Jourová: Státy EU chtějí lépe chránit peníze ve společné kase. Plán se nelíbí Maďarsku a Polsku

Evropská unie potřebuje dohlížet na fungování vlády práva v členských zemích efektivněji než při dosavadních řízeních, které vedou unijní orgány s Maďarskem a Polskem. Evropská komise chce proto přesvědčit členské státy, aby podpořily pevnější svázání dotací z chystaného dlouhodobého rozpočtu EU a pokrizového fondu s respektem k evropským hodnotám.

ČTK to řekla místopředsedkyně komise Věra Jourová, podle níž návrh podporuje většina členských zemí. V jeho jednomyslném schválení však brání dlouhodobý nesouhlas dvojice zmíněných států.

"Potřebujeme funkční mechanismus a ne další prostor pro prázdné deklarace, jak si sice vážíme právního státu, ale jak nerespektujeme pravidla," řekla Jourová s odkazem na řízení táhnoucí se už několik let. EK v něm vytýká Budapešti a Varšavě některé zákony spjaté například s fungováním nevládních organizací, médií či justice, které jsou podle Bruselu v rozporu s principy demokracie a právního státu.

Ostatní členské země sice v řízení naslouchají maďarským a polským vysvětlením kontroverzních zákonů, ale na konkrétních krocích se dosud neshodly. V případném hlasování totiž stačí, aby dotčenou zemi podpořil jediný další člen unie a možné postihy spadnou pod stůl.

"Slyším tak často z Polska a Maďarska, že nemají problém s právním státem, až bych skoro čekala, že to dokážou tím, že pro to zvednou ruku," prohlásila česká politička k návrhu, který má předejít tomu, aby se případní hříšníci při čerpání z rozpočtu či chystaného tučného fondu spoléhali na kolegiální pomoc dalších zemí.

Komise bude v souvislosti s rozpočtem na roky 2021 až 2027 či půlbilionem eur (13,5 bilionu korun) v balíku pro postpandemické oživení ekonomik vydávat doporučení, od jakých peněz odříznout stát, který by nerespektoval evropské hodnoty. Zatímco členské státy se v předchozích jednáních o víceletém rozpočtu bavily o tom, že tato doporučení by musela schválit takzvaná kvalifikovaná většina zemí, Brusel chce princip obrátit. Tato většina, tedy nejméně 15 z 27 zemí reprezentujících zároveň nejméně 65 procent obyvatel EU, by musela doporučení odmítnout, aby jej komise neprosadila.

"Je to i zájem většiny členských států, které chtějí mít nějaké záruky pro své daňové poplatníky. Zvláště pokud jde o ty státy, které do rozpočtu více přispívají než dostávají," podotkla Jourová.

Návrh komise podle ní podporují například Francie, Rakousko či skandinávské země, k co nejpevnějšímu svázání vlády práva s čerpáním z rozpočtu se staví vstřícně i Německo či další západoevropské státy. Naproti tomu z dvojice zmíněných zemí zní vůči návrhu výtky, další země východního křídla EU včetně Česka zatím nedaly najevo zcela jasnou pozici.

O plánu budou jednat prezidenti a premiéři unijních zemí v polovině července, kdy se v Bruselu sejdou poprvé od neúspěšného únorového summitu věnovaného sedmiletému rozpočtu. Předseda Evropské rady Charles Michel se snažil prosadit zmíněný "měkčí" návrh. Podle některých diplomatů však i kvůli bezprecedentnímu pokrizovému fondu, z nějž má Polsko dostat po Itálii a Španělsku třetí největší podíl, roste tlak na prosazení "tvrdší" varianty navrhované komisí.

"Doba nouzových stavů téma právního státu přinesla s větší naléhavostí," soudí Jourová, která v současnosti vyhodnocuje, jak se unijní země vracejí zpátky k běžnému fungování politiky a vlády se vzdávají dočasných mimořádných pravomocí. EK měla obavy například v souvislosti s Maďarskem, kde premiér Viktor Orbán získal možnost vládnout pomocí dekretů a na základě nové normy bylo možné trestat média za šíření nepravdivých zpráv. Podle Jourové již tento zákon spojený s nouzovým stavem přestal platit, zda se Maďarsko zcela vrátilo k právnímu stavu před koronavirem nyní komise analyzuje.

Související

Věra Jourová

Evropská unie by podle Jourové měla být schopná předvídat dezinformační kampaně

Evropská unie by podle eurokomisařky Věry Jourové měla být schopná předvídat dezinformační kampaně a zabránit jejich šíření dříve, než se objeví. Bude k tomu potřebovat spolupráci s velkými internetovými platformami, mezi které patří například Facebook či Google. Jourová to řekla na dnešní konferenci o budoucnosti internetu v Praze.

Více souvisejících

Věra Jourová EU Maďarsko Polsko Charles Michel

Aktuálně se děje

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda na Donbasu popravila 21 dezertérů

Ruská armáda zabila na ukrajinském Donbasu 21 ruských dezertérů, uvedl v úterý ve svém pravidelném večerním hlášení ukrajinský generální štáb. Mezi dezertéry podle štábu bylo 13 trestanců naverbovaných do bojů z věznic.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

včera

Donald Trump

Firma exprezidenta Trumpa byla shledána vinnou z daňového podvodu

Firma bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, The Trump Organization, byla dnes u soudu v New Yorku shledána vinnou z daňového podvodu. Informuje o tom agentura AP, která výsledek soudu charakterizuje jako jasné odmítnutí finančních praktik vysokých manažerů v Trumpově společnosti.

včera

Požár lesa u Hřenska v Českém Švýcarsku

České Švýcarsko připraví plán zpřístupnění cest zavřených po požáru

Správa národního parku České Švýcarsko připraví do konce letošního roku harmonogram prací na postupném zpřístupnění cest zavřených pro turisty po letním rozsáhlém požáru. Ministerstvo pro životní prostředí se bude snažit zrychlit práce na geologickém průzkumu území, které oheň zasáhl. Novinářům to po dnešním setkání se starosty obcí v Českém Švýcarsku a novým ředitelem správy parku Petrem Křížem řekl ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Na dnešní schůzku přizval kandidáta na nového ministra životního prostředí Petra Hladíka (KDU-ČSL).

včera

Armáda

Polsko lituje, že Německo nedodá Ukrajině systémy Patriot

Polský ministr obrany Mariusz Blazsczak lituje, že Německo nedodá Ukrajině systémy protivzdušné obrany Patriot. Polsko bude nyní jednat s Německem o jejich rozmístění na svém území, uvedl dnes Blaszczak na twitteru. To byl původní plán Berlína.

včera

Aktualizováno včera

Na letiště Engels dopadl dron

Kyjev provedl útok hluboko na ruském území. Zaskočil celý svět, píše prestižní deník

Drony, které v pondělí zasáhly dvě ruská armádní letiště v Saratovské a Rjazaňské oblasti, letěly z Ukrajiny, sdělil deníku The New York Times (NYT) nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel. Ukrajina přešla k útokům na cíle v hloubi Ruska, ve vzdálenosti okolo 500 kilometrů od svého území, a mění tak geografii války, podotkl list. V úterý k tomu pravděpodobně použila upravené drony Tupolev Tu-141 sovětské výroby, uvádí shodně několik médií včetně agentury AFP nebo ruských zdrojů. Tyto bezpilotní letouny jsou schopny urazit vzdálenost až okolo 1000 kilometrů.

včera

Pieta k uctění památky zavražděných při teroristickém útoku v Nice.

Francie navrhuje tresty od dvou do 15 let vězení pro osm lidí, kteří byli zapojeni do teroristického útoku v Nice

Francouzská prokuratura dnes u soudu navrhla tresty od dvou do 15 let vězení pro osm lidí, kteří byli do různé míry zapojeni do teroristického útoku v Nice. Při něm v roce 2016 zemřelo 86 lidí. Pro tři hlavní obžalované žádá shodně patnáctiletý trest, obvinění z terorismu ale prokuratura překvapivě vznesla jen vůči dvěma z nich, uvedla agentura AFP.

Aktualizováno včera

Vladimir Putin

Na Putina se obrací regionální opoziční politici, žádají konec mobilizace

Opoziční představitelé pěti ruských regionálních zastupitelstev vyzvali prezidenta Vladimira Putina, aby vydal dekret, jenž formálně ukončí částečnou mobilizaci. Tu šéf Kremlu vyhlásil v září, aby posílil invazní ruská vojska na Ukrajině. Regionální politici tvrdí, že bez příslušného prezidentského výnosu vzniká v zemi právní nejistota, je možné povolávat další Rusy do armády a velitelům to umožňuje odepřít svým podřízeným propuštění ze služby, napsala dnes agentura Reuters.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Rusko zvažuje stanovení minimální ceny pro prodej ropy v cizině

Moskva zvažuje, že jako odpověď na dohodu skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7 o zavedení cenového stropu na ruskou ropu stanoví minimální cenu pro prodej své ropy v zahraničí. Informovala o tom dnes agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Moskva podle zdrojů zvažuje stanovení "cenové podlahy", tedy fixní minimální ceny za jeden barel, nebo maximální slevy oproti cenám na světovém trhu.

včera

Kosmická loď Orion

Kosmická loď Orion se podruhé přiblížila k Měsíci a vrací se domů

Kosmická loď Orion v pondělí proletěla necelých 130 kilometrů nad povrchem Měsíce nad jeho odvrácenou stranou, bylo to druhé přiblížení. Během svého posledního velkého manévru Orion zapnul na tři a půl minuty hlavní motor, využil gravitace zemské družice a zahájil návrat k Zemi. 

Aktualizováno včera

Silnice v zimě, ilustrační fotografie

Počasí způsobilo v Česku kalamitu. Sníh zastavil vlaky i auta, lidé byli bez proudu

Mokrý sníh dnes od rána komplikoval dopravu na silnicích a železnici, přerušeny byly i dodávky elektřiny. Největší problémy byly na jihu Čech a na Vysočině. Dopoledne policie uzavřela zhruba na hodinu dálnici D3 ve směru od Tábora do Prahy, kvůli uvízlým kamionům se tam vytvořily dlouhé kolony. V Libereckém kraji byla kvůli sněžení zavřená pro nákladní vozy silnice 10 z Tanvaldu na Harrachov a dál do Polska. Na jihu Čech a částečně na Vysočině zůstává večer bez elektřiny 4600 odběrných míst. 

včera

Aktualizováno včera

Aktualizováno včera

včera

Meta Platforms

Metě hrozí nová vysoká pokuta za obcházení evropských předpisů

Americké internetové společnosti Meta hrozí nová vysoká pokuta od unijních úřadů. Podle agentury AFP to vyplývá z dnešních tří závazných rozhodnutí Úřadu Evropské unie pro dohled nad ochranou dat (EDPS). Asociace na ochranu soukromí Noyb, která za třemi stížnostmi stojí, firmu obviňuje z obcházení evropských předpisů.

Aktualizováno včera

PPF

PPF se propadla do ztráty, v pololetí činila 7,73 miliardy korun

Skupina PPF vykázala v 1. pololetí letošního roku ztrátu 318 milionů eur (7,73 miliardy Kč), když o rok dříve měla zisk 188 milionů eur (4,57 miliardy Kč). PPF o tom dnes informovala ČTK v tiskové zprávě. Letošní ztrátu podle ní způsobily zejména náklady v souvislosti s odchodem z ruského bankovního trhu.

Aktualizováno včera

včera

Motiv smrtelného napadení školaček v Německu je stále nejasný

Po pondělním napadení dvou školaček, z nichž jedna útok nepřežila, se agresor z Eritreje k případu, který otřásl jihoněmeckým Illerkirchbergem, nevyjádřil. Muž využil svého práva nevypovídat, uvedl dnes mluvčí příslušného státního zastupitelství. Sedmadvacetiletý podezřelý dosud u úřadů nemá žádný záznam v souvislosti s násilnými činy.

Zdroj: ČTK

Další zprávy