Kdo dostane Nobelovu cenu za mír? Toto jsou favorité, Trump má o vítězi jasno

V pondělí 7. října začne ve Stockholmu týden udělování Nobelových cen, během něhož budou postupně vyhlášeni laureáti tohoto ocenění za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii, literaturu, mír a ekonomii. Největší pozornost jako každoročně přitahuje Nobelova cena za mír, u které je letos nejskloňovanější jméno šestnáctileté švédské ekologické aktivistky Grety Thunbergové.

Výjimečné bude tentokrát vyhlašování Nobelovy ceny za literaturu. Vzhledem k tomu, že v minulém roce nebyla tato cena kvůli skandálu kolem sexuálního obtěžování ve Švédské akademii udělena, budou letos vyznamenány literární osobnosti dvě.

Podle sázkových kanceláří je jasnou favoritkou na zisk Nobelovy ceny za mír švédská školačka Greta Thunbergová, která začala před rokem každý pátek demonstrovat před švédským parlamentem, aby přiměla politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. Inspirovala tím celosvětovou studentskou kampaň, k níž se přidaly miliony mladých po celém světě.

U sázkové kanceláře Ladbrokes figuruje navíc na třetím místě žebříčku favoritů další bojovník za lepší životní prostředí - brazilský vůdce domorodého obyvatelstva Raoni Metuktire, který je považován za legendu hnutí za ochranu Amazonského pralesa a jeho obyvatel.

Ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal uvedl, že v případě ekologických akticistů musí Nobelův výbor zvážit, zda klimatické změny mají přímou souvislost s ozbrojenými konflikty. Podle agentury Reuters proti švédské školačce mluví její mnohdy konfrontační postoj i její mládí a s ním spojené obavy, jak by tíhu Nobelovy ceny unesla.

Na letošní Nobelovu cenu za mír bylo nominováno 301 kandidátů: 223 jednotlivců a 78 organizací. Norský expert Urdal se domnívá, že ocenění nakonec mohou získat méně mediálně známé osobnosti, například hongkongský prodemokratický aktivista Nathan Law nebo africké bojovnice za lidská práva a proti násilí Libyjka Hádžar Šarífová a Somálka Ilwad Elmanová.

Mezi dalšími letošními favority norského mírového institutu PRIO je organizace Reportéři bez hranic a Koalice pro kontrolu zbraní (Control Arms Coalition). Loni institut PRIO za favority označoval mimo jiné konžského gynekologa Denise Mukwegeho a aktivistku z irácké komunity jezídů Nadju Muradovou, kteří si nakonec Nobelovu cenu odnesli.

Ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Dan Smith si myslí, že letos by Nobelova cena za mír mohla putovat k organizacím prosazujícím svobodu slova jako Reportéři bez hranic nebo Výbor na ochranu novinářů (CPJ). "V době falešných zpráv by pro to byl velmi dobrý důvod," uvedl Smith.

Za práci pro migranty a propagaci práva na azyl má naději na prestižní ocenění také papež František, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a jeho šéf Filippo Grandi či Mezinárodní záchranný výbor (IRC). U sázkové kanceláře Ladbrokes zase figuruje vysoko, na čtvrtém místě, novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, která si obdiv světové veřejnosti vysloužila za reakci na březnové teroristické útoky na mešity ve městě Christchurch, jež si vyžádaly 51 obětí.

Vyznamenáni by také mohli být ti, kdo se zasloužili o podpis mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou, například etiopský premiér Abiy Ahmed. Během jednoho z nejdelších afrických konfliktů zahynulo na 80.000 lidí. Premiéři Řecka a Severní Makedonie Alexis Tsipras a Zoran Zaev by si podle některých názorů Nobelovu cenu zasloužili za to, že urovnali dlouholetý spor svých zemí o název Makedonie.

Jasno má americký prezident Donald Trump. Podle svého vyjádření na twitteru by Nobelovu cenu měl získat on "za spoustu různých věcí, pokud by byla udělována spravedlivě, což není".

Související

Michail Sergejevič Gorbačov (v době své Komentář

Gorbačov nastoupil před 40 lety. Názory Rusů a světa se snad nemohou více lišit

Datum 11. března 1985 není ve veřejném prostoru příliš připomínáno. Přesto jej můžeme považovat za jeden z klíčových momentů poválečných světových dějin. Ten den do čela Sovětského svazu nastoupil Michail Gorbačov, jehož politika vyústila v kolaps komunistické moci ve střední a východní Evropě i konec více než čtyři desetiletí trvající studené války. Důvody, proč je tento nositel Nobelovy ceny za mír ve světě oslovován, zatímco v rodném Rusku mnohými zatracován, mohou srozumitelně vysvětlit podporu, které u nezanedbatelné části Rusů těší současný kremelský autoritář Vladimir Putin.

Více souvisejících

nobelova cena Greta Thunbergová (aktivistka) Donald Trump Švédsko

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Ukrajina je připravena na příměří, tvrdí Kellogg. Kreml reaguje

Ukrajina souhlasí s příměřím na úrovni současné frontové linie, nastínil americký zmocněnec Keith Kellogg v rozhovoru pro televizní stanici Fox News. Kyjev nicméně trvá na vytvoření demilitarizované zóny na své i ruské straně. Kreml o takovém návrhu zatím neví. 

před 1 hodinou

Mistři světa slavili s fanoušky na Staroměstském náměstí. (27.5.2024)

Čeští hokejisté odletěli do dějiště šampionátu. Ještě v Praze poprvé s týmem trénoval Pastrňák

Česká hokejová reprezentace už odletěla do Dánska, kde bude od pátku 9. května hrát základní skupinu B. V ní se postupně utká se Švýcarskem, Norskem, Dánskem, Maďarskem, Kazachstánem, Německem a USA. První zápas hraje hned v první hrací den od 16:20, proto už v úterý byl vidět celý tým na ruzyňském letišti, z jehož terminálu 3 odletěli hráči stejným letadlem jako švýcarský tým, který se poslední víkend v Brně zúčastnil Českých hokejových her.

před 1 hodinou

Indická armáda, ilustrační fotografie.

Evakuace či sestřely stíhaček. Konflikt mezi Indií a Pákistánem v Kašmíru sílí

Ozbrojený konflikt mezi Indií a Pákistánem v oblasti Kašmíru nadále eskaluje. Obě strany hlásí ztráty a pokračují v ozbrojených akcích i výměně palby přes demarkační linii. Pákistánská strana ohlásila sestřelení několika indických stíhaček francouzské výroby. Úřady na obou stranách vyzývají obyvatele z ohrožených oblastí k evakuaci.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Aktualizováno včera

Indické rakety dopadly v Pákistánu

Mimořádná zpráva Indie poslala rakety na Pákistán, ten jí sestřelil stíhačky

Napětí mezi Indií a Pákistánem dramaticky eskalovalo poté, co indické ozbrojené síly v rámci operace „Sindoor“ zaútočily raketami na devět cílů na území Pákistánu a Pákistánem spravovaného Kašmíru. Útok potvrdilo jak indické ministerstvo obrany, tak pákistánská armáda, která incident označila za „zbabělý a hanebný čin“ a přislíbila odvetu ve „vhodný čas a na místě podle vlastního výběru“, uvedl server BBC.

včera

včera

včera

Mark Carney, Liberální strana Kanady

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Prezident Spojených států Donald Trump v úterý během setkání s kanadským premiérem Markem Carneyem v Bílém domě znovu prohlásil, že by Kanada měla být začleněna do Spojených států jako 51. stát. Toto prohlášení zaznělo při tiskové konferenci, během níž oba lídři diskutovali o obchodních vztazích, bezpečnosti a budoucnosti společného fungování v rámci aliancí jako NATO.

včera

Velkolepé oslavy konce II. světové války v Moskvě

Dva Evropané i největší Putinův spojenec. Kdo pojede do Ruska na oslavy Dne vítězství?

Pro ruského prezidenta Vladimira Putina je Den vítězství 9. května jedním z nejdůležitějších státních svátků. Letos však již počtvrté proběhne tradiční vojenská přehlídka na Rudém náměstí bez účasti zahraničních státníků a za mimořádných bezpečnostních opatření. Ruské úřady totiž mají obavy, že by Ukrajina mohla tuto událost využít k útoku.

včera

Ilustrační foto

Postoj Evropy k Číně se mění. Snahy o zabránění ovládnutí technologických firem slábnou

Evropské snahy o zabránění čínskému kapitálu v ovládnutí klíčových evropských technologických firem, zejména v oblastech polovodičů a umělé inteligence, oslabují. Podle návrhu kompromisního znění připravovaného přezkumu pravidel pro kontrolu přímých zahraničních investic (FDI), který získal server Politico, členské státy usilují o změkčení pravidel, jež by je zavazovala k důslednější kontrole zahraničních investic do citlivých odvětví.

Aktualizováno včera

Friedrich Merz (CDU)

Mimořádná zpráva Merz byl zvolen německým kancléřem

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, byl ve druhém kole hlasování zvolen německým kancléřem. Dnes dopoledne přitom utrpěl nečekaný neúspěch, kdy v prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. 

včera

Ilustrační foto

Evropa hledá cestu ven z ruské energetické pasti. Má ale plán

Evropská unie se snaží dokončit dlouho odkládaný plán, jak definitivně přerušit energetické vazby na Rusko. A tentokrát sází na pomoc ze strany, která se dosud k tomuto úsilí stavěla zdrženlivě – na šéfy velkých ropných a plynárenských firem, uvedl server Politico.

včera

včera

Česká televize

Českou televizi dočasně povede Fila. Ředitelkou se chce stát Šmuclerová

Rada České televize po necelých třech hodinách jednání rozhodla o odvolání generálního ředitele Jana Součka. Pro jeho konec hlasovalo 15 ze 17 přítomných radních. Funkci opustí k 7. květnu. Do té doby i po něm povede televizi statutární zástupce generálního ředitele a současný šéf divize Korporátní služby Michal Fila.

včera

včera

Jaderná elektrárna Dukovany

Dostavba Dukovan zastavena. Soud den před podpisem zastavil největší tendr v české historii

Krajský soud v Brně vydal předběžné opatření, které dočasně zakazuje podpis klíčové smlouvy mezi státní firmou Elektrárna Dukovany II a jihokorejskou společností KHNP, vítězem historicky největšího tendru v Česku na výstavbu dvou nových jaderných bloků v Dukovanech. Reagoval tak na žalobu francouzské energetické společnosti EDF, která napadla rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), podle nějž byl tendr v pořádku.

včera

včera

Historický otřes v Německu: Merze nezvolili kancléřem. Krizová jednání odstartovala, AfD žádá nové volby

Friedrich Merz, vůdce vítězného bloku CDU/CSU a favorit na post německého kancléře, utrpěl v pondělí 6. května nečekaný neúspěch. V prvním kole hlasování ve Spolkovém sněmu nezískal potřebnou většinu a jeho nominace tak ztroskotala – chybělo mu šest hlasů k dosažení tzv. „kancléřské většiny“. Tento výsledek představuje bezprecedentní událost v dějinách Spolkové republiky Německo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy