Kdo dostane Nobelovu cenu za mír? Toto jsou favorité, Trump má o vítězi jasno

V pondělí 7. října začne ve Stockholmu týden udělování Nobelových cen, během něhož budou postupně vyhlášeni laureáti tohoto ocenění za fyziologii a lékařství, fyziku, chemii, literaturu, mír a ekonomii. Největší pozornost jako každoročně přitahuje Nobelova cena za mír, u které je letos nejskloňovanější jméno šestnáctileté švédské ekologické aktivistky Grety Thunbergové.

Výjimečné bude tentokrát vyhlašování Nobelovy ceny za literaturu. Vzhledem k tomu, že v minulém roce nebyla tato cena kvůli skandálu kolem sexuálního obtěžování ve Švédské akademii udělena, budou letos vyznamenány literární osobnosti dvě.

Podle sázkových kanceláří je jasnou favoritkou na zisk Nobelovy ceny za mír švédská školačka Greta Thunbergová, která začala před rokem každý pátek demonstrovat před švédským parlamentem, aby přiměla politiky k důslednější ochraně klimatu a snižování emisí. Inspirovala tím celosvětovou studentskou kampaň, k níž se přidaly miliony mladých po celém světě.

U sázkové kanceláře Ladbrokes figuruje navíc na třetím místě žebříčku favoritů další bojovník za lepší životní prostředí - brazilský vůdce domorodého obyvatelstva Raoni Metuktire, který je považován za legendu hnutí za ochranu Amazonského pralesa a jeho obyvatel.

Ředitel norského mírového institutu PRIO Henrik Urdal uvedl, že v případě ekologických akticistů musí Nobelův výbor zvážit, zda klimatické změny mají přímou souvislost s ozbrojenými konflikty. Podle agentury Reuters proti švédské školačce mluví její mnohdy konfrontační postoj i její mládí a s ním spojené obavy, jak by tíhu Nobelovy ceny unesla.

Na letošní Nobelovu cenu za mír bylo nominováno 301 kandidátů: 223 jednotlivců a 78 organizací. Norský expert Urdal se domnívá, že ocenění nakonec mohou získat méně mediálně známé osobnosti, například hongkongský prodemokratický aktivista Nathan Law nebo africké bojovnice za lidská práva a proti násilí Libyjka Hádžar Šarífová a Somálka Ilwad Elmanová.

Mezi dalšími letošními favority norského mírového institutu PRIO je organizace Reportéři bez hranic a Koalice pro kontrolu zbraní (Control Arms Coalition). Loni institut PRIO za favority označoval mimo jiné konžského gynekologa Denise Mukwegeho a aktivistku z irácké komunity jezídů Nadju Muradovou, kteří si nakonec Nobelovu cenu odnesli.

Ředitel Stockholmského mezinárodního ústavu pro výzkum míru (SIPRI) Dan Smith si myslí, že letos by Nobelova cena za mír mohla putovat k organizacím prosazujícím svobodu slova jako Reportéři bez hranic nebo Výbor na ochranu novinářů (CPJ). "V době falešných zpráv by pro to byl velmi dobrý důvod," uvedl Smith.

Za práci pro migranty a propagaci práva na azyl má naději na prestižní ocenění také papež František, Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a jeho šéf Filippo Grandi či Mezinárodní záchranný výbor (IRC). U sázkové kanceláře Ladbrokes zase figuruje vysoko, na čtvrtém místě, novozélandská premiérka Jacinda Ardernová, která si obdiv světové veřejnosti vysloužila za reakci na březnové teroristické útoky na mešity ve městě Christchurch, jež si vyžádaly 51 obětí.

Vyznamenáni by také mohli být ti, kdo se zasloužili o podpis mírové dohody mezi Etiopií a Eritreou, například etiopský premiér Abiy Ahmed. Během jednoho z nejdelších afrických konfliktů zahynulo na 80.000 lidí. Premiéři Řecka a Severní Makedonie Alexis Tsipras a Zoran Zaev by si podle některých názorů Nobelovu cenu zasloužili za to, že urovnali dlouholetý spor svých zemí o název Makedonie.

Jasno má americký prezident Donald Trump. Podle svého vyjádření na twitteru by Nobelovu cenu měl získat on "za spoustu různých věcí, pokud by byla udělována spravedlivě, což není".

Související

Více souvisejících

nobelova cena Greta Thunbergová (aktivistka) Donald Trump Švédsko

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Zatykač na Blízkém východě moc nezmění. Netanjahu ví, že po válce jeho kariéra může skončit, říká Salem

Zatykač na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a bývalého ministra obrany Yoava Gallanta situaci na Blízkém východě moc nezmění. Pro EuroZprávy.cz to vysvětlil Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci think tanku Middle East Institute. Podle něj je hlavní starostí arabských zemí normalizace vztahů s Izraelem a zatykač příliš neovlivní ani vojenskou pomoc z Evropy. Íránské bezpečnostní obavy nepoleví.

včera

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Riziko chyby je vysoké. Rétorika Kremlu připouští jadernou válku, varuje analýza

Rusko-ukrajinská válka vstoupila do dalšího nebezpečného cyklu eskalací a hrozeb, přičemž obavy z možného použití jaderných zbraní i nadále stoupají. Přestože mnoho analytiků zůstává skeptických k možnosti, že by Vladimir Putin skutečně použil jaderné zbraně na Ukrajině, rétorika Kremlu tuto možnost nevylučuje. Riziko chyby či špatného odhadu je vysoké, což situaci činí mimořádně nebezpečnou. Ve své analýze to uvedl server SkyNews.

včera

včera

včera

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Fixace hypotéky: Jaké během ní máte možnosti?

Pořízení hypotéky je pro většinu z nás jedním z největších rozhodnutí v našem životě. Představuje splnění snu o vlastním bydlení, ale také zodpovědnost a dlouhodobý finanční závazek. A právě fixace hraje u hypotečního úvěru zásadní roli.

včera

včera

včera

Donald Tusk

Eskalace války zneklidňuje Evropu. Tusk mluví o nejistotě, Švédsko o zastrašování

Polský premiér Donald Tusk varoval, že nedávné události naznačují reálné riziko globálního konfliktu. Tato prohlášení přicházejí poté, co Rusko odpálilo hypersonickou balistickou střelu středního doletu na ukrajinské město. Podle Tuska se konflikt na východě dostává do rozhodující fáze, což naznačuje nejistotu a potenciální eskalaci.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Změny počasí mění svět k nepoznání. O domov už přišly desítky milionů lidí

Konference OSN o změně klimatu COP29, která právě skončila v ázerbájdžánském Baku, přinesla opětovné výzvy k řešení klimatické krize. Ty však ostře kontrastují s tvrdou realitou: miliony lidí byly nuceny opustit své domovy kvůli klimatickým katastrofám, uvedl server Al-Džazíra.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy