Katalánci se bouří. Žalují Madrid kvůli státnímu dluhu

"Stát musí plnit své závazky a vyplatit těch 1,3 miliardy eur. Žádáme jen to, co nám patří," uvedla Budóová. Dodala, že vláda v Barceloně má už vypracovanou právní analýzu a chystá se stížnost podat "v příštích dnech". Podle mluvčí vláda premiéra Pedra Sáncheze neplní finanční závazky, které vyplývají ze zákona z roku 2009 o financování autonomních regionů.

Některá galicijská média dnes napsala, že vláda autonomního regionu Galicie by mohla katalánskou vládu ve stížnosti následovat, protože ministerstvo financí jí dluží 700 milionů eur (asi 18 miliard Kč).

Oznámení katalánské vlády, složené ze zástupců separatistických stran, přichází několik týdnů před vynesením rozsudku španělského nejvyššího soudu nad bývalým vedením Katalánska. Obžalovaným politikům hrozí vysoké tresty vězení za vzpouru kvůli referendu o nezávislosti tohoto regionu z října 2017. Proces skončil v červnu, vynesení rozsudku se čeká asi v říjnu.

Mluvčí katalánské vlády dnes rovněž v souvislosti s očekávaným rozsudkem vyzvala k velké účasti na demonstraci, která se chystá 11. září na Den Katalánska (La Diada). Tento katalánský národní svátek využívají v posledních letech zejména separatisté k protestům proti vládě v Madridu.

Katalánští nacionalisté dlouhodobě požadují reformu systému financování španělských regionů, protože podle nich na něm jejich oblast prodělává. Katalánsko se totiž jako ekonomicky silný region podílí zhruba pětinou na španělském hrubém domácím produktu a nemůže si svůj rozpočet spravovat samo, jako to dělá Baskicko a Navarra. Ty jako jediné dva regiony do Madridu odvádějí vždy jen dohodnutou částku. Ostatní regiony naopak většinu příjmů odvádějí centrální vládě, která jim pak část vrací.

Španělská vláda nyní funguje jako úřadující. Letos v dubnu se totiž konaly předčasné volby, které vyhráli Sánchezovi socialisté. Král Felipe VI. po nich navrhl Sáncheze na premiéra, ten ale nezískal důvěru poslanců. Může ale ještě dostat šanci příští měsíc, pokud ho král znovu nominuje. Jestliže ale důvěru nezíská do 23. září, budou se v listopadu konat další volby. Král nemusí navrhnout nikoho a může rovnou rozpustit parlament.