Strany německé vládní koalice - CDU, CSU a SPD - se dnes po zhruba 19hodinovém jednání dohodly na opatřeních k ochraně klimatu a snížení emisí oxidu uhličitého (CO2). Kompromis podle listu Süddeutsche Zeitung počítá s náklady kolem 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) do roku 2023. Celý balíček opatření, díky němuž má spolková republika splnit své klimatické cíle pro rok 2030, odpoledne formálně schválí takzvaný klimatický kabinet složený z kancléřky Angely Merkelové (CDU) a části ministrů.
Jednání politiků velké koalice začalo ve čtvrtek večer a pokračovalo celou noc a celé dnešní dopoledne. Chvílemi jednaly strany odděleně, pak zase společně. K závěrečnému kompromisu, který navzdory miliardovým investicím i v příštích letech počítá s vyrovnanými státními rozpočty, se dobraly až po mnohahodinovém jednacím maratonu.
K hlavním sporným bodům patřil způsob, jakým by se měla stanovit cena za vyprodukovanou tunu CO2 v oblastech dopravy a bydlení, a také její minimální výše. Nakonec se politici dohodli na modelu emisních povolenek, který má vést k postupnému zdražování CO2. Systém se bude podle veřejnoprávní televize ARD rozjíždět pomalu a na začátku v roce 2021 počítá s pevnou cenou 10 eur za tunu CO2. Ta má do roku 2025 stoupnout na 35 eur. To je přitom cena, s níž řada expertů počítala už pro začátek. Víceméně tržně, ale stále s omezením minima a maxima, se cena CO2 bude utvářet až od poloviny 20. let.
Ceny benzinu a dieselu mají kvůli opatření nejprve v roce 2021 stoupnout o zhruba tři centy (0,78 koruny) za litr v dalších letech o celkem deset centů (2,59 koruny) za litr. Poroste také cena topných olejů a zemního plynu.
Shoda mezi koaličními stranami už delší dobu panovala na tom, že se větší podpory dostane elektromobilům, alternativním pohonům nebo železniční dopravě, která má od začátku příštího roku zlevnit. Zdražit mají od stejného data naopak některé krátké lety.
Další opatření miliardového balíčku se týkají ekologické energetiky, tedy především slunečných a větrných elektráren, a oblasti bydlení - zde třeba podpory zateplení domů a výměny starých topení. Na tu bude vláda přispívat až 40 procent nákladů. Od roku 2026 pak už nebude možné topení využívající energii z topných olejů vůbec do bytů montovat.
Řada odborníků, aktivistů i někteří politici už ale dopředu hovořili o tom, že chystané plány nejsou dostatečné. Poukazovali také na to, že už nyní je jasné, že Německo nesplní své cíle pro rok 2020. Po celé zemi se proto dnes konají rozsáhlé demonstrace za důslednější boj proti změnám klimatu.
Aby spolková republika snížila do roku 2030 emise skleníkových plynů o 55 procent ve srovnání s rokem 1990, potřebuje, aby klesly ze současných zhruba 866 milionů tun ročně na 563 milionů tun. Nejvíce se musí zapracovat na sektoru dopravy, v němž je množství emisí dodnes prakticky stejné jako v roce 1990.
Na plnění jednotlivých sektorových cílů má vedle vlády průběžně dohlížet i externí rada složená z odborníků. Když některá oblast bude zaostávat, musí příslušný ministr přijít s plány, jak ztrátu dohnat.
Související
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
Střelba na severu Německa: Po útoku ve Stade je pět mrtvých
Německo , Klimatické změny , Angela Merkelová
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Tichý zabiják: Vědci popsali, jak ultrazpracované potraviny ničí tělo a radí, jak se jim vyhnout
před 2 hodinami
Na USA už se spoléhat nedá. Jak se Evropa připravuje na ruskou invazi?
před 3 hodinami
Írán pohřbívá zesnulého Alího Chameneího. Modžtaba na obřadech chybí
před 4 hodinami
Po střelbě v New Yorku osm zraněných. Mezi nimi čtyři malé děti
před 5 hodinami
Trump kvůli válce na Ukrajině telefonoval s Putinem i Zelenským
před 7 hodinami
Extrémní počasí rozjelo v Evropě válku o klimatizace
před 8 hodinami
Příští rok téměř 25 tisíc, o rok později až 27 tisíc. Jak v Česku poroste minimální mzda?
před 9 hodinami
Nastává zlatý věk Ameriky, prohlásil Trump při 250. výročí od vyhlášení nezávislosti
před 11 hodinami
Počasí: Příští týden bude ve znamení deště, o víkendu dorazí tropy
včera
Ukrajinská armáda provedla rozsáhlý útok na ropný terminál v Petrohradu
včera
Evropa musí převzít větší odpovědnost za svou obranu, řekl Pavel tureckému tisku
včera
EU uvalila sankce na vědce podezřelé z otravy Navalného
včera
Opět ho vypískají? Klempíř dorazil na festival do Varů, i když tvrdil, že nepřijede
včera
Jak skončí válka na Ukrajině? Z pěti možných scénářů zbyly poslední dvě varianty
včera
Fotbalové MS v ohrožení. Kvůli počasí se mohou rušit zápasy, teploty porostou na 46 stupňů
včera
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
včera
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
včera
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
včera
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
včera
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
Ruský útok na Kyjev se stal třetím nejkrvavějším náletem na ukrajinské hlavní město od začátku války. Čtvrteční údery si vyžádaly nejméně 30 lidských životů. Výjimečně vysoká bilance obětí byla způsobena zejména tím, že si Moskva za cíle vybrala rezidenční čtvrti a nasadila kombinaci balistických střel, vyčkávací munice a dronů s proudovým pohonem.
Zdroj: Libor Novák