

Izrael vyhodil ze země Gretu Thunbergovou

Izrael začal s deportací 12 propalestinských aktivistů, mezi nimiž je i švédská klimatická aktivistka Greta Thunbergová. Ta byla v pondělí zadržena na palubě jachty Madleen, která se pokusila doručit symbolickou humanitární pomoc do pásma Gazy navzdory izraelské námořní blokádě. V úterý ráno byla Thunberg deportována zpět do Evropy.

Aktualizováno včera

včera

Aktualizováno včera

Eva Decroix se ujala funkce ministryně spravedlnosti. Nahradila Pavla Blažka po vypuknutí bitcoinové aféry

Česká republika má novou ministryni spravedlnosti. Prezident Petr Pavel v úterý jmenoval do čela resortu místopředsedkyni ODS Evu Decroix. Ta nahrazuje svého stranického kolegu Pavla Blažka, jenž rezignoval kvůli kauze spojené s přijetím miliardového daru od bývalého provozovatele nelegálního internetového tržiště. Nová ministryně slíbila, že celý případ důkladně prověří a vyvodí z něj odpovědnost.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy