Revoluce v boji s chudobou? Ekonomie se musí změnit, zní z Británie

Průlomové rozhodnutí

The Guardian vydal již před více než osmi lety editorial s titulkem "Chvála...Esther Dufloové a Abhijitu Banerjeemu", který oslavoval dva ekonomy z prestižního Massachusettského technologického institutu a jejich práci o způsobech jak dostat lidi z chudoby. Kvitoval především jejich silný argument, že chudým lze skutečně pomoci, jsou-li jim poskytnuty peníze na konkrétní účely.

Tento týden pak bylo oznámeno, že dvojice uvedených ekonomů, spolu s kolegou Michaelem Kremerem, získá letošní Nobelovu cenu za ekonomii, připomíná renomovaný deník. Trojici, která si rozdělí odměnu 9 milionů švédských korun (21,6 milionu korun), gratuluje a pokládá otázku, proč cenu nedostali již dávno.   

"Toto vítané rozhodnutí prolomilo a ověřilo mnoho precedentů," pokračuje britský server. Poukazuje, že ve svých šestačtyřiceti letech je profesorka Dufloová nejmladší laureátkou této ceny, navíc jde o teprve druhou ženu, která ji kdy získala - neobdržela ji ani jedna z největších ekonomek 20. století Joan Robinsonová.

Profesor Banerjee je zase teprve druhým Indem, který získal dané ocenění a jedním z mála nezápadních ekonomů, kterým se této pocty dostalo, upozorňuje editorial. Dodává, že mnoho nejpozoruhodnějších myslitelů přitom ze Západu nepochází, jak ukazuje například momentální složení vrcholného vedení Světové banky, Mezinárodního měnového fondu a Banky pro mezinárodní vypořádání.

Švédská centrální banka, která o udělaní ceny rozhoduje, tento trend dosud nepostřehla a učinila pochybné volby, jako v případě Miltona Friedmana, případně Myrona Scholese a Roberta Mertona, které v roce 1997 ocenila za jejich práci o určování hodnoty derivátů, ačkoliv ve stejném roce hedgeové fondy, které se řídily jejich modelem, přišly o během šesti týdnů o 4 miliardy dolarů a musel je zachránit stát.

Krize ekonomie

"Uplynula více než dekáda od doby, kdy světová ekonomika zabředla do krize," pokračuje The Guardian. Deklaruje, že spolu s tím prodělala krizi také prestiž ekonomie jako vědecké disciplíny.

Část bystrých studentů si stěžuje, že ekonomie, která jim je přednášena, má příliš úzký rámec a je příliš vzdálená reálnému světu, poukazuje prestižní deník. Kvituje, že tyto stížnosti v případě letošních vítězů Nobelovy ceny za ekonomii neplatí.

Profesorka Dufloová původně ekonomkou vůbec být nechtěla a svou kariéru začala jako historička, připomíná renomovaný server. Vysvětluje, že klíčová metoda, kterou trojice oceněných ekonomů využívá, tedy randomalizovaná kontrolní studie, zase vychází z medicíny.

"Chcete nalézt nejlepší způsob jak přimět rodiče, aby nechaly očkovat své děti? Vezměte několik chudých rodin z Indie a půlce nabídněte malý sáček čočky, pokud nechají své děti očkovat," nastiňuje The Guardian. Dodává, že Banerjee a Dufloová zjistili, že tato malá pobídka zvýšila proočkovanost z 5 % na téměř 40 %.

Do randomizované metody jsou vkládány velké naděje, a to především ze strany příznivců trojice oceněných než jich samotných, upozorňuje britský deník. Kvituje, že metoda neopomíjí roli politiky a moci v boji s chudobou a nerovnostmi.

Přesto The Guardian doufá, že výbor rozhodující o Nobelově ceně za ekonomii prokáže v budoucnosti ještě větší představivost. Jako možné kandidáty pro příští rok navrhuje ekonomy Thomase Pikettyho a Emmanuela Saeze, kteří se zabývají příjmovou nerovností.