Každý jedenáctý člověk trpí hlady. Koronavirus může krizi zhoršit

Organizace spojených národů varuje před skokovým zvýšením počtu podvyživených lidí ve světě v důsledku koronavirové krize. Nedostatkem potravin trpí 690 milionů obyvatel planety, tedy každý jedenáctý člověk.

Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy, kterou ve spolupráci s dalšími agenturami zveřejnila Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO).

Kvůli krizi způsobené pandemií nemoci covid-19 by se mohlo v potravinové nouzi ocitnout dalších 83 až 132 milionů lidí, varuje zpráva. Podle analytika FAO Thibaulta Meillanda se přitom jedná o stále relativně konzervativní odhad.

"Pokud bude trend pokračovat, odhadem do roku 2030 vzroste počet podvyživených na 840 milionů. Z toho jasně vyplývá, že nesměřujeme k cíli (zcela vymýtit hlad do roku 2030)," citovala jej agentura AFP.

V porovnání s loňskou zprávou, v níž FAO oznámila 820 milionů podvyživených, jsou letošní počty znatelně nižší. Podle agentury DPA se nicméně jedná pouze o statistický pokles, který způsobila revize dřívějších údajů ve 13 zemích včetně Číny.

Nejlidnatější stát světa, který je domovem pětiny světové populace, letos kvůli nové metodice administrativně snížil veškeré roční bilance hladovějících počínaje rokem 2000.

Od roku 2014 počet podvyživených na světě pomalu stoupá. Za toto období přibylo celkem 60 milionů podvyživených, což je přibližně populace Itálie. Zatímco v letech 2017 a 2018 byly hnací silou nárůstu podvyživených ozbrojené konflikty a změny klimatu, loni přibylo deset milionů hladovějících především v důsledku hospodářských krizí.

V letošním roce bude hlavní příčinou zvyšování hladu ve světě patrně koronavirová pandemie spolu s "bezpříkladnou záplavou kobylek" ve východní Africe.

Zpráva dále uvádí, že mezi podvyživenými bylo v roce 2019 i osm milionů dětí, které nedostávají dostatek jídla, aby mohly zdravě vyrůstat. Nejvíce lidí trpících nedostatkem potravy je momentálně v Asii (kolem 380 milionů).

Hlad je ale na tomto kontinentu v posledních letech na ústupu - na rozdíl od Afriky, kde počet podvyživených roste nyní nejrychleji. Každý čtvrtý člověk na světě, tedy přibližně dvě miliardy, ve svém životě někdy hladověl či nevěděl, kde získat potravu příští týden.

Související

António Guterres

Kdo povede OSN? Guterresův nástupce bude muset dostat posvěcení z Moskvy

António Guterres se blíží ke konci svého desetiletého působení v čele Organizace spojených národů v době, kdy čelí hluboké skepsi ze strany Ukrajiny, napjatým vztahům s Izraelem a strukturální paralýze Rady bezpečnosti. Volba jeho nástupce probíhá v atmosféře silného tlaku veřejnosti na razantnější mezinárodní vedení, budoucí generální tajemník však dokáže uplatnit pouze takový vliv, jaký mu umožní stálí členové Rady bezpečnosti. 
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Netanjahu v OSN označil obvinění z genocidy za opak pravdy. Delegáti během projevu odešli ze sálu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění z genocidy v Pásmu Gazy a označil je za opak pravdy. Během svého vystoupení napadl mezinárodní kritiky izraelské vojenské kampaně, světová média i vybrané zahraniční představitele. Netanjahu čelí rostoucí mezinárodní izolaci i vnitropolitickému tlaku před nadcházejícími parlamentními volbami v Izraeli. Ve své řeči se odvolal na slova svého zesnulého bratra Jonatana a zdůraznil, že Izrael v konfliktu zvítězí, protože nemá jinou možnost.

Více souvisejících

OSN ,  hladomor ,  Indie ,  Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Mrakodrapy

Saúdská Arábie vynakládá na obranu desítky miliard dolarů. Proč nedokázala sestřelit rakety Hútíů?

Saúdská Arábie vynakládá každoročně desítky miliard dolarů na zajištění své bezpečnosti, přesto se jí navzdory obrovským investicím nedaří plně ochránit klíčovou infrastrukturu. Země čelí opakovaným raketovým a dronovým útokům ze strany jemenských povstalců, které vážně ohrožují její strategické objekty. Tyto incidenty ukazují na přetrvávající zranitelnost navzdory maximální snaze státních orgánů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Sýrie

Bývalý syrský generál zodpovědný za program chemických zbraní žije v Libanonu pod ochranou USA, zjistila BBC

Bývalý syrský generál Bassam al-Hassan, který je obviněn ze spáchání zločinů proti lidskosti a v minulosti dohlížel na syrský program chemických zbraní, žije v Libanonu pod ochranou a s finanční podporou ze strany Spojených států a libanonských úřadů. Vyplývá to z vyšetřování stanice BBC a rozhlasové sítě NPR. Hassan, jenž působil jako blízký poradce sesazeného prezidenta Bašára Asada, získal útočiště výměnou za poskytování zpravodajských informací.

před 5 hodinami

Předseda SPD Tomio Okamura

Okamura: Koalice se dohodla, že nelegální překročení státních hranic bude opět trestným činem

Nelegální překročení státních hranic České republiky by se mělo v budoucnu opět stát trestným činem, a to na základě dohody vládní koalice, kterou po jednání oznámil předseda Sněmovny a šéf hnutí SPD Tomio Okamura. Nová úprava má cílit výhradně na občany třetích zemí, kteří se pokusí dostat na české území nelegálním způsobem, přičemž se nijak nedotkne obyvatel Evropské unie, Norska či Švýcarska.

před 5 hodinami

před 7 hodinami

Velká Británie

MI5: Spojené království čelí největším hrozbám od konce studené války, hlavním agresorem je Rusko

Britská kontrarozvědka MI5 varuje, že Spojené království vstoupilo do zcela nové éry národní bezpečnosti, v níž čelí nejvyšší míře hrozeb ze strany cizích států od konce studené války. Šéf tajné služby Sir Ken McCallum v projevu v Londýně uvedl, že současná úroveň rizika vyžaduje mnohem větší nasazení personálních i finančních zdrojů než v minulých desetiletích, přičemž do ohrožení se dostávají klíčové oblasti od bankovnictví přes leteckou dopravu až po zdravotnictví.

před 7 hodinami

Donald Tusk

EU má jasno: Trump mění vztah k Putinovi kvůli volbám, Evropa protiruské sankce naopak zpřísní

Evropští představitelé se připravují na čtvrteční summit Evropské rady, kde hodlají prosadit zpřísnění sankcí vůči Ruské federaci. Tento krok přichází v době rostoucího napětí a zjevného rozporu s postupem amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno uzavřel dohodu s Vladimirem Putinem o uvolnění dovozu ruské nafty s cílem snížit ceny pohonných hmot v USA.

před 8 hodinami

Christa Pikeová

Záznamy tísňových volání odhalily, proč Pikeová při neúspěšné popravě hodinu trpěla

Záznamy tísňových volání odhalily značný zmatek a komunikační chaos, který panoval mezi vězeňským personálem a záchrannými složkami po nezdařené popravě padesátileté Christy Pikeové v americkém státě Tennessee. Pikeová byla koncem září odsouzena k trestu smrti letální injekcí, avšak po aplikaci dvou dávek pentobarbitalu nezemřela a musela být narychlo převezena do nemocnice. Podle BBC však trvalo minimálně hodinu, než se jí dostalo pomoci.

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev je hospitalizován v nemocnici. Kvůli nálezu podstoupí operaci plic

Papež Lev XIV. byl v úterý dopoledne přijat do římské nemocnice Agostina Gemelliho, kde jej v nejbližších hodinách čeká chirurgický zákrok k odstranění malého plicního útvaru. Jedná se o vůbec první hospitalizaci sedmdesátiletého pontifika od jeho zvolení do čela katolické církve, přičemž lékaři objevili nález v počátečním a dobře ohraničeném stadiu.

před 10 hodinami

Velké vlny

Evropské vlády se začínají připravovat na možný kolaps oceánských proudů

Evropské vlády se začínají připravovat na možný výrazný pokles výkonu nebo úplný kolaps Atlantické poledníkové zpětné cirkulace, známé pod zkratkou AMOC. Tento rozsáhlý systém oceánských proudů transportuje teplou vodu z tropických oblastí směrem na sever a brání tomu, aby evropský kontinent zamrzl. Vědci i politici podle webu Politico varují, že oslabení tohoto mořského tepelného čerpadla by mělo pro evropské zemědělství, infrastrukturu i celou ekonomiku katastrofální následky. Situace, která byla dříve považována za vzdálenou hrozbu, se tak stává předmětem konkrétních bezpečnostních analýz.

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Prezident Trump

Trump projevil zájem o setkání s Kim Čong-unem. Ten druhý den představil raketu schopnou zasáhnout USA

Severokorejský vůdce Kim Čong-un navštívil nově otevřené muzeum obranného průmyslu, kde státní média představila mezikontinentální balistickou raketu schopnou zasáhnout území Spojených států. K této události došlo pouhý den poté, co americký prezident Donald Trump naznačil možnost, že by se s ním mohl během své plánované cesty do Asie v polovině listopadu setkat. Trump má v úmyslu navštívit summit Rady pro asijsko-pacifickou hospodářskou spolupráci (APEC) v Číně.

před 13 hodinami

před 13 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko od vyhlášení Trumpova "příměří" šestkrát zaútočilo na energetickou infrastrukturu. Bílý dům mlčí

Americký prezident Donald Trump oznámil o víkendu překvapivé příměří v energetické oblasti mezi Ruskem a Ukrajinou. Podle jeho vyjádření na sociálních sítích vstoupila dohoda v platnost okamžitě a obě strany s ní měly souhlasit. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj však uvedl, že o tomto návrhu předem nevěděl a celá zpráva pro něj byla novinkou. Moskva se k celému oznámení v prvních hodinách odmítala blíže vyjadřovat, navíc jej ani nedodržuje.

před 15 hodinami

včera

včera

Cristiano Ronaldo

Veletoče kolem Ronalda. Vypadalo to na konec v reprezentaci, nakonec hodlá pokračovat

Rekordně dlouhá reprezentační přestávka je za námi a v některých případech by se chtělo říct, že „konečně“. Třeba portugalská hvězda Cristiano Ronaldo je určitě ráda, že přijde na jiné myšlenky, než na to, jak to bude s jeho budoucností v portugalském národním týmu. Ronaldo totiž po údajných neshodách s trenérem Jorgem Jesusem během nedávného srazu reprezentaci opustil. Nelíbilo se mu konkrétně, že ho kouč nenasadil do zápasu v Norsku. Proto následně sraz opustil a vypadalo to, že si zavřel dveře do národního týmu. Sám Ronaldo ale nakonec uvedl, že je připraven přijmout trest za své jednání. 

včera

Na Sněžce se poprvé udržel sníh, upozornili meteorologové

Dva centimetry sněhu ležely v pondělí ráno na Sněžce v Krkonoších. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) s tím, že jde o první den od konce minulé zimy, kdy na některé ze stanic ležela souvislá sněhová pokrývka. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy