Strany německé vládní koalice - CDU, CSU a SPD - se dnes po zhruba 19hodinovém jednání dohodly na opatřeních k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2). Kompromis podle listu Süddeutsche Zeitung počítá s náklady kolem 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) do roku 2023. Celý balíček opatření, díky němuž má spolková republika splnit své klimatické cíle pro rok 2030, odpoledne formálně schválí takzvaný klimatický kabinet složený z kancléřky Angely Merkelové (CDU) a části ministrů.
Jednání politiků velké koalice začalo ve čtvrtek večer a pokračovalo celou noc a celé dnešní dopoledne. Chvílemi jednaly strany odděleně, pak zase společně. K závěrečnému kompromisu, který navzdory miliardovým investicím i v příštích letech počítá s vyrovnanými státními rozpočty, se dobraly až po mnohahodinovém jednacím maratonu.
K hlavním sporným bodům patřil způsob, jakým by se měla stanovit cena za vyprodukovanou tunu CO2 v oblastech dopravy a bydlení, a také její minimální výše. Nakonec se politici dohodli na modelu emisních povolenek, který má vést k postupnému zdražování CO2. Systém se bude podle veřejnoprávní televize ARD rozjíždět pomalu a na začátku v roce 2021 počítá s pevnou cenou 10 eur za tunu CO2. Ta má do roku 2025 stoupnout na 35 eur. To je přitom cena, s níž řada expertů počítala už pro začátek. Víceméně tržně, ale stále s omezením minima a maxima, se cena CO2 bude utvářet až od poloviny 20. let.
Ceny benzinu a dieselu mají kvůli opatření nejprve v roce 2021 stoupnout o zhruba tři centy (0,78 koruny) za litr v dalších letech o celkem deset centů (2,59 koruny) za litr. Poroste také cena topných olejů a zemního plynu.
Shoda mezi koaličními stranami už delší dobu panovala na tom, že se větší podpory dostane elektromobilům, alternativním pohonům nebo železniční dopravě, která má od začátku příštího roku zlevnit. Zdražit mají od stejného data naopak některé krátké lety.
Další opatření miliardového balíčku se týkají ekologické energetiky, tedy především slunečných a větrných elektráren, a oblasti bydlení - zde třeba podpory zateplení domů a výměny starých topení. Na tu bude vláda přispívat až 40 procent nákladů. Od roku 2026 pak už nebude možné topení využívající energii z topných olejů vůbec do bytů montovat.
Řada odborníků, aktivistů i někteří politici už ale dopředu hovořili o tom, že chystané plány nejsou dostatečné. Poukazovali také na to, že už nyní je jasné, že Německo nesplní své cíle pro rok 2020. Po celé zemi se proto dnes konají rozsáhlé demonstrace za důslednější boj proti změnám klimatu.
Aby spolková republika snížila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990, potřebuje, aby klesly ze současných zhruba 866 milionů tun ročně na 563 milionů tun. Nejvíce se musí zapracovat na sektoru dopravy, v němž je množství emisí dodnes prakticky stejné jako v roce 1990.
Na plnění jednotlivých sektorových cílů má vedle vlády průběžně dohlížet i externí rada složená z odborníků. Když některá oblast bude zaostávat, musí příslušný ministr přijít s plány, jak ztrátu dohnat.
Související
Rusko vydalo nový žebříček nepřátelských vlád. Na prvním místě je Německo, umístilo se i Česko
Bič na potravinářské firmy: Zmenšováním balení klamou zákazníky, rozhodl soud
Německo , Klimatické změny , Angela Merkelová
Aktuálně se děje
před 30 minutami
Záchytka jako český vynález. První protialkoholní stanice se otevřela před 75 lety
před 1 hodinou
Pošta zavírá několik partnerských pošt. Kontrola odhalila vážné problémy
před 2 hodinami
Američané obviní Raúla Castra. Bratrovi Fidela je přes devadesát
před 2 hodinami
Dostál do branky na MS nepřijede. V Anaheimu neprošel zdravotní prohlídkou
před 3 hodinami
Padlo nečekané rozhodnutí. Soud poprvé řešil případ krádeže lebky svaté Zdislavy
před 4 hodinami
Deštivé počasí dorazilo. Meteorologové řekli, kde bude pršet nejvíc
před 4 hodinami
Američané zlikvidovali teroristu z Islámského státu. Byl prý druhý nejmocnější
před 5 hodinami
Švýcarsko v repríze finále loňského MS oplatilo Američanům porážku
před 6 hodinami
Babiš věří, že podpora rodin je klíčem k řešení nízké porodnosti v Česku
před 6 hodinami
Trump varoval Tchaj-wan. Problém s Čínou může nastat jednoduše
před 7 hodinami
Záchrana lebky svaté Zdislavy. Experti věří ve šťastný konec příběhu
před 8 hodinami
Dvacet let stačí. Trump stanovil novou podmínku pro mír s Íránem
před 9 hodinami
Počasí příští týden: Do Česka se vrátí letní teploty
Aktualizováno včera
MS v hokeji: Česko vyhrálo svůj první zápas proti Dánsku 4:1
včera
Zelenskyj: Rozvědka zajistila dokumenty, podle kterých Rusko plánuje útok na prezidentskou kancelář
včera
Majitelé amerických hotelů jsou v rozpacích. Před mistrovstvím světa ve fotbale zůstávají poloprázdné
včera
MS v hokeji: Finové si na úvod poradili s Němci, Kanada ve šlágru se Švédskem zopakovala rok starou výhru
včera
Si Ťin-pching poletí za Trumpem do USA
včera
Trump ustupuje. Už mu nevadí, že by Írán v budoucnu obohacoval uran
včera
Žádná dohoda o AI, Íránu či Tchaj-wanu. Co tedy Trump v Číně vyjednal?
Americký prezident Donald Trump v pátek opustil Čínu, čímž skončil ostře sledovaný dvoudenní summit obou světových supervelmocí. Setkání s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem sice provázely velkolepé ceremoniály, okázalé přehlídky a ujišťování o stabilitě, avšak z hlediska hmatatelného pokroku přineslo jen velmi málo konkrétních výsledků. Podle analytiků vstupoval šéf Bílého domu do rozhovorů oslaben vleklou válkou v Íránu a summit v Pekingu příliš nezměnil globální vnímání, že pozice Spojených států na světové scéně slábne.
Zdroj: Libor Novák