Klima je pro Evropu existenční problém, soudí von der Leyenová. A co se týče uprchlíků...

Boj s klimatickými změnami je pro Evropu existenční otázka, kterou je třeba řešit okamžitě. Europoslancům to dnes řekla nastupující předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, jejíž tým by měl dnes Evropský parlament potvrdit. Německá politička také prohlásila, že chce modernizovat rozpočet EU s ohledem na nové priority, mezi které vedle klimatické politiky patří také digitalizace či sociálně odpovědná ekonomika. Hodlá rovněž zajistit bezvýhradné dodržování vlády práva v unijních zemích.

"V boji proti klimatickým změnám už nemůžeme propást ani chvíli," řekla von der Leyenová, která hodlá unijní země přesvědčit, aby se zavázaly k dosažení takzvané uhlíkové neutrality do poloviny století.

Zdůraznila, že pro regiony nyní závislé na těžbě uhlí vytvoří komise nový fond, který jim bude pomáhat s přechodem k ekologicky odpovědnému hospodářství. Vedle samotných unijních financí by měl podle ní fond počítat se zárukami na soukromé investice, které chce komise do této oblasti přilákat.

Další z priorit, které dnes von der Leyenová zdůraznila, je digitalizace evropské ekonomiky. V souvislosti s ní rovněž hodlá modernizovat víceletý rozpočet EU pro roky 2021 až 2027, o němž budou v příštích měsících vyjednávat lídři unijních zemí.

V ekonomické oblasti von der Leyenová přislíbila dokončení unie kapitálových trhů, která podle ní zlepší přístup k financím pro malé a střední podniky. Jejím cílem je také dokončení bankovní unie.

Čerpání peněz z nového rozpočtu pro období 2021 až 2027 chce velká část unijních zemí spojit s dodržováním vlády práva. Současná EK vede kvůli porušování principů právního státu řízení s Polskem a Maďarskem. Von der Leyenová slíbila zajistit respektování právního státu ve všech zemích bez rozdílu, což bude mít v její exekutivě na starosti česká místopředsedkyně Věra Jourová.

"Musíme se zaměřit na dialog a prevenci, ale neváhat sáhnout ke všem nutným prostředkům," připustila dnes německá politička možné pokračování kárných procedur.

Zásadní otázkou bude pro ni rovněž vyřešení reformy azylového systému, o kterou se unie neúspěšně snaží od migrační krize v roce 2015. "Evropa musí být schopna přijít s reakcí, která je zároveň humánní i efektivní," prohlásila dnes von der Leyenová.

Po vystoupení von der Leyenové promluvili lídři evropských politických frakcí. Většina z nich komisi podpořila, námitky zněly od konzervativců, ale také z levicových řad.

Manfred Weber z Evropské lidové strany (EPP) řekl, že komise je sestavena dobře. Nepřekvapil tím, sama von der Leyenová se k EPP hlásí. Weber mluvil také o plánech pro další roky, včetně uzavření nových obchodních dohod či tvorbě pracovních míst.

Iraxte Garcíaová (S&D) uvedla, že její frakce dala von der Leyenové důvěru zejména kvůli slibu transformace EU tak, aby byla citlivá k životnímu prostředí. Změna však podle socialistů musí být "udržitelná a sociálně spravedlivá". O ekologických cílech komise mluvila také zelená europoslankyně Ska Kellerová. Zdůraznila, že ochrana klimatu není možná bez změn v průmyslové politice. "Zelená hesla nestačí", varovala.

Raffaele Fitto (ECR) naopak poznamenal že opatření na ochranu klimatu musí být doprovázena ochranou právě průmyslu. Martin Schirdewan (GUE-NGL) o předchozí komisi hovořil kriticky a vyjádřil naději, nový tým bude jednat jinak. "V příštích letech budeme sledovat vás a vaši komisi a zasadíme se změnu o kurzu," dodal.

Související

Ursula von der Leyenová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Světové ekonomické fórum začalo. Von der Leyenová v úvodním projevu nešetřila Trumpa

Světové ekonomické fórum v Davosu se krátce po zahájení stalo dějištěm otevřené diplomatické roztržky mezi evropskými spojenci a administrativou Donalda Trumpa. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém ostře sledovaném projevu označila americké hrozby cly kvůli Grónsku za „zásadní chybu“. Podle ní takový postup podkopává důvěru mezi dlouholetými partnery a narušuje stabilitu, na které obě strany léta pracovaly.
Donald Trump

Zasadí Trump globální ekonomice drtivou ránu? Francie požaduje odvetu, USA se kvůli Grónsku bojí izolace

Evropské mocnosti čelí bezprecedentní diplomatické krizi poté, co americký prezident Donald Trump pohrozil uvalením drastických cel a ekonomickým tlakem na osm evropských zemí. Důvodem je jeho trvající snaha získat pod americkou kontrolu Grónsko. Velká Británie spolu s Francií, Norskem, Švédskem, Finskem, Nizozemskem a Dánskem vydala společné prohlášení, ve kterém varuje, že tento postup riskuje „nebezpečnou sestupnou spirálu“ a zásadním způsobem podkopává transatlantické vztahy.

Více souvisejících

Ursula von der Leyenová Klimatické změny EU (Evropská unie) evropský parlament evropská komise uprchlíci

Aktuálně se děje

před 22 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Prezident Trump

Trump naznačil, co bude po Íránu. Slibuje pád dalšího režimu

Americký prezident Donald Trump naznačil, jakým směrem se bude jeho administrativa soustředit, jakmile se vypořádá s Íránem. Podle jeho slov je jen otázkou času, kdy dojde ke změně režimu na Kubě. Trump to řekl pouhý den poté, co ostrovní zemi postihl další celodenní blackout. 

před 3 hodinami

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy