Evropská unie potřebuje dohlížet na fungování vlády práva v členských zemích efektivněji než při dosavadních řízeních, které vedou unijní orgány s Maďarskem a Polskem. Evropská komise chce proto přesvědčit členské státy, aby podpořily pevnější svázání dotací z chystaného dlouhodobého rozpočtu EU a pokrizového fondu s respektem k evropským hodnotám.
ČTK to řekla místopředsedkyně komise Věra Jourová, podle níž návrh podporuje většina členských zemí. V jeho jednomyslném schválení však brání dlouhodobý nesouhlas dvojice zmíněných států.
"Potřebujeme funkční mechanismus a ne další prostor pro prázdné deklarace, jak si sice vážíme právního státu, ale jak nerespektujeme pravidla," řekla Jourová s odkazem na řízení táhnoucí se už několik let. EK v něm vytýká Budapešti a Varšavě některé zákony spjaté například s fungováním nevládních organizací, médií či justice, které jsou podle Bruselu v rozporu s principy demokracie a právního státu.
Ostatní členské země sice v řízení naslouchají maďarským a polským vysvětlením kontroverzních zákonů, ale na konkrétních krocích se dosud neshodly. V případném hlasování totiž stačí, aby dotčenou zemi podpořil jediný další člen unie a možné postihy spadnou pod stůl.
"Slyším tak často z Polska a Maďarska, že nemají problém s právním státem, až bych skoro čekala, že to dokážou tím, že pro to zvednou ruku," prohlásila česká politička k návrhu, který má předejít tomu, aby se případní hříšníci při čerpání z rozpočtu či chystaného tučného fondu spoléhali na kolegiální pomoc dalších zemí.
Komise bude v souvislosti s rozpočtem na roky 2021 až 2027 či půlbilionem eur (13,5 bilionu korun) v balíku pro postpandemické oživení ekonomik vydávat doporučení, od jakých peněz odříznout stát, který by nerespektoval evropské hodnoty. Zatímco členské státy se v předchozích jednáních o víceletém rozpočtu bavily o tom, že tato doporučení by musela schválit takzvaná kvalifikovaná většina zemí, Brusel chce princip obrátit. Tato většina, tedy nejméně 15 z 27 zemí reprezentujících zároveň nejméně 65 procent obyvatel EU, by musela doporučení odmítnout, aby jej komise neprosadila.
"Je to i zájem většiny členských států, které chtějí mít nějaké záruky pro své daňové poplatníky. Zvláště pokud jde o ty státy, které do rozpočtu více přispívají než dostávají," podotkla Jourová.
Návrh komise podle ní podporují například Francie, Rakousko či skandinávské země, k co nejpevnějšímu svázání vlády práva s čerpáním z rozpočtu se staví vstřícně i Německo či další západoevropské státy. Naproti tomu z dvojice zmíněných zemí zní vůči návrhu výtky, další země východního křídla EU včetně Česka zatím nedaly najevo zcela jasnou pozici.
O plánu budou jednat prezidenti a premiéři unijních zemí v polovině července, kdy se v Bruselu sejdou poprvé od neúspěšného únorového summitu věnovaného sedmiletému rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel se snažil prosadit zmíněný "měkčí" návrh. Podle některých diplomatů však i kvůli bezprecedentnímu pokrizovému fondu, z nějž má Polsko dostat po Itálii a Španělsku třetí největší podíl, roste tlak na prosazení "tvrdší" varianty navrhované komisí.
"Doba nouzových stavů téma právního státu přinesla s větší naléhavostí," soudí Jourová, která v současnosti vyhodnocuje, jak se unijní země vracejí zpátky k běžnému fungování politiky a vlády se vzdávají dočasných mimořádných pravomocí. EK měla obavy například v souvislosti s Maďarskem, kde premiér Viktor Orbán získal možnost vládnout pomocí dekretů a na základě nové normy bylo možné trestat média za šíření nepravdivých zpráv. Podle Jourové již tento zákon spojený s nouzovým stavem přestal platit, zda se Maďarsko zcela vrátilo k právnímu stavu před koronavirem nyní komise analyzuje.
Související

Jourová se v Estonsku zasazovala za Rádio Svobodné Rusko

EU by mohla pomoci zřídit rádio, které bude vysílat do Ruska, naznačila Jourová
Věra Jourová , EU , Maďarsko , Polsko , Charles Michel
Aktuálně se děje
před 4 hodinami

Spojenci Kyjevu přislíbili celkem 321 tanků, řekl ukrajinský velvyslanec
Aktualizováno před 4 hodinami

Útok v Jeruzalémě: Sedm mrtvých po střelbě, útočník je mrtev
před 4 hodinami

Volební místnosti: První den prezidentského finále skončil, provázel ho zvýšený zájem voličů
včera

Pence přebírá plnou odpovědnost za tajné dokumenty, jež se u něj našly
Aktualizováno včera

Sledovali jsme ONLINE: Češi začali rozhodovat o prezidentovi. Pavel i Babiš odvolili už v pátek
Aktualizováno včera

Vláda od dubna upravuje podporu ukrajinských uprchlíků
včera

Jourová se v Estonsku zasazovala za Rádio Svobodné Rusko
Aktualizováno včera

Morawiecki potvrdil ochotu Polska dát Ukrajině až 60 modernizovaných tanků
včera

Ukrajina si kvůli Orbánovi předvolá maďarského velvyslance
včera

OBRAZEM: "Generál je náš!" Pavel odvolil mezi svými v Černoučku
včera

Na Donbasu je podle Zelenského napjatá situace
včera

Výsledky voleb: Kde a jak sledovat zítřejší sčítání hlasů?
Aktualizováno včera

Rakušan očekává od prezidentských voleb bitvu do posledního hlasu
včera

Důležitý bude nejen vítěz voleb, ale i náskok, s jakým vyhraje, míní Vystrčil
včera

Bartoš take kritizuje Babiše, ve strašení podle něj příliš daleko
včera

WHO registrovala v minulém týdnu téměř 40 tisíc úmrtí souvisejících s covidem
včera

Putin útočil na Kyjev i při připomínce sovětského podílu na ukončení holokaustu
včera

Klaus cítil rozpaky, přesto volil. Prezident má podle něj k funkci přistupovat s respektem
včera

Fischer po prvním kole podpořil Pavla, v druhém ho volil. Počítá se každý hlas, zdůraznil
včera
Jurečka prohlásil, že Babišova prezidentská kampaň byla za hranou
Prezidentská kampaň za poslední dva týdny byla podle vicepremiéra a ministra práce Mariana Jurečky (KDU-ČSL) již za hranou. Poukázal přitom na silná vyjádření, která v kampani využil předseda hnutí ANO Andrej Babiš a jeho tým. Jurečka to dnes ČTK řekl v Rokytnici na Přerovsku, kde s manželkou odevzdal hlas v prezidentských volbách. Uvedl, že volil Petra Pavla s tím, že je to pro něj kandidát, který bude důstojně vykonávat úřad prezidenta České republiky.
Zdroj: ČTK